1818/2009
Místní referendum: rozhodnutí soudu o vyhlášení referenda; den vyhlášení
Místní referendum: rozhodnutí soudu o vyhlášení referenda; den vyhlášení
k § 13 odst. 1 písm. b) a § 57 odst. 3 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů (v textu jen „zákon o místním referendu“)
k § 91a odst. 1 písm. b) soudního řádu správního
I. Zastupitelstvo obce nemůže rozhodnout o tom, že místní
referendum
o navržené otázce nevyhlásí [§ 13 odst. 1 písm. b) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu], s odůvodněním, že názor občanů obce o téže či podobné otázce byl již zkoumán jinou formou (například prostřednictvím ankety).II. Rozhodnutí soudu o vyhlášení místního referenda [§ 57 odst. 3 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, ve spojení s § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s.] musí obsahovat rovněž výrok, kterým soud stanoví den jeho konání.
III. V případě, kdy soud vyhlásí usnesením místní
referendum
dle § 57 odst. 3 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, je dnem vyhlášení místního referenda den vyvěšení usnesení soudu na jeho úřední desce.(Podle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 11. 2008, čj. 30 Ca 173/2008-64)
Prejudikatura:
srov. č. 561/2005 Sb. NSS, č. 661/2005 Sb. NSS, č. 814/2006 Sb. NSS, č. 964/2006 Sb. NSS a č. 1364/2007 Sb. NSS.Věc:
Přípravný výbor k přípravě místního referenda ve věci souhlasu obce s umístěním větrných elektráren v katastrálním území obce Havlíčkova Borová proti městysu Havlíčkova Borová o návrhu na vyhlášení místního referenda.Navrhovatel se svým návrhem domáhal vyhlášení místního referenda za podmínek stanovených zákonem o místním referendu. Uvedl v něm, že dne 1. 7. 2008 podal návrh pro pořádání místního referenda, přičemž otázka v tomto návrhu zněla:
„Souhlasíte s umístěním větrných elektráren v katastrálním území Havlíčkova Borová?”
Již v období před podáním návrhu na konání místního referenda podalo 70 % občanů městyse Havlíčkova Borová proti umístění větrných elektráren protest. Vzdor tomu obec uzavřela dne 15. 5. 2008 smlouvu o spolupráci se společností, která má větrné elektrárny provozovat. Zastupitelstvo městyse Havlíčkova Borová při jednání dne 9. 10. 2008 rozhodlo, že se místní referendum
nevyhlásí. Navrhovatel se proto domáhal vydání usnesení, kterým by místní referendum
o shora uvedené otázce vyhlásil soud.Odpůrce ve svém vyjádření k návrhu především konstatoval, že obdržel žádost společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o., o udělení souhlasu se stavbou dvou větrných elektráren, které mají být součástí parku dvanácti větrných elektráren umístěných rovněž v katastrálních územích sousedních obcí. Záměr výstavby byl vyvěšen na úřední desce městyse a projednán zastupitelstvem dne 8. 3. 2007. Bylo rozhodnuto, že se o této problematice uskuteční anketa, ve které se následně více jak polovina zúčastěných voličů vyslovila pro výstavbu větrných elektráren. Městys proto spolu se sousedními obcemi jednal s uvedenou společností o podmínkách umístění větrných elektráren, výsledkem čehož bylo dne 15. 5. 2008 uzavření smlouvy o spolupráci mezi městysem Havlíčkova Borová a společností ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o. O návrhu na konání místního referenda, který byl předán odpůrci dne 1. 7. 2008, rozhodlo zastupitelstvo usnesením ze dne 9. 10. 2008 tak, že konání navrženého místního referenda neschválilo. Dle odpůrce tím bylo míněno, že zastupitelstvo městyse místní
referendum
nevyhlásí. Důvodem byla právě existence shora uvedené smlouvy, kterou se odpůrce cítí zavázán. Vyjádřil obavu, že případný záporný výsledek místního referenda povede k tomu, že druhá smluvní strana uplatní vůči městysi sankce.Krajský soud v Hradci Králové vyhlásil místní
referendum
v městysu Havlíčkova Borová o otázce „Souhlasíte s umístěním větrných elektráren v katastrálním území Havlíčkova Borová?”
