Vydání 8/2013

(...)

[21] Stěžovatelka v prvé řadě namítá, že městský soud posoudil pravděpodobnost záměny označení "TES LAMPS" a "TESLA" v rozporu se zákonem o ochranných známkách. K tomu uvádí zdejší soud následující.

[22] Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách se "[p][žalovaného] ".

[23] Z judikatury Nejvyššího správního soudu, Soudního dvora a Soudu prvního stupně (nyní Tribunálu; pro přehlednost dále Nejvyšší správní soud označuje toto soudní těleso vždy jako Tribunál bez ohledu na datum rozhodnutí) vyplývají následující obecné principy.

[24] Podle Nejvyššího správního soudu i Soudního dvora existuje mezi dvěma ochrannými známkami nebezpečí záměny tehdy, pokud se veřejnost může domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí ze stejného podniku nebo případně z podniků hospodářsky propojených [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2008, čj. 4 As 31/2008-153; rozsudky Soudního dvora ze dne 29. 9. 1998, , C-39/97, Recueil, s. I-5507, bod 29; ze dne 22. 6. 1999, , C-342/97, Recueil, s. I-3819, bod 17].

[25] Oba soudy se ztotožňují i v závěru, že rozhodující pro posouzení zaměnitelnosti ochranných známek je hledisko průměrného spotřebitele (srov. již citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 4 As 31/2008-153 a rozsudek Soudního dvora ze dne 11. 11. 1997, SABEL, C-251/95, Recueil, s. I-6191, bod 23).

[26] Podle ustálené judikatury Soudního dvora musí být existence nebezpečí záměny u veřejnosti posuzována celkově, přičemž musí být zohledněny všechny faktory projednávaného případu (srov. zejména výše uvedené rozsudky SABEL, bod 22; , bod 18; a nejnověji rozsudek Soudního dvora ze dne 2. 9. 2010, , C-254/09 P, bod 44). Celkové posouzení nebezpečí záměny předpokládá určitou vzájemnou závislost mezi zohledněnými faktory, a zejména mezi podobností ochranných známek a podobností výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje [srov. , bod 17; rozsudek Tribunálu ze dne 14. 12. 2006, , T-81/03, T-82/03 a T-103/03, Sb. rozh., s. II-5409, bod 74].

[27] V témže duchu se vyjádřil i Nejvyšší správní soud, který ve své judikatuře dovodil, že podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách, je překážkou bránící zápisu přihlašovaného označení do rejstříku ochranných známek existence pravděpodobnosti záměny na straně veřejnosti, která je dána pouze při kumulativním splnění dvou zákonem stanovených podmínek, kterými jsou jednak shodnost či podobnost přihlašovaného označení se starší ochrannou známkou a jednak shodnost nebo podobnost výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a namítaná starší ochranná známka vztahují (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2008, čj. 9 As 59/2007-141; ze dne 26. 10. 2006, čj. 1 As 28/2006-97, 1064/2007 Sb. NSS). Nejvyšší správní soud rovněž převzal z judikatury Soudního dvora tzv. kompenzační zásadu [blíže viz výše uvedené rozsudky , bod 17; VENADO, bod 74] spočívající v tom, že menší podobnost mezi výrobky a službami lze kompenzovat větší podobností mezi ochrannými známkami a naopak (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2008, čj. 9 As 59/2007-141; ze dne 26. 10. 2006, čj. 1 As 28/2006-97, č. 1064/2007 Sb. NSS). Z tzv. kompenzační zásady ovšem nelze dovozovat možnost větší podobností výrobků či služeb správním orgánem zjištěnou nepodobnost porovnávaných ochranných známek (srov. citovaný rozsudek čj. 9 As 59/2007-141).

[28] V této souvislosti je rovněž nutné zdůraznit, že skutečnost, že název obchodní společnosti vykazuje dostatečnou míru rozlišovací funkce pro zápis do obchodního rejstříku, automaticky neznamená, že dosahuje potřebnou míru rozlišovací způsobilosti vyžadovanou zákonem o ochranných známkách pro úspěšné přihlášení slovní ochranné známky (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 8. 2011, čj. 1 As 37/2011-77).

