Vydání 3/2016

(...) [21] Z provedené rekapitulace je zřejmé, že v posuzované věci se jedná především o posouzení otázky, zda stěžovatelka porušila § 11 odst. 2 písm. a) bod 3 zákona o potravinách tím, že skladovala a do oběhu uváděla potravinu (Kečup Hellman‘s jemný 490 g), která svým označením na obalu nevyhověla požadavkům § 9 odst. 1 písm. a) a b) vyhlášky č. 113/2005 Sb. (...)

[27] Mezi účastníky řízení je nesporné, že stěžovatelka uváděla do oběhu potravinu „“. Na přední etiketě tohoto výrobku je zdůrazněno, že je vyroben z rajčat uzrálých na slunci. V údajích o složení je obsažena informace, že k výrobě je použito rajčatového koncentrátu (27 %). S přihlédnutím k těmto skutečnostem má Nejvyšší správní soud za to, že stěžovatelka měla na obalu výrobku uvést množství rajčat obsažených v předmětném výrobku (použitých při výrobě). Tato povinnost vyplývá z § 9 odst. 1 písm. a) a z § 9 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 113/2005 Sb., neboť stěžovatelka složku rajče zdůraznila slovně („“). Stěžovatelka však množství rajčat obsažených v kečupu neuvedla, neboť v údajích o složení výrobku uvedla „“. Nejvyšší správní soud tak má stejně jako krajský soud za to, že bylo-li na 490g výrobku Jemný kečup Hellmann‘s použito 27 % rajčatového protlaku (koncentrátu), pak to nevypovídá nic o tom, kolik na něj bylo použito rajčatových plodů, které jsou na obale výrobku slovně zdůrazňovány. Výrobek stěžovatelky tak nebyl označen v souladu se zákonem o potravinách a jeho prováděcí vyhláškou č. 113/2005 Sb. [znění § 9 odst. 1 písm. a) a b) vyhlášky č. 113/2005 Sb. odpovídá čl. 7 odst. 2 písm. a) a b) směrnice], a proto byl-li takový výrobek uváděn do oběhu, pak jde skutečně o jednání naplňující znaky skutkové podstaty správního deliktu dle § 17a odst. 1 písm. f) zákona o potravinách.

[28] Nejvyšší správní soud ovšem musí dát částečně stěžovatelce za pravdu v její námitce, že krajský soud vyšel mj. z nesprávné úvahy, že posuzovaný výrobek není vyroben z rajčat, nýbrž protlaku, respektive, že označení výrobku informací, že je vyroben z rajčat uzrálých na slunci je způsobilé vyvolat u spotřebitelů mylnou domněnku, že kečup je vyroben z rajčat, nikoli z protlaku (který je odlišnou surovinou). Krajský soud tak dovozuje, že stěžovatelka spotřebitele klamala. Krajský soud totiž poukázal na skutečnost, že rajčatový protlak (koncentrát) obsažený v kečupu stěžovatelky je sice vyroben z rajčat, nejedná se však již o přirozený nezpracovaný produkt ale zpracovaný produkt, který se tak svým složením liší od přírodní suroviny (samotných plodů rajčat). Byť stěžovatelka použila pro výrobu kečupu protlak, jako určitý polotovar, nelze jí vytýkat, že by klamala spotřebitele údajem o tom, že její výrobek obsahuje rajčata. Nejvyšší správní soud sdílí názor stěžovatelky, že je obecně známou skutečností, že rajčata přirozeně dozrávají v určité časově omezené sezóně, kdy je třeba plody urychleně sklidit a zpracovat, neboť jde o zeleninu podléhající rychlé zkáze. Z tohoto důvodu je z plodů v sezóně připravován protlak (koncentrát), který je následně používán k výrobě potravin obsahujících rajčatovou složku. S takovým postupem je podle názoru Nejvyššího správního soudu průměrný spotřebitel srozuměn a nelze jej považovat za nekorektní, byť by výrobek obsahoval sdělení, že je vyroben z rajčat. Ostatně ani správní orgány stěžovatelce nevytýkaly to, že kečup vyrobila z protlaku (koncentrátu) namísto z rajčat (bez použití meziproduktu v podobě koncentrátu).