; rozhodl současně, že místní referendum
se bude konat dne 21. 2. 2009.Z odůvodnění:
(...) Krajský soud je tedy zákonem o místním referendu zmocněn k tomu, aby namísto zastupitelstva obce posoudil, zda jsou dány zákonné podmínky pro vyhlášení místního referenda o navržené otázce či nikoliv. V dané věci dospěl k závěru, že ano, a to z níže uvedených důvodů.
Předně se zabýval tím, zda byly splněny podmínky pro konání místního referenda stanovené v § 8 až 12 zákona o místním referendu. K žalobě byl připojen návrh na konání místního referenda, výzva odpůrce k odstranění některých nedostatků návrhu ze dne 14. 7. 2008 a následné doplnění návrhu ze dne 27. 7. 2008. Po něm již odpůrce žádné nedostatky návrhu nenamítal a předložil jej k projednání zastupitelstvu. Dle § 12 odst. 3 zákona o místním referendu v případě, že obecní úřad nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný. V projednávané věci je ze shora uvedeného zřejmé, že navrhovatel k výzvě odpůrce upravil návrh na konání místního referenda tak, aby obsahoval všechny náležitosti zakotvené § 10 zákona o místním referendu. Z jednání odpůrce lze vysledovat, že po tomto doplnění považoval návrh za bezvadný a jako s takovým s ním následně zacházel.
K dotazu krajského soudu odpůrce potvrdil, že byla splněna rovněž podmínka dle § 8 odst. 2 citovaného zákona. Podle ní může být návrh podán, pokud jej podpořilo svým podpisem v obci do 3 000 obyvatel alespoň 30 % oprávněných osob (viz § 2 zákona o místním referendu). Z údajů poskytnutých odpůrcem vyplynulo, že v městysu Havlíčkova Borová je hlášeno k trvalému pobytu 942 obyvatel, ke dni podání návrhu na konání místního referenda zde bylo evidováno 761 oprávněných osob a podpisové listiny pro konání místního referenda podepsalo 295 oprávněných osob, tedy více jak 30 %.
Krajský soud tak považoval za nesporně prokázané splnění podmínek pro konání místního referenda stanovených v § 8 až § 12 zákona o místním referendu. Ostatně tuto skutečnost nezpochybňoval v soudním řízení ani odpůrce. Z jeho postupu po podání návrhu na konání místního referenda, jakož i ze skutečnosti, že o tomto návrhu jeho zastupitelstvo ve smyslu § 12 odst. 4 a § 13 odst. 1 zákona o místním referendu jednalo, lze dovodit, že také on považoval uvedené „formální podmínky“ pro konání místního referenda za splněné.