[29] Pokud jde o srovnání výrobků, tento soud je toho názoru, že pro posouzení podobnosti mezi dotčenými výrobky je namístě zohlednit všechny faktory, které charakterizují vztah mezi těmito výrobky. Tyto faktory zahrnují zejména povahu výrobků, jejich účel, způsob použití, jakož i jejich konkurenční nebo charakter. Dalšími faktory, na které je možno brát ohled, jsou též distribuční kanály, veřejnost (v české odborné literatuře se objevuje i termín referenční veřejnost) a obvyklý původ zboží [blíže srov. citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 9 As 59/2007-141, výše uvedený rozsudek , bod 23; rozsudek Tribunálu ze dne 7. 9. 2006, , T-133/05, body 28-30; či rozsudek Tribunálu ze dne 27. 10. 2005, , T-336/03, body 59-71]. Při posuzování shodnosti či podobnosti výrobků tedy není samo o sobě rozhodující, zda jsou výrobky v rámci mezinárodního třídění výrobků a služeb vytvořeného pro administrativní účely zatřiďování výrobků a služeb řazeny do shodných či odlišných tříd. Podstatné je, zda lze z hlediska průměrného spotřebitele takové výrobky a služby zařadit do jedné skupiny oblasti spotřeby (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2006, čj. 11 Ca 258/2005-71, č. 1247/2007 Sb. NSS).

[30] Pokud jde o srovnání označení, rozlišovací schopnost označení je nutno zkoumat vždy ve vztahu k vjemu průměrného spotřebitele, a to z hlediska vizuálního, fonetického a sémantického. Při hodnocení schopnosti individualizovat zboží z určitého obchodního zdroje je nutno mít na zřeteli, že spotřebitel zpravidla nemá možnost vzájemně porovnat více označení či výrobků, že porovnává s obrazem v paměti či dřívějším sluchovým vjemem, že má průměrnou paměť a průměrný smysl pro detail (srov. citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 4 As 31/2008-153 a výše uvedené rozsudky SABEL, bod 23; , bod 45). Zaměnitelnost může být proto dovozována jak z podobnosti v dominantním prvku, tak naopak z toho, že výrobek dominantní odlišující prvek nemá a ostatní prvky mají nízkou rozlišovací schopnost, takže vyvolávají shodný nebo velmi podobný celkový vjem (již citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 4 As 31/2008-153). Označení tak mohou být zaměnitelná i tehdy, pokud je shoda či zaměnitelnost zjištěna i jen u jednoho ze slovních prvků (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 12. 2001, čj. 7 A 119/99-32).

[31] Pro srovnávání slovních označení Soud prvního stupně dovodil řadu pomocných kritérií. Za prvé, průměrný spotřebitel obvykle přikládá větší význam počáteční části slov než částem následujícím [srov. rozsudky Tribunálu ze dne 17. 3. 2004, , T-183/02 a T-184/02, Recueil, s. II-965, bod 81 a 83; ze dne 16. 3. 2005, , T-112/03, Sb. rozh., s. II-949, body 64-65], byť tato úvaha neplatí ve všech případech [v tomto smyslu srov. rozsudek Tribunálu ze dne 14. 10. 2003, , T-292/01, Recueil, s. II-4335, bod 50; ze dne 6. 7. 2004, , T-117/02, Sb. rozh., s. II-2073, bod 48; či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2009, čj. 7 As 24/2009-142)]. Za druhé, i když průměrný spotřebitel vnímá obvykle ochrannou známku jako celek a nezabývá se jejími jednotlivými detaily, nemění to nic na tom, že si spotřebitel při vnímání slovního označení rozloží toto označení na slovní prvky, které mu naznačují konkrétní význam nebo které se podobají slovům, která zná [srov. rozsudky Tribunálu ze dne 6. 10. 2004 , T-356/02, bod 51; ze dne 13. 2. 2007, T-256/04, Sb. rozh., s. II-449, bod 57]. Za třetí, průměrný spotřebitel nebude u složené ochranné známky za rozlišovací a převládající prvek celkového dojmu vyvolaného touto ochrannou známkou považovat její popisný prvek, ale její prvek fantazijní [srov. rozsudek Tribunálu ze dne 15. 2. 2005 ), T-169/02, bod 34 a tam citovaná prejudikatura; a výše citovaný rozsudek PAM-PIM'S BABY-PROP, body 51-52].

