2759/2013
Místní referendum: oprava návrhu přípravného výboru na konání místního referenda
Místní referendum: oprava návrhu přípravného výboru na konání místního referenda
k § 91a odst. 1 písm. a) soudního řádu správního ve znění zákona č. 303/2011 Sb.
k § 12 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů*)
I. Oprava odůvodnění návrhu na konání místního referenda v rozsahu vytknutých vad nemusí být znovu potvrzována získáním potřebného počtu podpisů oprávněných osob.
II. V případě, že přípravný výbor neuspěje u soudu s (včasným) návrhem na vyslovení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, běží mu od doručení konečného soudního rozhodnutí znovu lhůta pro opravu návrhu na konání místního referenda stanovená v původní výzvě k odstranění nedostatků návrhu.
III. Po obdržení opraveného návrhu na konání místního referenda může obecní úřad vydat znovu výzvu k odstranění vad návrhu podle § 12 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, avšak v nové výzvě již může být vytýkána pouze nedokonalost odstranění vad vytčených již v návrhu původním a případné vady nově vzniklé v důsledku provedené opravy.
(Podle usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2012, čj. 50 A 17/2012-63)
Prejudikatura:
nález Ústavního soudu č. 56/2002 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 588/2000).Věc:
Přípravný výbor pro konání místního referenda v obci Pavlov proti obci Pavlov o návrh na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky.Navrhovatel se návrhem podle § 91a odst. 1 písm. a) s. ř. s. domáhal určení, že jím podaný návrh na konání místního referenda v obci Pavlov nemá nedostatky.
Navrhovatel v návrhu uvedl, že dne 31. 5. 2012 doručil návrh na konání místního referenda Obecnímu úřadu Pavlov, v němž navrhl uskutečnit v uvedené obci místní
referendum
o otázce: "Požadujete, aby orgány obce Pavlov zachovaly v obecním parku petánquové hřiště?
" Obecní úřad navrhovatele v dopise předaném dne 13. 6. 2012 vyzval k odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Nedostatky spatřoval konkrétně ve formulaci referendové otázky, v odůvodnění návrhu a v odhadu nákladů na provedení referenda.Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2012, čj. 50 A 7/2012-64, byl návrh navrhovatele na určení, že (původní) návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, zamítnut. Krajský soud dospěl k závěru, že návrh postrádá údaj o způsobu úhrady nákladů spojených s provedením místního referenda a s realizací rozhodnutí v něm přijatého, tak jak to vyžaduje § 10 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu. V ostatním však výtky odpůrce odmítl jako neoprávněné.
Navrhovatel proto v souladu s usnesením soudu upravil svůj návrh tak, že v něm doplnil informaci o tom, že náklady místního referenda mohou být uhrazeny z rezervního fondu obce, jenž byl v posuzované době k dispozici ve výši 1 100 000 Kč, a podal jej odpůrci znovu dne 31. 7. 2012. Na toto podání odpůrce zareagoval nedatovaným přípisem, kterým návrh odmítl z důvodu, že původní podání bylo soudem zamítnuto a argumentoval v něm dále skutečností, že zaplacení nákladů z rezervy rozpočtu obce je právně i věcně nepřijatelné. S ohledem na text přípisu se navrhovatel rozhodl pro jistotu podat návrh na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky.
Výtky obsažené v přípisu odpůrce považoval navrhovatel za neoprávněné. Měl za to, že odpůrce návrhu znovu vytýká nesprávnost jeho obsahu, ačkoliv podle § 11 a § 12 zákona o místním referendu se má omezit pouze na formální přezkum náležitostí návrhu. Obsahové hodnocení návrhu přísluší teprve zastupitelstvu obce, a to i ve vztahu k tomu, zda použití finanční rezervy obce k úhradě nákladů na konání referenda je namístě. Pokud pak odpůrce uvedl, že její užití je "
právně i věcně nepřijatelné
", nijak své tvrzení nekonkretizoval.Právní zástupkyně odpůrce v písemném vyjádření k návrhu uvedla, že odpůrce návrh na konání místního referenda nadále nepovažuje za bezvadný. V první řadě namítla, že má-li se rozhodovat o umístění hřiště na pétanque, pak nepochybně jde o otázku posuzovanou v řízení správním v režimu stavebního zákona. Předmětný návrh je návrhem, kdy se obecně samostatná působnost obce - rozhodnutí o zřízení, resp. provozování hřiště - prolíná s přenesenou působností samosprávy - v rámci stavebního řízení (rozhodnutí o umístění stavby hřiště aj.) a též s kompetencemi řady jiných orgánů státní správy. Za daných podmínek se podle odpůrce jedná o tzv. výluku a konání místního referenda je ohledně předmětné nastolené otázky nepřípustné.
