Vydání 10/2007

(...) Správní soud se dále musí vyjádřit k rozsahu přezkumu správního rozhodnutí v tomto případě, a to konkrétně k tomu, zda žalobkyně je oprávněna úspěšně vznášet námitky do absolutní zápisné způsobilosti. Ačkoliv § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb. vymezuje podávané námitky na shodnost či podobnost známek, výrobků nebo služeb, a nelze z něj přímo vyčíst možnost úspěšně namítat absolutní známkovou nezpůsobilost podle § 4 zákona č. 441/2003 Sb., tuto zásadu však je možné vyložit celkovým pojetím zákona č. 441/2003 Sb.

Správní řízení o přihlášce se dělí do několika částí, které na sebe navazují. Po podání přihlášky Úřad tuto přihlášku nejprve přezkoumá, zda splňuje všechny náležitosti, které zákon pro takové podání stanoví (§ 21 zákona č. 441/2003 Sb.). Po tomto formálním průzkumu následuje průzkum věcný podle § 22 zákona č. 441/2003 Sb. Tento věcný průzkum mj. hodnotí i zápisnou způsobilost podle § 4 zákona č. 441/2003 Sb. a tento věcný průzkum provádí toliko Úřad. Poté, co dospěje k závěru, že zápis do rejstříku není vyloučen, a sám tak rozhodne, že přihlašované označení má zápisnou způsobilost, přihlášku zveřejní (§ 23 zákona č. 441/2003 Sb.). Po tomto zveřejnění pak může kdokoliv podat připomínky, v nichž mj. napadá zápisnou způsobilost, kterou Úřad pozitivně vyhodnotil (§ 24 zákona č. 441/2003 Sb.), nebo vymezené osoby mohou podat námitky (§ 25 zákona č. 441/2003 Sb.).

Pokud dojde k zápisu ochranné známky do rejstříku, pak kdokoliv může podat Úřadu návrh na prohlášení neplatnosti ochranné známky, pokud tato známka byla zapsána mj. v rozporu s § 4, tedy není zápisně způsobilá (§ 32 zákona č. 441/2003 Sb.).

Z těchto zákonných ustanovení lze tak vyčíst, že po zveřejnění přihlášky je oprávněn kdokoliv podat připomínky, kterými zpochybní závěr Úřadu o tom, že přihlašované označení je zápisně způsobilé. Vymezené osoby pak mohou podat námitky proti zveřejněnému označení. Námitky mají užší vymezení co do obsahu i okruhu oprávněných osob k jejich podání a obecným právním výkladem vztahu obecného a zvláštního pak lze dojít k závěru, že námitky jsou speciálním druhem výtek proti zveřejněnému označení, které přináležejí pouze vymezeným osobám. Proto podle názoru soudu je nutné při omezení možnosti namítatele uplatňovat určité skutečnosti vycházet z toho, že jen namítatel je oprávněn vznášet námitky, ale i namítatel může vznášet připomínky. Pokud namítatel ve svých námitkách vznese i připomínky, uplatňuje své právo jako kdokoliv a Úřad na tyto připomínky musí brát zřetel a řádně se s nimi vypořádat. Podle názoru soudu by byl nemístný formalismus, pokud by namítatel musel podávat dva druhy výtek – námitky a připomínky – zvlášť, a lze tedy připomínky obsahově uplatnit i v námitkách. Ačkoliv osoba, která podává připomínky, je o výsledku jejich vyřízení Úřadem toliko vyrozuměna (§ 24 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb.), i toto vyrozumění se však musí s věcnými důvody, které tato osoba uváděla, vypořádat. Tím spíš se s takovými důvody musí vypořádat Úřad v rozhodnutí, jímž zamítá námitky namítatele.

Pro danou právní úvahu pak lze využít i § 32 zákona č. 441/2003 Sb., podle něhož každý může podat Úřadu návrh na prohlášení známky za neplatnou pro zápisnou nezpůsobilost. Bylo by nic neřešícím právním formalismem, pokud by ochranná známka byla zapsána, ačkoliv by proti ní namítatel uplatňoval důvody zápisné nezpůsobilosti, a až v následném řízení, které by mohl namítatel vyvolat, pak byla prohlášena za neplatnou.