1342/2007
Právo na informace: omezení práva na informace; poskytování informací ze zasedání zastupitelstva obce
Ej 291/2007
Právo na informace: omezení práva na informace; poskytování informací ze zasedání zastupitelstva obce
k § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 159/2000 Sb.*)
k § 97 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, není zvláštním zákonem () vůči zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, který by obci stanovil povinnost zveřejňovat zápisy ze zasedání zastupitelstva ve smyslu § 11 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (povinnost zveřejňovat informace na základě zvláštního zákona v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období), a nezakládá tedy možnost omezit právo na informace s poukazem na § 97 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (povinnost obce informovat občany o činnosti orgánů obce).
lex specialis
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2007, čj. 6 As 79/2006-58)
Prejudikatura:
srov. č. 711/2005 Sb. NSS.Věc:
Petr T. proti Radě města Smečno o poskytnutí informací, o kasační stížnosti žalované.Podáním ze dne 16. 1. 2006 požádal žalobce podle zákona č. 106/1999 Sb. o poskytnutí fotokopií všech zápisů ze všech zasedání zastupitelstva města Smečna konaných v roce 2005.
Na tuto jeho žádost reagoval Městský úřad ve Smečně přípisem tak, že zápisy ze zasedání zastupitelstva jsou zhotoveny v zákonné lhůtě a jsou k nahlédnutí na úřadě města. Následně dne 8. 2. 2006 byla žalobcova žádost odmítnuta.
Žalobce podal proti rozhodnutí Městského úřadu ve Smečně odvolání, které žalovaná na svém zasedání dne 1. 3. 2006 zamítla a dne 6. 3. 2006 o tom vydala rozhodnutí.
Proti tomuto rozhodnutí žalované podal žalobce dne 3. 5. 2006 žalobu. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že dle § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. nelze poskytnout informace, které jsou zveřejňovány dle zvláštního zákona. Tímto zvláštním zákonem je i zákon o obcích, dle kterého jsou zápisy z jednání zastupitelstva zveřejňovány na úřední desce. Ustanovení § 11 odst. 2 písm. b) je dle žalované nutno vztáhnout na posuzovaný případ s tím, že zákon kategoricky stanoví, že žádaná informace se neposkytne.
Krajský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 22. 8. 2006 rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění mimo jiné konstatoval, že § 97 zákona o obcích ukládá obcím povinnost informovat občany o činnosti orgánů na zasedání zastupitelstva a dále jiným způsobem v místě obvyklém. Toto ustanovení však dle krajského soudu neukládá obcím povinnost zveřejňovat zápisy v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období a nelze tedy v tomto případě aplikovat § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. Plnění povinnosti uložené obcím § 97 zákona o obcích zveřejněním zápisu ze zasedání zastupitelstva na úřední desce obecního úřadu nelze tedy považovat za zveřejnění informace ve smyslu § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. a důvod pro neposkytnutí není v takovém případě dán.
Žalovaná (stěžovatelka) brojila proti tomuto rozsudku kasační stížností, ve které především nesouhlasila se závěrem krajského soudu, že § 97 zákona o obcích neukládá obcím povinnost zveřejňovat zápisy v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období a nejedná se tudíž o zveřejnění ve smyslu § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. Stěžovatelka krajskému soudu rovněž vytýkala, že svůj závěr učinil toliko na podkladě porovnání konkrétní právní úpravy dané dvěma zákony, aniž by blíže zkoumal, nakolik stěžovatelka povinnost danou § 97 zákona o obcích ve skutečnosti plní. Podle názoru stěžovatelky i konkrétní způsob výkonu její povinnosti podle citovaného ustanovení zákona o obcích má pro posouzení věci význam a krajský soud této otázce nevěnoval náležitou pozornost nejen v rámci dokazování, ale ani v odůvodnění napadeného rozhodnutí, které je tak dle stěžovatelky nepřezkoumatelné.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Závěrem se Nejvyšší správní soud zabýval namítaným nesprávným postupem krajského soudu při posuzování vztahu § 97 zákona o obcích a § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., který by dle tvrzení stěžovatelky měl mít za následek nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Dle posledně citovaného ustanovení povinný subjekt informaci neposkytne, pokud ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období. Poznámka pod čarou příkladmo odkazuje na zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, a na zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Podle zákona o státní statistické službě zveřejňuje Český statistický úřad statistické informace (např. informace o zahraničním obchodu, nezaměstnanosti, cenách či inflaci) v předem stanovených lhůtách (§ 18 odst. 3 zákona o státní statistické službě). Česká národní banka je naproti tomu například povinna jednou za tři měsíce informovat veřejnost o měnovém vývoji (§ 3 odst. 5 zákona o České národní bance). Smyslem § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. je ochrana informací, které mají být dle zvláštního zákona zveřejněny v předem stanovených pravidelných obdobích, před jejich předčasným zveřejněním, a tím zajištění rovného přístupu k nim všem zájemcům v jednom okamžiku. Povinný subjekt tak dle tohoto ustanovení informaci neposkytne, jestliže má povinnost ji zveřejnit v určitý čas, který v době podání žádosti ještě nenastal, jinými slovy neposkytne ji až do nebližšího následujícího období, ve kterém má povinnost požadovanou informaci dle zvláštního zákona zveřejnit. Z toho pak také vyplývá, že po samotném zveřejnění takové informace se výluka dle § 11 odst. 2 písm. b) citovaného zákona nemůže uplatnit a povinný subjekt může naopak využít § 6 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. a odkázat žadatele na již zveřejněnou informaci, pokud bude informace v době podání žádosti splňovat definici zveřejněné informace dle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. (resp. § 3 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., ve znění zákona č. 61/2006 Sb.). Z výše uvedeného vyplývá, že zákon o obcích není zvláštním zákonem, který by povinnému subjektu stanovil povinnost zveřejňovat zápisy ze zasedání zastupitelstva ve smyslu § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., k čemuž dospěl v napadeném rozhodnutí i krajský soud ve vztahu k § 97 zákona o obcích. Nejvyšší správní soud nadto poznamenává, že nakládání se zápisy ze zasedání zastupitelstva upravuje § 95 odst. 2 zákona o obcích, které povinnost periodického zveřejňování nestanoví. Zápis musí být uložen na obecním úřadě k nahlédnutí, čímž však nedojde k jeho zveřejnění ve smyslu § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. (resp. § 3 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., ve znění zákona č. 61/2006 Sb.).
Stěžovatelčinu námitku, že krajský soud nijak nezkoumal konkrétní způsob výkonu její povinnosti dle § 97 zákona o obcích, je třeba s odkazem na § 109 odst. 4 s. ř. s. odmítnout, neboť tuto skutečnost v předcházejícím řízení nijak netvrdila, ani neprokazovala. I kdyby však stěžovatelka zápisy ze zasedání zastupitelstva na úřední desce zveřejňovala, nemůže s ohledem na výklad uvedený v předchozím odstavci argumentovat existující výlukou dle § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb.
*) S účinností od 23. 3. 2006 též ve znění zákona č. 61/2006 Sb.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.