Vydání 6/2014

Číslo: 6/2014 · Ročník: XII

3045/2014

Kompetenční spory: zastavení exekuce nařízené podle platebního výměru Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky

Kompetenční spory: zastavení exekuce nařízené podle platebního výměru Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky
k § 55 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákonů č. 347/2007 Sb., č. 259/2008 Sb., č. 286/2009 Sb. a č. 396/2012 Sb.
k § 268 a § 269 občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013xxx)
K rozhodnutí ve věci zastavení
exekuce
nařízené podle platebního výměru Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky okresním soudem, ve spojení s návaznou činností soudního exekutora, je příslušný soud v občanském soudním řízení (k § 55 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, a k § 268 a § 269 o. s. ř.).
(Podle usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 20. 2. 2014, čj. Konf 21/2013-8)
Věc:
Spor o pravomoc mezi Krajským soudem v Ostravě a Okresním soudem v Ostravě, za účasti žalobce Josefa P. a žalované Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, ve věci návrhu proti nařízení
exekuce
.
Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 10. 4. 2008, čj. 91 Nc 10503/2008-4, nařídil exekuci na majetek žalobce, jako povinného, podle pravomocných a vykonatelných platebních výměrů Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, Krajské pobočky pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště Ostrava, jako oprávněné, ze dne 5. 5. 2003 k uspokojení její pohledávky ve výši 71 021 Kč a pro náklady
exekuce
, které budou stanoveny v průběhu řízení. Provedením
exekuce
okresní soud pověřil soudního exekutora JUDr. Tomáše Vránu, Exekutorský úřad Přerov. Pověřený exekutor vydal v předmětné věci dne 8. 10. 2010 exekuční příkaz, jímž rozhodl o provedení
exekuce
přikázáním pohledávky srážkami ze starobního důchodu žalobce. Česká správa sociálního zabezpečení k tomu přípisem ze dne 9. 11. 2010 sdělila, že výkon rozhodnutí srážkou z důchodu nařízený předmětným příkazem exekutora je neproveditelný, protože důchod žalobce po odečtení předepsaných částek, které nesmí být žalobci sraženy, nedosahuje takové výše, aby mohly být srážky prováděny.
Usnesením ze dne 24. 3. 2009, čj. 98 Nc 10743/2009-3, okresní soud nařídil exekuci na majetek žalobce podle výkazu nedoplatků oprávněné ze dne 22. 10. 2008 k uspokojení její pohledávky ve výši 62 101 Kč a pro náklady
exekuce
, které budou stanoveny v průběhu řízení. Provedením
exekuce
okresní soud pověřil soudního exekutora JUDr. Juraje Poláka, Exekutorský úřad Karviná. Pověřený exekutor vydal v předmětné věci dne 15. 10. 2010 exekuční příkaz, jímž rozhodl o provedení
exekuce
srážkami z důchodu žalobce. Česká správa sociálního zabezpečení k tomu přípisem ze dne 8. 12. 2010 sdělila, že výkon rozhodnutí srážkou z důchodu nařízený předmětným příkazem exekutora je neproveditelný, protože důchod žalobce po odečtení předepsaných částek, které nesmí být žalobci sraženy, nedosahuje takové výše, aby mohly být srážky prováděny. Oprávněná následně přípisem ze dne 2. 11. 2011, podala danému soudnímu exekutoru souhlasné vyjádření se zastavením exekučního řízení. Pro potřeby hrazení nákladů
exekuce
oprávněná v uváděném vyjádření navrhla, aby soud žalobce zavázal k úhradě nákladů
exekuce
a nařízenou exekuci zastavil.
Usnesením ze dne 11. 5. 2011, čj. 92 E 464/2011-21, okresní soud nařídil podle rozhodnutí oprávněné ze dne 7. 7. 2010, k uspokojení její pohledávky ve výši 10 650,00 Kč, výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí žalobce.
Podáním ze dne 27. 12. 2010, adresovaným okresnímu soudu, žalobce s odkazem na rozhodnutí rozhodčího orgánu oprávněné ze dne 16. 11. 2010, ve věci výkazu nedoplatků penále ve výši 10 650 Kč a dluhu na veřejném zdravotním pojištění ve výši 62 101 Kč, navrhl, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zastavil vymáhání údajného dlužného pojistného, nařídil ukončení vymáhání penále z prodlení a zastavil exekuci.
