Místní referendum: soudní přezkum návrhu na vyhlášení místního referenda; stanovení termínu
konání místního referenda
(Podle usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2010, čj. 44 A
62/2010-19)
Věc: Přípravný výbor pro konání místního referenda proti městu Milovice o vyhlášení
místního referenda.
Návrhem doručeným městskému úřadu dne 28. 4. 2010 požádal navrhovatel jménem občanů města
Milovice (uvedených v podpisových listinách) o konání místního referenda o otázce: „Souhlasíte s
tím, aby zastupitelstvo města Milovice zachovalo současný platný územní plán v části města, a to v
areálu letiště Boží Dar, umožňující provoz malého sportovního letiště, stavby pro bydlení,
podnikání, sportování a další aktivity?“ Konání místního referenda zdůvodnil nesouhlasem se stavbou
elektrárny a podporou projektu Středočeským krajem z důvodů nenapravitelného estetického a
přírodního poškození území a znemožnění volnočasových aktivit obyvatel města a celé České republiky
z řad příznivců hudebních festivalů, automobilových a motocyklových setkání a závodů, dále z důvodů
násilného utnutí téměř stoleté letecké činnosti na letišti, zničení plochy letiště, možnosti lokální
ekologické katastrofy zhoršením přirozeného koloběhu vody v přírodě, nemožnosti vytvořit stovky
pracovních míst a podvodného nastavení povinnosti občanských příspěvků na tzv. zelenou energii.
Místní
referendum
navrhl uskutečnit v termínu řádných voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky, a to ve dnech 28. 5. 2010 od 14.00 do 22.00 hodin a 29. 5. 2010 od 8.00 do 14.00 hodin,
protože tak budou minimalizovány náklady na konání místního referenda, jelikož bude třeba pouze
vytisknout hlasovací lístky pro
referendum
a zajistit administrativu spojenou s provedením hlasování
v místním referendu.
Na základě výzvy městského úřadu ze dne 3. 5. 2010 odstranil přípravný výbor dne 31. 5. 2010
nedostatky návrhu a nově formuloval navrženou otázku tak, že z původního textu otázky vypustil slova
„provoz malého sportovního letiště“.
Dne 30. 6. 2010 doručil navrhovatel městskému úřadu žádost o nezařazení návrhu do programu
jednání zastupitelstva města téhož dne, ale až na příštím řádném zasedání. Současně navrhl změnu
původního termínu konání místního referenda až na období voleb do zastupitelstva města na podzim
2010.
Zastupitelstvo města přijalo na zasedání 30. 6. 2010 usnesení, jímž rozhodlo o konání místního
referenda 13. 8. 2010 v době od 9.00 do 21.00 hodin.
Odpůrce v písemném vyjádření k návrhu zpochybnil přesnost tvrzení obsažených v návrhu na
zahájení soudního řízení (především poukázal na změnu znění navržené otázky, o které se přípravný
výbor nezmínil), současně ale konstatoval, že to nic nemění na opodstatněnosti konání místního
referenda. Zásadní výhradu vznesl proti tvrzení navrhovatele, že „zastupitelstvo města nepostupuje s
péčí řádného hospodáře, když změnilo termín konání referenda, čímž dojde k jeho zbytečnému
prodražení“. K tomu uvedl, že si je vědom své povinnosti, kterou také respektuje. Je však
přesvědčen, že podle zákona nelze použít totožné místnosti a komise pro konání místního referenda a
jakýkoliv jiný typ voleb, jak se domnívá navrhovatel, čímž by skutečně došlo k finančním úsporám.
Tak tomu ale není, protože v případě konání místního referenda a voleb ve stejném termínu musí být
vybaveny zcela samostatné volební místnosti a jmenovány samostatné komise. Při použití stávajícího
vybavení pro volby do zastupitelstva města, a také do senátu Parlamentu České republiky, bude toto
vybavení zcela vyčerpáno (volební zástěny, volební urny, počítačová technika). Bylo by proto
nezbytné zakoupit další vybavení, což znamená další výdaje, které v různých termínech konání
místního referenda a voleb odpadají. Dalším problémem je i zajištění samostatných místností, kdy dva
stálé okrsky jsou ve školách a předškolních zařízeních, a bude to jistě znamenat zásah do provozu
těchto zařízení. Okrsky podle § 3
odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů,
nelze od vyhlášení voleb měnit. Náklad na komise (odměna, další právní nároky členů komisí a tisk
hlasovacích lístků) je neměnný v jakémkoli termínu.
Z odůvodnění:
Podle § 91a odst. 1 písm.
b) s. ř. s. se lze návrhem u soudu za podmínek stanovených zvláštním zákonem domáhat
vyhlášení místního referenda. Zvláštním zákonem je
zákon o místním referendu.
Účastníky řízení jsou podle §
91a odst. 2 s. ř. s. přípravný výbor a příslušná obec. Soud je povinen o návrhu rozhodnout do
30 dnů. Rozhodnutí soudu o návrhu na vyhlášení místního referenda nahrazuje rozhodnutí
zastupitelstva obce (města). Soud je tedy
zákonem o místním referendu
zmocněn k tomu, aby namísto zastupitelstva obce (města) posoudil, zda jsou dány zákonné podmínky pro
vyhlášení místního referenda o navržené otázce.
