Vydání 7-8/2015

Návrhem doručeným žalovanému dne 8. 2. 2010 se žalobci jako spolunavrhovatelé domáhali výmazu průmyslového vzoru č. 32121 s názvem "", jehož vlastníkem je osoba zúčastněná na řízení, z rejstříku průmyslových vzorů. Návrh odůvodnili tak, že předmět průmyslového vzoru nesplňoval podmínky § 2 zákona o ochraně průmyslových vzorů, a to zejména z důvodu nejednoznačného zdokumentování, protože zápis údajně obsahuje tři až čtyři různé výrobky, a dále z důvodu nedostatečné kvality vyobrazení. Dále žalobci uvedli, že napadený průmyslový vzor v zapsaném vyobrazení neodpovídá pojmu průmyslového vzoru dle § 2 písm. a) a b) zákona o ochraně průmyslových vzorů, konkrétně, že se nejedná o vzhled průmyslově nebo řemeslně vyrobeného předmětu, a dále že přihláška napadeného průmyslového vzoru nesplňovala podmínky § 35 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně průmyslových vzorů.

Žalovaný svým rozhodnutím ze dne 8. 7. 2010 návrh žalobců na výmaz průmyslového vzoru č. 32121 zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že z vyobrazení napadeného průmyslového vzoru, tj. ze čtyř pohledů (jednoho čelního a tří zadních), je zjevné, že napadený průmyslový vzor je ztělesněn v trojrozměrném předmětu, který lze označit jako vesta v konkrétním vzhledovém provedení. Z vyobrazení je seznatelný minimálně tvar a linie vesty, barva a zdobení, a z povahy předmětu je dále zjevné, že se jedná o výrobek, tj. řemeslně nebo průmyslově vyrobený předmět. Žalovaný konstatoval, že zápis průmyslového vzoru č. 32121 splňoval podmínky § 2 zákona o ochraně průmyslových vzorů a napadený průmyslový vzor tudíž odpovídá definici průmyslového vzoru. Žalovaný dále konstatoval, že zápisem průmyslového vzoru do rejstříku průmyslových vzorů jsou chráněny ty vzhledové znaky výrobku, které jsou seznatelné z vyobrazení průmyslového vzoru v zapsaném znění, a že v tomto případě čtyři zapsaná vyobrazení napadeného průmyslového vzoru č. 32121 dovolují zjistit znaky průmyslového vzoru jako je tvar, obrys i barva nebo materiál průmyslového vzoru.

Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci rozklad, který předseda žalovaného svým rozhodnutím ze dne 4. 10. 2011 zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí předseda žalovaného konstatoval, že dne 15. 4. 2004 zapsal žalovaný do rejstříku průmyslový vzor č. 32121 s názvem "" s právem přednosti ode dne 25. 4. 2003 pro jeden průmyslový vzor podle následujících čtyř vyobrazení:

1.1

1.2

1.3

1.4

Předseda žalovaného se nejprve zabýval otázkou, zda řešení seznatelné ze čtyř vyobrazení č. 1.1 až 1.4 předmětu napadeného průmyslového vzoru představuje vzhled skutečného výrobku. Shledal, že z uvedených vyobrazení je jednoznačně seznatelné, že se jedná o průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, což je jediná podmínka, kterou § 2 písm. b) pro účely zákona o ochraně průmyslových vzorů vyžaduje pro to, aby vyobrazený předmět mohl být považován za skutečný výrobek. Proto konstatoval, že se v případě předmětu seznatelného ze čtyř vyobrazení napadeného průmyslového vzoru jedná o výrobek. Dále konstatoval, že soubor vizuálně vnímatelných znaků, jako je tvar, obrys, barva nebo materiál, který je vidět na čtyřech vyobrazeních napadeného průmyslového vzoru, naplňuje pojem průmyslového vzoru ve smyslu § 2 písm. a) zákona o ochraně průmyslových vzorů, protože soubor těchto vizuálně vnímatelných znaků představuje vzhled skutečného výrobku. Vesta je tedy průmyslovým vzorem - konkrétní prostorovou úpravou výrobku, která je zřejmá ze čtyř vyobrazení zapsaného průmyslového vzoru, jehož osobitost spočívá v obrysových liniích tvaru výrobku v kombinaci s barvou a zdobením. Předseda žalovaného proto dospěl ke stejnému závěru jako žalovaný, tedy že zápis č. 32121 splňuje podmínky § 2 zákona o ochraně průmyslových vzorů a napadený průmyslový vzor tudíž odpovídá definici průmyslového vzoru.

K argumentům žalobců, zda jde o vzhled celého předmětu, zda jde o vzhled právě jednoho předmětu a zda jde o vzhled řemeslně či průmyslově vyrobitelného předmětu, předseda žalovaného v souladu s žalovaným konstatoval, že čtyři zapsaná vyobrazení napadeného průmyslového vzoru dovolují zjistit znaky průmyslového vzoru, jako je tvar, obrys i barva nebo materiál průmyslového vzoru. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o výrobek, jehož strany jsou zaobleny směrem ven a jehož vnitřní strana zpravidla nenese žádné zvláštní vzhledové znaky, lze s určitostí konstatovat, že v předmětném případě jsou zvolené pohledy ze dvou vzájemně protilehlých směrů pro získání povědomí o vzhledu celého výrobku postačující, neboť vzhledem k absenci rovných ploch na výrobku neexistují na vyobrazeních zhotovených z výše uvedených směrů z hlediska vzhledových znaků hluchá místa, a počet vyobrazení je tudíž v tomto směru dostačující.

K požadavku žalobců, aby byl výrobek jako nosič průmyslového vzoru zdokumentován v přihlášce průmyslového vzoru v naprosté úplnosti, považoval předseda žalovaného za nutné uvést, že se jedná o požadavek na ideální stav, kterého lze prakticky jen obtížně dosáhnout. Pokud nic nenasvědčuje opaku, žalovaný v praxi obvykle důvěřuje přihlašovateli, že deklarované shodnou první číslicí označené pohledy jsou pohledy na tentýž průmyslový vzor a že o žádné varianty průmyslového vzoru nejde. Obdobně žalovaný postupoval při řízení o zápisu průmyslových vzorů č. 29798, č. 34247, č. 34686 apod., jejichž spoluvlastníky jsou žalobci.

Napadený průmyslový vzor chrání složený výrobek, který je v rozloženém stavu tvořen tělem vesty a odnímatelnými kapsami, vzájemně fyzicky nespojenými částmi, které umožňují rozebrání a nové sestavení složeného výrobku. Součástky mohou být u složeného výrobku vyměňovány nebo nahrazovány. Obrázky 1.2 a 1.3 nepředstavují výrobek ve funkční poloze, ale výrobek rozložený, přičemž z tohoto vyobrazení je zřejmý původ členitého a nerovnoměrného průběhu linií zadní strany, konkrétně jde o detailní pohled na předmět ochrany, z něhož je patrné umístění upevňovacích prvků.

Napadený průmyslový vzor byl tedy zapsán pro jediný výrobek, vestu s odnímatelnými kapsami, přičemž vnější vzhled tohoto výrobku je charakterizován obrysem a liniemi na obr. 1.1 a 1.4. Zákon o ochraně průmyslových vzorů nestanovuje pravidla pro formu grafického vyjádření určitých skutečností, tudíž je na přihlašovateli, jakou formu zvolí. V předmětném případě přihlašovatel zřejmě použil obr. 1.2 a 1.3 pro vysvětlení původu členitého a nerovnoměrného průběhu linií zadní strany vesty s odnímatelnými kapsami podle obr. 1.1 a 1.4.

Předseda žalovaného odmítl tvrzení žalobců, že si napadený průmyslový vzor činí nárok na ochranu blíže nedefinované množiny variant. Z § 35 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně průmyslových vzorů vyplývá, že "[m]". Předmět ochrany nelze vykládat se zobecněním tak, aby rozsah ochrany zapsaného průmyslového vzoru zahrnoval neurčené množství dalších jeho konkrétních vzhledových úprav, protože rozsah ochrany napadeného průmyslového vzoru je definován čtyřmi vyobrazeními 1.1 až 1.4 tak, jak byla zapsána do rejstříku. Žádné další varianty do ochrany tohoto průmyslového vzoru nejsou zahrnuty.

Předseda žalovaného dále uvedl, že se výklad § 2 zákona o ochraně průmyslových vzorů, a konkrétně pojmu výrobek, opírá o výklad směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/71/ES o právní ochraně (průmyslových) vzorů jako rámcového předpisu, který v preambuli sděluje, že vzhledem k tomu, že musí být zajištěny jednotné podmínky ochrany na vnitřním trhu, je třeba poskytnout jednotnou definici průmyslového vzoru. Konkrétně, ačkoliv výrobek musí být přítomen, ochrana průmyslovým vzorem se nevztahuje na výrobek jako takový, ale na design, který výrobek nese a který je chráněn i proti "" v jiném výrobku nebo aplikaci na jiném výrobku. Výrobek je tedy pouze nutný jako "" vizuálně vnímatelných znaků, které mají být předmětem zápisu a ochrany.

