Vydání 10/2015

Číslo: 10/2015 · Ročník: XIII

3278/2015

Pobyt cizinců: internetová registrace žadatele; význam formy předání žádosti

Pobyt cizinců: internetová registrace žadatele; význam formy předání žádosti
k § 70 odst. 1 a § 169 odst. 13 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 140/2001 Sb., č. 222/2003 Sb., č. 428/2005 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 427/2010 Sb. a č. 101/2014 Sb. (v textu jen "zákon o pobytu cizinců")
Pro posouzení právních účinků podání žádosti podle § 169 odst. 13 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, o pobytové oprávnění učiněného nezletilou žalobkyní není rozhodující, že k fyzickému předání žádosti zastupitelskému úřadu nedošlo prostřednictvím internetové registrace nezletilé žadatelky. Rozhodující je, že žádost sepsaná na úředním tiskopise (§ 70 odst. 1 citovaného zákona) byla předána zastupitelskému úřadu, který ji převzal a v jehož dispozici se tak ocitla.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2014, čj. 3 A 109/2014-37)
*)
Věc:
Quynh Anh N. proti Ministerstvu vnitra o vydání rozhodnutí.
Žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu se nezletilá žalobkyně domáhala toho, aby byla žalovanému stanovena povinnost vydat do 30 dnů od právní moci rozsudku rozhodnutí o její žádosti ze dne 23. 1. 2014 o udělení povolení k trvalému pobytu. Žádost žalobkyně podala její matka (dále jen "zákonná zástupkyně žalobkyně") dne 23. 1. 2014 na zastupitelském úřadě (dále "ZÚ") tak, že ji formálně označila jako přílohu ke své vlastní žádosti o dlouhodobý pobyt za účelem vědeckého výzkumu. Podle žalobkyně se pouze na základě toho, že podání bylo označeno jako příloha k žádosti zákonné zástupkyně žalobkyně, podařilo dosáhnout toho, aby ZÚ žádost převzal. Pracovníci ZÚ sice sdělili zákonné zástupkyni žalobkyně, že se jedná o obcházení omezení počtu nabíraných žádostí v systému Visapoint (
internetový systém, jehož prostřednictvím se cizinec registruje k podání žádostí o pobytové oprávnění
), avšak po hodinovém jednání žádost přijali. Zároveň však ZÚ odmítl převzít originál cestovního dokladu a správní poplatek za podání žádosti. Zákonná zástupkyně žalobkyně přitom v průvodním dopise sdělila, že sama usiluje o dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití s manželem, avšak systém Visapoint jí umožnil pouze registraci k podání žádosti o dlouhodobý pobyt za účelem vědeckého výzkumu. Její dceru (žalobkyni), která usiluje o povolení k trvalému pobytu za účelem sloučení s otcem, se nepodařilo do dne podání žaloby registrovat k podání žádosti. Podle žalobkyně bylo řízení
de iure
zahájeno okamžikem nevydání usnesení o odmítnutí její žádosti. To, že bylo řízení zahájeno, vyplývá podle žalobkyně z § 37 odst. 1 správního řádu. Dle žalobkyně není pochybnosti, že skutečným obsahem podání nebylo podání přílohy, nýbrž žádosti žalobkyně.
Žalovaný navrhl ve svém vyjádření zamítnutí žaloby. Tvrdí, že nebyl nečinný, neboť v případě nezletilé žalobkyně se nejednalo o řádně podanou žádost, a řízení, jehož se týká namítaná nečinnost, nebylo vůbec zahájeno. Podané dokumenty byly pouze přílohou k žádosti zákonné zástupkyně žalobkyně.
V replice k vyjádření žalovaného žalobkyně zopakovala, že její zákonná zástupkyně se nemohla zaregistrovat k podání žádosti o dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny, ale musela se zaregistrovat za účelem pobytu pro vědecký výzkum, na který byl volný termín v systému Visapoint. Po podání žádosti požádala o změnu předmětu řízení. Řízení bylo nejprve zastaveno, ale nakonec jí byla změna předmětu řízení povolena a dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny jí byl povolen. Žalobkyni se však nepodařilo zaregistrovat, a proto na radu právního zástupce volila jako krajní řešení podání žádosti označené jako příloha k žádosti její zákonné zástupkyně. Zákonné zástupkyni žalobkyně již byl povolen pobyt, avšak žalobkyně, které jsou necelé čtyři roky, zůstala ve státu původu.
Při jednání o věci před soudem žalobkyně setrvala na podané žalobě a v zásadě prostřednictvím svého právního zástupce pouze odkázala na své podání. Právní zástupce připustil, že sice došlo k obcházení registračního systému, avšak zdůraznil, že použitým postupem při podání žádosti nedošlo k obcházení žádného zákonného ustanovení.
Zástupce žalovaného při jednání před soudem uvedl, že tomu není tak, že by nebylo možno žádost podat. Jestliže nebyla podána řádná žádost, a to věděla žalobkyně (resp. její právní zástupce) nejméně od března 2014, mohla být poté podána řádně. Namísto toho žalobkyně setrvala nadále na svém postoji až do dneška (do prosince 2014). O věci její zákonné zástupkyně bylo rozhodnuto promptně do dvou měsíců a rovněž by nebyl problém zpracovat řádnou žádost žalobkyně do dalších dvou měsíců.
