Vydání 11/2011

Číslo: 11/2011 · Ročník: IX

2423/2011

Regulace reklamy: zřetelnost výzvy k pročtení příbalové informace

Regulace reklamy: zřetelnost výzvy k pročtení příbalové informace
k § 5a odst. 5 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 138/2002 Sb.
Posouzení, zda v televizi vysílaná reklama na humánní léčivé přípravky zaměřená na širokou veřejnost obsahovala zřetelnou výzvu k pečlivému pročtení příbalové informace [§ 5a odst. 5 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy] lze v případě, že výzva měla povahu textu vysílaného spolu s reklamním spotem, učinit pouze na základě zhlédnutí předmětného reklamního spotu v takové technické kvalitě obrazu, v jaké byl prezentován ve vysílání televiznímu divákovi. Pouze za těchto podmínek lze posuzovat všechny aspekty mající vliv na zřetelnost výzvy (zejména typ písma či kontrast textu a pozadí, ale i délku textu a složitost sdělované informace).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2011, čj. 7 As 12/2011-65)
Prejudikatura:
č. 1772/2009 Sb. NSS a č. 2220/2011 Sb. NSS.
Věc:
Společnost s ručením omezeným Ogilvy & Mather Morava proti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalovaná uložila žalobkyni rozhodnutím ze dne 8. 9. 2009 pokutu dle § 8a odst. 3 písm. f) a odst. 7 písm. a) zákona o regulaci reklamy ve výši 400 000 Kč za skutek spočívající v tom, že jako zpracovatel reklamy porušila povinnost stanovenou v § 5a odst. 5 písm. d) téhož zákona. Reklama na humánní léčivý přípravek Prontoflex Spray (mutace 3), premiérově vysílaná dne 24. 3. 2008 ve 12:50:35 hodin na programu Nova, obsahovala nezřetelný text výzvy k pečlivému pročtení příbalové informace, neboť požadovaná informace byla psána malým písmem a byla součástí delšího celkového textu, což v kontextu trvání uvedení výzvy mělo za následek nedostatečné splnění zákonné podmínky.
Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 20. 4. 2010 zamítl.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (stěžovatelka) v zákonné lhůtě kasační stížnost, v níž namítala, že k porušení zákona o regulaci reklamy předmětným reklamním spotem nedošlo. Výzva k pečlivému přečtení příbalové informace byla v reklamním spotu zobrazena zcela zřetelně, znatelně, očividně a v souladu s ustálenou reklamní praxí. Podle stěžovatelky je technická kvalita vysílaného reklamního spotu naopak velice důležitá, a to již s ohledem na závěr městského soudu (se kterým se však stěžovatelka plně neztotožňuje), podle kterého bude divák "
moci při shlédnutí reklamního spotu jasně a srozumitelně rozpoznat
" výzvu k pečlivému pročtení příbalové informace. Žalovaná při uložení sankce předmětný spot posuzovala v technické kvalitě, ve které nebyl nikdy vysílán. Sama žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že reklamní spot posuzovala v technické kvalitě odpovídající systému VHS. Jak je i naprostým laikům známo, systém VHS je již po delší dobu považován za systém značně zastaralý a především se nikdy nepoužíval a nepoužívá pro TV vysílání. Analogové i digitální vysílání je technicky a především právě co do kvality zobrazení mnohonásobně kvalitnější. Předmětný reklamní spot byl vždy vysílán v technické kvalitě, kterou předložila na CD stěžovatelka. Při zhlédnutí tohoto reklamního spotu je výzva k přečtení příbalové informace zcela "
jasně a srozumitelně rozpoznatelná
" po dostatečně dlouhou dobu, a to i na monitoru běžného osobního počítače. Pokud žalovaná a městský soud interpretovaly pojem "
zřetelný
" jako "
vlastnost, která umožní divákovi vstřebat informaci - zaznamenat ji zrakem a v mysli
", pak podle stěžovatelky, ačkoliv se domnívá, že se nejedná o správný výklad pojmu "
zřetelný
", umožňuje předmětný reklamní spot divákovi vstřebat výzvu, tj. zaznamenat ji zrakem a v mysli, pokud však bude chtít. V každém případě je výzva zobrazena tak, že každý průměrný spotřebitel má možnost ji přečíst a vnímat. V této souvislosti se proto nelze ztotožnit se závěry žalované a městského soudu, že nesplnění povinnosti zobrazení zřetelné předmětné výzvy má dopad na zdraví spotřebitele. Průměrný spotřebitel je značně obezřetný při jakémkoliv léčení svých nemocí a bez porady s lékařem nebo lékárníkem samoléčbu neprovádí. Navíc léčivý přípravek Prontoflex není možné koupit volně, ale vždy je vydáván minimálně lékárenským personálem.
