Vydání 10/2013

Žalobce požádal o přiznání dávky mimořádné okamžité pomoci na úhradu jednorázového výdaje ve výši 1 500 Kč na nákup nových skel a obrouček dioptrických brýlí.

Městský úřad v Polné, odbor sociálních věcí (správní orgán I. stupně), dne 21. 9. 2011 ve věci vydal oznámení. Zjistil, že jedno sklo je v daném místě možné pořídit již za 70 Kč a nejnižší cena obrouček se pohybuje v rozmezí 500 Kč až 600 Kč. Celková hodnota dostupných brýlí se tedy může pohybovat mezi 640 Kč až 740 Kč. Správní orgán I. stupně tedy žalobci přiznal dávku ve výši rozdílu mezi dostupnými dioptrickými brýlemi s nejnižší cenou (740 Kč) a příspěvkem od pojišťovny (250 Kč), tedy ve výši 490 Kč.

Proti tomuto oznámení podal žalobce námitku, v níž namítl, že cena brýlí vypočtená správním orgánem I. stupně je nesprávná. Žalobce brýle pořídil v Českých Budějovicích za cenu v místě obvyklou. Pořízení obruby v nižší ceně je vzhledem k estetickému cítění nemožné. Žadatel si na zakoupení brýlí musel půjčit, doklad o výši ceny brýlí předložil správnímu orgánu I. stupně.

Správní orgán I. stupně na svém názoru vyjádřeném v oznámení ze dne 21. 9. 2011 setrval i v rozhodnutí ze dne 26. 10. 2011 reagujícím na námitku žalobce.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný dne 12. 12. 2011 zamítl. V odůvodnění žalovaný uvedl, že se zabýval všemi odvolacími námitkami a přezkoumal znovu podmínky nároku na mimořádnou okamžitou pomoc jako dávku pomoci v hmotné nouzi v návaznosti na příslušná ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi. Provedl také vlastní šetření týkající se aktuálních cen za pořízení dioptrických brýlí v Českých Budějovicích. Na základě tohoto šetření zjistil, že pánské dioptrické brýle v základním provedení při předložení řádně vyplněného poukazu na brýle vystaveného odborným očním lékařem lze pořídit od cca 300 Kč - 650 Kč, přičemž 250 Kč z této celkové částky vždy hradí zdravotní pojišťovna. Uvedené skutečnosti žalovaný posoudil a vyhodnotil v souladu s § 36 odst. 1 písm. b) zákona o pomoci v hmotné nouzi a § 2 odst. 5 písm. a) téhož zákona, a shledal, že žalobce je osobou, jež nemá prostředky k uhrazení nezbytného jednorázového výdaje, který je v tomto případě nezbytný a odůvodněný. Ve smyslu § 37 písm. c) zákona o pomoci v hmotné nouzi lze výši mimořádné okamžité pomoci stanovit až do výše jednorázového výdaje, a že je tedy na správním uvážení orgánu pomoci v hmotné nouzi, v jaké výši dávku přizná. Žalovaný přihlédl i k tomu, že co se týče tohoto druhu dávky, musí přiznaná výše dávky odpovídat pořízení předmětu v nejjednodušším základním provedení, při kterém však žalobci nehrozí újma na zdraví.

Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou u Krajského soudu v Brně. V ní uvedl, že rozhodnutí žalovaného považuje za nezákonné. Žalobce se e-mailem obrátil na prodejny optiky uvedené v odůvodnění napadeného rozhodnutí a shledal, že cena brýlí je různá a pohybuje se od 500 Kč do 1 384 Kč za skla a od 980 Kč do 3 000 Kč za obroučky. Nelze tak jednoznačně stanovit minimální cenu brýlí ve výši 300 Kč. Žalobce v době koupě brýlí nemohl předvídat, v jakých prodejnách žalovaný bude ceny brýlí zjišťovat. Měl za to, že si zboží mohl vybrat v jakékoliv prodejně optiky v Českých Budějovicích. Přístup správních orgánů považoval žalobce za diskriminační, dokonce za omezování osobní svobody. Žalobce poukázal na platnou právní úpravu mimořádné okamžité pomoci v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, jakož i na důvodovou zprávu k tomuto zákonu, a namítal, že mu hrozila s přihlédnutí k jeho příjmu a celkovým sociálním a majetkovým poměrům vážná újma na zdraví, a splňoval tedy podmínky pro přiznání mimořádné okamžité pomoci podle § 2 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi.