Druhou námitkou odpůrce poukázal na skutečnost, že tvrzení navrhovatelů, že obec existenci hřiště ohrožuje, je nepravdivé, k čemuž nabízel i listinné důkazy. Za daných okolností je podle něj konání místního referenda nadbytečné a vedlo by pouze k plýtvání obecními financemi. Odpůrce by tak akceptováním návrhu na konání místního referenda k otázce, k níž se již vyjádřilo i zastupitelstvo obce, porušilo právní předpisy stanovující mu povinnost řádně spravovat své finance.
Z odpůrcem předloženého spisového materiálu soud zjistil, že jeho obsah je shodný s obsahem spisu, jenž mu byl předložen ve věci původního návrhu řešeného pod sp. zn. 50 A 7/2012, tj. že vůbec nezachycuje události nastalé po rozhodnutí soudu. Nezbylo tak než vycházet z listin, které jako přílohu svého návrhu předložil soudu navrhovatel, a z jeho tvrzení. Z původního obsahu spisu má pro tuto věc význam zejména skutečnost, že původní výzvou odpůrce stanovil navrhovateli k opravě návrhu lhůtu 30 dnů ode dne doručení výzvy a že ve výzvě navrhovateli vytýkal nedostatek údaje o tom, z jakých finančních prostředků by náklady na konání místního referenda měly být obcí hrazeny.
Z připojeného soudního spisu sp. zn. 50 A 7/2012 soud zjistil, že usnesení o zamítnutí návrhu bylo zmocněnci navrhovatele doručeno dne 26. 7. 2012. V tomto usnesení Krajský soud v Praze mj. uvedl, že "[z]
cela okrajově však výzva obecního úřadu zmínila i třetí výtku - neuvedení údaje o tom, z jakých prostředků budou příslušné náklady
[pozn. - jde o náklady na konání místního referenda] hrazeny - a tato výtka je jako jediná oprávněná. Argumentace navrhovatele, že tento požadavek obecního úřadu postrádá zákonný podklad, neobstojí, neboť § 10 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu výslovně požaduje, aby návrh obsahoval ,
odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce
, popřípadě statutárního města'. Proto tento údaj je nezbytnou náležitostí návrhu, která v něm musí být vždy obsažena. Jejím smyslem je upozornit oprávněné osoby na nutné důsledky konání místního referenda a realizace rozhodnutí v něm na rozpočet obce, např. na skutečnost, že zabezpečení potřebných finančních prostředků si vyžádá omezení určitých investic či jiných výdajů obce, jejich odložení, či naopak, že realizace určitého rozhodnutí povede k předpokládané úspoře výdajů apod. I tento údaj má mít opět pouze orientační význam, neboť je založen pouze na odhadech. Soud přitom má za to, že požadavek nadnesený důvodovou zprávu k zákonu o místním referendu na uvedení konkrétní kapitoly rozpočtu obce nelze z textu zákona dovodit a pro splnění této náležitosti postačí i méně specifický údaj (např. využití prostředků na bankovním účtu obce, omezení výdajů na pořádání určité kulturní akce, využití prostředků získaných veřejnou sbírkou na tento účel v obci aj.). Je dokonce otázkou, zda v situaci, pokud by obec např. ani k žádosti o poskytnutí informace nebyla ochotna potřebné podklady přípravnému výboru poskytnout, by nebylo možné tento údaj platně nahradit konstatováním, že v důsledku tohoto odmítnutí poskytnutí potřebných podkladů navrhovatelé nejsou schopni tento údaj uvést. Nicméně chybí-li v návrhu jakákoliv zmínka k tomuto bodu a je-li to obecním úřadem včas vytknuto, není možné bez příslušného doplnění návrh na konání místního referenda postoupit k rozhodnutí zastupitelstvu obce.