Soud konstatuje, že byly splněny zákonem stanovené podmínky k projednání návrhu, neboť
zastupitelstvo sice formálně vyhlásilo místní
referendum
o navržené otázce, avšak termín konání
místního referenda stanovilo v rozporu nejenom s návrhem na vyhlášení místního referenda, ale také
se zákonem o místním referendu.
V důsledku právně chybného vyhlášení místního referenda je oprávněním soudu vyplývajícím z
§ 91a odst. 1 písm. b) s. ř.
s. věcně se zabývat podaným návrhem, neboť na usnesení zastupitelstva ze dne 30. 6. 2010 je
třeba hledět jako na právně vadné. Navrhovatel je aktivně legitimován k podání návrhu ve smyslu
§ 9 odst. 2 písm. c) a
§ 57 odst. 1 písm. b) zákona o
místním referendu. Návrh obsahuje předepsané náležitosti a je včasný.
Závěr soudu o nutnosti vyhlásit místní
referendum
v důsledku porušení
zákona o místním referendu
vychází z následujících úvah:
Obec jako základní územní samosprávné společenství občanů spravuje své záležitosti jednak
samostatně, tj. vykonává tzv. „samostatnou působnost“
(§ 7 odst. 1 věta první zákona č.
128/2000 Sb., o obcích), jednak vykonává státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu
obce. Takový orgán vykonává státní správu jako svou přenesenou působnost
(§ 7 odst. 2 zákona o
obcích).
Podle § 6 zákona o místním
referendu se v místním referendu rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti
obce nebo statutárního města. Ze znění
§ 6 zákona o místním referendu
tak vyplývá, že v místním referendu nelze hlasovat ve věci náležející do veřejné správy
uskutečňované státem, byť v určitém rozsahu rovněž realizované obcemi, resp. orgány obcí jako tzv.
přenesená působnost.
Ustanovení § 7 zákona o místním
referendu pod písmeny a) až h) upravuje nepřípustnost konání místního referenda. Podle
§ 7 písm. d) zákona o místním
referendu nelze místní
referendum
konat „jestliže by otázka položená v místním referendu byla
v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s
právními předpisy“. Podle písmena e) téhož ustanovení nelze místní
referendum
konat „v případech,
kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení“. V poznámce 11) pod čarou je příkladmo
odkazováno na správní řád.
Do samostatné působnosti obce patří ve smyslu
§ 35 odst. 1,
odst. 2 zákona o obcích
záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud
nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena
správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce
svěří zákon. Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v
§ 84,
§ 85 a
§ 102 zákona o obcích, s
výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti v rámci svého území dále pečuje v
souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče
a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeb bydlení, ochrany a
rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního
rozvoje a ochrany veřejného pořádku.
Podle § 6 odst. 5 zákona č.
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon),
zastupitelstvo obce: „a) rozhoduje v samostatné působnosti o pořízení územního plánu a regulačního
plánu, b) schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu územního
plánu, c) vydává v samostatné působnosti územní plán, d) vydává regulační plán, f) vykonává další
činnost podle tohoto zákona“. Z citovaného ustanovení vyplývá, že zastupitelstvo obce v samostatné
působnosti, pokud jde o územní plán, rozhoduje o jeho pořízení, zadání návrhu, případně pokynů pro
jeho zpracování a konečně o jeho vydání. Formou opatření obecné povahy podle
správního řádu se vydává pouze
územní plán obce (§ 43 odst. 4
věta čtvrtá stavebního zákona), nebo změna územního plánu
(§ 55 odst. 2 téhož
právního předpisu), což však není tento případ.
Přípustnost referenda je v projednávané věci dána tím, že se
referendum
nemá konat o otázce, zda
zastupitelstvo města má či nemá vydat územní plán nebo územní plán změnit, ale o tom, zda občané
města Milovice souhlasí s tím, aby zastupitelstvo města zachovalo současný platný územní plán v
části města, a to v areálu letiště Boží Dar, umožňující stavby pro bydlení, podnikání, sportovní a
další aktivity, tedy o otázce, jejíž zodpovězení má pro občany zásadní význam. Na základě uvedeného
proto dospěl soud k závěru, že konání místního referenda nebrání ani
§ 7 písm. e) zákona o místním
referendu. Proto rozhodl o vyhlášení místního referenda.
