Pobyt cizinců: rodinný příslušník občana EU; pojem "společná domácnost"
I. Zjištění správní orgánu, zda se jedná o cizince, na něhož dopadá
§ 15a odst. 4 písm. a) zákona č.
326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky, má v řízení o uložení správního vyhoštění zásadní význam, neboť na něm záleží, podle
jakých ustanovení zákona bude věc správním orgánem posuzována. Správní orgán není povinen vycházet
ze samotného tvrzení cizince o vedení společné domácnosti s občanem Evropské unie - toto tvrzení
musí být v řízení prokázáno relevantním způsobem.
II. Zákona č. 326/1999 Sb., o
pobytu cizinců na území České republiky, neobsahuje legální definici pojmu "společná domácnost"
použitého v § 15a odst. 4 písm. a)
citovaného zákona. Pod tímto pojmem je třeba rozumět domácnost tvořenou fyzickými osobami, které
spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Shodně vymezuje pojem "domácnost"
§ 115 občanského zákoníku a neexistuje
důvod, proč vykládat pojem "společná domácnost" obsažený ve zmínném ustanovení zákona o pobytu
cizinců odlišně.
III. Vypomáhání matce s péčí o nezletilé dítě samo o sobě, bez naplnění dalších
atributů (trvalost soužití s ostatními členy domácnosti, společné uhrazování nákladů na své potřeby)
nelze považovat za vedení společné domácnosti (§
115 občanského zákoníku).
IV. Vydání rozhodnutí o uložení správního vyhoštění
(§ 118 a násl. zákona č.
326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky) nezávisí na předchozím vyřešení otázky, zda protiprávním jednáním cizince, které je
důvodem pro jeho vyhoštění, byl spáchán přestupek. Řízení o uložení správního vyhoštění a
přestupkové řízení jsou samostatná a na sobě nezávislá řízení, což plyne i z rozdílné povahy
opatření ukládaných správními orgány v těchto řízeních.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2008, čj. 9 Ca 275/2007 - 43)