Vydání 4/2013

Číslo: 4/2013 · Ročník: XI

2800/2013

Místní referendum: účastenství vlastníka pozemku v řízení ve věcech místního referenda

Místní referendum: účastenství vlastníka pozemku v řízení ve věcech místního referenda
k § 34 a § 91a soudního řádu správního ve znění zákonů č. 22/2004 Sb. a č. 303/2011 Sb.
k zákonu č. 22/2004 Sb., o místním referendu, ve znění zákonů č. 234/2006 Sb., č. 169/2008 Sb. a č. 142/2012 Sb.
Vlastník pozemku, jehož se týká místní
referendum
(zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu), není v řízení ve věcech místního referenda (§ 91a s. ř. s.) osobou zúčastněnou na řízení (§ 34 s. ř. s.).
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2012, čj.
Ars
5/2012-55)
Prejudikatura
: č. 2725/2013 Sb.
Věc
: Přípravný výbor pro konání místního referenda ve statutárním městě Plzni proti statutárnímu městu Plzeň o návrh na vyhlášení místního referenda, o kasační stížnosti akciové společnosti AMÁDEUS PLZEŇ.
Krajský soud v Plzni rozhodl usnesením ze dne 5. 11. 2012, čj. 57 A 75/2012-101, tak, že k návrhu navrhovatele vyhlásil místní
referendum
na území statutárního města Plzně o otázce: "
Souhlasíte s tím, aby město Plzeň bezodkladně podniklo veškeré kroky v samostatné působnosti, aby nemohlo dojít k výstavbě obchodního zařízení na místě Domu kultury Inwest?
" (výrok I.). Místní
referendum
se mělo konat současně s prvním kolem první přímé volby prezidenta republiky (výrok II.). Výrokem III. soud zamítl návrh na vyhlášení místního referenda na území statutárního města Plzně o otázce: "
Souhlasíte s tím, aby Zastupitelstvo města Plzně bezodkladně schválilo změnu územního plánu pro území ohraničené ulicemi Americká, Denisovo nábřeží, Pražská a Sirková na plochu urbanistické zeleně?
"
Usnesení krajského soudu napadla kasační stížností společnost AMÁDEUS PLZEŇ (stěžovatelka). Ve velmi obsáhlé kasační stížnosti brojila proti usnesení krajského soudu pro jeho tvrzenou nezákonnost. Svou aktivní legitimaci podat kasační stížnost dovodila z § 102 s. ř. s. a § 106 odst. 2 s. ř. s., a tvrdila, že je osobou zúčastněnou na řízení. Podle stěžovatelky nezákonným vyhlášením referenda totiž byla přímo dotčena na svých právech a povinnostech, jelikož
referendum
se týká způsobu užití pozemku, který je v podstatné části ve vlastnictví stěžovatelky.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl.
Z odůvodnění:
[4] Kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu může podat účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (§ 102 s. ř. s.). Stěžovatelka účastníkem řízení nebyla, tvrdí však, že je osobou zúčastněnou na řízení.
[5] Podle § 34 odst. 1 s. ř. s. "[o]
sobami zúčastněnými na řízení jsou osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, a ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu výroku rozhodnutí soudu, nejsou-li účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení práva osob zúčastněných na řízení uplatňovat
". Procesní práva osoby zúčastněné lze uplatnit i po vydání napadeného rozhodnutí krajského soudu, a to třeba i podáním kasační stížností (§ 106 odst. 2 s. ř. s.).
[6] Předpokladem účasti osoby zúčastněné na řízení podle § 34 odst. 1 s. ř. s. je to, že takováto osoba byla přímo dotčena na svých právech a povinnostech 1) vydáním napadeného rozhodnutí nebo 2) tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, nebo 3) jeho zrušením nebo 4) jeho vydáním podle návrhu výroku rozhodnutí soudu.
[7] Vyhlášení místního referenda podle zákona o místním referendu nespadá pod varianty 1) až 3). Teoreticky by však mohlo spadat pod variantu 4). Je tedy třeba zvážit, zda je stěžovatelka osobou, která by byla přímo dotčena vydáním rozhodnutí podle návrhu výroku rozhodnutí soudu. Nutnost zvážit variantu 4) je podložena též nedávným posunem v judikatuře Nejvyššího správního soudu. Podle ní institut osoby zúčastněné na řízení se neomezuje jen na řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 násl. s. ř. s.) a řízení o žalobě proti nečinnosti správního orgánu (§ 79 násl. s. ř. s.), respektive počínaje 1. 1. 2012 též na řízení o zrušení opatření obecné povahy (§ 101b odst. 4 s. ř. s.), ale je analogicky uplatnitelný též na jiná řízení, například na řízení na ochranu před nezákonným zásahem (§ 82 násl. s. ř. s. - k tomu viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 18. 9. 2012, čj. 2 As 86/2010-76, č. 2725/2013 Sb., body 46 a 47, a naproti tomu tímto rozhodnutím překonaný opačný právní názor vyslovený rozsudkem ze dne 2. 10. 2008, čj. 3 Aps 5/2008-282).
[8] Stěžovatelka dovozuje své postavení v řízení jako osoby zúčastněné z toho, že vlastní podstatnou část pozemku, kterého se týká plzeňské
referendum
. Osobou zúčastněnou by však mohla být jen tehdy, pokud by byla vyhlášením referenda přímo dotčena na svých právech. O ničem takovém však nelze v případě vlastníka pozemku hovořit. Přímo dotčeno na právech je vyhlášením referenda rozhodnutím soudu bezesporu statutární město Plzeň, tedy odpůrce. Majiteli pozemku nemůže do jeho práv místní
referendum
přímo nijak zasáhnout. Ostatně i rozhodnutí v místním referendu je závazné jen pro zastupitelstvo obce, zastupitelstvo statutárního města a orgány obce a statutárního města, nikoliv pro vlastníka pozemku (§ 49 zákona o místním referendu). K dopadům místního referenda na soukromoprávní vztahy se ostatně obšírně vyslovil též Ústavní soud, podle něhož: "
Z rozhodování v místním referendu nevznikají či nezanikají bezprostředně žádné soukromoprávní vztahy, podobně jako např. z odevzdání hlasů ve volbách. Jde o způsob, jímž občané mohou usměrňovat v konkrétních otázkách veřejného zájmu politickou reprezentaci obce a vůči této reprezentaci (tzn. zastupitelstvu a dalším orgánům obce) rozhodnutí v místním referendu ve smyslu § 49
[zákona o místním referendu]
také výhradně směřuje. Výsledek referenda, spočívající v tom, že občané obce vyjadřují nesouhlas s realizací určitého developerského či průmyslového projektu na území obce
[...]
je nutno interpretovat tak, že orgány obce jsou zavázány prosazovat názor občanů těmi prostředky, které jim právní řád dává k dispozici
" (nález ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. III. ÚS 263/09). (...)

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.