Ochrana přírody a krajiny: kácení dřevin
k § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
k § 79 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
I. Orgán ochrany přírody musí objektivně posoudit a náležitě odůvodnit, zda zájem na pokácení dřevin převyšuje konkurující veřejný zájem na jejich zachování. Správní orgán přitom zvažuje estetický a funkční význam dřevin na straně jedné a závažnost důvodů pro jejich pokácení na straně druhé, aby mohl rozhodnout, zda pokácení dřevin povolí (§ 8 odst. 1 zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).
II. Závažný důvod pro pokácení dřevin spočívající v plánované výstavbě může být dán teprve v okamžiku, kdy nabude právní moci územní rozhodnutí o umístění této stavby (§ 79 stavebního zákona z roku 2006), v němž se jednoznačně vymezí rozsah a situování stavby, a bude tak poprvé najisto postaveno, které dřeviny by při realizaci stavby musely být pokáceny.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 8. 2008, čj. 4 As 20/2008-84)
Věc:
Občanské sdružení Za zelenou Skuteč proti Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, za účasti společnosti s ručením omezeným AGILE, o povolení ke kácení dřevin, o kasační stížnosti žalobce.
Dne 9. 11. 2006 podala osoba zúčastněná na řízení (dále jen „žadatelka“) žádost o povolení ke kácení dřevin rostoucích na pozemcích v katastrálním území Skuteč. V žádosti uvedla, že není vlastníkem předmětných pozemků a dřevin, a své právo odvozovala od Smlouvy o smlouvě budoucí kupní s městem Skuteč. V žádosti je rovněž uvedeno, že vlastník pozemků souhlasí s pokácením těchto dřevin. Žadatelka odůvodnila žádost novostavbou prodejny potravin PLUS DISCOUNT včetně technické infrastruktury. Rozhodnutím ze dne 15. 1. 2007 Městský úřad Skuteč povolil pokácení 50 ks stromů, keřového porostu růže šípkové a směsi okrasných keřů.
Žalobce se proti rozhodnutí odvolal k žalovanému, který rozhodnutím ze dne 26. 3. 2007 odvolání zamítl. V odůvodnění uvedl, že žádost o povolení kácení dřevin v rozsahu 53 ks (později snížen na 50 ks) se váže k záměru města Skuteč prodat pozemky pro zamýšlenou stavbu supermarketu PLUS DISCOUNT a využít tyto pozemky v souladu se schvalovanou změnou územního plánu města. Konstatoval, že není oprávněn zpochybňovat vůli a úmysly vlastníka pozemků k jejich využití odlišnému od stávajícího.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích. Namítal, že povolení ke kácení dřevin lze vydat pouze ze závažných důvodů (např. pravomocné stavební povolení), které musí navrhovatel prokázat a musí existovat v době vydání rozhodnutí. Nelze vycházet z pouhé možnosti, že důvody ke kácení mohou v budoucnu nastat. V době rozhodování správních orgánů nebyla stavba supermarketu povolena, ani umístěna, teprve probíhala změna územního plánu města. Výsledek těchto procesů nelze předjímat, stavba ještě může doznat změn. Žalobce konstatoval, že v řízení o kácení dřevin nebyla respektována podmínka uložená v závěru zjišťovacího řízení, že v průběhu projektové přípravy by měla být prověřena možnost zachování části aleje jasanů podél komunikace. Dále namítal, že žalovaný se při rozhodování neřídil svými zjištěními ohledně estetického a funkčního významu dřevin. Správní orgány měly posoudit, zda jsou důvody navrhovatele takové intenzity, že odůvodňují kácení dřevin, jejichž estetické a funkční působení v dané lokalitě je nepochybné. Vůle vlastníka pozemku realizovat stavbu prodejny nemá podle žalobce právní význam. Také skutečnost, že je určité území určeno k určitému funkčnímu využití, podle žalobce neznamená, že k tomuto účelu skutečně bude moci být využito. Žalobce zdůraznil, že kdyby stanovení využití území pro určitý účel podle územně plánovací dokumentace automaticky zakládalo závažné důvody pro kácení dřevin, vedení řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny by postrádalo jakýkoli smysl. Kácení esteticky a funkčně významných dřevin podle žalobce nelze odůvodnit tím, že je stanovena dostatečná náhradní výsadba. Stanovení náhradní výsadby je až důsledek skutečnosti, že správní orgán došel k závěru, že dřeviny je možno (vzhledem ke splnění všech zákonných předpokladů) pokácet.
Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozsudkem ze dne 29. 11. 2007 žalobu zamítl. Podle soudu je stavba supermarketu závažným důvodem pro kácení dřevin, neboť nová prodejna může významně přispět ke zlepšení životní úrovně obyvatel v místě samém, když jim poskytne možnost bezproblémových nákupů bez nutnosti dojíždění. Rovněž lze předpokládat určitou nabídku volných pracovních míst. Z obou správních rozhodnutí je zřejmé, že funkční a estetický význam dřevin byl patřičně zkoumán. Kácení dřevin bylo umožněno až v souvislosti se zahájením stavebních prací, tedy až poté, co žadatel obdrží stavební povolení a toto nabude právní moci. V řízení o stavebním povolení přitom bude podle soudu možné uložit další podmínky a omezení. Žadatelce byla dále uložena povinnost náhradní výsadby v místě kácení a ve dvou dalších lokalitách a následná péče. Nedostatek odůvodnění správních rozhodnutí, spočívající v přílišné stručnosti ve vztahu k úvahám o podkladech rozhodnutí a o upřednostnění stavby před dřevinami, soud neshledal natolik závažným, aby napadené rozhodnutí zrušil. Soud označil za mylné tvrzení žalobce, že pouhý záměr stavby tímto důvodem není, a podotkl, že povolení kácení dřevin musí předcházet stavebnímu povolení, resp. bez něj by stavba povolena nebyla.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. Namítal, že nová stavba může být důvodem pro kácení dřevin, avšak důvod musí být prokázán a musí existovat v době povolení kácení, nelze vycházet pouze z nějakého budoucího záměru. Realizaci stavby je nutno doložit alespoň rozhodnutím o jejím umístění, v daném případě však nebyla stavba supermarketu povolena, ani umístěna, dokonce nebyla ani v souladu s územním plánem. Správní orgány nezkoumaly, zda jsou dány důvody pro kácení té intenzity, že převažují nad estetickým a funkčním významem dřevin (význam dřevin nelze vztahovat pouze k náhradní výsadbě); soud se s touto námitkou nevypořádal. Stěžovatel zdůraznil, že závažné důvody nebyly v době rozhodování dány, natož prokázány, skutková podstata, z níž správní orgán vycházel, tedy nemá oporu ve spisech. Stěžovatel označil za zarážející argument soudu o zlepšení životní úrovně obyvatel, což nebylo v řízení prokázáno. Správní orgán měl zjistit, zda důvody ke kácení - jsou-li prokázány - skutečně povedou ke zlepšení životní úrovně, nebo zda ke zlepšení životní úrovně povede zachování dřevin.
Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích, k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
(...) Podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu § 8 odst. 1 věta druhá zákona o ochraně přírody a krajiny svěřuje orgánu ochrany přírody při rozhodování, zda povolí kácení dřevin, správní uvážení, správní orgán má tedy určitý prostor pro vlastní úvahu a tuto skutečnost musí správní soudy respektovat. Dané ustanovení však zároveň stanoví meze takové úvahy. Pro povolení kácení dřevin musí existovat závažné důvody a musí mu předcházet vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Z rozhodnutí orgánu ochrany přírody tak musí být patrné, jakou úvahou se správní orgán při posouzení těchto otázek řídil a zda význam těchto dřevin na straně jedné i závažnost důvodů pro jejich pokácení na straně druhé dostatečně zhodnotil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2007, čj. 4 As 10/2007-109, www.nssoud.cz). (...)
Nejvyšší správní soud posoudil obsah odůvodnění rozhodnutí obou správních orgánů a shledal, že správní orgány nezkoumaly, zda jsou dány závažné důvody pro pokácení dřevin, resp. ve svých rozhodnutích nepopsaly, v jakých konkrétních skutečnostech tyto závažné důvody spatřovaly a jakými úvahami se při posuzování závažnosti důvodů řídily. Z rozhodnutí správních orgánů tak není patrné, zda dostatečně a správně zhodnotily závažnost důvodů pro pokácení těchto dřevin.
Pokud mají soudy ve správním soudnictví přezkoumávat rozhodnutí vydané v oblasti veřejné správy [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], je z povahy věci nutné, aby bylo možno z přezkoumávaného rozhodnutí usoudit, z čeho správní orgán vycházel a jakými skutkovými a právními úvahami se řídil. Sémanticky vzato totiž samotný pojem odůvodnění v sobě zahrnuje požadavek, aby v něm byly uvedeny konkrétní důvody, které vedly příslušný orgán k danému rozhodnutí. Absentují-li tyto důvody a úvahy v odůvodnění rozhodnutí správního orgánu, musí je soud podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nepřezkoumatelnost zrušit.