[32] Pokud jde o definici veřejnosti, je třeba konstatovat, že výrobky, jichž se týkají přihlašované označení a namítané ochranné známky (elektrické a halogenové žárovky) jsou určeny všem spotřebitelům, takže veřejnost je tvořena průměrným spotřebitelem, o němž se má za to, že je běžně informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný.

[33] Stěžovatelka v kasační stížnosti nebrojí proti závěru žalovaného, že přihlašované označení se vztahuje na podobné a v některých případech dokonce totožné výrobky jako namítané ochranné známky. V projednávané věci je tedy nesporné, že výrobky, kterých se týkají namítané ochranné známky a přihlašované označení, jsou velmi podobné a v některých případech dokonce shodné, neboť se v obou případech jedná o žárovky.

[34] Přihlašované označení je označení slovní, a proto jej Nejvyšší správní soud porovnal primárně s těmi namítanými ochrannými známkami, které jsou rovněž slovní.

[35] Stěžovatelka v kasační stížnosti namítá, že žalovaný i městský soud při srovnání přihlašovaného označení a namítaných ochranných známek posoudily nesprávně všechna tři hlediska, tj. hledisko fonetické, hledisko vizuální i hledisko sémantické.

[36] Pokud jde o hledisko fonetické, Nejvyšší správní soud shledal zcela nepřípadnou námitku stěžovatelky, že koncová písmena "MPS" přihlašovaného označení jsou natolik výrazná, dávající tomuto označení "", jenž přihlašované označení jednoznačně odlišuje od označení společnosti TESLA. Městský soud i žalovaný se k této námitce obsáhle vyjádřili a správně konstatovali, že koncová část "MPS" není sama o sobě schopná výrazně narušit nápadnou zvukovou podobnost daných označení z hlediska celku. Koncová část "MPS" je totiž neznělá (již citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 7 As 24/2009-142, v němž soud srovnával označení "VIGOSS" a "VIGOUR"), čímž se výslovnost označení "" a "" do značné míry stírá [k významu znělosti a "" pro posouzení podobnosti z fonetického hlediska srov. rozsudky Tribunálu ze dne 17. 10. 2006 , T-483/04, bod 75; ze dne 8. 7. 2010 , T-30/09, bod 63]. Podobnost při vyslovování porovnávaných označení je dále umocněna následujícími faktory: (1) kromě koncové části "MPS" v přihlašovaném označení se porovnávaná označení skládají ze stejných písmen, a to navíc ve stejném pořadí [srov. rozsudek Tribunálu ze dne 22. 3. 2007 , T-322/05, bod 38]; (2) namítaná ochranná známka je v přihlašovaném označení plně obsažena (srov. výše uvedený rozsudek ve věci Terranus, bod 37, kde Tribunál porovnával označení "" a ""; citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 7 As 24/2009-142, kde soud srovnával označení "VIGOSS" a "VIGOUR"); a (3) totožná část porovnávaných označení se nachází v počáteční části těchto označení, kterým spotřebitel obvykle přikládá větší význam (srov. zejména výše uvedený rozsudek MUNDICOR, body 81 a 83, kde Tribunál porovnával označení "MUNDICOR" a "MUNDICOLOR"). Na tomto závěru nic nemění ani existence pomlčky v přihlašovaném označení. Nejvyšší správní soud se v tomto ohledu plně ztotožňuje se závěrem žalovaného a městského soudu, že význam pomlčky, která rozděluje přihlašované označení na dva jednoslabičné prvky, na výslovnost přihlašovaného označení není tak výrazný, jak namítá stěžovatelka, protože při běžné výslovnosti není obvyklé vyslovovat slova, která jsou od sebe oddělena pomlčkou, s výraznou odmlkou. Lze tedy konstatovat, že žalovaný i městský soud se s argumenty stěžovatelky ohledně fonetického hlediska náležitě vypořádali a posoudili je v souladu kritérii vyplývajícími z judikatury Nejvyššího správního soudu a Soudního dvora Evropské unie.