[29] To nic nemění na samotném meritu věci, kterým je pouze posouzení otázky, zda označení o složení posuzovaného výrobku distribuovaného stěžovatelkou bylo v souladu s právními předpisy. Ty vyžadovaly v § 9 odst. 1 písm. a) a b) vyhlášky č. 113/2005 Sb. uvedení množství rajčat obsažených v předmětném výrobku, mj. s ohledem na již zmíněný způsob, jakým stěžovatelka na obalu výrobku tuto skutečnost graficky a slovně zdůraznila. Tento závěr je nepochybně i v souladu s účelem směrnice, která v preambuli (bod 6) uvádí: „“ Bod 8 preambule téže směrnice pak uvádí, že „[n]“. Nejvyšší správní soud v této souvislosti konstatuje, že rajčatový protlak (koncentrát) může obsahovat refraktometrickou sušinu v různé míře (srov. přílohu 6 písm. F body 4 a 5 vyhlášky č. 157/2003 Sb.), což má posléze vliv na kvalitu samotného kečupu, neboť čím vyšší je obsah refraktometrické sušiny vnesené rajčatovou surovinou, tím větší množství rajčat je třeba použít k jeho výrobě, což má posléze vliv na kvalitu kečupu. V návaznosti na obsah sušiny se ostatně může lišit také označení kečupu, neboť u kečupů označených , , Speciál s refraktometrickou sušinou nejméně 30 % musí činit nejméně 10 % refraktometrické sušiny refraktometrická sušina vnesená rajčatovou surovinou. Stěžovatelkou uváděný údaj 27 % rajčatového koncentrátu však nevyjeví srozumitelným způsobem spotřebiteli obsah samotných rajčat, jakožto stěžovatelkou graficky i slovně zdůrazňované složky kečupu. Proto tento údaj neumožní spotřebiteli vybírat výrobky se znalostí věci, a to ani při vynaložení péče, kterou lze předpokládat u přiměřeně informovaného, pozorného a rozumného spotřebitele (srov. např. rozsudek Soudního dvora ze dne 16. 7. 1998, , C-210/96, Recueil, s. I-4657 a navazující judikaturu Soudního dvora). Stěžovatelce je tedy třeba přisvědčit potud, že rajčatový koncentrát se vyrábí z rajčat. Nelze však již přisvědčit její navazující úvaze, že pokud by součástí výrobní linky kečupu byla i linka na výrobu koncentrátu pak by podle krajského soudu problém nenastal. Jak již totiž bylo několikrát řečeno, podstata věci spočívá v uvedení složení výrobku v rozporu s § 9 odst. 1 písm. a) a b) vyhlášky č. 113/2005 Sb., nikoli v jeho výrobním postupu, či nedostatečné kvalitě výrobku.

[30] Argumentace stěžovatelky, že rajčata sama ve smyslu legislativy nejsou složkou kečupu, jelikož jsou surovinou pro výrobu koncentrátu, ze kterého je následně vyroben kečup, a předmětný výrobek je tudíž označen v souladu s platnou legislativou, neboť jeho hlavní složka – rajčatový koncentrát, je doplněna údajem o množství použitém ve výrobku v deklarovaném složení v souladu s § 9 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 113/2005 Sb., není správná. Stěžovatelka totiž slovně a graficky zdůraznila, že její výrobek je vyrobený z rajčat, a byla tudíž v souladu s citovaným ustanovením vyhlášky povinna uvést přímo obsah rajčat, nikoli pouze obsah rajčatového protlaku.

[31] K námitce stěžovatelky, že zvláštní právní předpis stanovující požadavky pro zpracovanou zeleninu (vyhláška č. 157/2003 Sb.) nevyžaduje podávání dalších informací na předmětném výrobku, např. jaké je množství rajčat použitých pro výrobu 100 g hotového výrobku, Nejvyšší správní soud uvádí, že vyhláška č. 157/2003 Sb. takovou povinnost skutečně nestanoví, tato povinnost však vyplývá z § 9 odst. 2 vyhlášky č. 113/2005 Sb., který upravuje uvádění složek výrobku v případech, kdy celkové množství všech složek v hotovém výrobku překračuje 100 %. K tomu Nejvyšší správní soud dodává, že stěžovatelce nic nebrání, aby (s ohledem na jí namítaný kolísavý obsah sušiny v rajčatových plodech) výrobek opatřila informací o možném rozmezí v množství rajčat použitých k výrobě 100 g kečupu způsobem, který uváděla v žalobě, tj. např. „ “ Takový způsob označení by jistě vyhovoval požadavku na srozumitelné a zároveň přesné informování spotřebitele. Na druhou stranu nelze vyloučit ani jiné možnosti, jak složení výrobku v souladu s právními předpisy uvést (např. pomocí údaje o průměrném množství rajčat obsažených ve výrobku). (…)

[33] Jakkoli tedy Nejvyšší správní soud dílčím způsobem musel korigovat úvahu vyjádřenou krajským soudem v odůvodnění napadeného rozsudku, rozhodující důvody zakládající nedůvodnost stěžovatelem uplatněných žalobních námitek napadajících rozhodnutí žalovaného obstály. Krajský soud proto správně žalobu zamítl.