856/2006
Ochrana přírody a krajiny a nedovolené zasahování do vývoje rostlin
Ej 144/2005
Ochrana přírody a krajiny: nedovolené zasahování do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin
k § 88 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
K naplnění skutkové podstaty nedovoleného zasahování do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, postačuje nepřípustné použití organických či průmyslových hnojiv nebo jakýchkoliv chemických prostředků, aniž se zároveň vyžaduje účinek spočívající ve zničení jedince (jedinců) zvláště chráněného druhu rostlin.
I u této skutkové podstaty jiného správního deliktu jde o odpovědnost za protiprávní jednání bez ohledu na zavinění.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2005, čj. A 3/2003-47)
Věc:
Společnost s ručením omezeným E. proti Ministerstvu životního prostředí o uložení pokuty.Česká inspekce životního prostředí rozhodnutím ze dne 29. 1. 2002 uložila žalobci podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen "zákon č. 114/1992 Sb."), pokutu ve výši 300 000 Kč za porušení tohoto zákona vyplývající z § 46 odst. 1 a 5 v návaznosti na § 15 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Protiprávního jednání se žalobce dopustil tím, že v průběhu měsíce srpna 2001 při leteckém vápnění vrcholových partií lesů Krušných hor mletým dolomitickým vápencem, provedeném na základě písemně uzavřené smlouvy ze dne 25. 7. 2001 právnickou osobou Krušnohorské lesy, a.s., porušil základní podmínky ochrany zvláště chráněných rostlin přirozeně rostoucích na rašeliništi. Vápnění provedl žalobce na ploše celého rašeliniště, i když plocha byla z této činnosti vyjmuta (podle uvedené smlouvy neměla být vápněna). Touto činností, měnící chemismus prostředí výše uvedených zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin, došlo k negativnímu zásahu do jejich přirozeného vývoje.
Ministerstvo životního prostředí zamítlo žalobcovo odvolání rozhodnutím ze dne 24. 6. 2002 a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdilo.
Žalobce napadl rozhodnutí o odvolání žalobou, v níž mj. dovozoval, že bylo povinností správních orgánů prokázat žalobci zavinění a protiprávní jednání. Také bylo povinností prokázat, že tímto jednáním vznikl závadný následek tak, jak je vymezen v citovaných ustanoveních. Sama skutečnost, že v dané lokalitě žalobce působil v rámci leteckého vápnění Krušných hor mletým dolomitickým vápencem, automaticky neznamená zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě především uvedl, že žalobcovo tvrzení o povinnosti správních orgánů prokázat zavinění nemá oporu v platné úpravě. V tomto směru žalovaný poukázal zejména na ustanovení § 87 a § 88 zákona č. 114/1992 Sb. s tím, že odpovědnost právnických a fyzických osob při výkonu podnikatelské činnosti je odpovědností objektivní, kde se zavinění neprokazuje.
Nejvyšší správní soud, který věc převzal k dokončení řízení podle § 132 s. ř. s., žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb. uloží orgán ochrany přírody pokutu až do výše 500 000 Kč mj. právnické osobě, která se dopustí protiprávního jednání tím, že nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných rostlin. Pokud se týká posouzení otázky, co je nedovolený zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných rostlin, správní orgány právem vycházely z § 49 odst. 1 cit. zákona a zejména z § 15 odst. 4 vyhlášky č. 395/1992 Sb. Podle tohoto ustanovení, které bylo vydáno v souladu se zmocňujícím ustanovením § 49 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., se za zásahy měnící chemismus prostředí považuje hnojení organickými i průmyslovými hnojivy a používání jakýchkoliv chemických přípravků, pokud nejde o zásah, který zajistí podmínky existence zvláště chráněných druhů rostlin. K naplnění skutkové podstaty podle § 88 odst. 1 písm. d) cit. zákona tedy postačovala aplikace mletého dolomitického vápence na dotyčné teritorium. Pokuta nebyla uložena podle § 88 odst. 2 písm. d) cit. zákona, kdy je vyžadován následek spočívající ve zničení jedince (tedy i více jedinců) zvláště chráněného druhu rostlin (v tomto případě mj. i nedovoleným zásahem do jejich prostředí). Nebylo tedy ani nutné v soudním řízení přistoupit k provedení žalobcem navrženého důkazu znaleckým posudkem či pro nedostatek takového posouzení napadené rozhodnutí zrušit.
Se zřetelem na žalobní námitky je třeba dále uvést, že obdobně jako je tomu u většiny správních sankcí ukládaných právnickým osobám, i v tomto případě jde o objektivní odpovědnost, tedy odpovědnost za protiprávní jednání bez ohledu na zavinění. Proto se správní orgány, pokud jde o podmínky uložení sankce, s otázkou zavinění vypořádat nemusely.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.