2947/2014
Provoz na pozemních komunikacích: právní následky dosažení celkového počtu 12 bodů v registru řidičů
Provoz na pozemních komunikacích: právní následky dosažení celkového počtu 12 bodů v registru řidičů
k § 123c odst. 3, 7 a 8 a § 123d odst. 1 a 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 31. 7. 2011*)
Okolnost, zda řidič má český řidičský průkaz nebo je držitelem řidičského průkazu vydaného cizím státem, je právně irelevantní ve fázi záznamu bodů v registru řidičů (pro obě kategorie řidičů platí stejný režim taxativního výčtu protiprávních jednání a počtů bodů, které za tato jednání budou zaznamenány), nikoliv ve fázi dosažení celkového počtu 12 bodů, v níž každá kategorie řidičů má vlastní, specifický režim právních důsledků. Řidič „) atd.
český
“ pozbývá řidičské oprávnění (§ 123c odst. 3 věta druhá zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu), kdežto „cizí“ „jen
“ právo k řízení motorového vozidla na území České republiky (§ 123c odst. 7 téhož zákona), odlišně je upravena právní skutečnost určující počátek lhůty pozbytí řidičského oprávnění (§ 123c odst. 3 věta druhá), resp. práva k řízení motorového vozidla na území České republiky (§ 123c odst. 8), způsob, kterým se vrací řidičské oprávnění (§ 123d odst. 1, 3 – správní řízení), resp. způsob, kterým znovu nabývá práva k řízení motorového vozidla (§ 123c odst. 7, 8 – uplynutím lhůty jednoho roku ex lege
(Podle rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 7. 2013, čj. 17 A 10/2012-37)
Věc:
Pravoslav D. proti Krajskému úřadu Plzeňského kraje, o uložení pokuty a zákazu řízení.Žalobce byl rozhodnutím Magistrátu města Plzně ze dne 1. 9. 2011 uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle § 22 odst. 1 písm. e) bodu 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v souvislosti s porušením § 3 odst. 3 písm. a) zákona o silničním provozu. Přestupku se měl dopustit tím, že „
dne 18. 5. 2011 v době okolo 12:15 hod. v Plzni, na vozovce pozemní komunikace Zbrojnické ulice, řídil motorové vozidlo
[...], ačkoliv nebyl držitelem řidičských oprávnění
“. Za přestupek žalobci uložil pokutu ve výši 25 000 Kč a udělil zákaz činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců s účinností ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Rovněž mu uložil povinnost nahradit náklady řízení v částce 1 000 Kč.Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce odvolání. Žalovaný po doplnění podkladů pro rozhodnutí a po poskytnutí možnosti žalobci, aby se s doplněnými podklady seznámil, rozhodnutím ze dne 11. 1. 2012 odvolání žalobce zamítl a předmětné rozhodnutí potvrdil.
Žalobce se u Krajského soudu v Plzni domáhal zrušení napadeného rozhodnutí i rozhodnutí správního orgánu I. stupně a uložení povinnosti žalovanému uhradit náklady řízení.
Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že žalobce nesplnil zákonnou povinnost vyplývající z § 123 zákona o silničním provozu, když nepožádal o vrácení řidičského oprávnění a nedoložil, že se podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti. Žalobce nesouhlasil s právním závěrem, že v době kontroly hlídkou Policie ČR měl blokaci všech skupin řidičského oprávnění, jelikož důsledky naplnění 12bodové hranice bodového systému jsou v zákoně zcela striktně vymezeny v § 123c odst. 7 zákona o silničním provozu, a to následovně: „
Dosáhne-li řidič, který je držitelem řidičského průkazu Evropských společenství, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem, celkového počtu 12 bodů, pozbývá právo k řízení motorového vozidla na území České republiky po dobu jednoho roku
.“ Tato dvanáctiměsíční lhůta uplynula žalobci dne 30. 9. 2010. V době kontroly hlídkou Policie ČR dne 18. 5. 2011 nebylo možné na žalobce hledět jako na řidiče, který by měl blokaci všech skupin řidičského oprávnění, jelikož jak je uvedeno výše, právo k řízení motorového vozidla pozbyl pouze na dobu 1 roku. Žalobce v tomto směru dále poukázal především na příslušnou část důvodové zprávy k zákonu č. 411/2005 Sb., jímž byl zaveden systém bodového hodnocení porušení povinností stanovených zákonem ve smyslu § 123a a násl. zákona o silničním provozu. V ní se mimo jiné konstatuje: „Tyto body nejsou sankcí za přestupek nebo trestem za trestný čin, jsou pouze administrativním opatřením ohodnocujícím nebezpečnost spáchaného přestupku nebo trestného činu a registrujícím jeho spáchání. [...] Dostatečný preventivní účinek má pouze hrozba ztráty řidičského oprávnění. Bodový systém pak představuje administrativní postup, kterým se hodnotí závažnost spáchaných přestupků a který v tento důsledek může vyústit. [...] Body jsou administrativním důsledkem spáchání stanoveného přestupku nebo trestného činu, nikoli trestem. [...] Důsledkem dosažení plného počtu 12 bodů je pozbytí odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a řidičského oprávnění přímo ze zákona, tj. bez správního řízení, na dobu 1 roku.
“ Dle názoru žalobce mělo být jeho jednání posuzováno jako přestupek dle § 23 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích ve znění účinném do 31. 7. 2011. Zákon o silničním provozu totiž jednoznačně rozlišuje mezi jednotlivými způsoby omezujícími držitele řidičského oprávnění, protože upravuje odnětí řidičského oprávnění (§ 94), pozbytí řidičského oprávnění (§ 94a a § 123c odst. 3), pozastavení řidičského oprávnění (§ 95), zadržení řidičského průkazu (§ 118b a § 118c) a další případy (např. podle § 93). Takové rozlišování by pak ztratilo význam a nemohlo by zaručit potřebnou právní jistotu, kdyby byly všechny zmíněné případy nebo některé z nich účelově zahrnuty pod jakýsi zastřešující pojem „odnětí řidičského oprávnění
“.Žalovaný v písemném vyjádření označil žalobu za nedůvodnou a navrhl její zamítnutí. Konstatoval, že uplatněnými námitkami se již podrobně zabýval v napadeném rozhodnutí, na které odkázal. Podle žalovaného žalobce nebyl v řízení krácen na svých právech, přičemž správní orgány obou stupňů postupovaly v souladu s § 2 správního řádu. Žalovaný zdůraznil, že plně setrvává na svém jednoznačném závěru, že žalobce v době silniční kontroly dne 18. 5. 2011 nebyl držitelem řidičského oprávnění, a to s ohledem na skutečnost, že si o vrácení řidičského oprávnění po uplynutí lhůty nejméně jednoho roku od pozbytí řidičského průkazu z důvodu dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení v souladu s § 123c odst. 1 zákona o silničním provozu nepožádal. Žalovaný podotkl, že žalobcem uváděný § 123c odst. 7 téhož zákona se na případ žalobce nemůže vztahovat, neboť toto ustanovení se týká toliko řidičů, jimž byla řidičská oprávnění udělena mimo území České republiky.
Krajský soud v Plzni žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že magistrát písemností ze dne 10. 7. 2009 oznámil žalobci, že ke dni 8. 7. 2009 dosáhl celkového počtu 12 bodů podle bodového hodnocení porušením povinností stanovených zákonem o silničním provozu a zároveň ve smyslu § 123c odst. 3 téhož zákona vyzval žalobce k odevzdání řidičského a mezinárodního řidičského průkazu (pokud je jeho držitelem) nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení. Žalobce rovněž nezpochybňuje, že řidičské oprávnění mu bylo uděleno na území České republiky.
Spor se koncentruje „ uplynutím lhůty jednoho roku po naplnění hranice 12 bodů, jak se domnívá žalobce, či zda je žalobce povinen o vrácení řidičského oprávnění požádat a současně doložit, že se podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti, jak tvrdí žalovaný.
pouze
“ do otázky, zda na žalobce dopadá § 123c odst. 7 zákona o silničním provozu a právo k řízení motorového vozidla se obnovuje ex lege
Žalovaný k této sporné otázce v napadeném rozhodnutí uvedl: „
V případě odvolatele, jemuž bylo české řidičské oprávnění uděleno 10. 5. 1981, nelze postupovat dle § 123c odst. 7 [zákona o silničním provozu], neboť toto ustanovení se vztahuje toliko na řidiče, držitele řidičských oprávnění udělených těmto řidičům mimo území České republiky, kteří tedy nemohou pozbýt ani po dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení na území České republiky řidičské oprávnění ale lze jim toliko odejmout právo po dobu 12 měsíců na našem území řídit motorová vozidla, jelikož jim řidičské oprávnění na území ČR nebylo uděleno. Na řidiče, kterému bylo uděleno české řidičské oprávnění, se však v předmětné době vztahoval § 123c odst. 3 [zákona o silničním provozu] ve znění účinném do 31. 7. 2011, kde je uvedeno, že po dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení je toto řidiči písemně oznámeno a řidič je vyzván k odevzdání řidičského průkazu do 5 dnů od doručení tohoto oznámení. Dále je v tomto ustanovení uvedeno, že řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo dosažení 12 bodů doručeno. Z tohoto tedy v plném souladu s citovanou důvodovou zprávou vyplývá, že k pozbytí řidičského oprávnění v daném případě dochází přímo ze zákona, tedy bez správního řízení, avšak k vrácení řidičského oprávnění bylo zapotřebí postupu dle § 123d [zákona o silničním provozu] ve znění účinném ode dne 1. 1. 2009, kde je v odstavci 1 uvedeno, že řidič, který pozbyl řidičské oprávnění podle § 123c odst. 3 téhož zákona, je oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění. Dále v odstavci 3 je uvedeno, že pro vrácení řidičského oprávnění je zapotřebí písemné žádosti u příslušné obce s rozšířenou působností, kdy podmínkou vrácení řidičského oprávnění bylo v předmětné době prokázání, že se žadatel podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti dle zvláštního právního předpisu. Z tohoto tedy vyplývá, že po skončení zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel (uloženo rozhodnutím Městského úřadu Nýřany) běžela dále zbylá část nejméně jednoroční lhůty týkající se pozbytí řidičského oprávnění dosažením 12 bodů v bodovémhodnocení, které nemohl toliko uplynutím 1 roku získat zpět, neboť zákon ve svém textu nehovoří o době 1 roku (jako u držitelů řidičských oprávnění udělených jiným státem), ale o době nejméně 1 roku, za splnění podmínek pro vrácení řidičského oprávnění.
“Žalobní bod není opodstatněný, neboť právní názor žalovaného je zcela legální.
