4323/2022
Matriční evidence: poskytování údajů z matričních knih; postup dle zákona č. 106/1999 Sb.
Matriční evidence: poskytování údajů z matričních knih; postup dle zákona č. 106/1999 Sb.
k § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákonů č. 101/2000 Sb., č. 61/2006 Sb. a č. 301/2016 Sb. (v textu jen „zákon č. 106/1999 Sb.“)
k zákonu č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění k 27. 7. 2020 (v textu jen „zákon o matrikách“)
Na poskytování údajů z matričních knih nelze použít postup podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť je takový postup podle § 2 odst. 3 tohoto zákona vyloučen. Jinými slovy, poskytování informací z matriční knihy je v zákoně č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, dostatečně komplexní, a tedy splňuje hypotézu § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2022, čj. 17 A 91/2020-33)
Prejudikatura:
č. 3849/2019 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 109/1996 Sb. ÚS. (sp. zn. III. ÚS 277/96).Věc:
T. M. proti Magistrátu hlavního města Prahy o poskytnutí informací z matriky.Žalobce podáním ze dne 15. 6. 2020 požádal podle zákona č. 106/1999 Sb. o:
1. neověřenou fotokopii z matriky Německého stavovského úřadu, svazek č. 1, ročník X, stránka X, kde na řádku č. X jsou údaje o narození K.;
2. obecnou informaci, zde se v této „německé“ matrice také evidovalo „vyznání dítěte, tedy náboženství“, např. katolické atd. Dále zda se v této matrice zapisovala národnost dané osoby. Pro případ, že se národnost narozeného dítěte v této matrice evidovala, pak žalobce požádal o informaci, zda na stránce č. X nebo i jiných stránkách je u nějakého dítěte uvedená národnost „česká“;
3. sdělení, event. odkaz na tehdejší právní normu, předpis, která upravovala, které osoby (myšleno narozené děti) bylo možno zapsat do této matriky Německého stavovského úřadu.
Rozhodnutím ze dne 29. 6. 2020 Úřad městské části Praha 1 podle § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. žádost žalobce o poskytnutí informace z části odmítl, a to v části týkající se zaslání prosté fotokopie matričního zápisu narození K. zapsané v knize narození Německého stavovského úřadu, svazek č. 1, ročník X, strana X, číslo řadové X. Z části bylo žádosti vyhověno tak, že žalobci bylo sděleno, že:
- v knihách narození Německého stavovského úřadu u zapsaných dětí není uvedeno náboženské vyznání ani národnost,
- matriční knihy Německého stavovského úřadu se vedly v období 2. světové války, matriční zápisy byly prováděny tzv. německým stavovským úřadem. Nejednalo se o církevní matriky, ale o „úřední zápisy“ (tzv. „Stavovské matriky“). Matriky byly vedené německými civilními úřady pro všechny osoby německé příslušnosti ze spravovaného území bez ohledu na jejich vyznání.
Důvodem částečného odmítnutí žádosti žalobce byla skutečnost, že se podle § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. uvedený zákon na žádost o vydání kopie matričního zápisu nevztahuje, neboť tuto žádost upravuje zákon o matrikách.
Rozhodnutím žalovaného ze dne 27. 7. 2020 bylo následně zamítnuto odvolání žalobce směřující do části rozhodnutí o částečném odmítnutí jeho žádosti. Nad rámec tvrzení prvostupňového orgánu žalovaný odkázal na § 8a zákona č. 106/1999 Sb., podle kterého osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu, přičemž údaje obsažené v matričním zápisu jsou podle § 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 101/2000 Sb.“), výhradně osobními údaji.
Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení tohoto rozhodnutí, včetně jemu předcházejícího prvostupňového rozhodnutí. Zároveň žádal, aby byla podle § 16 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. prvostupňovému orgánu uložena povinnost poskytnout informace požadované pod bodem 1 žádosti.
V prvním žalobním bodě žalobce rozporoval závěr žalovaného, podle kterého je v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. vyloučeno z režimu tohoto zákona poskytnutí matričního zápisu z důvodu, že zákon o matrikách upravuje postup poskytování informací obsažených v matričním zápisu. Žalobce byl toho názoru, že úprava poskytování informací podle zákona o matrikách není komplexní ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2008, čj. 2 As 38/2007-78, a tudíž nenaplňuje hypotézu stanovenou v § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Jako obdobné případy k § 25, § 25a a § 25b zákona o matrikách žalobce uvedl § 38 správního řádu a § 133 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), podle kterých žadatel musí prokázat právní zájem či důvod pro poskytnutí informací a pro něž byla judikaturou dovozena možnost poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.
Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný shrnul dosavadní průběh správního řízení. Žalobcovu žádost považoval za žádost o vydání kopie matričního zápisu, jehož vydání je upraveno zákonem o matrikách. Zákon o matrikách je
vůči zákonu č. 106/1999 Sb. v oblasti vydávání informací obsažených v matričních zápisech, proto nebylo možné v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. vyhovět žádosti žalobce v režimu podle zákona č. 106/1999 Sb. Žalovaný upozornil, že podle § 5 odst. 4 zákona o matrikách jsou údaje v matričních knihách neveřejné. Postup poskytování informací z matriční knihy, včetně vyřízení žádosti, je upraven v § 24 a násl. zákona o matrikách. Okruh oprávněných žadatelů je upraven v § 25 odst. 1 zákona o matrikách. Pro případ odepření přístupu k údajům v matričních knihách upravuje § 87 zákona o matrikách vydání rozhodnutí, proti kterému lze podat odvolání podle správního řádu. Na základě uvedené úpravy obsažené v zákoně o matrikách žalovaný odmítl tvrzení žalobce, že zákon o matrikách neobsahuje komplexní úpravu poskytování informací z matričních knih.
lex specialis
Odkaz na úpravu § 38 správního řádu považoval žalovaný za irelevantní, neboť se jedná o obecnou úpravu, přičemž poskytování informací z matričních knih je upraveno zákonem o matrikách, který je vůči správnímu řádu speciální právní úpravou.
Žalovaný poukázal na rozpor žádosti žalobce s § 8a odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., podle kterého informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu. Údaje obsažené v matričním zápisu je nezbytné vnímat jako osobní údaje ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. a ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „GDPR“). Na základě uvedené úpravy došel žalovaný k závěru, že mezi osobní údaje K. patří také datum a místo jejího narození a také údaje o jejích rodičích jakožto nepřímý identifikátor. Jestliže jsou údaje o rodičích nepřímým identifikátorem, podléhají ochraně navzdory skutečnosti, že tyto osoby již zemřely.
Městský soud žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
[20] Soud při posouzení věci vyšel z následující právní úpravy:
- Podle § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se zákon „
nevztahuje na poskytování informací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací
“.- Podle § 8a odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. „[p]
ovinný subjekt poskytne informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu
“.- Podle § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. „[p]
okud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží
“.- Podle § 7 odst. 4 zákona o matrikách „[ú]
daje v matričních knihách jsou neveřejné, není-li dále stanoveno jinak
“. - Podle § 8a odst. 1 zákona o matrikách „[m]
atriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře nebo vydá potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958
a)
fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, jejím sourozencům a dále zmocněncům těchto osob,
b)
pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků,
c)
statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o matriční knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949, nebo
d)
fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků
“.– Podle § 25 odst. 1 zákona o matrikách
atriční úřad vydá matriční doklad, nebo povolí nahlédnout do matriční knihy a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře
a)
fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, jejím sourozencům a dále zmocněncům těchto osob,
b)
pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků,
c)
statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o matriční knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949,
d)
fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků
“.- Podle § 87 zákona o matrikách „[p]
okud se žadateli podle § 5, § 8a odst. 1 písm. a) nebo d), § 8a odst. 2 písm. a) nebo c), § 8a odst. 3 nebo 4, § 12, 13, § 16 odst. 6, § 19, § 25 odst. 1 písm. a) nebo d), § 25 odst. 2 nebo 3, § 25 odst. 6, § 25 odst. 7 písm. a), § 25a odst. 1 písm. a) nebo c), § 25a odst. 2 písm. a), § 25b, § 26 odst. 2 nebo 3, § 28, 45, § 46 odst. 3, § 53, § 57 odst. 2, § 62 odst. 1, 3 nebo 5, § 63 odst. 2, § 64 odst. 1, § 69 až 71 nebo § 86 odst. 1 nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí
“.[23] Podstata sporu mezi účastníky řízení je otázka, zda lze na poskytování údajů z matričních knih použít postup podle zákona č. 106/1999 Sb., nebo je takový postup podle § 2 odst. 3 tohoto zákona vyloučen. Jinými slovy, zda lze na základě zákona č. 106/1999 Sb. žádat o informace z matričních knih.
[24] Ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. vymezuje negativním způsobem působnost zákona č. 106/1999 Sb. Toto ustanovení tak upravuje případy, na které se zákon č. 106/1999 Sb. nevztahuje. Ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se tento zákon nepoužije na poskytování „
dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací
“. Z výše uvedeného vyplývá, že aby tak mohlo dojít k vyloučení obecné úpravy obsažené v zákoně č. 106/1999 Sb., musí zvláštní zákon obsahovat poměrně komplexní úpravu žádosti o informace vylučující použití obecné úpravy.[25] Žalobce v projednávaném případě pod bodem 1 žádosti o informace požádal povinný subjekt o neověřenou fotokopii konkrétní stránky a řádku matriky narození. Žalobce tak slovy zákona o matrikách požádal o doslovný výpis z matriční knihy narození. Informace z neověřené fotokopie konkrétní stránky a řádku z matriční knihy narození jsou totiž naprosto srovnatelné s informacemi vyplývajícími z doslovného výpisu z této matriční knihy (viz § 24 odst. 2 zákona o matrikách).
