Vydání 2/2011

Daný případ byl specifický tím, že zastupitelstvo odpůrce k návrhu přípravného výboru místní o navržené otázce nejprve řádně vyhlásilo ve smyslu § 13 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu, ale takto vyhlášené bylo následně zrušeno. Krajský soud se tak musel v prvé řadě zabývat tím, zda ke zrušení již vyhlášeného místního referenda došlo v souladu se zákonem o místním referendu. Dospěl k závěru, že nikoli, a to z níže uvedených důvodů.

Zákon o místním referendu neobsahuje ustanovení, které by výslovně upravovalo možnost zastupitelstva obce zrušit či odvolat již vyhlášené . Již z toho je zřejmé, že zákonodárce s takovým postupem v zásadě nepočítal. Krajský soud přesto připouští, že by taková možnost přicházela v úvahu, a to na základě analogické aplikace § 13 odst. 3 zákona o místním referendu, podle něhož „(z)astupitestvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města může o otázce navržené k rozhodnutí v místním referendu rozhodnout bez vyhlášení místního referenda; o tomto rozhodnutí neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce. Takové rozhodnutí nelze vykonat před uplynutím lhůty stanovené ve větě třetí. Prohlásí-li zmocněnec ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění, že na konání místního referenda trvá, zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města na svém nejbližším zasedání místní vyhlásí. Rozhodnutí zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města podle věty první pozbývá dnem vyhlášení místního referenda platnosti. Ode dne vyhlášení místního referenda do dne vyhlášení jeho výsledků nepřísluší orgánům obce nebo orgánům statutárního města rozhodovat o věci, která je předmětem otázky ve vyhlášeném referendu.“

Zastupitelstvo obce se tedy může atrahovat rozhodnutí o otázce, o níž mělo být rozhodnuto v referendu, pokud je s tím následně zmocněnec spokojen. Po vyhlášení místního referenda už sice nemůže samo rozhodnout o navržené otázce, mohlo by však dle krajského soudu posoudit, že z důvodu už rozhodnutí v místním referendu není třeba, a v důsledku toho vyhlášení místního referenda odvolat. O tomto rozhodnutí by pak zastupitelstvo obce bylo povinno informovat zmocněnce přípravného výboru, který by však opět ve shora uvedené lhůtě měl právo prohlásit, že na konání vyhlášeného místního referenda trvá. Takový postup by dle krajského soudu odpovídal principům, na kterých je zákon o místním referendu postaven, protože by umožnil odvolat místní referendu, o jehož bezpředmětnosti by byly přesvědčeny všechny dotčené strany a nebyly by dotčeny ani přípravného výboru, ani zastupitelstva obce. Významným způsobem by s tím také eliminovala možnost případného soudního přezkumu, neboť všechny dotčené strany by jednaly ve shodě.

Takovým způsobem ovšem odpůrce, respektive žádný z jeho orgánů rozhodně nepostupoval. Předně je nutno si uvědomit, že dle § 9 odst. 3 zákona o místním referendu je jménem přípravného výboru oprávněn jednat pouze jeho zmocněnec, v daném případě Ing. W. V. Úkony zmocněnce jsou pro přípravný výbor závazné. Pokud tedy dva členové přípravného výboru, z nichž ani jeden nebyl zmocněncem, učinili vůči odpůrci podání, v němž odvolali návrh na konání místního referenda, neměly tyto úkony žádnou právní relevanci, protože na základě nich k odvolání návrhu na konání místního referenda o navržené otázce dojít nemohlo. Ze stejného důvodu je naopak nezpochybnitelná aktivní legitimace navrhovatele k podání projednávaného návrhu, neboť byl podepsán jeho zmocněncem.

Postu orgánů obce při faktickém zrušení místního referenda pak byl zcela v rozporu s principy vytyčenými zákonem o místním referendu. Odpůrce nejprve předložil soudu pouze shora citované „Oznámení o zrušení místního referenda“ ze dne 10. 8. 2010, které bylo vyvěšeno na úřední desce. Toto oznámení bylo podepsané starostou obce, a budí tak dojem, že o zrušení referenda rozhod pouze on. Ve vyjádření k návrhu však odpůrce uvedl, že zrušilo zastupitelstvo obce. Teprve k výzvě soudu odpůrce předložil dokument nazvaný „rozhodnutí rady obce Bačalky“, jehož obsahem je ale závěr, že zastupitelstvo obce ruší vyhlášené . Dokument je podepsán starostou, místostarostou a dvěma zastupiteli a má zcela jinou formální podobu než zápis z jednání zastupitelstva obce ze dne 21. 5. 2010, na němž bylo místní vyhlášeno.Žádné jiné usnesení zastupitelstva obce týkající se této problematiky krajskému soudu předloženo nebylo.

