Vydání 3/2016

Číslo: 3/2016 · Ročník: XIV

3359/2016

Ochrana spotřebitele: označování potravin

Ochrana spotřebitele: označování potravin
k § 9 odst. 1 písm. a) a b) vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků
Jestliže provozovatel potravinářského podniku na obalu svého výrobku (kečupu) slovně i graficky zdůrazní, že je vyroben z rajčat, pak je podle § 9 odst. 1 písm. a) a b) vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, povinen na obalu výrobku uvést množství rajčat v něm obsažených (použitých při výrobě) a nepostačuje pouze informace, že kečup obsahuje rajčatový koncentrát.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2015, čj. 4 As 154/2015-34)
Prejudikatura:
rozsudek Soudního dvora ze dne 16. 7. 1998, Gut Springenheide GmbH (C-210/96, Recueil, s. I-4657).
Věc:
Společnost s ručením omezeným UNILEVER ČR proti Státní zemědělské a potravinářské inspekci – ústřednímu inspektorátu, o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Inspektorát v Praze (správní orgán prvního stupně) shledala rozhodnutím ze dne 14. 5. 2012 žalobkyni vinnou z porušení § 11 odst. 2 písm. a) bod 3 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 120/2008 Sb. (dále jen „zákon o potravinách“), neboť skladovala a do oběhu uváděla potravinu (Kečup Hellman‘s jemný 490 g), která svým označením na obalu nevyhověla požadavkům dle § 9 odst. 1 písm. a) a b) vyhlášky č. 113/2005 Sb., čímž spáchala správní delikt dle § 17a odst. 1 písm. f) zákona o potravinách. Za tento správní delikt správní orgán prvního stupně uložil žalobkyni pokutu ve výši 5 000 Kč.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 11. 9. 2012 zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.
Žalovaný se v odůvodnění svého rozhodnutí ztotožnil se závěrem správního orgánu prvního stupně, že na obalu výrobku nebylo uvedeno množství složky rajčat v souladu s § 9 odst. 2 vyhlášky č. 113/2005 Sb., i se závěrem, že množství rajčat ve výrobku mělo být na obalu výrobku uvedeno podle požadavku § 9 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 113/2005 Sb., neboť spotřebitel si obvykle s názvem výrobku „
kečup
“ spojuje složku „
rajčata
“ a podle požadavku § 9 odst. 1 písm. b) téže vyhlášky, protože složka „
rajče
“ byla slovně zdůrazněna v označení potraviny („
vyrobeno z rajčat uzrálých na slunci
“). Označením potraviny tímto sdělením žalobkyně slovně zdůraznila složku „
rajčata
“, a byla tak povinna podle § 9 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 113/2005 Sb. uvést na obalu množství této složky obsažené ve výrobku v souladu s § 9 odst. 2 citované vyhlášky. Pokud žalobkyně namítala, že není v jejích možnostech zjistit skutečný obsah rajčat v předmětném výrobku, nezbývá jí, než se zdůrazňování složky „
rajčata
“ na obale vyhnout. Přestože lze akceptovat tvrzení žalobkyně, že mohou existovat rozdíly ve vlastnostech rajčat, nelze akceptovat tvrzení, že označení podílem rajčatového koncentrátu je přesnější, neboť i mezi produkty vyrobenými z rajčat (koncentráty, protlaky) mohou být značné rozdíly. Spotřebitel má právo vědět, jaké množství v označení zdůrazněné složky výrobek obsahuje. Pro posouzení dané věci není podstatná skutečnost, v jakých krocích probíhá výroba kečupu a zda má průměrný spotřebitel o těchto krocích nějaké znalosti.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu u Krajského soudu v Brně, v níž uvedla, že rozhodnutí žalovaného je nesprávné po právní stránce a vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Žalobkyně zdůraznila, že rozhodnutí má pro ni význam nikoliv kvůli hospodářskému dopadu uložené sankce, ale kvůli souvisejícím důsledkům, neboť jako osoba uvádějící výrobek na trh by musela vynaložit značné prostředky na změnu jeho obalu. Údaj o obsahu rajčat nelze podle žalobkyně postihnout jednou hodnotou. Při aplikaci odkazu z webových stránek Ministerstva zemědělství by označení muselo znít např.: „
K výrobě 100 g kečupu bylo použito 135–210
g rajčat
“, což odpovídá reálnému množství rajčat použitých od dodavatele suroviny při výrobě rajčatového protlaku. Výrobce kečupu nikdy nedisponuje údaji o skutečném množství rajčat použitém při výrobě rajčatového koncentrátu lišícím se dávku od dávky. Množství rajčat v koncentrátu, potažmo v kečupu, je totiž vázáno na původní sušinu rajčat, jejíž obsah je proměnlivý (3,3–8,3 %). Množství rajčat nutných k výrobě kečupu kolísá, nelze proto spolehlivě a pravdivě uvést konkrétní množství rajčat, ze kterého je kečup vyroben, neboť toto množství je závislé na množství vody obsaženém v rajčatech použitých jako původní surovina rajčatového koncentrátu. Z uvedeného žalobkyně vyvozuje, že nelze pro každou šarži kečupu vyráběnou ze stejné šarže suroviny uvádět jiný údaj o obsahu rajčat. Pokud by byl obsah rajčat deklarovaný pomocí velkého rozpětí, měl by tento údaj pro spotřebitele nulovou vypovídající schopnost a striktně řečeno by neodpovídal legislativě.