Proto se krajský soud mohl následně zaměřit na přezkum důvodů, pro které se zastupitelstvo odpůrce rozhodlo místní
referendum
o navržené otázce nevyhlásit. (...)Z podkladů shromážděných ve věci, zejména ze zápisu z jednání zastupitelstva odpůrce dne 9. 10. 2008 a z vyjádření odpůrce k návrhu, je zřejmé, že odpůrce nevyhlásil místní
referendum
o navržené otázce ze dvou důvodů. Za prvé se domníval, že pokud o uvedené problematice proběhla v minulosti v obci anketa, není již vyhlášení místního referenda třeba. Druhý důvod (a zřejmě ten hlavní) spočíval v obavě odpůrce ze sankcí, které by v návaznosti na výsledek místního referenda vůči němu mohla uplatňovat společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o., se kterou uzavřel smlouvu o spolupráci při výstavbě větrných elektráren. Ani jeden z těchto důvodů však nelze podřadit pod případy vymezené § 7 zákona o místním referendu, tedy pod případy nepřípustnosti konání místního referenda.Místní
referendum
představuje formu přímé demokracie uskutečňovanou územním společenstvím občanů, jak na ně pamatuje čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, která našla své zákonné a institucionální vyjádření právě v zákoně o místním referendu. Tento zákon určuje podmínky, za nichž se může místní referendum
konat, vymezuje otázky, o nichž může být v místním referendu rozhodováno, stanoví postup při vyhlášení místního referenda a při vlastním hlasování, upravuje podmínky platnosti a závaznosti místního referenda. Zákonem zakotvený institut místního referenda nemůže být nahrazován jinými zákonem neupravenými formami projevu vůle občanů určité obce či jiného územního společenství za situace, kdy si tito občané vyhlášení místního referenda kvalifikovaným způsobem přejí. Jinými slovy, zastupitelstvo obce nemůže odmítnout vyhlášení místního referenda o navržené otázce s odůvodněním, že názor občanů obce o téže či podobné otázce byl již zkoumán jinou formou, například že ve věci proběhla obcí uspořádaná anketa. Tento důvod pro nevyhlášení místního referenda tedy obstát nemohl.Mezi důvody nepřípustnosti konání místního referenda nelze podřadit ani obavu obce ze sankcí, které by po ní v návaznosti na výsledek místního referenda mohl požadovat smluvní partner, se kterým před konáním místního referenda o navržené otázce uzavřela smluvní vztah k této otázce se vztahující. Opačný závěr by totiž umožňoval obcím vyhnout se konání místního referenda s odůvodněním, že ohledně předmětné otázky, jež by měla být v místním referendu řešena, je již obec ve smluvním vztahu k třetím osobám, a že smluvní závazky nemůže porušit a jsou pro ni závazné. Takový postup obcí by byl v příkrém rozporu se smyslem a účelem zákona o místním referendu, neboť by tím předem byla vyloučena vůle občanů obce se k dotčené otázce vyjádřit. Krajský soud proto uzavřel, že ani odkaz odpůrce na existenci smlouvy o spolupráci se společností ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o., ze dne 15. 5. 2008 a na hrozbu sankcí plynoucích z nedodržení této smlouvy nepředstavuje zákonný důvod pro nekonání referenda ve smyslu § 7 zákona o místním referendu.
Za této situace musel krajský soud dále zvážit, zda by se v místním referendu, jehož vyhlášení se navrhovatel domáhá, rozhodovalo o věcech, které patří do samostatné působnosti obce, a zda neexistuje některý z jiných důvodů vymezených v § 7 zákona o místním referendu (odpůrcem netvrzený), který by jeho konání vylučoval. Dle § 57 odst. 3 zákona o místním referendu totiž rozhodnutí soudu o návrhu navrhovatele v této věci nahrazuje rozhodnutí zastupitelstva obce. Soud se tak ocitá v postavení zastupitelstva obce, které o návrhu na vyhlášení místního referenda rozhoduje, tedy je povinen zkoumat i shora uvedené skutečnosti.
Dle § 35 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), patří do samostatné působnosti obce záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon. Dle odst. 2 téhož ustanovení do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v § 84, § 85 a § 102 citovaného zákona, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obce v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečují v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.
Z podkladů zaslaných účastníky řízení lze dovodit, že společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o., má coby investor zájem vybudovat v katastrálním území Havlíčkova Borová větrné elektrárny. Tento záměr má již reálné základy, jak dokládá zejména znění smlouvy o spolupráci uzavřené mezi městysem Havlíčkova Borová a společností ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o. Podmínkou vlastního umístění staveb větrných elektráren je však bezpochyby ještě existence územního rozhodnutí o jejich umístění vydaného na základě proběhlého územního řízení. K takovému řízení je věcně a místně příslušný stavební úřad odpůrce, kterým je Městský úřad v Přibyslavi. Dotazem u odpůrce krajský soud zjistil, že územní řízení o umístění zmíněných staveb zatím u stavebního úřadu zahájeno nebylo.
