Vydání 12/2014

Finanční úřad v Pardubicích (dále jen "správní orgán I. stupně") rozhodnutím ze dne 19. 12. 2012 žalobci uložil dle § 48 odst. 1 písm. c) zákona o loteriích pokutu ve výši 20 000 Kč za porušení § 4 odst. 1 zákona o loteriích při provozování loterie nebo jiné podobné hry definované v § 1 odst. 2 ve spojení s § 2 písm. m) zákona o loteriích, konkrétně za provozování turnajové nebo hotovostní sázkové hry provozované za pomoci karet, kterého se žalobce dopustil tím, že dne 12. 6. 2012 v herně "" bez platného povolení Ministerstva financí provozoval za pomoci karet hru označenou jako "" (dále jen "hra poker Texas Hold'em").

Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce odvolání. Žalovaný svým rozhodnutím ze dne 22. 3. 2013 změnil rozhodnutí správního orgánu I. stupně v části týkající se bankovního spojení. V ostatním napadené rozhodnutí potvrdil.

Žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, který ji rozsudkem ze dne 6. 11. 2013, čj. 52 Af 36/2013-109, zamítl. Předmětem sporu byla otázka, zda žalobcem provozovaná hra poker Texas Hold'em byla loterií či jinou podobnou hrou ve smyslu zákona o loteriích a zda její provozování vyžadovalo povolení Ministerstva financí podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o loteriích. Krajský soud shrnul právní úpravu, neboť zákon o loteriích byl k 1. 1. 2012 novelizován zákonem č. 300/2011 Sb. Uvedenou novelou došlo k podstatným změnám v zákoně o loteriích. Konstatoval, že § 1 odst. 1 vyjadřuje účel zákona o loteriích, kterým je postavení provozování loterií a jiných podobných her pod kontrolu státu. Odstavec druhý téhož ustanovení definuje, co se rozumí loterií či jinou podobnou hrou. V § 2 zákona o loteriích je uveden demonstrativní výčet loterií a jiných podobných her spadajících pod zákon o loteriích. Dle krajského soudu spojení "" použité v § 1 odst. 2 zákona o loteriích nelze vykládat tak, že náhoda musí mít většinový podíl. Náhoda musí být ve hře zastoupena, její podíl musí mít určitou váhu (není zanedbatelný), musí ovlivňovat výsledek hry. Ve hře poker Texas Hold'em bylo dle krajského soudu vše řečené splněno. Ostatně ani žalobce nepopíral, že náhoda hraje v pokeru Texas Hold'em roli, a to především při rozdávání karet, neboť žádný z hráčů nedokáže ovlivnit to, jaké karty budou tomu kterému z nich rozdány. Pokud žalobce zdůrazňoval vědomosti, znalosti, zkušenosti hráče, krajský soud nepopíral, že tyto mají ve hře poker Texas Hold'em velmi důležitou roli. Na druhou stranu ovšem nezáleží pouze na nich. U hráče zkušenějšího lze sice předpokládat vyšší pravděpodobnost výhry, nelze ovšem tvrdit, že vždy vyhraje hráč nejzkušenější. Výsledek hry se totiž bude odvíjet i od náhody v podobě rozdání karet a též v podobě konkrétního složení té které skupiny hráčů a momentálního naladění každého z nich. I sebezkušenější hráč, pokud tzv. "", může podlehnout "" s dobrými kartami a momentální výbornou duševní a tělesnou kondicí. Podle krajského soudu již jen z jazykového a logického výkladu bylo zřejmé, že poker Texas Hold'em patří pod regulaci zákona o loteriích.

Krajský soud dodal, že zákon o loteriích, ani důvodová zpráva sice výslovně nehovoří o pokeru Texas Hold'em, nicméně zcela jednoznačně hovoří o karetních hrách, kam nepochybně poker Texas Hold'em patří, neboť splňuje všechny znaky zákona o loteriích. Možná společenská škodlivost pokeru Texas Hold'em dle krajského soudu pramení z toho, že vklady do hry se mohou pohybovat v poměrně vysokých částkách, hráči jsou motivováni možnou, někdy i značnou finanční výhrou, může docházet k praní špinavých peněz a rovněž je tu riziko hráčské závislosti. K předloženým důkazním prostředkům žalobce, které měly prokázat jeho tvrzení o tom, že v pokeru Texas Hold'em nemá náhoda rozhodující úlohu, krajský soud uvedl, že vzhledem k tomu, že velikost podílu náhody není podstatná pro rozhodnutí ve věci, krajský soud navržené dokazování neprovedl.

Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost, v níž uvedl, že pokud jde o otázku teleologicko-historického výkladu zákona o loteriích, na kterém krajský soud postavil odůvodnění svého rozsudku, tak dle doktríny citované stěžovatelem je teleologický výklad namístě až tehdy, pokud výklad jazykový neposkytuje jednoznačnou odpověď. Text, který krajský soud citoval jako důvodovou zprávu, je ve skutečnosti pouze návrhem důvodové zprávy, jenž vůbec nepočítal s novelizací § 1 a § 2 zákona o loteriích. S myšlenkou novelizace příslušných ustanovení zákona o loteriích přišla Oponentní zpráva menšiny (dokument vzniklý na základě rozpravy v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky) bez jakékoliv vazby na důvodovou zprávu k vládnímu návrhu novely zákona o loteriích. Argumentace krajského soudu důvodovou zprávou v případě výkladu § 1 odst. 2 a § 2 písm. m) zákona o loteriích je zcela irelevantní.