K řízení motorového vozidla zařazeného do příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění opravňuje jeho držitele řidičské oprávnění (§ 80 zákona o silničním provozu). Udělení příslušného řidičského oprávnění osvědčuje řidičský průkaz (§ 103 odst. 1 stejného zákona). Podle § 104 odst. 1 zákona o silničním provozu „[v]
České republice se vydává řidičský průkaz České republiky (dále jen , řidičský průkaz‘) a mezinárodní řidičský průkaz vydaný Českou republikou (dále jen , mezinárodní řidičský průkaz‘)
“, přičemž mezinárodní řidičský průkaz neopravňuje k řízení motorových vozidel na území České republiky (§ 104 odst. 3 téhož zákona). K řízení motorových vozidel na území České republiky opravňují vedle řidičských průkazů (ve smyslu legislativní zkratky) také další řidičské průkazy vyjmenované v § 104 odst. 2 písm. b) až e) tj. „b) řidičský průkaz vydaný členským státem Evropských společenství (dále jen , řidičský průkaz Evropských společenství‘), c) řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) a Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) (dále jen ,řidičský průkaz vydaný cizím státem‘), d) mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) a Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) (dále jen ,mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem‘), e) řidičský průkaz člena diplomatického personálu zastupitelského úřadu cizího státu, který požívá výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, případně jiných osob požívajících výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, jsou-li v době řízení motorového vozidla na území České republiky platné
“. Pro ně je společné, že osvědčují udělení řidičského oprávnění cizím státem řidičům – cizozemcům.Z § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu („[ř]
idiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek, sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, nebo mu byl uložen kázeňský trest za jednání mající znaky přestupku anebo mu byl soudem uložen trest za trestný čin, a přestupek, jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, jednání mající znaky přestupku anebo trestný čin, spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů
“), a z § 119 odst. 2 písm. h) („[r]egistr řidičů obsahuje záznamy o počtu bodů dosažených řidičem v bodovém hodnocení a záznamy o odečtu bodů
“) a o) („[r]egistr řidičů obsahuje údaje o pozbytí práva k řízení motorového vozidla na území České republiky po dobu jednoho roku dosažením počtu 12 bodů v bodovém hodnocení, jedná-li se o řidiče, který je držitelem řidičského průkazu Evropských společenství, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem
“) téhož zákona je nutné dovodit, že záznamy o počtu bodů dosažených řidičem v bodovém hodnocení se provádějí u všech řidičů bez ohledu na to, zda mají český řidičský průkaz nebo jsou držiteli řidičských průkazů vydaných cizím státem. Poslední kategorii řidičů (tj. cizozemcům) jsou zaznamenávány body pouze za bodovaná jednání, kterých se dopustí na území České republiky.Právní důsledky při dosažení celkového počtu 12 bodů upravil zákonodárce zejména v následujících ustanoveních:
Podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu platí, že „[p]
říslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno.
“Podle § 123d odst. 1 zákona o silničním provozu „[ř]
idič, který podle § 123c odst. 3 pozbyl řidičské oprávnění, je oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3
“. Podle odst. 3 „[ž]ádost o vrácení řidičského oprávnění podává žadatel písemně u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Podmínkou vrácení řidičského oprávnění je prokázání, že se žadatel podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu. Pro vrácení řidičského oprávnění platí přiměřeně § 101.
“Naproti tomu § 123c odst. 7 téhož zákona stanoví, že „[d]
osáhne-li řidič, který je držitelem řidičského průkazu Evropských společenství, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem, celkového počtu 12 bodů, pozbývá právo k řízení motorového vozidla na území České republiky po dobu jednoho roku. Ministerstvo sdělí, po obdržení podkladů zaslaných příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, tuto skutečnost orgánu, který řidičský průkaz vydal
“. Podle odstavce 8 téhož ustanovení „[l]hůta jednoho roku uvedená v odstavci 7 počíná běžet ode dne uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku nebo trestném činu, spáchaným jednáním zařazeným do bodového hodnocení, na jehož základě řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů
“.Z dikce citovaných ustanovení je zcela evidentní, že pro držitele českých řidičských průkazů platí jiný režim než pro držitele řidičských průkazů vydaných cizím státem.
Lze tedy shrnout, že okolnost, zda řidič má český řidičský průkaz nebo je držitelem řidičského průkazu vydaného cizím státem, je právně irelevantní ve fázi záznamu bodů v registru řidičů (pro obě kategorie řidičů platí stejný režim taxativního výčtu protiprávních jednání a počtů bodů, které za tato jednání budou zaznamenány), nikoliv ve fázi dosažení celkového počtu 12 bodů, v níž každá kategorie řidičů má vlastní, specifický režim právních důsledků. Řidič „), atd.
