Ej 236/2004
Obchodní veřejná soutěž: zjevná početní chyba
k § 34 odst. 3 zákona č. 199/1994 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákonů č. 148/1996 Sb. a č. 28/2000 Sb.*)
I. Komise pro posouzení a hodnocení nabídek může v souladu s § 34 odst. 3 zákona č. 199/1994 Sb., o veřejných zakázkách, opravit zřejmé početní chyby v nabídce, které nemají vliv na nabídkovou cenu. Toto ustanovení však nelze analogicky aplikovat na nápravu jiného pochybení než zjevné početní chyby – např. na chyby v psaní či na jiný omyl uvedený v nabídce uchazeče.
II. Zjevná početní chyba v nabídce, kterou může komise pro posouzení a hodnocení nabídek opravit (§ 34 odst. 3 zákona č. 199/1994, o veřejných zakázkách), musí být takového rázu, že ji komise dokáže odstranit sama bez součinnosti s uchazečem. Není na místě, aby si komise informace deklarované v nabídkách u uchazeče ověřovala a vyjasňovala.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 4. 2004, čj. 2 A 7/2002-OL-72)
Věc:
Akciová společnost S. v P. proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o nejvhodnější nabídku v obchodní veřejné soutěži.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (v textu též „Úřad“) dne 10. 1. 2002 k návrhu žalobce zrušil rozhodnutí zadavatele – Okresního soudu v T. – ze dne 19. 10. 2001 o výběru nejvhodnější nabídky v obchodní veřejné soutěži na „přístavbu a stavební úpravy objektu Okresního soudu v T.“ Úřad zadavateli vytkl, že ze soutěže nevyloučil akciovou společnost P., jejíž nabídka nesplňovala obsahové podmínky soutěže.
Akciová společnost P. podala rozklad a předseda Úřadu dne 8. 3. 2002 napadené rozhodnutí změnil tak, že žalobcův návrh zamítl a potvrdil rozhodnutí zadavatele.
Žalobce podal proti rozhodnutí o rozkladu žalobu u Vrchního soudu v Olomouci. Nezákonnost napadeného rozhodnutí o rozkladu viděl žalobce v nesprávném právním posouzení skutečnosti, že akciová společnost P. jako jeden z uchazečů ve veřejné obchodní soutěži v návrhu smlouvy o dílo nabídla za opoždění díla smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý den prodlení. Zatímco žalobce a správní orgán I. stupně tuto skutečnost hodnotí jako nenaplnění podmínek obchodní veřejné soutěže (zadavatel totiž požadoval smluvní pokutu vyšší), žalovaný a zadavatel v tom spatřují zjevnou chybu v psaní, kterou lze odstranit ve smyslu § 34 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách. Žalobce však namítal, že zadavatel nemohl postupovat podle § 34 odst. 3 citovaného zákona, byť by se o zjevnou chybu v psaní jednalo; touto cestou lze totiž opravit toliko zjevné chyby početní.
Žalobce tedy tvrdil, že uchazeč – akciová společnost P. – nedodržel zadané podmínky veřejné obchodní soutěže a zadavatel tím, že akceptoval dodatečnou úpravu smluvních podmínek a zařadil vyloučeného uchazeče zpět do soutěže, porušil § 34 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách.
Žalovaný ve svém vyjádření nastalou situaci hodnotil jinak. Upozornil na to, že společnost P. coby uchazeč sama bezodkladně poté, co byla ještě před výběrem nejvhodnější nabídky na chybu upozorněna, vysvětlila, že při přepisu nabídky došlo k chybě spočívající v uvedení nesprávné výše pokuty za prodlení se smluvním termínem dokončení díla. Do čistopisu nabídky totiž byla vnesena částka smluvní pokuty o jeden řád nižší, než bylo úmyslem akciové společnosti P., tj. namísto částky 100 000 Kč částka 10 000 Kč. Dle žalovaného postupoval zadavatel v souladu se zákonem, jestliže akceptoval vysvětlení společnosti P. a zařadil její nabídku zpět do soutěže poté, co dle § 34 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách opravil v nabídce tuto zjevnou početní chybu.
Nejvyšší správní soud, který věc převzal k dokončení řízení, rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.).
Z odůvodnění:
Žalovaný správní orgán II. stupně pochybil, jestliže v rozkladovém řízení uznal jako oprávněné námitky uchazeče společnosti P., a rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil se zdůvodněním, že v nabídce uchazeče, konkrétně v ustanovení o smluvní pokutě, došlo ke zjevné chybě v psaní ve smyslu § 34 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách a zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když vysvětlení uchazeče akceptoval a zařadil jeho nabídku zpět do soutěže, neboť se jednalo o zjevnou početní chybu, nemající vliv na nabídkovou cenu.
Dle § 34 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách může komise při posuzování a hodnocení nabídek opravit zjevné početní chyby v nabídce, které nemají vliv na nabídkovou cenu.
Dle § 34 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách navrhne komise zadavateli – na základě posouzení a hodnocení nabídek z hlediska obsahového splnění podmínek soutěže a ověření souladu postupu uchazeče se zásadami ochrany hospodářské soutěže – vyřazení nabídek, které uvedeným požadavkům nevyhoví. Rozhodnutí o vyloučení příslušného uchazeče ze soutěže přísluší zadavateli. Toto rozhodnutí je zadavatel povinen bezodkladně příslušnému uchazeči sdělit.