V projednávané věci není z odůvodnění správních rozhodnutí seznatelné, jakým způsobem správní orgány hodnotily závažnost důvodů pro pokácení dřevin, a soudy si nemohou tyto okolnosti domýšlet, jak chybně učinil krajský soud, který si nevyřčený domnělý závažný důvod pro kácení dřevin domyslel a podpořil nepodloženou argumentací o zlepšení životní úrovně obyvatel díky bezproblémovým nákupům bez nutnosti dojíždění a nabídce volných pracovních míst. Stěžovatel správně poukázal na to, že nic takového nebylo v průběhu správního ani soudního řízení prokázáno a zjevný nesouhlas některých obyvatel s výstavbou supermarketu včetně jejich snahy o zachování zeleně tyto argumenty přinejmenším relativizuje. (...)
Stěžovateli lze dále přisvědčit, že estetický a funkční význam dřevin nesmí být posuzován samostatně a nemůže být snižován na pouhé kritérium pro určení rozsahu náhradní výsadby. Naopak estetický a funkční význam dřevin musí správní orgány zkoumat ve vztahu k důvodům pro pokácení dřevin a jejich závažnosti. To však správní orgány v projednávané věci neučinily, potažmo nevyjevily v odůvodněních svých rozhodnutí.
Za nesprávnou považuje Nejvyšší správní soud rovněž absolutizaci vlastnického práva a vůle vlastníka, jehož záměr prodat pozemky za účelem výstavby supermarketu zřejmě správní orgány považovaly za závažný důvod pro pokácení dřevin. (...)
Správní orgány rozhodující na úseku ochrany přírody a krajiny jsou povinny především střežit veřejný zájem na ochraně životního prostředí a vyvažovat zájmy vlastníků, které mohou být protichůdné k zájmu veřejnému. Výstavbu supermarketu právě v místě, kam ji hodlá situovat město Skuteč a investor stavby, nelze bez dalšího považovat za veřejný zájem, neboť existence takového veřejného zájmu nebyla ve správním řízení tvrzena ani prokázána.
Podle čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.
V daném případě se zákonné omezení výkonu vlastnického práva projevuje právě tím, že vlastník pozemku může pokácet stromy na tomto pozemku rostoucí pouze s povolením orgánu ochrany přírody, který musí objektivně posoudit a náležitě odůvodnit, zda zájem vlastníka na pokácení dřevin převyšuje konkurující veřejný zájem na jejich zachování. Správní orgán přitom váží estetický a funkční význam dřevin na straně jedné a závažnost důvodů pro jejich pokácení na straně druhé, aby mohl rozhodnout, zda pokácení dřevin povolí.
Nejvyšší správní soud podotýká, že je předčasné považovat za závažný důvod pro pokácení dřevin plánovanou výstavbu supermarketu, když ke dni vydání správních rozhodnutí nebyla schválena ani změna územního plánu, která by tuto výstavbu umožnila. Prováděná změna územního plánu i následné řízení o umístění stavby mohou podle názoru Nejvyššího správního soudu podstatně ovlivnit či pozměnit předpoklady, ze kterých správní orgány při vydání rozhodnutí o povolení pokácení dřevin vycházely.
Změna územního plánu musí být provedena formou opatření obecné povahy, které je přezkoumatelné soudem postupem podle § 101a a následujících s. ř. s., přičemž vzhledem k nesouhlasu mnoha osob s výstavbou supermarketu lze podání takového návrhu v dané věci předpokládat. V návaznosti na změnu územního plánu bude moct proběhnout územní řízení, ve kterém se zcela jednoznačně vymezí rozsah a situování stavby, čímž bude poprvé najisto postaveno, které dřeviny by při realizaci stavby musely být pokáceny.
Závažný důvod pro pokácení dřevin musí existovat již v okamžiku vydání rozhodnutí o povolení pokácení dřevin a nemůže být suplován podmínkou určující termín pro samotnou realizaci kácení dřevin. Podmínka, že kácení lze realizovat až v těsné návaznosti na zahájení stavebních prací souvisejících s výstavbou prodejny PLUS DISCOUNT, byla nadto formulována velmi vágně a zahájení kácení dřevin mělo být vázáno spíše na právní moc stavebního povolení.
Nejvyšší správní soud je toho názoru, že závažný důvod pro pokácení dřevin spočívající v plánované výstavbě může být dán teprve v okamžiku, kdy nabude právní moci územní rozhodnutí o umístění této stavby. (...)