Vydání 6/2017

(...) Žalobní námitka, že s žalobkyní nebylo v řízení o připojování pozemních komunikací podle § 10 zákona o pozemních komunikacích jednáno jako s účastníkem řízení s tím, že městský úřad i žalovaný zcela opomenuli, že na dotčeném pozemku p. č. 675/1 je vedena místní komunikace ve vlastnictví žalobkyně, která je přímo dotčena navrhovanou úpravou osoby zúčastněné na řízení, je po obsahové stránce shodná s námitkou žalobkyně uplatněnou v jejím odvolání proti rozhodnutí městského úřadu. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, „“, čímž zcela rezignoval na přezkum postupu městského úřadu ve vztahu k posouzení účastenství žalobkyně ve správním řízení. Žalovaný byl povinen vypořádat se v odůvodnění napadeného rozhodnutí s odvolacími námitkami žalobkyně vztahujícími se k jejímu účastenství ve správním řízení, čemuž však nedostál, neboť do odůvodnění napadeného rozhodnutí zcela nekriticky převzal závěry městského úřadu, že žalobkyně není účastníkem řízení. Žalovaný absencí řádného odůvodnění napadeného rozhodnutí ve vztahu k odvolacím námitkám žalobkyně zatížil své rozhodnutí vážnou procesní vadou ve formě nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro nedostatek důvodů.

Krajskému soudu jsou známy závěry, které Nejvyšší správní soud učinil v rozsudku ze dne 27. 7. 2011, čj. 1 As 78/2011-58, že „[v].“ Uvedené závěry byly aplikovány na stav, v němž silniční správní úřad povolil připojení nemovitostí k místní komunikaci, přičemž připojované nemovitosti s místní komunikací spolu v žádné části nesousedily, neboť se mezi nimi nacházel pozemek ve vlastnictví třetí osoby, přes který měl být záměr žadatele realizován. Vlastníku tohoto pozemku nebylo v řízení o připojování pozemních komunikací podle § 10 zákona o pozemních komunikacích přiznáno postavení účastníka řízení s tím, že silniční správní úřad v tomto řízení neřeší otázky ochrany vlastnického práva k pozemkům dotčeným budoucí stavbou, což je úkolem stavebního úřadu. Současná situace je však odlišná, neboť žalobkyně opakovaně uvádí, že na dotčeném pozemku p. č. 675/1 se nachází místní komunikace, jejímž je vlastníkem a která má být navrhovanou úpravou dotčena, přičemž s uvedenou námitkou se správní orgány dosud nevypořádaly.

S žalobkyní lze prozatím souhlasit potud, že předložená projektová dokumentace podle svého obsahu upravuje řešení připojení mezi pozemkem parc. č. 558/20 a silnicí III/46820 mj. přes pozemek p. č. 675/1. Předmětem regulace řízení o připojování pozemních komunikací podle § 10 zákona o pozemních komunikacích je úprava místa styku dvou pozemních komunikací nebo pozemní komunikace s jinou cestou navzájem ve formě křižovatky nebo zřízení sjezdů či nájezdů při současném stanovení jejich parametrů. Zatímco v řízení podle § 10 odst. 4 písm. a) zákona o pozemních komunikacích je předmětem regulace připojení dálnice, silnice nebo místní komunikace k jiné pozemní komunikaci, resp. úprava takového připojení, v řízení podle § 10 odst. 4 písm. b) citovaného zákona je předmětem regulace připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo místní komunikaci, resp. úprava takového připojení. Logickým výkladem § 10 odst. 4 písm. b) tohoto zákona lze dojít k závěru, že jeho účelem je rovněž připojení nemovitosti k síti pozemních komunikací (dálnici, silnici nebo k místní komunikaci) ve vlastnictví veřejnoprávních korporací. Pokud by se na dotčeném pozemku p. č. 675/1 skutečně nacházela místní komunikace, jak uvádí žalobkyně, osoba zúčastněná na řízení by realizovala připojení nemovitostí v jejím vlastnictví k síti pozemních komunikací napojením na případnou místní komunikaci nacházející se na pozemku p. č. 675/1. Připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní komunikaci podle § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích nelze vést přes pozemky, na nichž se již nachází dálnice, silnice nebo místní komunikace, neboť za připojení sousední nemovitosti k síti pozemních komunikací je nutno považovat prvotní napojení nemovitosti na stávající síť dálnic, silnic a místních komunikací.

Mezi účastníky řízení je nesporné, že na dotčeném pozemku p. č. 675/1 se nachází pozemní komunikace ve smyslu § 2 zákona o pozemních komunikacích, u níž se však správní orgány nezabývaly její kategorií. Pro posouzení, zda je žalobkyně účastníkem správního řízení, je však nezbytné vyhodnotit kategorii této pozemní komunikace. Pokud žalovaný dospěje k závěru, že se na dotčeném pozemku p. č. 675/1 skutečně nachází místní komunikace, nelze opomenout postavení žalobkyně jako účastníka řízení. Jediným připojením, které se obejde bez úředního povolení, je připojení sousední nemovitosti k účelové komunikaci (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 10. 2010, čj. 59 Ca 89/2009-61). Jelikož je za připojení sousední nemovitosti k síti pozemních komunikací nutno považovat prvotní napojení nemovitosti na stávající dálnici, silnici nebo místní komunikaci, nebude možno považovat za správný právní názor žalovaného, že pozemek p. č. 675/1 představuje toliko pozemek, přes který se chce osoba zúčastněná na řízení připojit k jiné pozemní komunikaci, neboť dotčenou pozemní komunikací bude právě místní komunikace nacházející se na tomto pozemku.

V případě, že žalovaný dospěje k závěru, že předmětná pozemní komunikace nesplňuje znaky místní komunikace, v důsledku čehož bude na uvedenou pozemní komunikaci nahlíženo jako na účelovou komunikaci, na projednávanou věc bude možno aplikovat výše uvedené závěry, které učinil Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku čj. 1 As 78/2011-58. Žalobkyně bude v tomto případě v postavení vlastníka pozemku, přes nějž má být vedeno připojení sousední nemovitosti k silnici III/46820, který z tohoto titulu nemá postavení účastníka řízení o připojování pozemních komunikací podle § 10 zákona o pozemních komunikacích. Uvedené závěry žalovaný vysvětlí tím spíše, že soudu je z úřední činnosti známo, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 22 Ca 304/2008) se stejnými účastníky byla pozemní komunikace nacházející se na pozemku p. č. 675/1 označena žalovaným za místní komunikaci.