Dle § 53 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách může uchazeč, popřípadě účastník předkvalifikačního řízení, vznést – pokud to zákon nevylučuje – proti jednotlivým úkonům zadavatele učiněným v průběhu veřejné soutěže a proti úkonům zadavatele při zadání veřejné zakázky postupy uvedenými v § 49 námitky z důvodu, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona.
Dle § 56 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách přezkoumá statutární orgán zadavatele, popř. u obcí starosta, oprávněnost podaných námitek do deseti dnů od doručení zadavateli. V této lhůtě rozhodne též o nápravě, zjistí-li, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, a uvědomí o tom neprodleně uchazeče, který námitky podal.
Dle přiložené smlouvy o dílo činila cena díla včetně DPH vyčíslená uchazečem společností P. v bodě 3 částku 52 820 409 Kč; v bodě 5.1 byla uvedena smluvní pokuta za prodlení s dokončením díla v částce 10 000 Kč za každý den prodlení. Dle podmínek – tak, jak je stanovil zadavatel – měla tato smluvní pokuta činit 0,05 % z ceny díla včetně DPH za každý den prodlení, tj. v daném případě částku 26 410 Kč.
Komise zadavatele dospěla po posouzení a hodnocení nabídky společnosti P. z hlediska obsahového splnění podmínek soutěže k závěru, že nabídka tohoto uchazeče nevyhovuje požadavkům zadavatele, a to z důvodu uvedení nižší částky smluvní pokuty, než jakou požadoval zadavatel. Proto zcela v souladu s § 34 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách navrhla zadavateli vyloučení tohoto uchazeče ze soutěže, což zadavatel následně provedl.
V daném případě nebyly před vydáním rozhodnutí o vyloučení uchazeče dány podmínky pro postup dle § 34 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách. Ve smyslu tohoto ustanovení může komise opravit zjevné početní chyby v nabídce, které nemají vliv na nabídkovou cenu. Musí se tedy jednat o takové zjevné početní chyby, které je komise zadavatele schopna zjistit a odstranit sama, bez součinnosti s uchazečem. Zákon o veřejných zakázkách nestanoví povinnost komise před hodnocením nabídek ověřovat a vyjasňovat si informace deklarované uchazeči v nabídkách. Tato povinnost se týká jen mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 36 zákona o veřejných zakázkách, jež stíhá zadavatele ještě ve fázi před hodnocením komisí. Uvedené ustanovení, které je
taxativní
povahy, nelze analogicky aplikovat na případ jiných kritérií či vyžádaných dokumentů a jejich návrhů – zde návrhu smlouvy (srov. Vrchní soud v Olomouci, sp. zn. 2 A 1/99).
Uvedené ustanovení nelze analogicky aplikovat na nápravu jiného pochybení než zjevné početní chyby – tj. např. na zmiňované chyby v psaní či na jiný omyl, uvedený v nabídce uchazeče, a není namístě, aby komise ověřovala a vyjasňovala informace deklarované uchazeči v nabídkách.
Podle ustálené judikatury soudů je třeba mít při výkladu tohoto zákona na mysli účel, jemuž zákon slouží a jenž byl vyjádřen v důvodové zprávě Vlády České republiky, totiž vytvoření podmínek pro zabezpečení průhlednosti postupu zadávání s vyloučením diskriminace, protekce a s minimalizací možnosti pletich či korupce. Obdobně je trvale kladen důraz na formálnost postupů, které zákon ovládají a které musí dodržovat všechny osoby a instituce, jež podle tohoto zákona postupují, a to stejnou měrou, ať již jsou v pozici zadavatele či uchazeče (např. Vrchní soud v Olomouci, sp. zn. 2 A 10/2001). V té souvislosti lze zmínit obdobný přístup soudů např. k úkolům komise pro otevírání obálek s nabídkami (Vrchní soud v Olomouci, sp. zn. 2 A 11/2000 a 2 A 8/1999), kdy bylo vysloveno, že nelze po této komisi požadovat, aby se zabývala právním hodnocením nabídek uchazečů.
Zadavatel mezi podmínkami obchodní veřejné soutěže uvedl, že návrh smlouvy musí obsahovat ustanovení o smluvní pokutě za opožděné dílo ve výši 0,05 % z ceny (včetně DPH) zakázky za každý den prodlení. Nelze tedy nalézt shodu pro názor, že lze za zjevnou početní chybu považovat částku lhostejno zda 10 000 či 100 000 Kč, neboť mělo jít výlučně o částku vypočtenou z ceny zakázky, a tu tyto sumy nepředstavovaly. Není proto ani prostor k úvahám o mechanickém pochybení uchazeče, které by odůvodňovaly jeho návrat zpět do soutěže. Konečně tak to správně přesně podle požadavku zadavatele uvedli ostatní uchazeči ve svých návrzích smluv (akciová společnost S., společnost s ručením omezeným S, žalobce – akciová společnost S., akciová společnost V. a akciová společnost Z.); pouze akciová společnost P. volila odlišnou formulaci, v níž uvedla shora uvedený údaj.
Zadavatel svým následným postupem po podaných námitkách porušil ustanovení § 56 odst. 1 a § 34 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, když akceptoval vysvětlení uchazeče o omylu v psaní ve vztahu k výši smluvní pokuty a posoudil toto pochybení uchazeče jako zjevnou početní chybu, kterou je možno opravit dle § 34 odst. 3 a zrušil své rozhodnutí o vyloučení společnosti P. z veřejné soutěže.