1946/2009
Ochrana přírody a krajiny: zásahy do krajinného rázu; řízení před soudem: znalecký posudek
Ochrana přírody a krajiny: zásahy do krajinného rázu Řízení před soudem: znalecký posudek
k § 12 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
k § 127 občanského soudního řádu
Znalecký posudek (§ 127 o. s. ř.) je určen toliko ke zkoumání otázek skutkových. Znalec proto nemůže hodnotit, zda by určité stavební úpravy mohly snížit nebo změnit krajinný ráz (§ 12 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), neboť tato otázka je otázkou právní.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2008, čj. 1 As 59/2008-77)
Věc:
Pavel K. proti Ministerstvu životního prostředí o souhlas s dodatečným povolením stavby v chráněné krajinné oblasti, o kasační stížnosti žalobce.Rozhodnutím ze dne 18. 5. 2006 Správa Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory neudělila žalobci souhlas s dodatečným povolením stavby - rekonstrukce penzionu, neboť část stavebního řešení byla podle ní v rozporu s krajinným rázem místa.
Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí zamítl žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 9. 2006. V rozhodnutí především vyjádřil nesouhlas s jednotlivými stavebními úpravami, jež podle něj zasahují do krajinného rázu.
Uvedené rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou u Městského soudu v Praze. Navrhl důkaz znaleckým posudkem, který měl posoudit, zda stavba mění či nemění krajinný ráz. Žalobu zamítl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 2. 2008. Dospěl k závěru, že žalobcem prováděné práce na stavbě vyžadovaly stavební povolení: jednalo se totiž v podstatě o přestavbu objektu, včetně radikální změny vzhledu stavby. V dané věci nešlo vůbec o konstrukční řešení stavby, nýbrž o to, zda prováděné změny snižují či mění krajinný ráz. Soud proto neprovedl navržený důkaz znaleckým posudkem z důvodu, že by tento posudek hodnotil právní pojem
"krajinný ráz"
, což je nepřípustné, protože znalecký posudek má činit závěry pouze o otázkách skutkových. Soud upozorňoval, že správní orgány netvrdily, že krajinný ráz snižuje stavba jako taková, nýbrž jen některé z úprav provedených, mezi něž patřily dva asymetricky umístěné vikýře, s celoplošným, nijak nečleněným dřevěným obkladem jihozápadní fasády, provedeným vodorovně kladenými prkny výrazné oranžové barvy, a s výstavbou nové dřevěné visuté zahrady přiléhající k této fasádě. Podstatné je, jak se stavba materiálově, barevně i tvarově jeví navenek po provedených úpravách, nikoliv to, že se zde jako taková nachází po staletí.Žalobce (stěžovatel) proti rozhodnutí brojil kasační stížností. Namítal, že stavba, která je stará přes 400 let těžko narušuje krajinný ráz a že znalecký posudek, který navrhl k prokázání svého tvrzení, městský soud neprovedl. Závěr soudu o tom, že posudek znalce může hodnotit pouze otázky skutkové, je nesprávný. Je dostatek znalců schopných posoudit, zda se ta která stavba dotýká krajinného rázu, či jej dokonce snižuje, a do jaké míry.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti upozornil na to, že žalobce nebyl schopen navrhnout, v jakém oboru má být znalec ustanoven či co přesně má být předmětem jeho posuzování. Správní orgán sám může provádět expertní posouzení, pokud jeho zaměstnanci mají potřebné odborné znalosti; zaměstnanci správního orgánu I. stupně tuto podmínku splňují.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Na úvod je vhodné připomenout, že žalobce nežádal Správu chráněné krajinné oblasti o souhlas (§ 12 odst. 1 a § 44 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) se zamýšlenými změnami stavby, nýbrž tak učinil až v souvislosti s probíhajícím řízením o odstranění stavby (resp. některých jejích částí) - tedy poté, co tyto změny již provedl; jak plyne ze správního spisu, řízení o odstranění stavby bylo po dobu řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny přerušeno. To je zapotřebí mít na zřeteli ve vztahu k námitkám, jimiž žalobce - ať už v odvolání ve správním řízení, v žalobě či nyní v kasační stížnosti - dává více či méně otevřeně najevo, že správní orgán I. stupně mu nedostatečně vyšel vstříc a nespolupracoval s ním tak, jak by si žalobce představoval. Sám žalobce ale prováděl stavební úpravy bez toho, že by měl k dispozici jakékoli potřebné rozhodnutí správního úřadu (ať již souhlas Správy chráněné krajinné oblasti, nebo stavební povolení vydané stavebním úřadem). To nesvědčí o tom, že by u něj byla dána vůle ke spolupráci, jíž se přitom na druhé straně - tedy u správního orgánu - dovolává.(...)
Co se pak týká žalobcova návrhu na provedení důkazu znaleckým posudkem, ztotožňuje se zdejší soud s městským soudem. Otázka, zda určitá stavba či stavební úpravy jsou s to snížit nebo změnit krajinný ráz, je otázkou právní; již z povahy věci tak případný znalec z oboru architektury, jehož ustanovení navrhl při jednání, nemůže "
posuzovat krajinný ráz
", nebo přesněji řečeno jeho změny v důsledku stavby, protože to je věcí správního orgánu. Tím spíše je otázkou právní i otázka vydání dodatečného stavebního povolení, přímo takto formulovaná v žalobcově návrhu na "přizvání odborného znalce k zpracování oponentního odborného stanoviska
" ze dne 29. 2. 2008. Nelze tedy přisvědčit žalovanému v tom, že znalecky je možné hodnotit vliv stavby na krajinný ráz místa: znalci je vyhrazeno pouze zkoumání otázek skutkových, právní hodnocení náleží správním orgánům či soudům. Znalec by se jistě mohl zabývat skutkovými aspekty krajinného rázu - tedy tím, co tvoří přírodní, kulturní a historickou charakteristiku místa, jaké jsou zde významné krajinné prvky, případně kulturní dominanty, a jaké konkrétní aspekty staveb jsou určující pro zachování harmonického měřítka a harmonických vztahů v krajině; posouzení míry a kvality zásahu do krajinného rázu však nelze správním orgánům odejmout. Žalobce nicméně ani nenaznačil, čemu konkrétně by se měl znalec věnovat, a nevysvětlil, proč by měl být ustanoven; městský soud tak ani s ohledem na to nepochybil, pokud takto neurčitému návrhu nevyhověl.Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.