Podle § 5 odst. 1 zákona o
místním referendu se hlasování v místním referendu koná v jednom dni. Koná-li se hlasování v
místním referendu současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z
komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu, koná se ve stejnou dobu, která je
stanovena pro konání voleb. Důvodová zpráva k citovanému ustanovení mimo jiné uvádí: „Jaký konkrétní
den a časové rozmezí si obec nebo statutární město určí, je v její dispozici. Obce i statutární
města zde budou vycházet ze znalostí místních podmínek tak, aby byla zajištěna co největší účast na
hlasování.“ Právě v posouzení otázky vhodnosti termínu konání místního referenda, tak jak učinilo
zastupitelstvo města, spatřuje soud vážné pochybení spočívající předně v nerespektování požadavku
návrhu na vyhlášení místního referenda, v němž navrhovatel od samého počátku řízení spojoval termín
konání místního referenda s volbami; nejprve s volbami do Poslanecké sněmovny (28. a 29. 5. 2010),
následně s volbami do zastupitelstev obcí (podzim 2010). Zastupitelstvem města stanovený termín
konání místního referenda je rovněž porušením
zákona o místním referendu, tj.
právního předpisu umožňujícího (za podmínek v něm uvedených) občanům obce podílet se svým hlasováním
v místním referendu na správě věcí veřejných. Možnost občanů vyjádřit se prostřednictvím institutu
místního referenda k tomu v jaké obci (z hlediska stavebního a urbanistického) hodlají žít, je
zákonem předvídaný způsob realizace shora uvedeného práva občanů, jehož ústavní základ vychází z
čl. 100 odst. 1 Ústavy
a čl. 21 odst. 1
Listiny.
Soud v dané věci neshledal žádné faktické ani právní důvody, pro které by se mělo zastupitelstvo
města odchýlit od racionálního návrhu přípravného výboru konat místní
referendum
v rámci voleb. Soud
naopak sdílí výhradu navrhovatele, v níž poukazuje na to, že stanovením termínu konání místního
referenda na den 13. 8. 2010 došlo k pochybení ze strany zastupitelstva města, které tímto svým
rozhodnutím zcela popřelo základní smysl právní úpravy
zákona o místním referendu, a to
určit termín konání místního referenda s přihlédnutím ke znalosti místních podmínek tak, aby byla
zajištěna co nejvyšší účast na hlasování. Zastupitelstvem města určený termín konání místního
referenda jednoznačně neskýtá záruku nejvyšší účasti na hlasování v místním referendu. Jde (jak
správě tvrdí navrhovatel) o období prázdnin, a proto i o období dovolených, které většina občanů
České republiky, a tedy i občanů města Milovice, obvykle tráví mimo místo svého bydliště v tuzemsku
či zahraničí. S přihlédnutím k právě uvedenému mělo proto zastupitelstvo města určit termín konání
místního referenda ve shodě s návrhem, resp. doplněním návrhu, tj. na období voleb do zastupitelstev
obcí. Tím by současně respektovalo §
15 zákona o místním referendu, podle kterého se místní
referendum
koná nejpozději do 90 dnů
po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější. Pozdější termín
(jak uvedeno výše) zastupitelstvu města navrhl přípravný výbor v doplnění návrhu ze dne 30. 6. 2010.
Z usnesení zastupitelstva města navíc ani neplyne, jaké důvody zastupitelstvo města vedly ke změně
termínu vyhlášení místního referenda oproti návrhu přípravného výboru.
Soud naopak nemohl přisvědčit argumentům odpůrce obsaženým ve vyjádření k návrhu, neboť je toho
názoru, že zájem na co nejširší účasti občanů při hlasování v místním referendu převyšuje zájem na
úspoře finančních prostředků, byť i ten je z hlediska města pochopitelně významný. Při poměřování
významu vzájemně si konkurujících zá- jmů, upřednostnil soud při svých úvahách zájem první, tedy
zájem na tom, aby občané města dostali možnost hlasovat v místním referendu v termínu, v němž lze
předpokládat jejich vyšší účast při hlasování, před zájmem druhým, tedy úsporou finančních
prostředků. Soud pak ani v otázce tvrzených výdajů nemůže plně souhlasit s argumenty odpůrce. To
především proto, že zákon o místním
referendu spojení hlasování v místním referendu společně s volbami nezakazuje, ale naopak
takovou situaci v § 5 odst.
1 přímo předvídá, a dále proto, že pokud jde o hrazení nákladů při souběhu voleb a místního
referenda je nutné oddělit financování voleb ze státního rozpočtu a financování místního referenda z
prostředků obce. Jestliže tedy zastupitelstvo města místní
referendum
samo vyhlásilo, a ani nyní
nemá proti jeho konání žádné výhrady, muselo s náklady na konání místního referenda bez ohledu na
termín tak jako tak počítat.
Ze všech výše uvedených důvodů proto soud vyhlásil místní
referendum
v obci Milovice o navržené
otázce, která je dostatečně určitá a nikoliv nepřípustná podle
§ 7 písm. d) zákona o místním
referendu, když místní
referendum
není nepřípustné podle
§ 7 písm. e) téhož
právního předpisu z důvodů vyložených shora.
Termín konání místního referenda stanovil soud v souladu s
§ 5 odst. 1 zákona o místním
referendu a v souladu s rozhodnutím prezidenta republiky ze dne 18. 6. 2010, jímž prezident
republiky podle § 3 odst. 1 zákona
o volbách do zastupitelstev obcí vyhlásil volby do zastupitelstev obcí na pátek a sobotu 15.
a 16. 10. 2010. Soud současně v souladu s odstavcem 3 téhož ustanovení stanovil časové rozmezí
konání místního referenda tak, že v první den začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00
hodin. Ve druhý den začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin.