3309/2015
Právo na informace: informace o nejvyšším dosaženém vzdělání a odborné praxi členů rozkladové komise
Právo na informace: informace o nejvyšším dosaženém vzdělání a odborné praxi členů rozkladové komise
k § 152 odst. 3 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
Posouzení odbornosti coby předpokladu pro členství v rozkladové komisi je plně v kompetenci ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu, jehož vyhrazenou pravomocí je jmenování členů rozkladové komise podle § 152 odst. 3 správního řádu z roku 2004. Správní orgán tak nemá povinnost shromažďovat či případně i uchovávat informace o nejvyšším dosaženém vzdělání a
relevantní
odborné praxi členů rozkladové komise.(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2014, čj. 29 A 37/2013-71)
xxx) Prejudikatura:
č. 2635/2012 Sb. NSS.Věc:
Spolek Oživení, o. s., proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o poskytnutí informací, o kasační stížnosti žalovaného.Žalovaný obdržel dne 24. 4. 2013 žádost žalobce o poskytnutí následujících informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím:
Profesní životopisy
a) všech dosavadních předsedů a místopředsedů žalovaného (r. 1996-2013), a to v minimálním rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, označení vykonávané funkce, časové období výkonu funkce, nejvyšší dosažené vzdělání ke dni nástupu do funkce a
relevantní
odborná praxe předcházející nástupu do funkce předsedy či místopředsedy žalovaného;b) dalších osob, které jsou či byly oprávněny samostatně rozhodovat jménem žalovaného ve správních řízeních v letech 2010-2013 (dnes pravděpodobně pracovní pozice v organizační struktuře žalovaného označená jako ředitel sekce), a to v minimálním rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, označení vykonávané funkce, časové období výkonu funkce, nejvyšší dosažené vzdělání ke dni nástupu do funkce a
relevantní
odborná praxe předcházející nástupu do této funkce;c) všech současných členů rozkladových komisí žalovaného (r. 2013), a to v minimálním rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, označení rozkladové komise, označení předsedy rozkladové komise, den zahájení činnosti člena rozkladové komise, nejvyšší dosažené vzdělání ke dni zahájení činnosti člena rozkladové komise a
relevantní
odborná praxe předcházející vzniku funkce člena rozkladové komise.O žalobcově žádosti rozhodl žalovaný dne 17. 5. 2013. Žádosti částečně vyhověl a poskytl informace o jméně, příjmení, roku narození, označení vykonávané funkce (včetně předsedy rozkladové komise) a časového období výkonu funkce u všech kategorií dotazovaných osob. Informace o nejvyšším dosaženém vzdělání ke dni nástupu do funkce a
relevantní
odborné praxi předcházející nástupu do funkce poskytl pouze u současného předsedy a současných místopředsedů žalovaného.Ve zbytku žádost rozhodnutím odmítl. Výrokem I. tohoto rozhodnutí žalovaný odmítl žádost žalobce v části týkající se poskytnutí údajů o nejvyšším dosaženém vzdělání ke dni zahájení činnosti člena rozkladové komise a
relevantní
odborné praxi předcházející vzniku funkce člena rozkladové komise podle § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť se jedná o nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 citovaného zákona. Žalovaný dospěl k závěru, že mu žádný zákon neukládá povinnost zjišťovat ani uchovávat informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi členů rozkladových komisí, kteří nejsou jeho zaměstnanci. Jejich vyhledání by tedy představovalo vytváření nových informací ve smyslu § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím, kterého se však povinnost poskytovat informace netýká.Výrokem II. rozhodnutí žalovaný odmítl žádost žalobce v části týkající se poskytnutí údajů o nejvyšším dosaženém vzdělání a odborné praxi bývalých předsedů a místopředsedů žalovaného, ředitelů sekcí a všech současných členů rozkladových komisí, kteří jsou zaměstnanci žalovaného, a to podle § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím ve spojení s § 8a téhož zákona, neboť se jedná o osobní údaje, které může žalovaný zpracovávat pouze v souladu s § 5 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
Proti rozhodnutí o odmítnutí podal žalobce rozklad, který předseda žalovaného rozhodnutím ze dne 26. 6. 2013 zamítl. Předseda žalovaného se ztotožnil se závěry žalovaného a mj. doplnil, že ve věci odbornosti členů rozkladové komise správní řád mluví obecně o "
odbornících
" a nestanoví přímo ani odkazem na jiný právní předpis žádné kvalifikační předpoklady pro členství v rozkladové komisi z hlediska dosaženého vzdělání či praxe.Proti rozhodnutí předsedy žalovaného podal žalobce žalobu u Krajského soudu v Brně. Žalobce kromě jiného namítal, že žalovaný informacemi ohledně vzdělání a praxe členů rozkladové komise disponuje a pouze účelově tvrdí, že takové informace nemá, neboť nemá povinnost je mít. Minimálně musel tyto informace mít kde dni, kdy ta která osoba byla uvedena do své funkce. To ostatně žalovaný ani nepopíral. Žalovaný si nijak neověřoval, zda informace o vzdělání a praxi platné ke dni vzniku funkce té které osoby má, či nemá k dispozici. Nebylo tedy nikdy postaveno najisto, zda se skutečně jedná o neexistující informaci, či zda žalovaný informaci jen poskytnout nechce.
