836/2006
Nemožnost nápravy nesrozumitelného rozhodnutí opravným usnesením
Ej 392/2004
Řízení před soudem: nemožnost nápravy nesrozumitelného rozhodnutí opravným usnesením
k § 54 odst. 4 a § 103 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního
Zamění-li krajský soud zcela obsah odůvodnění s jinou věcí a je-li tato vada vytýkána v kasační stížnosti, nelze takto vzniklou situaci napravit postupem dle § 54 odst. 4 s. ř. s. a vydat opravné usnesení, jehož obsahem bude zcela nové a patřičné odůvodnění výroku rozhodnutí, a v důsledku takového postupu soudu považovat kasační stížnost za nedůvodnou.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2004, čj. 5 Azs 84/2004-87)
Věc:
Mykhaylo N. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalovaného.Ministerstva vnitra dne 10. 9. 2002 zamítlo žalobcovu žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, kasační stížností napadeným rozsudkem ze dne 30. 7. 2003 rozhodnutí správního orgánu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V převážné části odůvodnění rozhodnutí uváděl skutečnosti, které se netýkaly zjevně žalobce, nýbrž jiné osoby, která byla označena jako "žalobkyně mající obavy žít v domě poničeném povodněmi a snahu žít spolu s manželem", případně hovořil o žadatelce a její dceři.
Kasační stížností ze dne 6. 8. 2003 napadl stěžovatel rozsudek krajského soudu krom jiného z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti a v nedostatku důvodů rozhodnutí. Poukázal především na okolnost, že soud zaměnil část rozsudku o žalobě v části týkající se pana Mykhaylo N. s částí rozsudku o žalobě jeho manželky a dcery a tím se stal rozsudek z valné části nesrozumitelným.
Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, vydal dne 3. 9. 2003 opravné usnesení, jímž opravil odůvodnění rozsudku tak, že se týká osoby žalobce.
Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Nejvyšší správní soud se v prvé řadě zabýval stěžovatelovou námitkou týkající se nesrozumitelnosti podaného rozsudku. Z obsahu soudního spisu zjistil, že poté, kdy soud I. stupně vydal rozsudek, který byl posléze napaden kasační stížností ze dne 30. 7. 2003 podanou u soudu I. stupně dne 11. 8. 2003, bylo dne 3. 9. 2003 vydáno usnesení, kterým bylo opraveno odůvodnění, a to tak, že se týká konkrétně osoby žalobce. V odůvodnění k opravnému usnesení je uvedeno, že "
se v originálu rozsudku vyskytly zjevné nesprávnosti spočívající v záměně údajů o žalobci, když byly nesprávně použity údaje o žalující straně, a došlo tak z důvodu chybného opisu správně znějícího odůvodnění obsaženého v konceptu rozsudku založeného do soudního spisu k záměně žalobce za žalobkyni a její nezletilou dceru, a v souvislosti s touto změnou tak byly nad rámec odůvodněny zjevně nesprávné údaje o jednom z dalších důvodů žádosti o azyl, který žalobce neuvedl, tj. snaha žít s manželem, který pobýval v ČR, a nesprávný údaj o spisové značce soudního spisu vedeného podepsaným soudem pod spisovou značkou týkajícího se žaloby žalobcovy manželky paní Olhy N. a nezl. Adriany N., když byla chybně uvedena spisová značka. Skutkové a právní závěry soudu obsažené v odůvodnění, o které se správně znějící výrok rozsudku opírá, se týkají překročení mezí správního uvážení žalovaným v souvislosti s výrokem žalobou napadeného rozhodnutí, v části týkající se neudělení azylu z humanitárních důvodů zřejmými nesprávnostmi dotčeny nebyly a o tom svědčí obsah kasační stížnosti, když v něm žalovaný jako stěžovatel uvedl podrobnou právní argumentaci, z níž lze zjistit, že tyto závěry jsou dostatečně srozumitelné
".Podle § 54 odst. 4 s. ř. s. opraví předseda senátu v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.
Soud se plně ztotožňuje se stěžovatelovým názorem, že rozsudek - tak, jak byl vyhotoven a doručen účastníkům řízení - nesplňuje nároky, které jsou na něj zákonem kladeny, pokud jde o srozumitelnost takovéhoto rozhodnutí. Samotný rozsudek vskutku trpí nesrozumitelností, neboť se v obsahu odůvodnění vyjadřuje k jiným osobám než k žalobci. Tento nedostatek stěží může napravit soud I. stupně tzv. opravným usnesením, neboť předmětné ustanovení § 54 odst. 4 s. ř. s. se dotýká jen skutečně zjevných nesprávností, které lze jednoduchým způsobem opravit; pokud jde o opravy odůvodnění, obvykle postačuje opravu provést jen na jednotlivých vyhotoveních daného rozhodnutí. Pochopitelně lze opravu odůvodnění rozhodnutí provést i opravným usnesením, ovšem zákon ani soudní praxe nemá na mysli takovou opravu, která ve své podstatě přepisuje celé znění odůvodnění v rozsahu několika stran. V dané situaci nebylo vůbec na místě, aby soud I. stupně za situace, kdy již byla podána kasační stížnost, takto chybu napravoval. Tím nepochybně ke srozumitelnosti rozhodnutí nepřispěl, neboť z původního rozsudku platil toliko výrok a z druhého rozhodnutí - opravného - celé odůvodnění. Za této situace je vskutku na místě, aby takovýto rozsudek byl zákonným způsobem zrušen.
Ze shora uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost je důvodná, a proto postupoval dle ustanovení § 110 odst. 2 s. ř. s. s tím, že soud I. stupně v dalším řízení především řádně odůvodní své rozhodnutí. Protože soud zrušil rozsudek I. stupně z důvodu nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti, nepovažoval za nutné, aby se vyjadřoval k problematice věcně.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.