"Navrhovatel soudu k důkazu předložil nedatovaný přípis odpůrce, na nějž zmocněnec navrhovatele ručně vyznačil a podepsal poznámku "
přijato 23. 8. 2012
". Přípis podepsaný starostou odpůrce je označen nadpisem "Podání - odmítnutí
" a uvádí se v něm, že se navrhovatel podáním ze dne 31. 7. 2012 domáhal "opravy" předchozího podání ze dne 31. 5. 2012. Protože však Krajský soud v Praze předchozí návrh zamítl, odpůrce musí podání odmítnout, aby tím splnil usnesení soudu. V následující, nepříliš srozumitelné části nadepsané jako poučení, se dále uvádí: "Obec Pavlov si však dovoluje upozornit na části usnesení, které musí podávající splnit při novém podání na konání referenda, aby mohl být akceptovatelným, v mezích příslušného zákona. Obec Pavlov si pak dovoluje upozornit na podstatné podmínky pro akceptaci návrhu na vyhlášení referenda v obci Pavlov v předmětné věci. O uvedeném návrhu bude pak rozhodovat Obecní úřad v Pavlově v mezích, tak jak to ukládá zákon. V užití obecního majetku pak bude rozhodovat Zastupitelstvo obce Pavlov, kdy bude splněna podmínka daná i soudem, o stanovení nákladů spojených s provedením referenda. Obec pak navrhuje, aby při právní i věcné akceptaci toto
zřizovatel hřiště'referendum
bylo spojeno s některými konanými volbami, které by Zastupitelstvo obce Pavlov odsouhlasilo. V případě, že dojde k akceptaci podmínek jak věcných, tak i právních, tedy určením jednoznačnosti v otázce referenda, dále pak bude určen konkrétní ,, jeho ,
provozovatel', kteří převezmou právní i věcnou odpovědnost, lze se vypořádat i se stránkou vyvolaných nákladů na konané
určování' referendum
. K tomu lze přistoupit formou sbírky, případně rozhodnout zastupitelstvem, uvedeném ve zdůvodnění referenda, že dojde k navýšení odvodů, nebo jiných plateb, určených cíleně na zřízení nezávislého, nebo souběžného referenda, pro tento účel konaného v obci Pavlov. Za zcela nepřijatelné je pak ,jeho zaplacení z ,
obecní rezervy' rozpočtu obce Pavlov, což je pak právně i věcně nepřijatelné. V závěru pak obec Pavlov, prostřednictvím zastupitelů, doporučuje podávajícímu, který se domáhá uskutečnění referenda, aby se s věcí obrátil na erudované právní zastoupení. Vzhledem k tomu, že ,
provozování hřiště' je zcela zájmem soukromým, pro malou skupinu zájemců. Nezbylo by s politováním jinak, než domáhati se vícenákladů s tím spojených, na přípravném výboru referenda, tedy osobách, v jeho zájmu vystupujících
."Krajský soud v Praze určil, že návrh navrhovatele na konání místního referenda v územním obvodu obce Pavlov nemá nedostatky.
Z odůvodnění:
(...) V této věci se nově otvírá právní otázka, jaký je osud návrhu na konání místního referenda, jemuž byly vytknuty vady a správnost této výtky byla následně potvrzena i soudem, k němuž se přípravný výbor obrátil návrhem podle § 57 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu ve spojení s § 91a odst. 1 písm. a) s. ř. s. Z postupu odpůrce se zdá (i přes značnou nesrozumitelnost přípisu), že odpůrce se domníval, že po zamítnutí návrhu přípravného výboru soudem se návrh na konání místního referenda již opravit nedá a že je nezbytné opakovat celý proces vedoucí k podání nového návrhu na konání místního referenda včetně shromáždění potřebného počtu podpisů. Jinak se dle názoru soudu nedá vyložit odmítnutí opraveného návrhu v první části přípisu spojené s odkazem na povinnosti navrhovatele při "
novém podání na konání referenda
".Tomuto právnímu názoru však soud přisvědčit nemůže. Lze vyjít z § 12 odst. 2 zákona o místním referendu, který výslovně připouští možnost opravy návrhu na konání místního referenda ve lhůtě poskytnuté obecním úřadem, jež nesmí být kratší než 7 dnů. Oprava návrhu tedy možná je a z krátkosti lhůty k jejímu provedení je nutné dovodit i to, že vlastní změna tohoto návrhu nemusí být znovu potvrzována získáním potřebného počtu podpisů, neboť jejich získání ve lhůtě několika dnů by bylo iluzorní a takový výklad zákona by byl absurdním. Zákon tak připouští, aby se i po obstarání podpisů změnilo odůvodnění návrhu, ovšem jen je-li to nezbytné k odstranění nedostatků návrhu na konání místního referenda vytknutých výzvou obecního úřadu podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu.
Další otázkou je, zda podání žaloby k soudu má vliv na běh lhůty pro opravu návrhu, resp. zda po skončení soudního řízení běží lhůta k opravě znovu. V této otázce právní úprava mlčí. Soud se nicméně ve shodě s Ústavním soudem (srov. nález ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. III. ÚS 995/09) domnívá, že výklad ustanovení zákona o místním referendu nemůže být s ohledem na požadavky čl. 22 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")
restriktivní
a že při jeho výkladu je třeba dbát na zachování ochrany, jež je přípravnému výboru při vyvolání místního referenda garantována čl. 36 Listiny. Jestliže proto zákon o místním referendu poskytuje přípravnému výboru možnost se proti výzvě obecního úřadu bránit podáním návrhu podle § 57 odst. 1 písm. a), byl by nepřípustně restriktivním výkladem závěr, že podáním návrhu k soudu přípravný výbor automaticky ztrácí pro případ neúspěchu možnost svůj návrh na konání místního referenda opravit.Ve věci opravy návrhu na konání místního referenda lze také konstatovat (analogicky k právním úvahám, obsaženým v nálezu ze dne 2. 5. 2002, sp. zn. III. ÚS 588/2000, č. 56/2002 Sb. ÚS), že do doby rozhodnutí soudu o návrhu přípravného výboru podle § 57 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu není otázka existence vad a povinnosti přípravného výboru vady odstranit postavena najisto. Jestliže by pak soudem přijatý výklad zákona o místním referendu znemožnil přípravnému výboru v reálném časovém prostoru reagovat na soudem potvrzený závěr o existenci vytýkaných vad, byl by tím vytvořen faktický stav, znemožňující přípravnému výboru se domáhat zákonem stanoveným postupem vyvolání místního referenda, což nelze než kvalifikovat jako porušení základního práva na řádný proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.
S ohledem na výše uvedené tedy soud dospěl k závěru, že v případě, že přípravný výbor neuspěje u soudu s (včasným) návrhem na vyslovení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, běží mu od doručení konečného soudního rozhodnutí (v tomto případě rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2012, čj. 50 A 7/2012-64) znovu lhůta stanovená ve výzvě k odstranění nedostatků návrhu. Pokud v této lhůtě přípravný výbor nedostatky odstraní, postoupí obecní úřad bezvadný návrh k projednání zastupitelstvu obce podle § 12 odst. 4 zákona o místním referendu.
Dále je třeba uvést, že zákon o místním referendu nevylučuje možnost, aby po obdržení opraveného návrhu na konání místního referenda vydal obecní úřad znovu výzvu k odstranění vad návrhu podle § 12 odst. 2. Vydání takové výzvy směřuje k zajištění toho, aby zastupitelstvu byl k posouzení pokud možno předkládán po formální stránce již bezvadný návrh (to je účelem právní úpravy obsažené v § 12 zákona o místním referendu), a nevede k nadměrné restrikci práv přípravného výboru. Na druhou stranu však je třeba respektovat fakt, že uplynutím třicetidenní lhůty stanovené v § 12 odst. 3 citovaného zákona byla založena
právní fikce
, že nevytknuté vady neexistují, a že tedy v daném rozsahu je návrh bezvadný. V tomto směru se nevyužitím dané lhůty obecnímu úřadu uzavřela možnost vady původního návrhu účinně vytknout (v opačném případě by totiž mohlo dojít "rozkouskováním
" vad návrhu na neúměrné oddalování vyhlášení místního referenda). Proto v nové výzvě již mohou být vytýkány pouze vady učiněné v opravě návrhu. V praxi tak bude možné zpravidla v nově běžící třicetidenní lhůtě od podání opraveného návrhu vytýkat pouze nedokonalost odstranění vad vytčených již návrhu původnímu. Lze však připustit, v případě, kdy by navrhovatel ze své iniciativy přistoupil k opravě dalších částí návrhu, aby výtkám podléhal celý text provedené opravy, protože změnou původního textu by nutně zanikla i právní fikce
jeho bezvadnosti. (...)S ohledem na výše uvedené proto soud dospěl k závěru, že opravený návrh na konání místního referenda je při zohlednění
fikce
stanovené v § 12 odst. 3 zákona o místním referendu návrhem bezvadným. V důsledku toho návrhu přípravného výboru podle § 91a odst. 1 písm. a) s. ř. s. vyhověl a určil, že opravený návrh navrhovatele ze dne 31. 7. 2012 na konání místního referenda v územním obvodu obce Pavlov, okr. Kladno, s předkládanou otázkou ve znění "Požadujete, aby orgány obce Pavlov zachovaly v obecním parku petánquové hřiště?
", nemá nedostatky.*)
S účinností od 1. 7. 2012 byl § 12 změněn zákonem č. 142/2012 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.