Z uvedeného ale lze postavit najisto, že ať už o zrušení vyhlášeného místního referenda rozhodl kterýkoliv orgán obce (starosta, rada obce nebo zastupitelstvo obce, které jediné by k tomu teoreticky, jak shora uvedeno, bylo oprávněno), stalo se tak v rozporu se shora uvedenými zásadami. Nejenže za podklad a důvod rozhodnutí o zrušení referenda byly vzaty právně zcela irelevantní úkony členů přípravného výboru, ale rozhodnutí nebylo ani oznámeno zmocněnci přípravného výboru, aby měl možnost se v zákonné lhůtě 7 dnů k tomuto rozhodnutí vyjádřit. Ostatně oznámení o zrušení referenda bylo na úřední desce vyvěšeno dne 10. 8. 2010, se mělo konat dne 14. 8. 2010, ke zrušení referenda tedy došlo 4 dny před jeho konáním.

Dle krajského soudu nelze z předložených dokladů dojít ani k závěru o bezpředmětnosti konání vyhlášeného referenda. Z korespondence mezi odpůrcem a společností AGWind, a.s., jakožto investorem stavby větrných elektráren, z června a července 2010 totiž rozhodně nevyplývá, že by ke stavbě nemělo dojít. Naopak. Jmenovaná společnost informuje odpůrce o tom, že připravuje podklady k územnímu řízení a pokračuje v přípravách k vybudování elektráren. Tyto předložené podklady tedy rozhodně vyvracejí informace dvou členů přípravného výboru, dle nichž již investor ztratil o výstavbu větrných elektráren zájem. Ta této situace je tady dle krajského soudu konání místního referenda o navržené otázce nadále aktuální.

Krajský soud tak uzavřel, že ke zrušení místního referenda o navržené otázce vyhlášeného zastupitelstvem odpůrce dne 21. 5. 2010 došlo v rozporu se zákonem o místním referendu. V návaznosti na to je krajský soud toho názoru, že den, kdy bylo již vyhlášené místní nezákonným způsobem fakticky zrušeno, je nutno považovat za den, kdy zastupitelstvo obce rozhodlo o tom, že místní nevyhlásí ve smyslu § 13 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu.

K tomuto závěru jej vede fakt, že zákon o místním referendu na situaci, že došlo ke zrušení již vyhlášeného referenda, výslovně nepamatuje, a neupravuje tedy ani typ návrhu, kterým by se měl přípravný výbor proti takovému postupu obce bránit. Jak již krajský soud shora uvedl, dle § 57 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona má totiž přípravný výbor právo domáhat se ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu (soudní řád správní), jestliže zastupitelstvo obce nerozhodlo o jeho návrhu podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu, nebo rozhodlo o tom, že místní nevyhlásí podle § 13 odst. 1 písm. b) téhož zákona. Takový návrh musí přípravný výbor podat do 20 dnů od jednání zastupitelstva obce, kde měl být jeho návrh projednán, nebo od jednání zastupitelstva obce, na kterém zastupitelstvo obce rozhodlo, že místní nevyhlásí (§ 57 odst. 2 písm. b) zákona o místním referendu).

To však dle krajského soudu nemůže znamenat, že by přípravný výbor neměl mít proti takovému postupu orgánů obce možnost soudní ochrany. Na základě argumentu , je-li možno u soudu brojit proti nevyhlášení místního referenda orgánem, který k tomu má kompetenci, tím spíš je možno brojit buď proti tomu, že vyhlášené fakticky zruší orgán k tomu nekompetentní, nebo také proti tomu, že vyhlášené místní zruší sice orgán k tomu kompetentní (zastupitelstvo obce), ale nezákonně.

Za situace, kdy den nezákonného zrušení vyhlášeného referenda je považován za den, kdy zastupitelstvo odmítlo vyhlásit místní o navržené otázce, zůstane možnost soudní ochrany přípravnému výboru zachována, neboť tímto dnem počne běžet shora uvedená zákonná lhůta pro podání žaloby dle § 57 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu, respektive § 91a odst. 1 písm. b) s.ř.s.

Z citace § 57 zákona o místním referendu je tedy zřejmé, že krajský soud je zmocněn k tomu, aby namísto zastupitelstva obce posoudil, zda jsou dány zákonné podmínky pro vyhlášení místního referenda o navržené otázce, či nikoliv. V dané věci dospěl k závěru, že ano. (...)