Krajský soud žalobu rozsudkem ze dne 6. 6. 2012, čj. 41 A 9/2012-50, zamítl. V odůvodnění kromě obsáhlé rekapitulace relevantních zjištění ze správního spisu soud uvedl, že spornou otázkou mezi žalobcem a správními orgány je to, zda správní orgán měl žalobci poskytnout v rámci žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc celou žalobcem požadovanou částku, která představuje skutečné náklady žalobcem vynaložené na pořízení dioptrických brýlí, či zda se může jednat i o částku nižší a zda je i tato nižší částka v souladu se zákonem. Krajský soud přezkoumal rozhodnutí správních orgánů, které přiznaly žalobci mimořádnou okamžitou pomoc a vyplatily mu za pořízení brýlí částku 490 Kč, a shledal je za rozhodnutí, které bylo vydáno zcela v souladu se zákonem o pomoci v hmotné nouzi, neboť se v daném případě skutečně jednalo o úhradu nezbytného jednorázového výdaje. Protože se jedná o dávku ,,", je namístě, aby byla vyplacena částka na spodní hranici pořizovacích nákladů, pokud splní svůj účel. V daném případě prvostupňový orgán i krajský úřad ceny dioptrických brýlí, a to samozřejmě v nejnižší cenové relaci, a aby splnily svůj účel, tedy aby ochránily zdraví žalobce, zjišťovaly. Podle krajského soudu je známo i laické veřejnosti, že dioptrické brýle, tedy obroučky i dioptrická skla jsou v různých cenových relacích, od cenových relací představujících částku několik set korun, po cenové relace představující částku několik tisíc korun. Nicméně s ohledem na skutečnost, že dioptrické brýle měly být pořízeny z dávky ,,", je zcela namístě, že si správní orgány zjišťovaly nižší ceny dioptrických brýlí, které by však splnily z hlediska zdravotního svůj účel, a to i ve městě České Budějovice, kde si žalobce sám dioptrické brýle pořizoval. S ohledem na skutečnost, že bylo prokázáno, že Všeobecná zdravotní pojišťovna žalobci poskytne na pořízení dioptrických brýlí celkem 250 Kč, je samozřejmé, že tato částka od pořizovací ceny bude odečtena ze strany správního orgánu a že bude vyplacena částka rozdílu, ovšem od ceny představující cenu dioptrických brýlí v nejnižší cenové relaci, což se skutečně i stalo. Na druhé straně krajský soud uvedl, že bylo možno přisvědčit námitce žalobce, že brýle, jež by si pořídil v nejnižší cenové relaci, by nemusely vyhovovat estetickému cítění žalobce, tedy tomu, aby se v takových brýlích mohl dle něho ukazovat na veřejnosti. Toto však není kritériem, ke kterému správní orgány přihlížely, a takový postup je v pořádku. Zásadním kritériem je hledisko zdravotní, tedy to, zda pořízení dioptrických brýlí v nižší cenové relaci, než požadoval žalobce, splňuje podmínky ochrany zdraví žalobce. Krajský soud v této souvislosti vyložil § 37 písm. c) zákona o pomoci v hmotné nouzi, z něhož vyplývá, že je skutečně otázkou správního uvážení správního orgánu, zda v případě žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc ohledně jednorázového výdaje poskytne finanční prostředky, které by uhradily celý jednorázový výdaj žadatele, či zda tento výdaj bude nižší. Je však dle názoru soudu nutné toto řádně zdůvodnit, což se v případě žalobce ze strany správních orgánů stalo. S uvedeným odůvodněním se také krajský soud ztotožnil, přičemž poukázal i na judikaturu, podle níž dávka "" podle § 2 odst. 5 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi je svou povahou nenárokovou, tzn. . I v tomto případě je však správní orgán povinen si opatřit veškeré podklady a zjistit skutečnosti nezbytné pro své rozhodnutí (podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 3. 2010, čj. 38 Cad 39/2008-18). Krajský soud tedy uzavřel, že správní orgány v souladu s tímto judikátem postupovaly, i když se jedná o dávku nenárokovou, tzn. , byla dávka mimořádné okamžité pomoci žalobci přiznána, neboť správní orgán takto uvážil a zdůvodnil, nebyla však přiznána ve výši, již žalobce požadoval. Byla přiznána v částce nižší, a to na základě podkladů, které si správní orgány opatřily a ve svém rozhodnutí uvedly.

Rozsudek krajského soudu žalobce (stěžovatel) napadl kasační stížností. V ní uvedl, že považuje obě správní rozhodnutí za nepřezkoumatelná pro nesrozumitelnost i pro nedostatek důvodů. Vůči napadenému rozsudku pak namítl, že ze zákona o pomoci v hmotné nouzi nevyplývá, že by musela být mimořádná okamžitá pomoc vyplacena na samé spodní hranici pořizovacích nákladů nezbytně nutného výdaje. Nejnižší cena podle názoru stěžovatele není cenou, která je efektivní či účelná. Pokud si správní orgány zjišťovaly ceny dioptrických brýlí v určité cenové relaci, kterou poté odůvodnily ve svém rozhodnutí, pak by musel správní orgán I. stupně v odůvodnění sdělit žadateli, že si má zakoupit věc s nákladem jednorázového výdaje ve výši, kterou v daném místě zjistily. Stěžovatel nebyl obeznámen s tím, že mu bude uhrazena pouze nejnižší cena věci, a proto koupil dioptrické brýle v optimální cenové relaci. V zákoně o pomoci v hmotné nouzi se nikde nehovoří o tom, že jediným kritériem pro určení výše dávky je hledisko zdravotní. Pokud správní orgán uhradil pořizovací částku věci na samé hranici pořizovacích nákladů, pak je takové rozhodnutí nutno řádně zdůvodnit; to se však nestalo. Zvláště ve vazbě na stěžovatelův minimální měsíční příjem mohly správní orgány přiznat předmětnou dávku v plné výši jednorázového výdaje. Pokud se krajský soud s tímto stavem spokojil, rozhodl ve věci nesprávně.

Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.