1923/2009
Pozemní komunikace: stanovení rozsahu úprav místní komunikace
Pozemní komunikace: stanovení rozsahu úprav místní komunikace
k § 38 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
Dovětek
"vyžadující stavební povolení popřípadě schválení podle zvláštních předpisů"
uvedený v § 38 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, se vztahuje pouze k bezprostředně předcházejícímu pojmu "terénní úpravy"
, nikoli k pojmu "velké stavby"
či k pojmu "rozsáhlé těžební práce"
, o nichž toto ustanovení rovněž hovoří. Z těchto pojmů jsou to totiž jen "terénní úpravy"
, které lze rozdělit na ty, které vyžadují stavební povolení či schválení, a na ty, které stavební povolení nebo schválení nevyžadují.(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 5. 2009, čj. 22 Ca 304/2008-57)
Věc:
Obec Bělá proti Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje o stanovení rozsahu potřebných úprav místní komunikace.Akciová společnost BĚLSKÁ PÍSKOVNA požádala o vydání rozhodnutí o rozsahu potřebných stavebních úprav místní komunikace v obci Bělá z důvodu provádění těžebních prací. Obecní úřad Bolatice (stavební úřad) její žádost zamítl rozhodnutím ze dne 12. 4. 2006 s tím, že dle § 38 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích musí rozhodnout v souladu s obsahem stanoviska silničního správního úřadu. Proti tomuto rozhodnutí se společnost odvolala k žalovanému. Žalovaný dne 10. 12. 2007 rozhodnutí stavebního úřadu zrušil poté, co jeho původní rozhodnutí ze dne 2. 10. 2006 zrušil Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 1. 11. 2007.
Rozhodnutím ze dne 6. 5. 2008 pak stavební úřad rozhodl o rozsahu potřebných úprav místní komunikace. Proti rozhodnutí se žalobkyně odvolala k žalovanému, který odvolání dne 26. 8. 2008 zamítl.
Toto rozhodnutí napadla žalobkyně žalobou u Krajského soudu v Ostravě. Namítala, že žalovaný nesprávně vyložil § 38 zákona o pozemních komunikacích. Toto ustanovení se dle žalobkyně vztahuje pouze na stavby, těžební práce a stavební úpravy spadající pod režim zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Vztahuje se tak pouze na těžební práce prováděné v souvislosti s výstavbou, nikoli na těžbu nerostných surovin. Dále žalobkyně zdůraznila, že zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), termín
"těžební práce"
vůbec nezná. To také potvrzuje závěr, že § 38 zákona o pozemních komunikacích se vztahuje jen na těžební práce prováděné v souvislosti s výstavbou.Krajský soud v Ostravě žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Dle § 38 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích
"má-li se při velké stavbě nebo při rozsáhlých těžebních pracích nebo terénních úpravách vyžadujících stavební povolení, popřípadě schválení podle zvláštních předpisů používat silnice nebo místní komunikace v rozsahu nebo způsobem, jemuž neodpovídá stavební stav nebo dopravně technický stav těchto pozemních komunikací, musí být objednatelem díla a na jeho náklad zajištěny potřebné úpravy dotčené pozemní komunikace, popřípadě vybudování objížďky odpovídající předpokládanému provozu, a to v dohodě s vlastníkem silnice nebo místní komunikace".
Předmětem rozdílnosti právních názorů účastníků je otázka, zda se dovětek
"vyžadujících stavební povolení, popřípadě schválení podle zvláštních předpisů"
vztahuje toliko k předcházejícímu pojmu "terénní úpravy"
či ke všem pojmům užitým v návětí, tzn. i k "velkým stavbám"
a k "rozsáhlým těžebním pracím".
Ke zodpovězení této otázky přitom soud při selhání jazykového výkladu (který na první pohled umožňuje nastolené otázky oběma způsoby) zvolil výklad logický.
Tato metoda pak vedla soud k závěru, že dovětek
"vyžadujících stavební povolení, popřípadě schválení podle zvláštních předpisů"
má své místo jen tam, kde je třeba takovým dovětkem odlišit okruh případů, na které může být ustanovení právního předpisu aplikováno, od okruhu případů, na které být aplikováno podle úmyslu zákonodárce nemá. Neužil-li by zákonodárce tohoto dovětku, pak by bylo takové ustanovení aplikováno i v případech, kdy to zákonodárce v úmyslu neměl.Soud se proto zabýval otázkou, zda existují případy, kdy
"velké stavby"
nebo "těžební práce"
nevyžadují stavební povolení nebo jiné schválení.Podle § 55 odst. 1 stavebního zákona
"stavební povolení se vyžaduje, pokud tento zákon a prováděcí předpisy k němu nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak, u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání; stavební povolení se vyžaduje též u změn dokončených staveb".
Podle § 55 odst. 2 stavebního zákona
"ohlášení stavebnímu úřadu postačí
a) u drobných staveb,
b) u stavebních úprav, kterými se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby".
Vzhledem k tomu, že
"velká stavba"
není obsažena ve výluce z nutnosti stavebního povolení, jak je tato obsažena v § 55 odst. 2 stavebního zákona, krajský soud uzavírá, že k "velké stavbě"
je třeba stavebního povolení vždy.Podle § 71 odst. 1 stavebního zákona
"povolení stavebního úřadu vyžadují, pokud k tomu nejsou příslušny podle zvláštních předpisů jiné orgány, terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry a dále též těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o činnost prováděnou hornickým způsobem. Povolení se nevydává, jestliže stavební úřad v územním rozhodnutí od jeho vydání upustil."
Podle § 5 odst. 2 věty druhé zák. č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů,
"hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem může organizace provádět jen na základě povolení vydaného podle tohoto zákona, horního zákona nebo podle zvláštních právních předpisů, nebo na základě ohlášení, pokud to tyto předpisy připouštějí".
S ohledem na to, že žádný právní předpis v České republice ohlášení těžebních prací nepřipouští, dospěl soud k závěru, že těžební práce vyžadují povolení vždy, ať už se jedná o povolení podle stavebního zákona či podle zákona č. 61/1988 Sb. Pokud stavební zákon stanoví z tohoto pravidla výjimku pro případ, že od vydání povolení bude upuštěno v územním rozhodnutí, pak soud konstatuje, že v takovém případě územní rozhodnutí nahrazuje uvedené povolení a nutnost jeho vydání zajišťuje posouzení možnosti povolení těžebních prací stavebním úřadem. Toto pouhé zjednodušení formálního postupu stavebního úřadu tak nepředstavuje situaci, kdy by bylo možno těžební práce provádět bez povolení.
Logický výklad tak vede krajský soud k závěru, že to jsou jen terénní úpravy, které lze rozdělit na ty, které vyžadují stavební povolení či schválení, a na ty, které stavební povolení nebo schválení nevyžadují.
Povolení totiž dle shora již citovaného § 71 odst. 1 stavebního zákona vyžadují jen ty terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry.
Povolení tedy nevyžadují terénní úpravy, jimiž se podstatně nemění vzhled prostředí ani odtokové poměry.
Shora uvedené úvahy proto vedou soud ke konečnému závěru, že dovětek
"vyžadujících stavební povolení, popřípadě schválení podle zvláštních předpisů"
užitý v § 38 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích se vztahuje toliko k předcházejícímu pojmu "terénní úpravy"
, nikoli k pojmu "velké stavby"
či k pojmu "rozsáhlé těžební práce".
(...)Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.