český
“ pozbývá řidičské oprávnění (§ 123c odst. 3 věta druhá), kdežto „cizí
“ „jen
“ právo k řízení motorového vozidla na území České republiky (§ 123c odst. 7), odlišně je upravena právní skutečnost určující počátek lhůty pozbytí řidičského oprávnění (§ 123c odst. 3 věta druhá), resp. práva k řízení motorového vozidla na území České republiky (§ 123c odst. 8), způsob, kterým se vrací řidičské oprávnění (§ 123d odst. 1 a 3 – správní řízení), resp. způsob, kterým znovu nabývá práva k řízení motorového vozidla (§ 123c odst. 7 a 8 – uplynutím lhůty jednoho roku ex lege
Ustanovení § 123c odst. 7 zákona o silničním provozu dopadá výlučně na držitele řidičských průkazů vydaných cizím státem [viz § 104 odst. 2 písm. b) až d) citovaného zákona]. Žalobce je však držitelem řidičského průkazu České republiky ve smyslu § 104 odst. 1 téhož zákona, který pozbyl v důsledku dosažení 12 bodů řidičské oprávnění na podkladě § 123c odst. 3 uvedeného zákona a pro vrácení řidičského oprávnění platí režim upravený v § 123d téhož zákona.
Na tomto závěru nic nemění žalobcův poukaz na obecnou část důvodové zprávy k zákonu č. 411/2005 Sb., která v části II. bodu 4 sumarizuje hlavní právní principy nově upravovaného systému bodového hodnocení a mimo jiné uvádí, že „[
d] ůsledkem dosažení plného počtu 12 bodů je pozbytí odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a řidičského oprávnění přímo ze zákona, tj. bez správního řízení,
“ Ve stejné důvodové zprávě ve zvláštní části k bodu 80 se totiž uvádí: „na dobu 1 roku
.Důsledkem dosažení nejvyššího stanoveného počtu bodů, tj. 12 bodů je pozbytí odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel (zákon používá termín pozbytí
,odborné způsobilosti‘, protože jde o legislativní zkratku zavedenou v § 90 odst. 1 zákona, které není předmětem této novely) a tím i pozbytí řidičského oprávnění. Obojí pozbude řidič přímo ze zákona, tedy bez nutnosti vést o těchto důsledcích správní řízení. [...]Ustanovení § 123d upravuje podmínky vrácení řidičského oprávnění. Podmínkou vrácení je podrobení se přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Jde o obvyklé podmínky stanovené pro vrácení řidičského oprávnění i v zahraničních právních úpravách. Přezkoušení se provádějí podle zvláštního zákona, kterým je zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jehož přímá novela je součástí návrhu. O vrácení řidičského oprávnění může žadatel požádat
.“ Je-li řidič povinen požádat o vrácení řidičského oprávnění „až po uplynutí jednoho roku, na který toto oprávnění ze zákona pozbývá
. Byla-li však řidiči uložena sankce nebo trest zákazu činnosti, která je v souběhu s pozbytím řidičského oprávnění podle bodového systému, může řidič požádat o vrácení řidičského oprávnění až po výkonu této sankce nebo trestu. Byla-li sankce nebo trest zákazu činnosti uložen na dobu kratší, než jeden rok, pokračuje řidiči, po výkonu této sankce nebo trestu administrativní důsledek pozbytí řidičského oprávnění podle bodového systémunejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3
“, neplatí, že se po uplynutí jednoho roku pozbytá řidičská oprávnění automaticky obnovují. Navíc odkaz na § 101 v § 123d odst. 3 zákona o silničním provozu svědčí o tom, že příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vede o žádosti správní řízení, což nepochybně rovněž má za následek faktické prodloužení doby jednoho roku, po kterou je žadatel bez řidičského oprávnění. (...)*)
S účinností od 1. 8. 2011 změněno zákonem č. 133/2011 Sb.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.