[26] Dle náhledu soudu je poskytování údajů z matriční knihy komplexním způsobem upraveno v zákoně o matrikách. Zákon o matrikách totiž výslovně upravuje okruh osob, kterým se vydává matriční doklad, případně potvrzení o údajích uvedených v matriční knize, a kterým náleží právo nahlížet do matriční knihy, včetně pořízení výpisu z matriční knihy (viz § 25 a násl. zákona o matrikách). Ve vztahu k matriční knize vedené do 31. 12. 1958, respektive jejímu druhopisu, upravuje okruh osob, které jsou oprávněny nahlédnout do této knihy, pořídit si výpis nebo vydat potvrzení o údajích ve sbírce listin, § 8a zákona o matrikách. Vymezení okruhu osob oprávněných žádat o informace z matriční knihy vyplývá z principu, že údaje v matričních knihách jsou neveřejné (viz § 7 odst. 4 zákona o matrikách). Zákon o matrikách pak upravuje rovněž postup pro případy, kdy nesmí být údaje z matriční knihy poskytnuty (viz § 8a odst. 3 a 4, § 25 odst. 2 a 3 zákona o matrikách). Tyto údaje jsou dostupné pouze osobám výslovně v zákoně o matrikách uvedené. Specifika při nahlížení do matriční knihy, respektive při vydání potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a při vydání doslovného výpisu z matriční knihy jsou pak upravena v § 26 až 28 zákona o matrikách. Postup v případech, kdy je nahlížení do matriční knihy ze strany správních orgánů odepřeno nebo není vydán požadovaný doklad, je upraven v § 87 zákona o matrikách. Uvedené ustanovení výslovně ukládá dotčeným orgánům povinnost vydat rozhodnutí. Náležitosti tohoto rozhodnutí, včetně možnosti podat opravný prostředek, pak subsidiárně upravuje správní řád (viz § 1 odst. 2 správního řádu).
[27] Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že úprava práva na poskytnutí informací z matriční knihy je v zákoně o matrikách dostatečně komplexní, a tedy splňuje hypotézy § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Na výše uvedeném závěru nemůže nic změnit skutečnost, že zákon o matrikách připouští subsidiární použití správního řádu, neboť práva žadatele, včetně možnosti podat opravný prostředek v případě neposkytnutí informací z matriční knihy a následně případně správní žalobu jsou příslušnými právními předpisy zaručena. Správní orgány tak nepochybily, když žádost žalobce v příslušné části odmítly.
[28] Dle náhledu soudu jsou výše uvedené závěry plně v souladu s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2008, čj. 2 As 38/2007-78. Ostatně mezi úpravou nahlížení do spisu dle § 38 správního řádu, kterou se zabývá výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, a pořízením doslovného výpisu z matriční knihy, jak je požadováno v projednávaném případě, lze nalézt řadu paralel. Zejména je v obou případech striktně vymezen okruh osob, kterým svědčí toto právo. V obou případech jsou upravena specifika tohoto práva (viz § 38 odst. 4 správního řádu, § 26 až § 28 zákona o matrikách). Rovněž v obou případech je při odepření práva, respektive nevyhovění žádosti, vydáváno rozhodnutí.
[29] K poukazu žalobce na poznámku pod čarou obsaženou v zákoně č. 106/1999 Sb. soud v souladu s ustálenou judikaturou sděluje, že poznámky pod čarou nejsou součástí právního předpisu, ale jen interpretační pomůckou (viz např. nález ÚS ze dne 22. 10. 1996, sp. zn. III. ÚS 277/96, č. 109/1996 Sb. ÚS). V projednávaném případě je v poznámce pod čarou 1b v § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. uveden toliko příkladmý výčet, když je výslovně poukazováno toliko na zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). S ohledem na charakter poznámek pod čarou a toliko demonstrativní výčet právních předpisů, ve kterých zákonodárce považuje obsaženou úpravu za komplexní, nelze dospět k jinému závěru, než že § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. může být vztažen i na jiné právní předpisy.
[30] Soud doplňuje, že využití zákona č. 106/1999 Sb. k dosažení získání informací z matriční knihy považuje za obcházení speciální úpravy ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2018, čj. 10 As 118/2018-53, č. 3849/2019 Sb. NSS. Jestliže žalobce má právo na informace z matričních knih dle zákona o matrikách pouze za splnění podmínek stanovených tímto zákonem [tj. tím, že dle § 8 odst. 1 písm. d), respektive § 25 odst. 1 písm. d) zákona o matrikách prokáže, že nahlédnutí do matriční knihy, popřípadě pořízení výpisu z matriční knihy je nezbytné pro uplatnění jeho práv před orgánem státu nebo před orgánem územních samosprávních celků] nemůže se stejného výsledku domáhat prostřednictvím zákona č. 106/1999 Sb. Žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. totiž nemůže popřít výluku upravenou v zákoně o matrikách. Jestliže žalobce žádal o neověřenou fotokopii konkrétní stránky matriky narození, tj. žádal o informace vyplývající z doslovného výpisu matriční knihy, musí postupovat podle zákona o matrikách. (…)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.