Stěžovatelka také považovala za nesprávný závěr žalované a městského soudu, že nebylo v řízení prokázáno, že by stěžovatelka porušení povinnosti zabránila či odvrátila. Stěžovatelka se domnívá, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby porušení povinnosti zabránila, neboť v reklamním spotu uvedla zřetelný text výzvy k pečlivému pročtení příbalové informace (s ohledem na nejasnost až neurčitost pojmu "
zřetelný
" a neexistenci jakéhokoliv závazného výkladu tohoto pojmu), prozkoumala způsob zobrazení výzvy v jiných reklamách, které nebyly žalovanou sankcionovány, a obdobným způsobem příslušný text výzvy do předmětného reklamního spotu umístila. V řízení před městským soudem příklady obdobného zobrazení výzvy předložené stěžovatelkou městský soud zamítl. I kdyby stěžovatelka správní delikt způsobila, neodpovídala by za něj v souladu s § 8b odst. 1 a 2 zákona o regulaci reklamy, protože vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že použila záznam odpovídající běžné kvalitě televizního přijímače. V tomto případě byl rozhodujícím argumentem pro posouzení zřetelnosti textu zejména časový interval vyobrazení textu, který nepřesáhl 3,5 sekundy. Televizní divák má při získání informací o výrobku obdržet zákonem stanovené informace, v tomto případě výzvu k pečlivému pročtení příbalové informace. Zákon požaduje zřetelnost, tedy takovou vlastnost, která umožní divákovi informaci zaznamenat zrakem a v mysli. Uvedená výzva nebyla zřetelná, neboť divák se musel během cca 3,5 sekundy zorientovat v ději, zachytit výzvu a přečíst ji. Žalovaná k tvrzení o likvidačním charakteru pokuty uvedla, že se nemusí zakládat na racionálním úsudku a nemusí mít opodstatnění v reálném finančním obraze stěžovatelky.
Nejvyšší správní soud rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
(...) Problematikou veřejnoprávní regulace v oblasti reklamních sdělení určených běžným spotřebitelům a uveřejněných ve sdělovacích prostředcích se Nejvyšší správní soud ve své judikatuře již opakovaně zabýval. V rozsudcích ze dne 25. 9. 2008, čj. 7 As 48/2008- 72, č. 1772/2009 Sb. NSS, a ze dne 17. 2. 2010, čj. 1 As 6/2010-61, č. 2220/2011 Sb. NSS, se zabýval i aspektem zřetelnosti informací, jež reklama na určité výrobky musí ze zákona obsahovat. K závěrům uvedeným v citovaných rozsudcích dospěl Nejvyšší správní soud zejména za použití výkladu gramatického a teleologického. Z gramatického hlediska pojem "
zřetelný
" znamená "
smysly (zvl. zrakem a sluchem) dobře poznatelný, zřejmý, jasný
" (srov. Filipec, J. a kol.
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost.
Praha:
Academia
, 2001, s. 580). Účelem zajištění zřetelnosti informace je zajištění ochrany práv slabšího subjektu (spotřebitele) jako příjemce reklamy. K výkladu pojmu "
zřetelný
" použitému žalovanou pak Nejvyšší správní soud uvedl, že "
pojem
,zřetelný'
je neurčitým právním pojmem, který musí být orgánem státní správy, případně následně soudem interpretován. Neurčité právní pojmy
,zahrnují jevy nebo skutečnosti, které nelze úspěšně zcela přesně právně definovat. Jejich obsah se může měnit, bývá podmíněn úrovní poznání v technických vědách i časem a místem aplikace normy'
(Hendrych, D. a kol.