Předseda žalovaného uzavřel, že se žalobcům nepodařilo prokázat, že průmyslový vzor č. 32121 neodpovídá pojmu průmyslového vzoru ve smyslu § 2 písm. a) zákona o ochraně průmyslových vzorů.

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobci domáhali zrušení rozhodnutí předsedy žalovaného, jakož i zrušení rozhodnutí žalovaného, a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. V žalobě nejprve popsali průběh správního řízení, jež vyústilo ve vydání napadeného rozhodnutí. Poté namítli, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, neboť se stále domnívají, že jsou splněny podmínky pro výmaz průmyslového vzoru č. 32121 dle § 27 odst. 1 zákona o ochraně průmyslových vzorů. Žalobci uvedli, že nemohou souhlasit s tvrzením žalovaného, že jestliže je možné z názvu a z vyobrazení dovodit, o jaký předmět či výrobek se jedná, lze tím naplnit definici průmyslového vzoru. Trvali naopak na svém názoru, že průmyslový vzor musí být jednoznačně specifikován již v přihlášce a jejích přílohách takovým způsobem, aby nemohlo dojít k záměně či k nutnosti cokoli dovozovat. To se vztahuje zejména k vyobrazením č. 1.2 a 1.3, u kterých předseda žalovaného uvedl, že přihlašovatel těmito vyobrazeními zřejmě chtěl vysvětlit původ členitosti a nerovnoměrnosti zadní strany vesty. Žalobci měli za to, že není na správním orgánu, aby dovozoval, co kterým vyobrazením chtěl přihlašovatel zřejmě vyjádřit, ale naopak přihlašovatel by měl výrobek popsat jak slovně, tak i graficky takovým způsobem, aby nebylo pochyb o průmyslovém vzoru, který chce chránit.

I když zákon o ochraně průmyslových vzorů na rozdíl od předchozí právní úpravy neobsahuje podmínku průmyslové využitelnosti v definici průmyslového vzoru, neznamená to, že by neupravoval požadavek úplnosti a jednoznačnosti, který je nově uveden v § 35 tohoto zákona, kde je zakotven požadavek, aby vyobrazení, která dokumentují potenciální průmyslový vzor, jednoznačně vyjevovala jeho podstatu. To dle názoru žalobců v daném případě není zcela splněno, neboť výrobek, jenž je předmětem průmyslového vzoru č. 32121, není z přiložené fotodokumentace zcela seznatelný, a tedy ani jednoznačný.

Žalobci dále podotkli, že žalovaný ve svém odůvodnění odkazuje na směrnici 98/71/ES, ve které je uvedena definice průmyslového vzoru. Dle této směrnice je výrobek nutný pouze jako nosič vizuálně vnímatelných znaků, které mají být předmětem zápisu a ochrany, neboť ochrana průmyslovým vzorem se nevztahuje na výrobek jako takový, ale na design, který výrobek nese. Oproti výkladu, který z tohoto ustanovení vyvozuje žalovaný, podle něhož předmětný výrobek "" zcela naplňuje pojem průmyslového vzoru, se žalobci domnívají, že vzhledem k tomu, že předmětem ochrany průmyslového vzoru není výrobek sám, ale jeho vnímatelné znaky, o to větší nutnost specifikace a jednoznačného popisu je potřeba k tomu, aby nemohlo dojít k záměně či zneužití průmyslového vzoru a aby bylo dostatečně jasné, jaké vnímatelné znaky jsou pod ochranou průmyslového vzoru, což u průmyslového vzoru č. 32121 není splněno. Se shora uvedeným souvisí i nesplnění možnosti opakované výroby. Žalobci uvedli, že možnost opakované výroby je naplněna, jestliže je podle průmyslového vzoru možné opakovaně zhotovovat výrobky. Aby bylo možné opakovat výrobu, musí být vnější úprava výrobku vyjevena úplně a jednoznačně, tj. z vyobrazení výrobku musí být seznatelný jeho celý povrch a současně tato vyobrazení nesmí být nejednoznačná. V daném případě tato podmínka splněna nebyla, neboť k předmětné přihlášce byla připojena pouze vyobrazení, na kterých není výrobek zachycen ze všech úhlů, a nejsou tedy poskytnuty pohledy na všechny části výrobku.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobci popírají, že na vyobrazeních, které zobrazují podstatu průmyslového vzoru, je vesta, a že ochrana tohoto průmyslového vzoru je dána vyobrazením znaků, které jsou z ochranného dokumentu seznatelné. Stejně tak jsou přesvědčení, že vestu tak, jak je vyobrazená, nelze průmyslově vyrábět. Přestože postup žalovaného při posuzování zápisné způsobilosti daného průmyslového vzoru byl naprosto standardní a jak v zápisném, tak ve výmazovém řízení bylo konstatováno, že průmyslový vzor byl zapsán po právu, resp. nebylo doloženo, že by po právu zapsán nebyl, je zjevné, že utkvělou představu žalobců nelze vyvrátit. O shodnou argumentaci jako v žalobě se opíral i rozklad proti rozhodnutí žalovaného. Žalovaný trval na správnosti svého rozhodnutí, které bylo vydáno v řízení, v němž nikterak nepochybil. Celá žaloba byla dle něj založena na účelových tvrzeních, která se tendenčně pokoušejí vykládat právní předpis tak, aby byl napadený průmyslový vzor vymazán. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v řízení, které proběhlo , správní orgán provedl standardní posouzení splnění podmínek pro výmaz průmyslového vzoru, jeho úvaha je v souladu se správním spisem a v souladu se zásadami logického myšlení a není ani jinak vadná. Na zjištěné okolnosti byla správně aplikována právní norma.