Stěžovatel dodal, že primárním účelem zákona o loteriích je stanovit, které hry spadají mezi loterie a jiné podobné hry a které hry se už nalézají mimo rámec tohoto zákona. Za zcela klíčové ustanovení považoval stěžovatel § 1 odst. 2 zákona o loteriích, který by měl být v každém jednotlivém případě důkladně zkoumán s ohledem na charakter kontrolované hry a nikoli popírán mechanickým a formálním výkladem zákona. Zákon o loteriích má regulovat pouze hry, které jsou provozovány na podnikatelské bázi. Stěžovatel uvedl, že není podnikatelským subjektem, ale občanským sdružením, resp. spolkem. Zákon o loteriích nemůže být extenzivně vykládán tak, že má sloužit i k ochraně osob účastnících se neloterijních tj. dovednostních her, mezi které spadá i poker Texas Hold'em.

Stěžovatel dále argumentoval, že není možné aplikovat jakoukoliv demonstrativní normu, aniž by bylo napřed prokázáno, že byly splněny podmínky pro aplikaci normy základní, jejíž je demonstrativní norma toliko příkladným rozvedením. Takto chápe vztah mezi § 1 odst. 2 a § 2 písm. m) zákona o loteriích. V této souvislosti poukázal na právní úpravu nekalé soutěže. Stěžovateli nebylo zřejmé, proč správní orgány i krajský soud vztáhly právní úpravu § 2 písm. m) zákona o loteriích i na hru poker Texas Hold'em. Byl přesvědčen, že § 1 odst. 2 zákona o loteriích neposkytuje prostor pro jinou interpretaci než, že na hry, v nichž je podíl náhody nebo předem neznámé okolnosti nerozhodný (méně než 50 %), se tento zákon nevztahuje. Z jakých indicií bylo možné dovodit, že postačuje, aby náhoda byla ve hře zastoupena v míře nezanedbatelné, bylo pro stěžovatele zcela nepochopitelné. Pokud lze výklad stěžovatele považovat za správný, tj. že zákon o loteriích se vztahuje na hry, v nichž je podíl náhody na výsledku hry rozhodující, pak jsou zcela všechny stěžovatelem předkládané důkazy, jimiž se krajský soud nezabýval.

Stěžovatel proto stále trval na své argumentaci, že dovednostní prvky ve hře poker Texas Hold'em dominují ve zcela zdrcující míře. Odmítl závěry krajského soudu, že lidský prvek jakožto nevyzpytatelný faktor náhodu v této hře podněcuje. Tvrdil, že přítomnost lidského prvku zcela jasně dokazuje dovednostní charakter této hry, když její výsledek je závislý na psychologických, strategických, matematických a dalších dovednostech jednotlivých hráčů. Bez skutečného zkoumání velikosti náhody ve hře poker Texas Hold'em nelze učinit závěr, zda je tato hra regulována zákonem o loteriích.

Ve vyjádření ke kasační stížnosti žalovaný uvedl, že se ztotožňuje s napadeným rozsudkem. Setrval na názoru, že hra poker Texas Hold'em podléhá regulaci zákona o loteriích. I když došlo ke změně paragrafového znění návrhu novely zákona o loteriích, v žádném případě se nezměnil úmysl zákonodárce regulovat karetní hry tímto zákonem. Obdobně se ke karetním hrám posléze vyjádřilo i Ministerstvo financí ve stanovisku zveřejněném dne 31. 1. 2012. Ke vztahu § 1 odst. 2 a § 2 zákona o loteriích žalovaný uvedl, že k odstranění pochybností, co lze pod tento zákon podřadit, zákonodárce vymezil pomocí demonstrativního výčtu některé hry, které lze bez dalšího považovat za loterie nebo jiné podobné hry. Vycházel z naplnění presumovaných znaků v § 1 odst. 2. I když hra poker Texas Hold'em není výslovně v § 2 písm. m) zmíněna, tak splňuje obecná definiční kritéria předpokládaná tímto ustanovením. Žalovaný byl přesvědčen o značném významu náhody u hry poker Texas Hold'em. Přítomnost lidského prvku zvyšuje procento náhody a výskyt předem neznámých skutečností. Z pohledu určení vítěze je tato hra náhodná a nepředvídatelná. Dále žalovaný polemizoval s empirickými údaji předloženými stěžovatelem prostřednictvím zahraničních studií. Tyto studie byly dle jeho názoru neaplikovatelné buď z důvodu jejich obecnosti, případně z nezpůsobilosti studií přinést odpovědi na otázky řešené ve správním řízení.

Na vyjádření žalovaného reagoval stěžovatel replikou, ve které setrval na stanovisku, že v průběhu legislativního procesu se původní důvodová zpráva stala zcela a neodrážející vůli zákonodárce. Rovněž byl nadále přesvědčen, že jakýkoliv demonstrativní výčet není možné aplikovat, nejsou-li splněny podmínky základní normy. Předložené důkazy prokázaly, že v drtivé většině případů vyhrají v pokeru zkušenější hráči, z čehož vyplynulo, že dominuje dovednost nad náhodou.

Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.