Žalobkyně dále vyjádřila přesvědčení, že předmětný výrobek je označen v souladu s platnou legislativou a v návaznosti na to poukázala na definici složky dle § 2 písm. b) vyhlášky č. 113/2005 Sb., a způsob označování složky na potravinách dle § 9 odst. 1 písm. b) a § 8 odst. 6 písm. a) téže vyhlášky. Žalobkyně používá při výrobě předmětného výrobku rajčatový koncentrát, což je jednosložková potravina ze 100 % rajčat o refraktometrické sušině 29 Brix. Tento koncentrát je připraven z rajčat uzrálých na slunci (nikoliv skleníkových), jak je zdůrazněno na přední etiketě výrobku s vyobrazením rajčat, a neobsahuje žádné jiné složky. Součástí přední etikety je rovněž vyobrazení rajčat jako ilustrační foto. Rajčata sama nejsou složkou vyráběného kečupu, nýbrž jen surovinou pro výrobu protlaku, ze kterého je kečup vyroben. V případě výrobku žalobkyně je složka – rajčatový koncentrát – doplněna údajem o množství použitém ve výrobku v jeho deklarovaném složení u příslušné složky v souladu s požadavkem § 9 odst. 1 písm. b) prováděcí vyhlášky č. 113/2005 Sb. Uvedení údaje o obsahu rajčat ve složení výrobku je pro spotřebitele zavádějící, neboť právní předpis nestanoví převodní koeficienty pro přepočet mezi aktuálně používanou složkou při výrobě (rajčatový protlak) a čerstvými rajčaty, navíc pravdivost takového údaje nelze objektivně změřit ani ověřit s náležitou přesností. Podle žalobkyně je uvedený výrobek označen v souladu s čl. 7 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy*) (dále jen „směrnice“).
Účelem § 9 vyhlášky č. 113/2005 Sb., je podle žalobkyně v prvé řadě ochrana spotřebitele, která se realizuje tím, že výrobce uvádějící potravinu na trh je povinen výrobek označit tak, aby se spotřebiteli dostala informace o složení výrobku v takové podobě, která je ověřitelná a může spotřebiteli sloužit pro jeho rozhodnutí o koupi výrobku. Průměrný spotřebitel podle přesvědčení žalobkyně zcela jistě předpokládá, že při výrobě kečupu bude mezi sklizením rajčete a hotovým kečupem nějaký proces, při kterém se z rajčete vytvoří protlak. Proto nelze považovat za klamavé označení, je-li na obale výrobku popis „
vyrobeno z rajčat uzrálých na slunci
“ a současně je v údajích o složení obsažena informace „
k výrobě je použito rajčatového koncentrátu
“, neboť na tom nelze spatřovat nic, čím by spotřebitel měl být poškozen. V daném případě bylo cílem označení poskytnout spotřebiteli informaci o tom, že výrobek je vyroben z rajčat uzrálých na slunci, což je významná informace, neboť řada rajčat uzrává ve skleníkových umělých podmínkách.
Krajský soud v Brně postoupil věc usnesením ze dne 28. 11. 2012, čj. 30 A 93/201217, Městskému soudu v Praze, který posléze po provedení procesních úkonů usnesením ze dne 18. 12. 2013, čj. 3 A 3/201345, věc dále postoupil Krajskému soudu v Praze jako místně příslušnému s odůvodněním, že žalobkyně se měla správního deliktu dopustit ve Středočeském kraji.