Podle § 152 odst. 3 správního řádu mohou být členy rozkladové komise pouze "
odborníci
". Žalobci není zřejmé, jakým jiným způsobem než právě vzděláním a odbornou praxí by mohl žalovaný v praxi ověřit, zda jmenované osoby tuto podmínku splňují, či nikoliv. Každý člen rozkladové komise musí tuto podmínku odbornosti splňovat nejen při svém jmenování, ale i při výkonu této funkce. Tato skutečnost je pod oprávněnou kontrolou veřejnosti, o jejíchž právech a povinnostech žalovaný ve správních řízeních rozhoduje.Žalobce se domáhal pouze takových informací, které přímo a velmi úzce souvisejí s výkonem funkce dotčených osob. Odpovídající vzdělání a dosažená
relevantní
odborná praxe je pro řádný výkon dotčených funkcí zcela zásadním předpokladem. I v případě, že by se jednalo o osobní údaje, je třeba v tomto případě aplikovat § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů, podle kterého se mohou osobní údaje zpracovávat i bez souhlasu dotčené osoby.Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí předsedy žalovaného a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
VI. Posouzení věci soudem
(...) [33] V nyní projednávané věci byla předmětem sporu otázka, zda je povinností žalovaného vyhovět žádosti podané podle zákona o svobodném přístupu k informacím a poskytnout žalobci profesní životopisy všech dosavadních předsedů a místopředsedů žalovaného, ředitelů sekcí a všech současných členů rozkladových komisí, a to kromě poskytnutých údajů: jméno, příjmení, rok narození, označení vykonávané funkce a časové období výkonu funkce, i v rozsahu dalších informací: nejvyšší dosažené vzdělání ke dni nástupu do funkce a
relevantní
odborná praxe předcházející nástupu do funkce.[34] Žalovaný odmítl žalobci poskytnout informace o nejvyšším dosaženém vzdělání a
relevantní
odborné praxi ze dvou stěžejních důvodů. Prvním byla neexistence těchto údajů ve sféře žalovaného a druhým ochrana soukromí a osobních údajů třetích osob.[35] Údaje o nejvyšším dosaženém vzdělání ke dni zahájení činnosti a
relevantní
odborné praxi členů rozkladové komise žalovaný odmítl poskytnout na základě § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím, dle kterého se povinnost poskytovat informace netýká vytváření nových informací. K tomu je třeba upozornit na to, že nerespektováním povinnosti určitými informacemi disponovat se správní orgán nemůže zbavit své povinnosti předmětné informace poskytovat. Případným vytvářením takových informací by pouze napravoval své dřívější pochybení. Platí tedy, že odmítnout žádost o informace s tím, že by bylo nutné vytvořit nové informace, lze pouze v případě, že povinný subjekt nemá povinnost předmětnými informacemi disponovat (k tomu blíže rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2012, čj. 1 As 141/2011-67, č. 2635/2012 Sb. NSS).[36] Postavení rozkladové komise obecně upravuje § 152 odst. 3 správního řádu:
"
Návrh na rozhodnutí podle odstavce 2 předkládá ministrovi nebo vedoucímu jiného ústředního správního úřadu rozkladová komise. Rozkladová komise má nejméně 5 členů. Předsedu a ostatní členy rozkladové komise jmenuje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Většinu členů rozkladové komise tvoří odborníci, kteří nejsou zaměstnanci zařazení do ústředního správního úřadu. Ustanovení § 14 a § 134 platí obdobně s tím, že rozkladová komise může jednat a přijímat usnesení v nejméně pětičlenných senátech a že většina přítomných členů musí být odborníci, kteří nejsou zaměstnanci ústředního správního úřadu
."[37] Podle § 25a zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, platí výjimka, že se v řízení podle tohoto zákona nepostupuje podle ustanovení správního řádu o složení rozkladové komise. Důvodem zavedení této výjimky byla dle důvodové zprávy k zákonu č. 361/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, obava, že by mohlo být problematické garantovat účast většiny takových externích odborníků, kteří by měli dostatečnou znalost předpisů (vnitrostátních i komunitárních) o ochraně hospodářské soutěže. Nepřítomnost jednoho či více externistů by pak mohla paralyzovat činnost celé rozkladové komise [viz sněmovní tisk 879/0, II. Zvláštní část, k bodu 49 (§ 25a), část IV., Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 4. volební období, 2002-2004, dostupný v digitálním repozitáři na www.psp.cz]. Jelikož v dané věci nebyl předmětem sporu počet externích/interních členů rozkladové komise, ale jejich odbornost (kterou nepochybně musí splňovat i členové rozkladové komise podle zákona o ochraně hospodářské soutěže), nehrála v dané věci tato výjimka z obecného pravidla podle § 152 odst. 3 správního řádu roli.