Z formulace navržené otázky, o níž by mělo být v místním referendu rozhodováno, je zřejmé, že by se v něm občané městysu Havlíčkova Borová měli vyjádřit právě k tomu, zda si přejí umístění zmíněných staveb větrných elektráren v katastrálním území Havlíčkova Borová, či nikoliv. Prosazování jejich vůle s ohledem na shora citovaný § 35 obecního zřízení dle krajského soudu bezpochyby do samostatné působnosti obce patří. Výsledky místního referenda totiž budou představovat pro obec závazný apel v tom smyslu, jak má k otázce umístění staveb větrných elektráren přistupovat, tedy zda má jejich výstavbu podporovat či naopak se jí snažit zabránit. Výsledky místního referenda pak budou pro postoj odpůrce k této otázce závazné jak v době před zahájením územního řízení o umístění staveb větrných elektráren (tedy zejména pro jednání s investorem), tak po případném zahájení tohoto územního řízení. V něm by odpůrce měl postavení účastníka [viz § 85 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)] a jeho úkolem by bylo hájit důležité místní zájmy, například ty, jež vyplynou z výsledku místního referenda.
Krajský soud rovněž neshledal, že by navržená otázka, o níž by se mělo místní
referendum
konat, spadala pod některý ze shora vyjmenovaných důvodů nepřípustnosti konání místního referenda vymezených v § 7 zákona o místním referendu, když se v tomto směru odkazuje i na důvody uvedené shora.Na základě takto zjištěného skutkového i právního stavu věci krajský soud uzavřel, že zastupitelstvo odpůrce pochybilo, jestliže místní
referendum
o navržené otázce dle § 13 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu nevyhlásilo. Neexistoval totiž žádný důvod, proč by se místní referendum
o navržené otázce konat nemohlo; důvody, které k tomu vedly zastupitelstvo obce, pak shledal nezákonnými. (...)Krajskému soudu tak na základě shora uvedeného nezbylo, než návrhu vyhovět, a proto vyhlásil místní
referendum
v městysu Havlíčkova Borová o otázce: „Souhlasíte s umístěním větrných elektráren v katastrálním území Havlíčkova Borová?”
Dle § 13 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu, pokud zastupitelstvo obce rozhodne o vyhlášení místního referenda, stanoví zároveň den jeho konání. Dle § 5 odst. 1 se hlasování v místním referendu koná v jednom dni. Dle § 15 téhož zákona se místní
referendum
koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější. Dnem vyhlášení místního referenda je první den vyvěšení usnesení zastupitelstva obce na úřední desce příslušného obecního úřadu. Jak již krajský soud opakovaně uvedl, vstupuje za dané situace do postavení zastupitelstva obce, neboť jeho rozhodnutí o vyhlášení místního referenda nahrazuje právě rozhodnutí zastupitelstva obce. Musel proto stanovit i den konání místního referenda. Dle § 93 odst. 5 s. ř. s. soud rozhodnutí (usnesení) ve věcech místního referenda doručí účastníkům a vyvěsí jej na úřední desce. Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení. Za den vyhlášení místního referenda je tak dle krajského soudu nutno v daném případě považovat den vyvěšení usnesení krajského soudu na jeho úřední desce. Místní referendum
se tak musí konat do 90 dnů od tohoto dne. Při stanovení dne konání místního referenda se krajský soud tímto limitem řídil.V souvislosti s tím pouze připomíná, že odpůrce není zbaven povinnosti umístit písemné vyhotovení rozsudku neprodleně po jeho obdržení na úřední desku městysu, ačkoliv vyvěšení již bude mít toliko povahu informativní, aby se všichni občané městysu měli možnost o vyhlášení a datu konání místního referenda dozvědět.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.