Vydání 1/2007

Číslo: 1/2007 · Ročník: V

1039/2007

Řízení o přestupku: vysvětlení poskytnuté policistovi

Ejk 763/2006
Řízení o přestupku: vysvětlení poskytnuté policistovi
k § 12 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákonů č. 26/1993 Sb. a č. 265/2001 Sb.
k § 35 správního řádu (č. 71/1967 Sb.)*)
Vysvětlení podané před policejním orgánem dle § 12 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, není zároveň výpovědí svědka v přestupkovém řízení ve smyslu § 35 správního řádu.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 7. 2006, čj. 51 Ca 27/2005-36)
Věc:
Rostislav Ch. proti Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje o přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.
Dne 16. 6. 2003 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a přestupku proti občanskému soužití. Dopustil se jej tím, že v místě, v němž platí zákaz předjíždění, předjel zleva automobil Karla N., který se zapnutým ukazatelem změny směru jízdy odbočoval vlevo do míst mimo vozovku. Při tomto manévru došlo ke střetu jejich vozidel a vzniku dopravní nehody.
Odvolání proti rozhodnutí žalovaný dne 6. 8. 2003 zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
V žalobě proti tomuto rozhodnutí žalobce poukazoval mj. na to, že mu nebylo prokázáno porušení § 17 odst. 5 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Žalobce zpochybnil výpověď svědka Václava K., který měl údajně v okamžiku nehody jet ve vozidle Škoda za druhým účastníkem Karlem N. Řádné vyšetření dopravní nehody podle žalobce znemožnil postup pracovníků Policie ČR, což žalovaný nevzal v úvahu. Zasahující policisté neprovedli všechna potřebná šetření a rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Zejména dostatečně nezjistili, zda Karel N. neodbočil vlevo až poté, co žalobce začal předjíždět.
Krajský soud v Hradci Králové rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Žaloba je důvodná, neboť žalované rozhodnutí skutečně vycházelo z nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci. V proběhlém správním řízení se totiž nepodařilo jednoznačně objasnit přesný mechanismus vzniku dopravní nehody, s výjimkou konstatování nehody samotné. Jak je totiž z vyjádření druhého účastníka nehody Karla N. v protokolu o podání vysvětlení ze dne 5. 4. 2003 mimo jiné zaznamenáno, tak v době, kdy uvedl v činnost levý ukazatel změny směru jízdy, viděl za sebou dvě vozidla. První z nich přitom byla "škodovka", tedy nikoliv žalobce. V tu dobu jej prý nikdo nepředjížděl, takže jel ve svém jízdním pruhu ke středu vozovky, přičemž po odbočení vlevo došlo ke střetu vozidel. Naopak žalobce při podání vysvětlení do protokolu ze dne 5. 4. 2003 a rovněž tak při ústním jednání dne 16. 6. 2003 při projednávání přestupku na Městském úřadu v Jičíně uvedl, že vozidlo, s nímž se střetl, dojel a jelo před ním. Předjížděl tedy žalobce najednou dvě motorová vozidla, nebo jen jedno? S touto okolností se správní orgán I. stupně ani žalovaný vůbec nevypořádali, přičemž v prvém případě by mělo svědectví řidiče oné "škodovky" pro rozhodnutí ve věci zásadní význam. Takovou povahu naopak nemá úřední záznam ze dne 22. 3. 2003 pořízený Policií ČR, Okresním ředitelstvím v Jičíně, o vysvětlení podaném k dopravní nehodě Václavem K. Právě na ně přitom odkazuje jak správní orgán I. stupně, tak žalovaný, přičemž k němu přistupují jako ke svědkovi dopravní nehody. Zde ovšem zjevně došlo k záměně tohoto tzv. svědka s institutem svědka zakotveným v § 35 správního řádu. Výslech svědka ve smyslu citovaného zákonného ustanovení přitom má hodnotu důkazu, což o prohlášení Václava K. v citovaném záznamu nelze říci, zvláště když jeho obsah je velmi kusý, neboť se omezuje v podstatě jen na konstatování, že Václav K. viděl předjíždějící osobní vozidlo, které se střetlo s jiným vozidlem a které jelo velmi vysokou rychlostí, odhadem kolem 90 km/hod. O jeho výpověď proto nebylo možno opřít rozhodnutí ve věci. Dlužno přitom poznamenat, že při výslechu svědka podle správního řádu mají účastníci řízení právo klást svědkovi otázky, k čemuž v daném případě ani nedošlo.
(...) Již jen tyto okolnosti odůvodňují závěr, že shora uvedené rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci a že je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalovaný však tyto skutečnosti nezjistil a neodstranil, přestože na ně žalobce upozorňoval již ve svém odvolání. Sám v nezákonném postupu dále pokračoval, což mělo za následek i jeho nezákonné rozhodnutí. Uvedl-li pak ve vyjádření k žalobě ze dne 19. 10. 2003 v bodu IV, že porušení § 17 odst. 5 písm. c) zákona o silničním provozu bylo prokázáno výpovědí svědka Karla N., svědčí to skutečně o nepochopení institutu svědka, jak již bylo uvedeno výše. Důkazem v přestupkovém řízení totiž není vysvětlení dle § 12 zák. ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ale výslech svědka v intencích správního řádu. Vycházel-li pak žalovaný ze skutečnosti, že žalobce předjížděl rychlostí 80 km/hod. (viz strana druhá, 6. řádek odspodu), třeba poznamenat, že ji neměl prokázanou. V této souvislosti nemohou obstát ani jeho úvahy ohledně rozsahu poškození vozidel či brzdných a smykových stop. Jedná se totiž o odborné posouzení skutečností důležitých pro rozhodnutí, k němuž by bylo nutno ustanovit znalce.
*) S účinností od 1. 1. 2006 zrušen novým správním řádem (č. 500/2004 Sb.).

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.