Správní právo
. Obecná část. 5. rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 82). Neurčitými právními pojmy tak zákonodárce ponechává na orgánu aplikujícím danou právní normu, aby neurčitý pojem sám interpretoval, přičemž klade důraz na odbornost rozhodujícího orgánu. Žalovaná v napadeném rozhodnutí interpretovala pojem zřetelný za použití synonym jako ,
viditelný, výrazný, jasný, srozumitelný, patrný, nepochybný'.
Následně dospěla k závěru, že zákon o regulaci reklamy ,
požaduje zřetelnost, tedy takovou vlastnost, která umožní divákovi vstřebat informaci - zaznamenat ji zrakem a zaznamenat ji v mysli'.
Žalovaná při výkladu pojmu ,
zřetelný' [...]
učinila závěr o tom, že není-li adresátovi reklamy umožněno zaznamenat zrakem a myslí, že inzerovaný přípravek je doplňkem stravy, došlo k porušení povinností vyplývajících z § 5d odst. 3 zákona o regulaci reklamy
" (citováno z rozsudku NSS čj. 1 As 6/2010- 61). S těmito závěry, z nichž vyplývá, že zákonem požadovaný text musí být průměrným spotřebitelem bez obtíží postřehnutelný, se Nejvyšší správní soud ve vztahu k dané věci plně ztotožňuje. Čitelnost, jež se odvíjí zejména od velikosti a typu písma, proložení textu, pozadí obrazovky, případně i dalších faktorů, je spolu s dobou umístění požadovaného textu a působením dalších informací (znaků, zvuků, objektů) na obrazovce nedílnou součástí zřetelnosti jako komplexní vlastnosti sdělení. Ta je ovlivněna současným a navzájem provázaným spolupůsobením těchto dílčích faktorů, jejichž účinky na celkový efekt (míru zřetelnosti) se mohou podle okolností někdy navzájem kompenzovat nebo naopak zesilovat.
Rozhodujícím pro posouzení toho, zda došlo k porušení zákonem stanovené povinnosti, je posouzení obsahu reklamního spotu tak, jak byl prezentován spotřebiteli - televiznímu divákovi, neboť za toto jednání byla stěžovatelka sankcionována. Stěžovatelka v této souvislosti vznesla zásadní námitku zákonnosti, a to, že žalovaná hodnotila reklamní spot v jiné kvalitě obrazu, než jak byl prezentován televiznímu divákovi. Mezi účastníky přitom není sporu o tom, že verze na CD, jež je součástí správního spisu a kterou žalovaná posuzovala a popisovala ve svém rozhodnutí, je verzí nižší technické kvality. Podle městského soudu však ostrost obrazu (technická kvalita) nemohla mít na posouzení zřetelnosti vliv, protože závěr žalované stojí nikoli na tom, že text byl nečitelný (písmo rozostřené), ale na tom, že text, jehož součástí byla výzva, byl obsažen ve spotu velmi krátkou dobu a tak malým písmem, že výzvu uprostřed dalších v textu uvedených informací nebylo možno řádně zaznamenat. Tento závěr je však podle Nejvyššího správního soudu nesprávný.
Součástí správního spisu je CD, které obsahuje předmětný reklamní spot, posuzovaný žalovanou. Tento reklamní spot v rozhodnutí ze dne 8. 9. 2009 žalovaná popsala tak, že se jedná o reklamní spot na humánní volně prodejný léčivý přípravek Prontoflex Spray, reklamní spot (mutace 3, délka spotu 20 s), který byl vysílán premiérově dne 24. 3. 2008 ve 12:50:35 hod. na programu Nova, reprízován byl opakovaně na programech ČT1, ČT2 a Nova do 20. 4. 2008 včetně. Žalovaná popsala spot následujícím způsobem: lahvička přípravku Prontoflex Spray, muž praví: "
Když mě bolí záda, klouby nebo namožené svaly, neztrácím čas nanášením gelů a mastí. Chci, aby bolest zmizela úplně. Vím, že vysoce koncentrovaný spray Prontoflex pomáhá proti bolesti už po pár stříknutích. Takže, když je malý ... je vlastně velký.