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 6. 2015, čj. 45 A 3/201460, žalobu zamítl. Krajský soud předeslal, že žalobkyně nenapadala samotný postup správních orgánů při provádění kontroly ani výši uložené sankce. Žalobkyně sice uvedla, že napadené rozhodnutí vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu, nicméně žádný ze žalobních bodů neobsahuje argumenty napadající nesprávná skutková zjištění správních orgánů. Mezi účastníky řízení tak podle názoru soudu není sporu o tom, že žalobkyně uváděla do oběhu zboží Jemný kečup Hellmann‘s, na jehož obalu byla obsažena informace „
vyrobeno z rajčat uzrálých na slunci
“, přičemž ve složení výrobku bylo uvedeno množství použitého rajčatového koncentrátu (protlaku). Podstatou sporu mezi účastníky je právě tento způsob označení výrobku.
Krajský soud proto nejprve vyjasnil otázku, nakolik se složka „
rajčata
“ liší od složky „
rajčatový protlak
“. Vycházel přitom z § 6 písm. a) a n) a § 12 písm. a) vyhlášky č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování, ve znění do 31. 10. 2013. Na základě této právní úpravy dospěl krajský soud k závěru, že protlak je surovina odlišná od ovoce či zeleniny použitých k jeho výrobě, a je-li něco vyrobeno z protlaku, pak to není vyrobeno ze suroviny původní (přírodní), ale ze suroviny uměle vytvořené (vyrobené lidskou činností). Prohlašuje-li se určitý produkt za vyrobený z ovoce či zeleniny, pak je tím dávána informace o výrobě z přírodní suroviny. Tato informace však nemůže být pravdivá za situace, byl-li tento produkt reálně vyroben z ovocného či zeleninového protlaku, což je surovina umělá s možnými přídavky, mezi jejímž vyrobením z přírodní suroviny a jejím pozdějším zpracováním do hotového výrobku může uplynout poměrně značná doba. To znamená, že prohlášení o výrobě produktu z ovoce či zeleniny (navíc zdůrazněné údajem o zrání na slunci) může v adresátech takového prohlášení vyvolat mylný dojem o skutečné povaze výchozí výrobní suroviny.
Proto byl-li jako vstupní surovina pro výrobu kečupu použit rajčatový protlak, pak se jedná o takovou vstupní surovinu, jež byla ještě před svým použitím k výrobě kečupu uměle zpracována. Pokud však obal kečupu obsahuje údaj o výrobě z rajčat (navíc s dodatkem o zrání na slunci), pak se tím dává najevo, že jako vstupní surovina k výrobě byla použita taková surovina, která před svým použitím k výrobě kečupu dosud nebyla nijak zpracovávána. Z tohoto důvodu krajský soud neměl pochyb, že použití údaje „
vyrobeno z rajčat uzrálých na slunci
“ na obale výrobku Jemný kečup Hellmann‘s je způsobilé vyvolat u třetích osob (spotřebitelů) mylnou domněnku, že takto označené zboží je primárně vyráběno z čerstvých dosud nezpracovaných rajčat, a nikoliv z rajčatového protlaku. Žalobkyně má sice pravdu, že průměrný spotřebitel si bezpochyby představí určitý výrobní proces mezi rajčetem a kečupem, zároveň ale pomíjí, že tento proces si průměrný spotřebitel může představit třeba i jako slisování či stlačení samotných plodů rajčat. Tato situace však nepřichází v úvahu, je-li jako výchozí surovina použit protlak.
Údaj o refraktometrické sušině nehraje podle krajského soudu roli, neboť ať už je protlak použitý pro výrobu sebevíc kvalitní, nemění to nic na tom, že se stále jedná o jinou výrobní surovinu než samotný plod rajčete. Jakkoli se může složení rajčat podobat složení rajčatového protlaku (zejména z hlediska obsahu refraktometrické sušiny), nemění to nic na tom, že jde stále o jiné vstupní suroviny pro výrobu co do jejich složení i čerstvosti. S ohledem na výše uvedené krajský soud dospěl k závěru, že způsob označení zboží uváděného do oběhu žalobkyní může působit vůči spotřebiteli klamavě.
