4198/2021
Pandemický zákon: předchozí zrušení mimořádného opatření na základě soudního přezkumu; chybějící předmět řízení
Pandemický zákon: předchozí zrušení mimořádného opatření na základě soudního přezkumu; chybějící předmět řízení
k § 13 odst. 4 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (v textu jen „pandemický zákon“)
k § 46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního
I. Postup dle § 13 odst. 4 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19, se neuplatní, došlo-li ke zrušení napadeného mimořádného opatření soudem na základě provedeného soudního přezkumu.
II. Chybějící předmět řízení v důsledku zrušení návrhem napadeného mimořádného opatření soudem představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, který vede k odmítnutí návrhu dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 4. 2021, čj. 6 Ao 10/2021-35)
Věc:
M. S. proti Ministerstvu zdravotnictví o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy.Navrhovatel se návrhem ze dne 13. 4. 2021 domáhal zrušení části mimořádného opatření odpůrce ze dne 10. 4. 2021 (ve znění pozdějších mimořádných opatření), vydaného s odkazem na § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon ochraně veřejného zdraví“), a s odkazem na § 2 odst. 1 pandemického zákona. Napadeným opatřením odpůrce dle § 69 odst. 1 písm. b) a i) a odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví a dle § 2 odst. 2 písm. b) až e) a i) pandemického zákona omezil obchod a služby, setkávání osob a právo pokojně se shromažďovat podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.
Nejvyšší správní soud návrh odmítl.
Z odůvodnění:
[2] Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 22. 4. 2021, čj. 6 Ao 11/2021-48, zrušil návrhem napadené opatření, nejsou v souzené věci splněny podmínky, na základě kterých by mohlo řízení dále pokračovat. Chybějící předmět řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení, který vede k odmítnutí návrhu dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Jinak řečeno, nelze rozhodovat o tom, co již bylo zrušeno a neexistuje (viz usnesení NSS ze dne 26. 9. 2012, čj. 8 Ao 6/2010-98, nebo již usnesení NSS ze dne 22. 4. 2009, čj. 3 Ao 5/2007-85).
[3] K postupu dle § 13 odst. 4 věty první pandemického zákona, podle kterého „[p]
ozbylo-li mimořádné opatření platnosti v průběhu řízení o jeho zrušení, nebrání to dalšímu postupu v řízení
“ (aplikovaného např. v řízení vedeném pod sp. zn. 8 Ao 1/2021), Nejvyšší správní soud doplňuje, že smyslem přijetí tohoto ustanovení zákona bylo reagovat na situace, kdy odpůrce opakovaně vydává obsahově obdobná mimořádná opatření v krátkých časových intervalech, čímž reálně znemožňuje jejich soudní přezkum. O takovou situaci se však v posuzované věci zjevně nejedná. Ke zrušení napadeného opatření došlo na základě provedeného soudního přezkumu Nejvyšším správním soudem, nikoli tedy postupem odpůrce, který by reálně znemožňoval ochranu subjektivních práv navrhovatelů, čemuž má bránit právě speciální ustanovení § 13 odst. 4 pandemického zákona. V daném případě byl požadavek na poskytnutí soudní ochrany ve vztahu k napadenému opatření naplněn a jeho zrušením bylo dosaženo výsledku soudního řízení, kterého se navrhovatel podaným návrhem domáhal.[4] Nejvyšší správní soud proto návrh v souladu s § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení spočívající v chybějícím předmětu řízení.
[5] Zároveň doplňuje, že nová mimořádná opatření přijatá odpůrcem v návaznosti na soudem zrušené mimořádné opatření mohou být napadena novým návrhem. Podle § 13 odst. 2 pandemického zákona platí, že návrh na zrušení opatření obecné povahy (mimořádného opatření) „
lze podat do jednoho měsíce ode dne, kdy návrhem napadené mimořádné opatření nabylo účinnosti
“.Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.