" V obraze muž uchopí lahvičku a ukazuje ji na kameru. V dalším střihu krabička a lahvička Prontoflex, logo Prontoflex, pod ním text "
Velký proti bolesti
", v dolní části obrazovky drobounké logo a nápis Medicom International s. r. o., pod tímto jednořádkový nečitelný text, který končí větším písmem s odkazem na www.prontoflex.cz. Žalovaná spot posoudila tak, že jednořádkový text v dolní části obrazovky, který by měl obsahovat výzvu k přečtení příbalové informace, je nečitelný, a od tohoto popisu dále odvíjela hodnotící závěry týkající se délky umístění předmětného nečitelného textu v reklamním spotu.
Z uvedené rekapitulace je zřejmé, že žalovaná v odůvodnění napadeného rozhodnutí hodnotila reklamní spot tak, že po dobu cca 3,5 sekundy byl v dolní části obrazovky uveden nečitelný text, a takto popsaný reklamní spot pak posuzovala z hledisek zřetelnosti. Není však zřejmé, k jakému závěru by žalovaná dospěla, pokud by sledovala reklamní spot v TV kvalitě, jak jej sledoval televizní divák, tedy zda by i zde byl text stejně nečitelný a zda by i poté dospěla k totožným závěrům týkajícím se zřetelnosti. Žalovaná tak subsumovala pod § 5a odst. 5 písm. d) zákona o regulaci reklamy zjištění, jež bylo skutkově podloženo sledováním záběru horší technické kvality, než v jaké byl skutečně televiznímu divákovi prezentován. Stěžovatelka byla tak
de facto
postižena za jednání, o němž si žalovaná nemohla udělat stejnou představu jako televizní divák. Nemohla tak na tomto skutkovém základě učinit právní závěr, zda došlo ke splnění zákonné povinnosti či nikoliv. Pro tento závěr je zcela klíčová kvalita záznamu, na němž žalovaná ve správním řízení spot shlédla a který hodnotila, neboť čitelnost je jedním z klíčových aspektů zřetelnosti, jak již bylo výše zdůrazněno.
Podle Nejvyššího správního soudu je tak i čitelnost textu kritériem pro posouzení toho, zda se předmětný text objevil ve spotu pro televizního diváka zřetelně, anebo nezřetelně, a zda jej tedy divák stačil spatřit. Nelze totiž vyloučit variantu, že po zhlédnutí reklamního spotu v kvalitě, jež se může od žalovanou posuzovaného podstatně lišit, by závěr o zřetelnosti mohl být odlišný. Je obecně známo, že televizní vysílání sleduje průměrný spotřebitel v kvalitě, která je charakterizována zejména rozlišením obrazovky (počtem obrazovkou zobrazovaných bodů) a frekvencí obnovování obrazu (počtem vykreslení obrazu za 1 sekundu). Tyto jednoznačně zjistitelné technické parametry posuzovaného záznamu na CD bylo tedy třeba k námitce stěžovatelky porovnat s kvalitou skutečného televizního vysílání reklamního spotu a z ní plynoucími obvyklými poměry, za kterých se uvedené vysílání zobrazí na televizním přístroji průměrného spotřebitele. Jen tak by bylo možno dojít k závěru, zda žalovaná při posuzovaní reklamního spotu, kdy při této činnosti nahlíží na reklamní spot prizmatem průměrného spotřebitele, byla ve stejné situaci, jako právě tento spotřebitel - televizní divák. Doba umístění a velikost a typ písma jsou podstatné prvky, které mohou být televizním divákem zaznamenány zcela odlišným způsobem, bude-li sledovat rozostřený obraz, anebo naopak obraz s ostrými konturami, a mohou tedy mít vliv na zřetelnost textu. Závěr, že doba cca 3,5 sekundy zobrazení textu neumožní spotřebiteli text bez obtíží postřehnout, je proto možné učinit až poté, co bude shlédnut předmětný reklamní spot v takové kvalitě, v jaké byl prezentován televiznímu divákovi, a v této kvalitě budou posouzeny všechny aspekty mající vliv na zřetelnost výzvy (zejména typ písma či kontrast textu a pozadí, ale i délka textu a složitost sdělované informace). (...)

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.