Krajský soud žalobkyni přisvědčil potud, že evropská ani česká právní úprava týkající se označování potravin nevyžadují, aby kečup byl explicitně označen množstvím rajčat, ze kterého je vyroben. Smysl
relevantní
právní úpravy však spočívá v tom, že pokud se provozovatel potravinářského podniku rozhodne určitý způsob označení použít, pak údaj na tomto označení musí dodržet náležitosti předepsané v § 9 vyhlášky č. 113/2005 Sb. Pokud se tedy žalobkyně rozhodla, že na obalu výrobku uváděného do oběhu uvede údaj „
vyrobeno z rajčat
“, pak jí nezbývá, než u složky takto zdůrazněné na obale uvést též její objemové či hmotnostní množství. To znamená, že žalobkyně měla správně na obale uvést objemové či hmotnostní množství rajčat. Žalobkyně však uvedla „
rajčatový koncentrát (27 %)
“, tedy uvedla objemové množství rajčatového protlaku, což je ale složka odlišná. Proto bylo-li na 490 g výrobku Jemný kečup Hellmann‘s použito 27 % rajčatového protlaku (koncentrátu), pak to nevypovídá nic o tom, kolik na něj bylo použito rajčatových plodů, které jsou na obale výrobku zdůrazňovány nejen slovně, ale též graficky. Označení výrobku v souladu se zákonem o potravinách a jeho prováděcí vyhláškou zde tedy zjevně dodrženo nebylo, a proto byl-li takový výrobek uváděn do oběhu, pak jde skutečně o jednání naplňující znaky skutkové podstaty správního deliktu dle § 17a odst. 1 písm. f) zákona o potravinách.
Krajský soud uzavřel, že považuje-li žalobkyně údaj o množství protlaku ve výrobku za přesnější a úplnější než údaj o množství rajčat, pak jí nic nebránilo, aby údaj o rajčatech zrajících na slunci vůbec na obalu výrobku nepoužila a ponechala tam pouze údaj o množství protlaku, popřípadě výslovně ve sloganu např. uvedla, že jde o výrobek z protlaku z rajčat uzrálých na slunci apod. Na uvedeném nic nemění ani tvrzení žalobkyně, že údaj o výrobě z rajčat uzrálých na slunci má význam především ve vztahu k senzorickým vlastnostem výrobku, neboť rajčata uzrálá na slunci chutnají odlišně od rajčat pěstovaných ve sklenících. Pokud měla žalobkyně potřebu sdělit spotřebiteli tuto skutečnost, pak mu měla v souladu s výše uvedenými předpisy také sdělit údaj o množství těchto rajčat. Sdělila-li namísto toho údaj o množství protlaku, pak deklaruje, že výrobek vlastně pochází z jiné suroviny než z rajčatových plodů – tím ale jakýkoliv údaj o jejich zrání na slunci či ve skleníku zcela ztrácí význam (a naopak je vůči spotřebiteli ještě více zavádějící).
Proti tomuto rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost, v níž namítala, že základní úvaha krajského soudu, spočívající v tom, že kečup není vyroben z rajčat, ale z protlaku, není správná. Stěžovatelka poukázala na skutečnost, že i žalovaný ve svém rozhodnutí výslovně připouští, aby na obale kečupu bylo možné uvádět údaj o rajčatech, přestože podle závěru krajského soudu nejsou rajčata složkou, ze kterých je výrobek vyroben. Na rozdíl od krajského soudu, který má za to, že sankce je uložena důvodně proto, že rajčata podle jeho názoru ve výrobku vůbec nejsou obsažena, žalovaný správně dovozuje, že spotřebitel si obvykle s názvem výrobku spojuje složku rajčata, a to i v případě, že kečup je vyráběn z protlaku či koncentrátu, tj. meziproduktu pocházejícího z rajčat, což je nepochybně průměrnému spotřebiteli známo.
Stěžovatelka dále konstatovala, že není sporu o tom, že rajčatový koncentrát se vyrábí pouze z rajčat. Jediným rozdílem tak je skutečnost, že protlak se vyrábí na jiném místě, než na kterém se z něj mísí kečup. Pokud by součástí výrobní linky kečupu byla i linka na výrobu koncentrátu, pak by podle krajského soudu problém nenastal.
Úvahy krajského soudu týkající se klamání spotřebitele označila stěžovatelka za nesprávné. V případě této námitky stěžovatelka nejprve poukázala na skutečnost, že pro výrobu kečupu jako výchozí surovinu používá rajčatový koncentrát, což je jednosložková potravina ze 100 % rajčat, o refraktometrické sušině 29 Brix. Tento rajčatový koncentrát je připraven z rajčat uzrálých na slunci a neobsahuje jiné složky. Rajčata sama ve smyslu legislativy nejsou jeho složkou, jsou surovinou pro výrobu koncentrátu, ze kterého je kečup vyroben. Předmětný výrobek je proto podle stěžovatelky označen v souladu s platnou legislativou, neboť jeho složka – rajčatový koncentrát – je doplněna údajem o množství použitém ve výrobku v deklarovaném složení výrobku u příslušné složky v souladu s § 9 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 113/2005 Sb. Zvláštní právní předpis stanovující požadavky pro zpracovanou zeleninu (vyhláška č. 157/2003 Sb.) nevyžaduje podávání dalších informací na předmětném výrobku, např. jaké je množství rajčat použitých pro výrobu 100 g hotového výrobku.
Z odůvodnění rozsudku krajského soudu je podle stěžovatelky zřejmé, že důvody pro které shledává označení výrobku za vadné, definuje jinak, než žalovaný. Zatímco podle žalovaného není na výrobku uvedeno množství složky slovně zdůrazněné na jeho obale, podle krajského soudu se tato složka se ve výrobku vůbec nenachází, a označení je tedy klamavé. Stěžovatelka v této souvislosti vyjádřila přesvědčení, že v rámci přezkumu správního rozhodnutí ukládajícího sankci za správní delikt nelze měnit popis skutku a jeho kvalifikaci, ale pouze přezkoumat, zda rozhodnutí je či není správné. Pokud byla stěžovatelce uložena sankce za to, že porušila § 9 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 113/2005 Sb., je tím soud při přezkumu napadeného rozhodnutí vázán. Stěžovatelce totiž nebyla uložena sankce za to, že klamala spotřebitele tím, že na obale zdůrazňuje složky, které tam nejsou. Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozsudek krajského soudu považuje za dostatečně odůvodněný, srozumitelný a přesvědčivý. Otázkou klamání spotřebitele se krajský soud zabýval v souvislosti s posouzením vyvolávání mylného dojmu u spotřebitelů sdělením „
vyrobeno z rajčat uzrálých na slunci
“ ve vztahu k použité výrobní surovině (rajčatový koncentrát), nikoli ve vztahu k právní kvalifikaci protiprávního jednání stěžovatelky. Není tedy pravdou, že krajský soud dospěl k závěru, že stěžovatelka je za správní delikt odpovědná z jiných důvodů, než z těch, které uvedl žalovaný ve svém rozhodnutí. Ohledně posouzení jednání stěžovatelky jako správního deliktu žalovaný odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost žalobce zamítl.
Z odůvodnění:
II.
Posouzení kasační stížnosti
(...) [21] Z provedené rekapitulace je zřejmé, že v posuzované věci se jedná především o posouzení otázky, zda stěžovatelka porušila § 11 odst. 2 písm. a) bod 3 zákona o potravinách tím, že skladovala a do oběhu uváděla potravinu (Kečup Hellman‘s jemný 490 g), která svým označením na obalu nevyhověla požadavkům § 9 odst. 1 písm. a) a b) vyhlášky č. 113/2005 Sb. (...)