[38] Jmenování předsedy a dalších členů rozkladové komise je podle § 152 odst. 3 správního řádu vyhrazenou pravomocí předsedy žalovaného. Předpoklad pro členství v komisi je odbornost, jejíž posouzení je však plně v kompetenci předsedy žalovaného. Žalovaný nemá povinnost shromažďovat, případně uchovávat, informace o nejvyšším dosaženém vzdělání a
relevantní
odborné praxi členů rozkladových komisí. Odbornost není formální náležitostí, kterou by měl povinnost člen rozkladové komise, resp. správní orgán, prokázat k žádosti žalobce o informace. Tento závěr soudu potvrzuje i odborná literatura:"
Správní řád nestanoví žádné kvalikační předpoklady, v § 152 odst. 3 hovoří pouze o ,
odbornících', kteří nejsou zaměstnanci zařazení do ústředního správního úřadu a musí tvořit většinu členů rozkladové komise
." (Jemelka, L., Pondělíčková, K., Bohadlo, D. Správní řád. Komentář.
4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 636.)"
Zákon mluví obecně o ,
odbornících' a nestanoví (přímo ani odkazem na jiný právní předpis) žádné kvalifikační předpoklady pro členství v rozkladové komisi z hlediska dosaženého vzdělání či praxe. Záleží na úvaze a odpovědnosti ministra, resp. vedoucího jiného správního úřadu, jakožto osoby, do jejíž pravomoci konstituování rozkladové komise náleží, jakým způsobem bude členy rozkladové komise vybírat a jaká kritéria (samozřejmě kromě těch, která mu ukládá zákon) zvolí. Externí členové rozkladové komise by měli být odborníky v tom oboru, který je předmětem jednání a činnosti rozkladové komise, samotné vysokoškolské vzdělání bez praxe či vědecké činnosti v oboru by tedy s ohledem na rozmanitost oborů správního práva nemělo být jediným předpokladem
." (Vedral, J. Správní řád: komentář.
2. vyd. Praha: Bova Polygon, 2012, s. 1193).[39] Přes určitou formulační neobratnost obsaženou v odůvodnění rozhodnutí žalovaného i předsedy žalovaného ("odůvodnění rozhodnutí žalovaného a bod [14] odůvodnění rozhodnutí předsedy žalovaného).
pokud
[žalovaný] shromažďoval informace o vzdělání a dosavadní praxi za účelem výběru členů rozkladových komisí
") správní orgán jasně vyjádřil, že předmětnými informacemi fakticky nedisponuje, musel by je nově vytvořit, a z toho důvodu je nemůže poskytnout (viz bod [8] in fine
in fine
[40] Žalovaný tedy informace ohledně vzdělání a odborné praxe členů rozkladové komise, kteří nejsou jeho zaměstnanci, neměl, nebylo jeho povinností jimi disponovat, a oprávněně tak v této části žádost žalobce odmítl s odkazem na § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím, jelikož se povinnost poskytovat informace netýká vytváření nových informací. (...)
xxx)
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost žalovaného proti tomuto rozhodnutí svým rozsudkem ze dne 25. 3. 2015, čj. 8 As 12/2015-46.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.