Osoba zúčastněná na řízení se připojila k návrhu žalovaného na zamítnutí žaloby. Ve svém vyjádření k věci samé uvedla, že řízení o přihlášce a registrace průmyslového vzoru proběhla zcela standardním způsobem, a to včetně průzkumu přihlášky průmyslového vzoru, kdy registrace průmyslového vzoru nebyla pouze formální, ale žalovaný posuzoval splnění zápisné způsobilosti průmyslového vzoru. Vyobrazení průmyslového vzoru ve smyslu § 35 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně průmyslových vzorů bylo vzhledem k době, kdy správní řízení probíhalo, zcela standardní a dostatečné. Z vyobrazení lze zejména jednoznačně poznat podstatu průmyslového vzoru a tento lze reprodukovat. Argumentace žalobců ohledně nejednoznačných, nedostatečných a nekvalitních vyobrazení, jež mají být důvodem pro výmaz průmyslového vzoru z rejstříku, je účelová a neodpovídá faktickému stavu věci; o tom svědčí například i fakt, že v soudním řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec, sp. zn. 37 Cm 138/2007, mezi osobou zúčastněnou na řízení jako žalobcem a společností S. P. M. Liberec, s. r. o. (vlastněné žalobci) jako žalovaným o porušování práv z průmyslového vzoru č. 32121 ze strany společnosti S. P. M. Liberec, soudem ustanovený nezávislý znalec průmyslový vzor č. 32121 bez jakýchkoliv výhrad seznal a poznal jeho podstatu a soud pravomocně rozhodl o porušování práv osoby zúčastněné na řízení zásahy do tohoto průmyslového vzoru ze strany společnosti S. P. M. Liberec. O tom svědčí rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec, sp. zn. 37 Cm 138/2007, ve spojení s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 3 Cmo 432/2012.

Osoba zúčastněná na řízení v dané věci dále poukázala na skutečnost, že společnost S. P. M. Liberec, jejímiž vlastníky jsou žalobci, dlouhodobě porušuje nehmotná majetková práva osoby zúčastněné na řízení, a to nejen ohledně průmyslového vzoru č. 32121, ale rovněž ohledně dalších práv k nehmotným statkům, přičemž ve všech dosavadních soudních sporech bylo rozhodnuto ve prospěch osoby zúčastněné na řízení. Podání návrhu na výmaz průmyslového vzoru č. 32121 a následné správní žaloby je dle osoby zúčastněné na řízení i vzhledem k postupu společnosti S. P. M. Liberec v dalších soudních sporech pouze účelové, protože se jmenovaná společnost snaží prodlužovat daná řízení, čemuž odpovídá i obsah nedostatečné a faktickému stavu odporující argumentace žalobců.

Při ústním jednání před soudem žalovaný dodal, že sankcí za nedostatečné vyobrazení užitného nebo průmyslového vzoru není zamítnutí přihlášky, eventuálně výmaz průmyslového vzoru, ale zastavení řízení, což je ale možné pouze v řízení zápisném, nikoliv v řízení výmazovém. Pro výmazové řízení musí být splněny podmínky hmotněprávní, tj. musí zde existovat důvod, že to konkrétní řešení vůbec nemělo být chráněno, a nikoliv nedostatek zobrazení, tak jak je to namítáno v návrhu na výmaz předmětného průmyslového vzoru.

Městský soud v Praze žalobu zamítl.