Městský soud v Praze uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobkyně.
Z odůvodnění:
O návrhu na provedení opatření proti nečinnosti rozhodla Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců dne 20. 8. 2014 tak, že se mu nevyhovuje vzhledem ke skutečnosti, že v případě nezletilé žalobkyně se nejednalo o řádně podanou žádost ve smyslu § 169 odst. 13 zákona o pobytu cizinců. Žádost nezletilé žalobkyně nebyla podle Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců podána na velvyslanectví ČR řádně, resp. zastupitelským úřadem potvrzena a registrována, a proto také nemohla být správním orgánem projednána.
Z průvodního dopisu k žádosti zákonné zástupkyně nezletilé žalobkyně ze dne 23. 1. 2014 k žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR, který je založen ve správním spise a byl proveden k důkazu, se zjišťuje, že zákonná zástupkyně nezletilé žalobkyně požádala správní orgán, aby řízení o její žádosti o dlouhodobý pobyt a řízení o žádosti žalobkyně o povolení k trvalému pobytu spojil ke společnému řízení podle § 140 správního řádu, a informovala jej, že sama usiluje o dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití s manželem, avšak systém Visapoint jí umožnil pouze registraci k podání žádosti o dlouhodobý pobyt za účelem vědeckého výzkumu, přičemž žalobkyni se nepodařilo registrovat k podání žádosti. Zjišťuje se, že již spolu s podáním žádosti dne 23. 1. 2014 zákonná zástupkyně žalobkyně sdělila ZÚ, že jí nezbývá, než žádost žalobkyně podat jako přílohu své žádosti a požádat o provedení společného řízení, protože jinak podle zákonné zástupkyně žalobkyně hrozí, že jí bude pobyt povolen, avšak žalobkyni se nepodaří žádost vůbec podat.
Podle § 169 odst. 13 zákona o pobytu cizinců je "[c]
izinec, který není uveden v právním předpise vydaném podle § 182 odst. 1 písm. e)
[citovaného zákona], [...]
povinen požádat o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec státním příslušníkem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt. Nesplní-li cizinec tuto povinnost, řízení o žádosti není zahájeno a zastupitelský úřad věc usnesením odloží. Usnesení se pouze poznamená do spisu.
"
"
Žádost o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu je cizinec povinen
[podle § 169 odst. 14 zákona o pobytu cizinců]
podat osobně;
[ZÚ]
může v odůvodněných případech od povinnosti podle věty první upustit.
"
Podle § 4 odst. 2 správního řádu poskytne "[s]
právní orgán v souvislosti se svým úkonem
[...]
dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné
". Podle § 37 správního řádu pak v případě, kdy podání nemá předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, správní orgán pomůže podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
Vycházeje z uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že podání žádosti nezletilé žalobkyně bylo učiněno v souladu s nimi, jinými slovy nebylo učiněno v rozporu s tím, jaké podmínky pro ně klade zákon. Postupem nezletilé žalob-kyně a její zákonné zástupkyně nedošlo k porušení zákona, ani k jeho obcházení. Pro právní posouzení projednávaného případu, tzn. pro posouzení právních účinků učiněného podání žádosti o pobytové oprávnění nezletilou žalobkyní, není rozhodující, že k fyzickému předání žádosti ZÚ nedošlo prostřednictvím internetové registrace žalobkyně. Rozhodující je, že žádost sepsaná na úředním tiskopise (§ 70 odst. 1 zákona o pobytu cizinců) byla předána ZÚ, který ji převzal, a v jehož dispozici se tak ocitla.
Pro posouzení podání žádosti jako řádného podání nebrání ani skutečnost, že žádost, jež byla převzata ZÚ, byla označena formálně jako příloha jiné žádosti, a to žádosti zákonné zástupkyně žalobkyně. Podle § 37 odst. 1 věty druhé správního řádu se "[p]
odání
[...]
posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno
". Jestliže podání nemělo podle názoru správního orgánu předepsané náležitosti nebo jestliže trpělo jinými vadami, bylo naopak na správním orgánu, aby žalobkyni pomohl s odstraněním takových nedostatků (§ 37 odst. 3 správního řádu). Pokud cizinec nesplní svou povinnost spojenou s řádným podáním žádosti, pak to teprve podle § 169 odst. 13 zákona o pobytu cizinců znamená, že řízení o žádosti nebylo zahájeno a že ZÚ v takovém případě věc usnesením odloží. To se však v daném případě nestalo. Žádost byla převzata správním orgánem a dostala se do rukou příslušných orgánů veřejné správy a je součástí předloženého správního spisu. Proto je nutné o ní rozhodnout.
*)
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost žalovaného proti tomuto rozsudku svým rozsudkem ze dne 30. 4. 2015, čj. 7 Azs 282/2014-48.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.