Příslušnost správních soudů
k § 246 odst. 1 občanského soudního řádu, ve znění účinném k 31. 12. 2002
k § 132 soudního řádu správního
Vrchní soudy byly dle § 246 odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném k 31. 12. 2002 věcně příslušné k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů státní správy. Český telekomunikační úřad není ústředním orgánem státní správy, a proto k řízení o žalobě proti jeho rozhodnutí nebyla založena věcná příslušnost vrchního soudu. K řízení tedy není příslušný ani Nejvyšší správní soud, jemuž byla věc k dokončení řízení postoupena. Řízení proto dokončí soud, který byl věcně a místně příslušný dle § 246 odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném k 31. 12. 2002.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 4. 2003, čj. 7 A 57/2002-25)
Věc:
MUDr. Pavel S. v Ú. proti Českému telekomunikačnímu úřadu o zrušení rozhodnutí předsedy žalovaného.
Žalobce se žalobou podanou u Vrchního soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 26. 3. 2002, jímž bylo změněno rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 30. 11. 2001.
O věci nebylo rozhodnuto do 31. 12. 2003, a proto byla Vrchním soudem v Praze podle ustanovení § 132 s. ř. s. věc postoupena k dokončení Nejvyššímu správnímu soudu.
Nejvyšší správní soud věc postoupil Městskému soudu v Praze.
Z odůvodnění:
Podle ustanovení § 132 s. ř. s. je Nejvyšší správní soud povinen dokončit řízení ve věcech správního soudnictví, v nichž byla dána před účinností soudního řádu správního věcná příslušnost k řízení vrchním soudům nebo Nejvyššímu soudu.
O takový případ zde ovšem nejde. Vrchní soudy byly podle ustanovení § 246 odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném k 31. 12. 2002, věcně příslušné k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů státní správy. Tento pojem je přesně vymezen, a to zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto zákona vyplývá, že ústředním orgánem státní správy jsou ministerstva a dále některé jiné správní úřady tam výslovně uvedené. Český telekomunikační úřad mezi nimi však není. Pokud by zákonodárce zamýšlel založit právní postavení Českého telekomunikačního úřadu jako ústředního orgánu státní správy, musel by jej v zákoně č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, takto označit, jako to ostatně učinil při zřízení některých správních úřadů, když při jejich zřízení takové úřady za ústřední orgány výslovně označil a současně novelizoval kompetenční zákon. Soud proto vyšel z toho, že ústředními orgány státní správy ve smyslu ustanovení § 246 odst. 2 o. s. ř. jsou jen ty orgány státní správy, které jsou zákonem za takové prohlášeny.
V řízení o žalobě byl věcně příslušný podle ustanovení § 246 odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném k 31. 12. 2002, krajský soud, místně příslušný pak soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, jehož rozhodnutí se přezkoumává (ustanovení § 246a odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném k 31. 12. 2002). Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, vykonává v obvodu hlavního města Prahy působnost krajského soudu Městský soud v Praze. Protože podle ustanovení § 7 odst. 1 a odst. 2 s. ř. s. je k řízení o žalobě od 1. 1. 2003 věcně a místně příslušný Městský soud v Praze, Nejvyšší správní soud věc postoupil podle ustanovení § 7 odst. 5 s. ř. s. tomuto soudu, který se bude dále zabývat mj. splněním zákonem stanovených podmínek řízení.