4025/2020
Provoz na pozemních komunikacích: rezervace registrační značky na přání
Provoz na pozemních komunikacích: rezervace registrační značky na přání
k § 7b zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 239/2013 Sb. (v textu jen „zákon o podmínkách provozu na pozemních komunikacích“)
k § 145 správního řádu
Řízení o přidělení, resp. rezervaci registrační značky na přání dle § 7b zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je řízením s předstihem žádosti ve smyslu § 145 správního řádu.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2020, čj. 8 A 120/2016-49)
Prejudikatura:
č. 1742/2009 Sb. NSS.Věc:
České elektrokomunikace, s.r.o. proti Ministerstvu dopravy o rezervaci registrační značky na přání.Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného, které jí bylo doručeno dne 4. 5. 2016 a kterým bylo k odvolání žalobkyně změněno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností (dále jen „Magistrát“) ze dne 14. 1. 2016, tak, že se ve výroku usnesení v části důvodu zastavení řízení vypouští § 45 odst. 3 a § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu a nahrazuje se § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, jinak bylo rozhodnutí Magistrátu, jímž zastavil řízení ve věci žádosti žalobkyně o rezervaci registrační značky na přání ve zvolené kombinaci znaků: „F0RMULE1“, potvrzeno.
Žalobkyně požádala u Magistrátu dne 4. 1. 2016 o rezervaci registrační značky na přání v požadované kombinaci „F0RMULE1“ a zaplatila správní poplatek 500 Kč.
Rozhodnutím ze dne 14. 1. 2016 (dále jen jako „prvostupňové rozhodnutí“), Magistrát řízení o žádosti podle § 45 odst. 3 a § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu, zastavil pro zjevnou právní nepřípustnost, jelikož registrační značka již byla v minulosti přidělena k jinému silničnímu vozidlu nebo rezervována jiným žadatelem, nebylo proto možné značku podle § 7b odst. 2 písm. b) zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích žalobkyni přidělit ani rezervovat.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 8. 2. 2016 blanketní odvolání s tím, že jej odůvodní v samostatném podání. Přípisem ze dne 23. 2. 2016, který byl žalobkyni doručen dne 23. 2. 2016, vyzval Magistrát žalobkyni, aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení výzvy doplnila odvolání o to, v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí či řízení. Žalobkyně odvolání v určené lhůtě ani do vydání napadeného rozhodnutí nedoplnila.
Rozhodnutím ze dne 23. 4. 2016 žalovaný prvostupňové rozhodnutí Magistrátu změnil tak, že ve výroku usnesení v části důvodů pro zastavení řízení vypustil § 45 odst. 3 a § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu a nahradil je § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, ve zbytku předmětné rozhodnutí potvrdil. Uvedl, že o žádost zjevně nepřípustnou ve smyslu § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu jde pouze tehdy, pokud je nepřípustnost patrná již ze samotné žádosti, nikoli až z výsledku dokazování či zjišťování. Od dalšího odůvodňování upustil, jelikož podané odvolání žalobkyně neobsahovalo odvolací důvody.
V žalobě žalobkyně uvedla, že tvrzení žalovaného, že žádosti nemohlo být vyhověno, jelikož daná registrační značka již byla přidělena, je nesprávné. Ve věci se jedná o řízení s předstihem žádosti dle § 145 správního řádu, jak to vyplývá z § 7b odst. 2 písm. b) a § 7b odst. 4 zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. Jelikož z registru silničních vozidel plyne, že žádost žalobkyně měla lepší pořadí než žádost, na základě níž byla předmětná registrační značka rezervována jiným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, mělo být vedeno řízení o žádosti žalobkyně a druhé řízení přerušeno, pokud bylo skončeno, je nutno jej obnovit a poté přerušit.
Žalovaný konstatoval, že Magistrát provedeným šetřením zjistil a doložil, že žalobkyní požadovaná registrační značka na přání již byla zarezervována, a proto řízení o žádosti žalobkyně řádně zastavil.
Městský soud v Praze rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
(…)
[17] Soud uvádí, že v některých, zákonem stanovených správních řízení je pro posouzení toho, zda lze žádosti vyhovět, rozhodující skutečností, kdy byla žádost podána, resp. která žádost byla podána jako první. Nejdříve podaná žádost má v tomto případě přednost před ostatními a řízení o žádosti později podané může být vedeno pouze v tom případě, že první žádosti nebylo z nějakého jiného důvodu vyhověno. Formulaci § 145 správního řádu, tedy „stanoví-li tak zákon“, nelze vykládat čistě textualisticky, neboť zákony, které zakotvují význam předstihu žádosti v řízení, které je podle nich vedeno, obvykle výslovně o řízení dle § 145 správního řádu, resp. řízení s předstihem žádosti, nehovoří. Použití tohoto typu řízení vyplývá ze zvolených formulací právního předpisu, např. vzniku práva přednosti (§ 27 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích), zápisu nejdříve podané žádosti (§ 12 zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin), přerušení řízení týkající se téže věci do pravomocného skončení soudního sporu ve věci předchozího řízení (§ 18 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí) apod.
[18] Jak plyne z textu § 7b zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, takovým řízením je i přidělení, resp. rezervace registrační značky na přání. Pokud je totiž registrační značka ve zvolené kombinaci písmen nebo čísel již přidělena nebo rezervována, nelze tutéž značku dalšímu žadateli přidělit, resp. rezervovat. První žadatel má tak „právo přednosti“ ke zvolené kombinaci registrační značky, tzn., že pokud splní podmínky, které zákon stanoví (podá perfektní žádost, příp. zaregistruje nové vozidlo, a zaplatí správní poplatek), má právo na přidělení této značky. Správní orgán I. stupně je tak povinen evidovat časový údaj podané žádosti a ověřit, zda k okamžiku podání žádosti není registrační značka ve zvolené kombinaci již přidělena či rezervována (§ 145 odst. 1 věta druhá správního řádu). Pokud tomu tak není a žádost splňuje všechny zákonné náležitosti, má první žadatel o registrační značku ve zvolené kombinaci právo, aby bylo jeho žádosti vyhověno a značka mu byla rezervována a poté i přidělena. Jestliže je následně podána další žádost o registrační značku v totožné kombinaci, ať už u téhož, nebo u jiného místně příslušného správního orgánu I. stupně, je tento orgán povinen řízení o této další žádosti přerušit do doby, než bude o ne/přidělení registrační značky na základě první žádosti rozhodnuto.
[19] S ohledem na právě uvedené je patrné, že v případě žádosti o vydání registrační značky na přání je rozhodující
priorita
žádosti. Proto se jedná v tomto případě o tzv. řízení s předstihem žádosti podle § 145 správního řádu. Soud pak z podřazení řízení o přidělení, resp. rezervaci registrační značky na přání pod § 145 správního řádu dovozuje, že pokud rezervace prvního žadatele vyprší, resp. značka není přidělena prvnímu žadateli z jiných důvodů, než pro nesplnění zákonných kritérií pro značku na přání stanovených v § 7b odst. 2 písm. a) a c) zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, lze tuto značku přidělit žadateli následujícímu, tedy druhému v pořadí. (…)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.