[27] Mezi účastníky řízení je nesporné, že stěžovatelka uváděla do oběhu potravinu „
Kečup Hellman‘s jemný 490 g
“. Na přední etiketě tohoto výrobku je zdůrazněno, že je vyroben z rajčat uzrálých na slunci. V údajích o složení je obsažena informace, že k výrobě je použito rajčatového koncentrátu (27 %). S přihlédnutím k těmto skutečnostem má Nejvyšší správní soud za to, že stěžovatelka měla na obalu výrobku uvést množství rajčat obsažených v předmětném výrobku (použitých při výrobě). Tato povinnost vyplývá z § 9 odst. 1 písm. a) a z § 9 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 113/2005 Sb., neboť stěžovatelka složku rajče zdůraznila slovně („
vyrobeno z rajčat uzrálých na slunci
“). Stěžovatelka však množství rajčat obsažených v kečupu neuvedla, neboť v údajích o složení výrobku uvedla „
rajčatový koncentrát (27 %)
“. Nejvyšší správní soud tak má stejně jako krajský soud za to, že bylo-li na 490g výrobku Jemný kečup Hellmann‘s použito 27 % rajčatového protlaku (koncentrátu), pak to nevypovídá nic o tom, kolik na něj bylo použito rajčatových plodů, které jsou na obale výrobku slovně zdůrazňovány. Výrobek stěžovatelky tak nebyl označen v souladu se zákonem o potravinách a jeho prováděcí vyhláškou č. 113/2005 Sb. [znění § 9 odst. 1 písm. a) a b) vyhlášky č. 113/2005 Sb. odpovídá čl. 7 odst. 2 písm. a) a b) směrnice], a proto byl-li takový výrobek uváděn do oběhu, pak jde skutečně o jednání naplňující znaky skutkové podstaty správního deliktu dle § 17a odst. 1 písm. f) zákona o potravinách.
[28] Nejvyšší správní soud ovšem musí dát částečně stěžovatelce za pravdu v její námitce, že krajský soud vyšel mj. z nesprávné úvahy, že posuzovaný výrobek není vyroben z rajčat, nýbrž protlaku, respektive, že označení výrobku informací, že je vyroben z rajčat uzrálých na slunci je způsobilé vyvolat u spotřebitelů mylnou domněnku, že kečup je vyroben z rajčat, nikoli z protlaku (který je odlišnou surovinou). Krajský soud tak dovozuje, že stěžovatelka spotřebitele
de facto
klamala. Krajský soud totiž poukázal na skutečnost, že rajčatový protlak (koncentrát) obsažený v kečupu stěžovatelky je sice vyroben z rajčat, nejedná se však již o přirozený nezpracovaný produkt ale zpracovaný produkt, který se tak svým složením liší od přírodní suroviny (samotných plodů rajčat). Byť stěžovatelka použila pro výrobu kečupu protlak, jako určitý polotovar, nelze jí vytýkat, že by klamala spotřebitele údajem o tom, že její výrobek obsahuje rajčata. Nejvyšší správní soud sdílí názor stěžovatelky, že je obecně známou skutečností, že rajčata přirozeně dozrávají v určité časově omezené sezóně, kdy je třeba plody urychleně sklidit a zpracovat, neboť jde o zeleninu podléhající rychlé zkáze. Z tohoto důvodu je z plodů v sezóně připravován protlak (koncentrát), který je následně používán k výrobě potravin obsahujících rajčatovou složku. S takovým postupem je podle názoru Nejvyššího správního soudu průměrný spotřebitel srozuměn a nelze jej považovat za nekorektní, byť by výrobek obsahoval sdělení, že je vyroben z rajčat. Ostatně ani správní orgány stěžovatelce nevytýkaly to, že kečup vyrobila z protlaku (koncentrátu) namísto z rajčat (bez použití meziproduktu v podobě koncentrátu).
[29] To nic nemění na samotném meritu věci, kterým je pouze posouzení otázky, zda označení o složení posuzovaného výrobku distribuovaného stěžovatelkou bylo v souladu s právními předpisy. Ty vyžadovaly v § 9 odst. 1 písm. a) a b) vyhlášky č. 113/2005 Sb. uvedení množství rajčat obsažených v předmětném výrobku, mj. s ohledem na již zmíněný způsob, jakým stěžovatelka na obalu výrobku tuto skutečnost graficky a slovně zdůraznila. Tento závěr je nepochybně i v souladu s účelem směrnice, která v preambuli (bod 6) uvádí: „
Prvotním zřetelem jakékoli právní úpravy označování potravin musí být potřeba informovat a chránit spotřebitele.
