Vydání 12/2011

Žalovaný rozhodnutím ze dne 20. 5. 2010 zrušil výrok správního orgánu I. stupně o zastavení řízení o přestupku proti majetku ve smyslu § 50 odst. 1 písm. b) o přestupcích a druhým výrokem potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně o vině, sankci a nákladech řízení ve věci přestupku proti občanskému soužití ve smyslu § 49 odst. 1 písm. c) uvedeného zákona. V souvislosti s vyslovením viny žalobce za přestupek proti občanskému soužití žalovaný uvedl, že žalobce nejednal za okolností vylučujících protiprávnost, jak tvrdil. Naopak ze skutkových zjištění vyplývá, že žalobce jednal vědomě s tím, že na své protiprávní jednání byl dříve upozorněn, proto si měl být vědom toho, že zadržováním a nevracením míčů se dopouští přestupkového jednání. Žalovaný připustil, že zalétáváním míčů na předzahrádku byl žalobce rušen ve výkonu svého vlastnického práva ve smyslu občanského zákoníku, nicméně tuto skutečnost je třeba odlišit od jeho následných jednání. V této souvislosti žalovaný poukázal na obsah správního spisu, z něhož je zřejmé, že se dožadoval jako člen Výboru společenství vlastníků bytových jednotek zákonným způsobem odstranění zásahu do svého vlastnického práva. Na základě toho pak Městská část Praha 22 instalovala na hřiště ochranné sítě. Žalovaný konstatoval, že s ohledem na tuto skutečnost je nutné jednání žalobce, spočívající v úmyslném zadržování míčů, označit jako svévolný neoprávněný úkon nad rámec přípustného řešení, kterým zasahoval do práv jiných občanů.

Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, neboť považoval rozhodnutí správních orgánů za nezákonné a uloženou sankci za neodůvodněnou, neboť správní orgán neprokázal, že žalobce porušil nebo ohrozil určitý zájem společnosti a zaviněně jednal způsobem, který zákon o přestupcích výslovně označuje.

Žalobce dále poukázal na skutečnost, že se žalovaný věcí zabýval již podruhé, pokaždé s odlišnými právními závěry. Zdůraznil, že i žalovaný v odůvodnění předcházejícího rozhodnutí uvedl, že žalobce sledoval legitimní, zákonem chráněný zájem, a to nejen pro vlastní prospěch, ale pro dobro celého společenství vlastníků jednotek, za které jednal společně s předsedou výboru: ""

Žalobce zdůraznil, že žalovaný se nevypořádal se skutečností, že dne 13. 7. 2009 odevzdal míč nalezený na jeho pozemku příslušnému úřadu, neboť městská policie jej odmítla přijmout a zabývat se oznámením o vniknutí nezjištěného, avšak podrobně popsaného muže.

Žalobce žalovanému dále vytkl, že obvinění žalobce postavil na neprokázané domněnce, že nezletilý M. S. utrpěl psychickou újmu tím, že mu nevrátil míč bezprostředně poté, co jej nalezl na svém pozemku, ale odnesl jej na služebnu městské policie o chvíli později. Žalobce také popsal spor mezi ním a paní S. (matkou chlapce, kterému žalobce odmítl vydat míč). Na druhou stranu nehodnotil zprávu od manželů R. adresovanou starostovi ohledně toho, že jim letící míč málem zabil jejich roční dceru.

Žalobce shrnul, že pokud žalovaný v prvním odvolacím řízení zjistil, že záměrem žalobce bylo uvést majetek města do souladu s právem, a tento závěr byl potvrzen mnoha důkazy, nemůže obstát hodnocení ve druhém odvolacím řízení, tedy že žalobce měl stejným skutkem sledovat naopak protiprávní zájem, a to úmyslně poškodit nezletilé hráče kopané. Vzájemné rozporné hodnocení stejného skutku budí podezření, že žalovaný namísto objektivního nalézacího řízení sledoval primárně zájem usvědčit žalobce z přestupku a důkazní řízení přizpůsobil předem vytyčenému cíli. Žalobce připomněl, že samostatně, ani jako člen výboru společenství vlastníků, nebyl povinen nahrazovat činnost představitelů města v oblasti hospodaření s majetkem, navrhovat řešení, opakovaně upomínat o plnění jejich zákonných povinností a společně s obyvateli domu trpět důsledky jejich nečinnosti. Žalobce trval na všech svých stanoviscích uvedených v obou správních řízeních s tím, že se i nadále domníval, že předcházejícím správním řízením byl porušen občanský zákoník a ústavně zaručená práva, včetně Listiny základních práv a svobod.

Městský soud v Praze rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.