Vydání 10/2007

Soud shledal důvodnou námitku žalobce, že argumentace žalovaného tzv. národní sportovní autoritou není zcela jednoznačně determinující pro aplikaci známkového práva na daný případ. Žalovaný v napadeném rozhodnutí dovozuje, že označení RALLYE nemohlo získat v okruhu relevantních osob rozlišovací způsobilost pouze pro namítatele (tedy výhradně pro namítatele), z čehož lze usuzovat na to, že dle názoru žalovaného žalobce nemá výhradní práva držitele uvedeného označení a že ve smyslu § 11 odst. 1 zákona č. 137/1995 Sb. zde není takové právo, do kterého by bylo podanou přihláškou zasaženo. Žalovaný tak ovšem dovozuje pouze z toho, že přihlašovatel je již několik let jedinou sportovní autoritou uznanou FIA, pod jehož záštitou se motoristické závody v ČR vždy konají a který je vedle žalobce uveden na předložených programech rallye. Tímto posouzením navazuje na argumentaci správního orgánu I. stupně v jeho hodnocení úlohy přihlašovatele, která spočívá v tom, že přihlašovatel je držitelem sportovní autority, vyplývající z mezinárodních sportovních řádů, je tím, který uděloval v letech 1998 až 2001 povolení ke sportovním podnikům a na jehož rozhodnutí záviselo, který místní autoklub pověří vlastní organizací a pořádáním automobilové soutěže. Tyto skutečnosti ovšem svědčí o sportovních pravomocích přihlašovatele a o tom, co akcentuje žalovaný v napadeném rozhodnutí, totiž že právo žalobce k pořádání mezinárodního závodu RALLYE je pouze odvozené. Uvedené skutečnosti tak vypovídají spíše o řízení automobilového sportu odvíjejícího se od mezinárodních sportovních řádů a oprávnění a předmětu činnosti, které vyplývají ze stanov přihlašovatele. Podstatnými a rozhodnými skutečnostmi pro známkové právo však je, zda zmíněná činnost sportovní autority (udělování povolení, rozhodnutí o pořadateli závodů), vesměs veřejností méně zachytitelná vedle činnosti vlastních garantů, investorů a provozovatelů soutěže, obstojí z hlediska smyslu ochrany, kterou poskytuje známkové právo. Otázka, zda činnost přihlašovatele je způsobilá vyloučit dlouhodobé používání nezapsaného označení a získání rozlišovací způsobilosti tohoto označení pro žalobce je správně žalobcem navozena proto, že rozlišovací způsobilost, to jest schopnost individualizovat služby z určitého obchodního zdroje, je třeba zkoumat vždy ve vztahu k vjemu průměrného spotřebitele, zejména z hlediska vizuálního, fonetického, významového a porovnáním druhu zboží a služeb. Ta označení, která jsou zaměnitelná a mají nízkou rozlišovací schopnost, mohou vedle sebe na trhu existovat, mohou si vybudovat i vlastní dobré jméno, nemohou však být zapsána v rejstříku ochranných známek pro toho, jehož zaměnitelnosti jako obchodního zdroje se druhý uživatel či majitel dovolá. V daném případě vedle zaměnitelnosti nabízených služeb pod názvem motoristických soutěží RALLYE , která je nepochybná, záleží tedy i na rozlišení obchodního zdroje, jemuž jsou zaměnitelná označení příznačná. V dané věci rozhodující správní orgány obou stupňů na základě předložených dokumentů náležitě nevyhodnotily, k jakému obchodnímu zdroji a výčtu výrobků či služeb je třeba vázat povědomost a vjem průměrného spotřebitele, týkající se označení RALLYE . Je-li tímto zdrojem pouze žalobce jako dlouholetý pořadatel a provozovatel motoristických soutěží zajišťující služby související s propagací soutěže a veškerou agendu související s pořadatelstvím, a to nejen ve vztahu k odborné veřejnosti, ale i k obchodním partnerům, médiím a průměrným divákům jako spotřebitelům závodů, nebo zda je tím i přihlašovatel, je-li vjem jeho osoby a úlohy v motoristických soutěžích průměrným spotřebitelem vnímán v dané věci především jeho zmíněním v programech jako člena FIA a zaštiťovatele motoristických soutěží. Sama skutečnost, že přihlašovatel je národní sportovní autoritou z pověření mezinárodní organizace FIA, což by mělo vyplývat především z rozhodnutí FIA, z konkrétních dokumentů a stanov přihlašovatele, dokládajících toto pověření, pravděpodobně nebude v dané věci způsobilá vyvolat ve smyslu známkového práva příslušný veřejný vjem průměrného spotřebitele, motoristické veřejnosti či obchodních partnerů a diváků motoristických soutěží, a sice vjem toho, že pořádání těchto motoristických soutěží je spojeno nejen se jménem pořadatele, kterým je žalobce, ale i s přihlašovatelem, zvláště, jak vyplývá z předložených dokumentů a časopisů, je-li tento vjem komplikován a upozaděn i dalšími souvislostmi, např. spojením uvedených soutěží (dokonce v jejich názvu) s obchodním jménem sponzora firmy žalobce – Auto Štangl. Z uvedených důvodů proto nebylo ani k námitce žalobce podstatné průkazně zjišťovat, zda přihlašovatel je skutečně tvrzenou národní sportovní autoritou, nýbrž bylo třeba vycházet z toho, jak nezapsané označení RALLYE v reklamních letácích, propagačních materiálech a při pořádání motoristických soutěží v jejich celkové publicitě vnímá průměrný spotřebitel služeb tohoto motoristického sportu a se službami jakého subjektu toto označení spojuje. Na základě uvedeného soud shledal, že v řízení bylo najisto postaveno, že žalobce předloženými doklady prokázal, že je držitelem zaměnitelného označení a že v uplynulých dvou letech před podáním přihlášky ochranné známky toto označení bylo spojeno s činností žalobce, nebylo však úsudkem správních orgánů na základě konkrétních dokumentů přesvědčivě zhodnoceno, zda v uplynulých dvou letech před podáním přihlášky ochranné známky získalo či nezískalo rozlišovací způsobilost pro činnost žalobce tak, aby mohly správní orgány z hlediska § 11 odst. 2 zákona č. 137/1995 Sb. dojít k přesvědčivému závěru, že námitky žalobce je třeba zamítnout a že přihlášené označení ochranné známky nezasahuje do zákonem chráněných práv žalobce jako držitele nezapsaného označení.