[37] Nejvyšší správní soud se neztotožnil ani s druhým argumentem stěžovatelky, v němž namítá, že z hlediska vizuálního je nutné přihlašované označení vnímat jako dvě slova s tím, že důraz je kladen na druhý slovní prvek "LAMPS". Nejvyšší správní soud se plně ztotožňuje se závěrem městského soudu, že průměrný spotřebitel nebude u složené ochranné známky za rozlišovací a převládající prvek celkového dojmu vyvolaného touto ochrannou známkou považovat její popisný prvek, ale její prvek fantazijní (srov. výše uvedené rozsudky ve věcích NEGRA MODELO, bod 34, a PAM-PIM'S BABY-PROP, body 51-52). Podobně jako u fonetického hlediska i u vizuálního hlediska je podobnost porovnávaných označení umocněna tím, že tato označení mají společných pět prvních písmen, slovní prvek přihlašovaného označení je plně obsažen v namítaných ochranných známkách a totožná část porovnávaných označení se nachází v počáteční části těchto označení, kterým spotřebitel obvykle přikládá větší význam (srov. bod [36]). Lze tedy konstatovat, že žalovaný i městský soud posoudili podobnost z vizuálního hlediska v souladu kritérii vyplývajícími z judikatury Nejvyššího správního soudu a Soudního dvora Evropské unie.

[38] Posledním hlediskem, proti jehož posouzení stěžovatelka v kasační stížnosti brojí, je hledisko sémantické. Stěžovatelka konkrétně namítá, že u přihlašovaného označení je význam kladen na slovo "LAMPS", zatímco průměrný spotřebitel vnímá označení společnosti TESLA jako fantazijní nebo jako příjmení srbského fyzika. Ani této námitce nelze přisvědčit. Nejvyšší správní soud zde poukazuje na výše citovanou judikaturu Tribunálu, podle níž průměrný spotřebitel nebude u složené ochranné známky za rozlišovací a převládající prvek celkového dojmu vyvolaného touto ochrannou známkou považovat její popisný prvek, ale její prvek fantazijní (srov. výše uvedené rozsudky NEGRA MODELO, bod 34, a PAM-PIM'S BABY-PROP, body 51-52). Prvek "LAMPS" je s ohledem na nárokované výrobky (elektrické a halogenové žárovky) jednoznačně prvkem popisným, a proto z hlediska průměrného spotřebitele disponuje nízkou rozlišovací schopností. Naopak prvek "TES" je prvek fantazijní, neboť slovo "TES" nemá v českém jazyce žádný význam. U přihlašovaného označení je tedy dominantním prvkem prvek "TES", a nikoli prvek "LAMPS", jak tvrdí stěžovatelka. Žalovaný i městský soud tedy posoudili i sémantické hledisko v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu a Soudního dvora Evropské unie. Pro úplnost je zde nutné rovněž zdůraznit, že žalovaný shledal ve svém rozhodnutí podobnost porovnávaných označení z hlediska sémantického jako nižší, a k závěru o nebezpečí záměny porovnávaných označení dospěl až na základě tzv. kompenzační zásady.

[39] V projednávané věci je tedy nesporné, že výrobky, kterých se týkají namítané ochranné známky a přihlašované označení, jsou velmi podobné a v některých případech dokonce shodné. Námitky stěžovatelky ohledně srovnání označení neobstojí, a lze tedy konstatovat, že u porovnávaných označení existuje velká podobnost z hlediska vizuálního a fonetického a nižší podobnost z hlediska sémantického. Vzhledem k těmto dílčím závěrům Nejvyšší správní soud souhlasí i se závěry žalovaného a městského soudu plynoucími z tzv. kompenzační zásady. Lze tedy konstatovat, že vzhledem k vysokému stupni podobnosti (u některých namítaných ochranných známek až shodnosti) nárokovaných výrobků je nižší stupeň podobnosti označení "TES - LAMPS" a "TESLA" u jednoho ze zkoumaných hledisek (hlediska sémantického) vykompenzován vysokým stupněm podobnosti výrobků, a tudíž mezi přihlašovaným označením a namítanými ochrannými známkami existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách. (...)