Vydání 9/2010

Magistrát hlavního města Prahy, odbor životního prostředí, dne 6. 5. 2005 vydal souhlas podle § 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny ke stavbě rodinného domu „Dubový Mlýn“ v katastrálním území Dejvice, Praha 6 (dále také jen „stavba“).

Odvolání žalobce proti uvedenému rozhodnutí zamítl žalovaný dne 28. 12. 2005. Své rozhodnutí odůvodnil zejména tím, že zásahy do krajinného rázu je nezbytné hodnotit nejen jako konkrétní činnost a její důsledky na pozemku samém, ale i s ohledem na širší souvislosti v území, na kterém byl zřízen přírodní park „Šárka-Lysolaje“. Navrhovaný dům má být umístěn na pozemek v západní části areálu Dubový mlýn, kde se provádí výstavba objektů pro bydlení (12 vil se zahradami); východně od něj se nachází zástavba rodinných domů „Pod Kuliškou“, západní hranice probíhá podle hranice rybníka Dubák, ze severní a východní strany pozemek obchází veřejná komunikace, jižní hranicí pozemek přiléhá k pozemku s rekonstruovaným objektem mlýna a severně se nachází starší zástavba. Navržený rodinný dům svým celkovým ztvárněním ani polohou (v údolí) nepředstavuje ve vztahu k současnému stavu místa a v návaznosti na probíhající novou zástavbu rodinnými domy v areálu Dubový mlýn změnu hodnoty jednotlivých složek krajinného rázu místa, natož přírodního parku jako celku. Přírodní a estetické hodnoty samo místo stavby neprokazuje, stavba sama přírodní či estetické hodnoty oblasti Šáreckého údolí neovlivní. Stavba nebude pohledově ani provedením vytvářet dominantní prvek v krajině, barevností a aplikací převažujících stavebních prvků bude korespondovat s jinými novostavbami v lokalitě a nebude působit nijak výstředně či neharmonicky ani ve vztahu k přebudovanému objektu mlýna, což lze dovodit i z předložených vizualizací. K potlačení působení Dubového mlýna došlo zřejmě již dříve, a to realizací jiných, s mlýnem nesouvisejících objektů. Stavba nijak nezasahuje do významného krajinného prvku „rybník“, i když se nachází v jeho blízkosti, a nepřeruší existující vztahy v krajině. Podle schváleného územního plánu leží pozemek v polyfunkční ploše „OC - čistě obytná“.

Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou k Městskému soudu v Praze, v níž uplatňoval námitky týkající se narušení stávající krajinné scenérie přírodního parku. Vzhledem k rozměrům stavby a jejímu umístění u hráze rybníka vedle stávajícího objektu Dubového mlýna dojde k nepřípustnému zásahu do krajinného rázu místa, zejména k narušení kulturních dominant krajiny a harmonického měřítka a vztahů v krajině (narušení pohledů na rybník a mlýn; vedle budovy mlýna přibude nepůvodní objekt bez přirozené vazby; bude potlačeno působení Dubového mlýna jako dominanty místa a stavby určující jeho charakteristiku). Dubový mlýn býval v majetku rodu Myslivečků - v místě vyrůstal jeden z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů Josef Mysliveček, což dále podtrhuje historickou charakteristiku místa. Území je podle žalobce charakteristické rozptýlenou strukturou původní zástavby. Pozemek, na němž je stavba navrhována, ještě podtrhuje zachovanou urbanistickou charakteristiku místa se solitérním objektem mlýna pod hrází rybníka. Uváděné přístavby skladů a garáží pod mlýnem jsou nerozhodné, neboť jednak neexistují, jednak se nacházely níže, v území pod hrází rybníka. Stavba nerespektuje ani charakter tradiční zástavby na území parku, neboť vedle plného rovného štítu mlýna s malými okny a se sedlovou střechou má být realizován objekt, který bude mít na straně přivrácené k rybníku valbovou střechu mírného sklonu, velké prosklené plochy a terasu. Charakteristika vily, včetně jejího půdorysu, tak bude zcela jiná než dosavadní zástavba, na čemž nezmění nic ani tašková pálená krytina (umístěná na střeše, jejíž tvar není typický) a světlá štuková omítka (v pohledu od rybníka se nebude příliš uplatňovat, neboť převážná část stěn je prosklena).

Městský soud v Praze napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.