“ Bod 8 preambule téže směrnice pak uvádí, že „[n]
ejvhodnější je používat podrobné označování, zejména uvádění přesných údajů o povaze a charakteristických znacích výrobků, které umožní spotřebiteli vybírat výrobky se znalostí věci, neboť vytváří nejméně překážek volnému obchodu
“. Nejvyšší správní soud v této souvislosti konstatuje, že rajčatový protlak (koncentrát) může obsahovat refraktometrickou sušinu v různé míře (srov. přílohu 6 písm. F body 4 a 5 vyhlášky č. 157/2003 Sb.), což má posléze vliv na kvalitu samotného kečupu, neboť čím vyšší je obsah refraktometrické sušiny vnesené rajčatovou surovinou, tím větší množství rajčat je třeba použít k jeho výrobě, což má posléze vliv na kvalitu kečupu. V návaznosti na obsah sušiny se ostatně může lišit také označení kečupu, neboť u kečupů označených
Prima
,
Extra
, Speciál s refraktometrickou sušinou nejméně 30 % musí činit nejméně 10 % refraktometrické sušiny refraktometrická sušina vnesená rajčatovou surovinou. Stěžovatelkou uváděný údaj 27 % rajčatového koncentrátu však nevyjeví srozumitelným způsobem spotřebiteli obsah samotných rajčat, jakožto stěžovatelkou graficky i slovně zdůrazňované složky kečupu. Proto tento údaj neumožní spotřebiteli vybírat výrobky se znalostí věci, a to ani při vynaložení péče, kterou lze předpokládat u přiměřeně informovaného, pozorného a rozumného spotřebitele (srov. např. rozsudek Soudního dvora ze dne 16. 7. 1998,
Gut Springenheide GmbH
, C-210/96, Recueil, s. I-4657 a navazující judikaturu Soudního dvora). Stěžovatelce je tedy třeba přisvědčit potud, že rajčatový koncentrát se vyrábí z rajčat. Nelze však již přisvědčit její navazující úvaze, že pokud by součástí výrobní linky kečupu byla i linka na výrobu koncentrátu pak by podle krajského soudu problém nenastal. Jak již totiž bylo několikrát řečeno, podstata věci spočívá v uvedení složení výrobku v rozporu s § 9 odst. 1 písm. a) a b) vyhlášky č. 113/2005 Sb., nikoli v jeho výrobním postupu, či nedostatečné kvalitě výrobku.
[30] Argumentace stěžovatelky, že rajčata sama ve smyslu legislativy nejsou složkou kečupu, jelikož jsou surovinou pro výrobu koncentrátu, ze kterého je následně vyroben kečup, a předmětný výrobek je tudíž označen v souladu s platnou legislativou, neboť jeho hlavní složka – rajčatový koncentrát, je doplněna údajem o množství použitém ve výrobku v deklarovaném složení v souladu s § 9 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 113/2005 Sb., není správná. Stěžovatelka totiž slovně a graficky zdůraznila, že její výrobek je vyrobený z rajčat, a byla tudíž v souladu s citovaným ustanovením vyhlášky povinna uvést přímo obsah rajčat, nikoli pouze obsah rajčatového protlaku.
[31] K námitce stěžovatelky, že zvláštní právní předpis stanovující požadavky pro zpracovanou zeleninu (vyhláška č. 157/2003 Sb.) nevyžaduje podávání dalších informací na předmětném výrobku, např. jaké je množství rajčat použitých pro výrobu 100 g hotového výrobku, Nejvyšší správní soud uvádí, že vyhláška č. 157/2003 Sb. takovou povinnost skutečně nestanoví, tato povinnost však vyplývá z § 9 odst. 2 vyhlášky č. 113/2005 Sb., který upravuje uvádění složek výrobku v případech, kdy celkové množství všech složek v hotovém výrobku překračuje 100 %. K tomu Nejvyšší správní soud dodává, že stěžovatelce nic nebrání, aby (s ohledem na jí namítaný kolísavý obsah sušiny v rajčatových plodech) výrobek opatřila informací o možném rozmezí v množství rajčat použitých k výrobě 100 g kečupu způsobem, který uváděla v žalobě, tj. např. „
K výrobě 100
g kečupu bylo použito 135 až 210 g rajčat.
“ Takový způsob označení by jistě vyhovoval požadavku na srozumitelné a zároveň přesné informování spotřebitele. Na druhou stranu nelze vyloučit ani jiné možnosti, jak složení výrobku v souladu s právními předpisy uvést (např. pomocí údaje o průměrném množství rajčat obsažených ve výrobku). (…)
[33] Jakkoli tedy Nejvyšší správní soud dílčím způsobem musel korigovat úvahu vyjádřenou krajským soudem v odůvodnění napadeného rozsudku, rozhodující důvody zakládající nedůvodnost stěžovatelem uplatněných žalobních námitek napadajících rozhodnutí žalovaného obstály. Krajský soud proto správně žalobu zamítl.
*) S účinností od 13. 12. 2014 zrušena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.