Vydání 3/2008

Nejvyšší správní soud se ztotožňuje se závěrem krajského soudu stran věcné i místní příslušnosti správního orgánu, který ve věci rozhodoval. Dospěl ke shodnému závěru, a to, že bylo postupováno v souladu s § 5, § 6 a § 7 správního řádu (č. 71/1967 Sb.) a v souladu s § 18 odst. 1 a § 20 odst. 1 zákona o loteriích.

Povolení k provozování výherních přístrojů vydává obecní úřad pro svůj územní obvod, a to v přenesené působnosti, což je v daném případě Městský úřad Sokolov. Také v § 18 odst. 4 zákona o loteriích je stanoveno, že část výtěžku je příjmem obce, která vydá povolení k jejich provozování. Toto ustanovení vychází z obecně platného § 4 odst. 2 zákona o loteriích. Podle tohoto ustanovení je vydané povolení vázáno i na to, že na veřejně prospěšný účel bude použito části výtěžku ve stanovené výši. Vzhledem k tomu, že vydané povolení, které je oprávněn v souladu s § 18 odst. 1 zákona o loteriích vydat Městský úřad Sokolov, souvisí s použitím části výtěžku na veřejně prospěšný účel, za což odpovídá tento správní orgán, na nějž byla pravomoc vydávat povolení přenesena, je zcela logický závěr, že i tento orgán rozhoduje o správné výši této části výtěžku. Tomu nasvědčuje i veřejnoprávní charakter takového plnění, tedy platby ve prospěch rozpočtu obce, stejně jako je tomu ve věci uložení pokuty či správního deliktu podle zákona o loteriích.

Nejvyšší správní soud dále odkazuje na § 47 odst. 1 zákona o loteriích, podle kterého orgán, který povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry vydal, je povinen jej i kontrolovat. Orgán vykonávající státní dozor se může kdykoliv přesvědčit, zda loterie nebo jiné podobné hry se provozují za podmínek určených v povolení a zda se dodržují příslušné právní předpisy.

Námitku stěžovatele ohledně posouzení výtěžku a části výtěžku dle § 4 odst. 2 a 3 zákona o loteriích Nejvyšší správní soud rovněž neshledal důvodnou.

V případě "části výtěžku" (§ 4 odst. 2 věta první zákona o loteriích) se jedná o tu část příjmu z provozování loterií a jiných podobných her, která je vyhrazena veřejně prospěšným účelům, a je příjmem té obce, která k jejich provozování vydala povolení. Výše odvodu části výtěžku se stanoví procentem uvedeným v tabulce z rozdílu mezi příjmem provozovatele tvořeným všemi vsazenými částkami ze všech jím provozovaných her podle § 2 a § 50 odst. 3 tohoto zákona, které podléhají vyúčtování, na straně jedné a výhrami vyplacenými sázejícím, správními a místními poplatky včetně nákladů státního dozoru na straně druhé. Ustanovení § 4 odst. 2 cit. zákona rovněž stanoví, že odvod části výtěžku v určené výši na veřejně prospěšné účely splňuje podmínku stanovenou zvláštním předpisem; odkazuje přitom na § 19 odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Dle uvedeného ustanovení daňového zákona je pouze tato část výtěžku (dle § 4 odst. 2 zákona o loteriích) osvobozena od daně z příjmů.

Z uvedeného vyplývá, že pro výpočet části výtěžku (na kterou se vztahovalo daňové osvobození) se neodčítají vlastní náklady provozovatele. S pojmem vlastní náklady provozovatele pracuje až § 4 v odst. 3 zákona o loteriích. Tyto jsou tak již položkou pro účely zdanění, nikoli však pro výpočet té části příjmu provozovatele, která je určena k povinnému odvodu k veřejně prospěšným účelům. Z toho vyplývá, že vlastní náklady provozovatele nemají ani nemohou mít vliv na výši vykalkulované části výtěžku pro odvod obci. V žádném případě se nejedná o dva konkurenční výklady jednoho pojmu - a , ale o výklad dvou pojmů, které jsou odvislé od jiných zákonem stanovených podmínek. Ustanovení § 4 odst. 2 zákona o loteriích a § 4 odst. 3 tohoto zákona jsou k sobě v poměru speciality (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 4. 7. 2001 - sp. zn. II. ÚS 285/01,^*) www..cz).

Nejvyšší správní soud na základě výše uvedeného konstatuje, že vymezení hypotézy právní normy obsažené v § 4 odst. 2 zákona o loteriích je natolik přesné a určité, že nedává prostor k jinému výkladu než adekvátnímu (doslovnému). Nejde proto o situaci, kdy by ze zákona bylo možno dovodit dva konkurenční výklady, z nichž by měl mít přednost výklad pro stěžovatele příznivější.