Vydání 12/2012

Ředitelka inspektorátu České obchodní inspekce Jihomoravského a Zlínského (dále jen „správní orgán I. stupně“) uložila žalobkyni pokutu ve výši 3 000 Kč za porušení § 4 odst. 3 v souvislosti s § 5 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně spotřebitele, čímž došlo ke spáchání správního deliktu podle § 24 odst. 1 písm. a) téhož zákona. Vytýkaného správního deliktu se žalobkyně dopustila tím, že opomenula uvést důležitý údaj, který lze s přihlédnutím ke všem okolnostem spravedlivě požadovat; přičemž za opomenutí se považuje též uvedení důležitého údaje nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem. Konkrétně žalobkyně při uzavření kupní smlouvy na letenku Praha–Brusel s odletem dne 31. 8. 2007 a Brusel–Praha s odletem dne 21. 9. 2007 informovala spotřebitele nejednoznačným způsobem o skutečnosti, že v případě zakoupení obousměrné letenky se při nenastoupení na první úsek cesty automaticky ruší zpáteční letenka. Odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalovaná svým rozhodnutím ze dne 15. 5. 2009 zamítla.

Ve své žalobě žalobkyně namítala, že splnila svoje informační povinnosti vůči spotřebiteli a správního deliktu se nedopustila. Žalobkyně působila ve vztahu ke spotřebiteli pouze jako zprostředkovatel prodeje letenek, ne jako dopravce, a byť byla vázána informačními a notifikačními povinnostmi, byla míra těchto povinností nižší právě vzhledem k postavení žalobkyně pouze jako zprostředkovatele dopravních služeb. Součástí smlouvy byly i přepravní podmínky žalobkyně a přepravní podmínky daného dopravce (Brussels Airlines), přičemž obsahem přepravních podmínek žalobkyně, který se shoduje s obsahem přepravních podmínek Brussels Airlines, je povinnost cestujícího použít letové kupony v pořadí uvedeném na kuponu letenky pro cestujícího (§ 3 odst. 1 přepravních podmínek žalobkyně) a povinnost dostavit se k odbavení a ke splnění všech požadovaných formalit a odbavovacích procedur dostatečně včas, nejpozději však do doby stanovené dopravcem (§ 7 odst. 7 přepravních podmínek žalobkyně). Za nesplnění uvedených povinností stanoví přepravní řád sankci, a to právo dopravce odmítnout dopravu (§ 9 přepravních podmínek žalobkyně). Spotřebitel se nedodržením svých povinností dopustil hrubé nedbalosti, zejména vzhledem ke specifické povaze letecké dopravy.

Dle § 9 odst. 1 písm. e) přepravních podmínek, který dle žalobkyně bylo nutno vykládat v souvislosti s ostatními ustanoveními přepravních podmínek (nikoliv izolovaně a účelově), bylo jednoznačné, že cestující byl informován nejen o svých právech a povinnostech, ale i o sankcích za jejich porušení. Žalobkyně se domnívala, že je povinností cestujícího seznámit se s přepravními podmínkami, které jsou součástí cestovní smlouvy. Podle žalobkyně také bylo nutné vzít v úvahu, že smluvní vztah je především smlouvou uzavřenou v režimu občanskoprávním. Mimo veřejnoprávní regulaci bylo proto třeba vzít v úvahu i povinnosti vyplývající ze synallagmatického smluvního vztahu z cestovní smlouvy. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá povinnost posuzovat danou smlouvu i s ohledem na rozumové schopnosti průměrného spotřebitele, který podobné smlouvy běžně uzavírá; nadto v daném případě byl stěžovatelem bývalý advokát.

Žalobkyně závěrem uvedla, že v daném odvětví služeb je běžným postupem informovat spotřebitele o jeho právech a povinnostech pomocí obecných přepravních podmínek, které jsou nedílnou součástí přepravní smlouvy. Není možné jednotlivé zákazníky upozornit na všechna práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o přepravě, a to zvláště jde-li o přepravu tak specifickou, jako je letecká přeprava osob. Cestující je z toho důvodu povinen obeznámit se s nimi z přepravních podmínek dopravce, potažmo zprostředkovatele. Za nesporné žalobkyně považuje, že pokud informační povinnost neplní její přepravní podmínky, činí tak „“, které jsou nedílnou součástí přepravní smlouvy a jednoznačně o právech a povinnostech cestujícího informují a s kterými je cestující povinen se seznámit před nástupem k přepravě. Za předpokladu, že by cestující svou povinnost splnil a s podmínkami se seznámil, přepravní podmínky žalobkyně jsou pro informovanost cestujícího nadbytečné.

Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že poukaz žalobkyně na § 3 odst. 1 přepravních podmínek (povinnost použít letové kupony v pořadí uvedeném na kuponu letenky) považuje za účelový, neboť z vystavené rezervace letenky jednoznačně vyplývá pouze to, že letenka je vystavena na daný let a nemůže být použita v obráceném pořadí. Skutečnost, že při nenastoupení prvního úseku letu druhý úsek letu propadá, není cestujícímu spotřebiteli žádným způsobem sdělena, a to ani v § 7 odst. 7 nebo § 9 přepravních podmínek, jichž se žalobkyně dovolávala. Tuto informaci se spotřebitel z přepravních podmínek vůbec nedozví, ačkoli se jedná o informaci zásadní, nikoli nadbytečnou.

Krajský soud žalobu zamítl.