Okresní soud usnesením ze dne 2. 5. 2011, čj. 56 C 282/2010-2, vyslovil v předmětné věci ve smyslu § 104b odst. 2 o. s. ř. svoji věcnou nepříslušnost, a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Krajskému soudu v Ostravě, rozhodujícímu věci správního soudnictví, jako soudu věcně a místně příslušnému. V odůvodnění tohoto usnesení okresní soud uvedl, že se žalobce domáhá ochrany před nezákonným zásahem, jelikož dle jeho tvrzení probíhá již
exekuce
na základě rozhodnutí žalovaného, namítá promlčení předmětu tohoto rozhodnutí, a uvádí, že u žalované žádnou registraci nepodepsal, o žádné neví a sám je pojištěncem Revírní bratrské pokladny. Podle názoru okresního soudu je věc nutno podřadit pod režim ochrany před nezákonným zásahem právnické osoby, jíž bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, a pravomoc okresního soudu není vzhledem k § 4 odst. 1 písm. c) s. ř. s. dána.
Krajský soud poté, co mu byla věc postoupena okresním soudem, nejprve v přípisu ze dne 28. 3. 2012 vyslovil nesouhlas s postoupením věci a svůj spis sp. zn. 78 Ad 1/2012 zaslal Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o nesouhlasu s postoupením věci okresním soudem. Nejvyšší správní soud krajskému soudu přípisem ze dne 19. 4. 2012, čj. Nad 18/2012-25, sdělil, že nemůže postupovat podle § 7 odst. 4 s. ř. s., neb toto ustanovení řeší toliko případy, kdy věc patří do pravomoci správních soudů, a návrh byl podán u soudu věcně nepříslušného. Pak je třeba věc postoupit soudu věcně a místně příslušnému. Dále Nejvyšší správní soud z obsahu spisového materiálu dovodil a v daném přípisu uvedl, že může jít o záporný kompetenční spor ve smyslu § 1 odst. 1 písm. b) a odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, a cestu k vyřešení problému lze spatřovat v podání návrhu na zahájení řízení v kompetenčním sporu ke zvláštnímu senátu zřízenému podle citovaného zákona.
Krajský soud následně svým podáním ze dne 29. 3. 2013 předložil návrh na zahájení řízení o předmětném kompetenčním sporu mezi ním a okresním soudem, rozhodujícím v občanském soudním řízení, zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona č. 131/2002 Sb., s odůvodněním, že podání žalobce směřuje proti nařízené exekuci, a že tudíž krajský soud není k projednání dané věci příslušný.
Zvláštní senát rozhodl, že příslušný vydat rozhodnutí ve věci návrhu proti nařízení
exekuce
je soud v občanském soudním řízení, a usnesení Okresního soudu v Ostravě zrušil.
Z odůvodnění:
(...) Žalobce ve svém podání ze dne 27. 12. 2010, adresovaném okresnímu soudu, s odkazem na rozhodnutí rozhodčího orgánu oprávněné ze dne 16. 11. 2010, ve věci výkazu nedoplatků penále ve výši 10 650 Kč a dluhu na veřejném zdravotním pojištění ve výši 62 101 Kč, navrhl, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zastavil vymáhání údajného dlužného pojistného, nařídil ukončení vymáhání penále z prodlení a zastavil exekuci.
Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nerozporuje samotné dotčené rozhodnutí oprávněné, či její jiný akt či postup jako příp. nezákonný zásah, nýbrž se dovolává zastavení
exekuce
, resp. nařízení ukončení vymáhání údajného dlužného pojistného a penále z prodlení.
O věc příslušející správnímu soudnictví by se jednalo tehdy, pokud by podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. žaloba směřovala proti rozhodnutí vydanému v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, nebo pokud by podle § 4 odst. 1 písm. c) s. ř. s. žaloba směřovala k ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu.
Oprávněná je podle zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, právnickou osobou, která provádí všeobecné zdravotní pojištění, pokud toto pojištění neprovádějí resortní, oborové a podnikové zdravotní pojišťovny. Podle § 53 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se na rozhodování zdravotních pojišťoven ve věcech týkajících se přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného a ve sporných případech ve věcech placení pojistného, penále apod. vztahují obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zdravotní pojišťovny rozhodují platebními výměry, přičemž platební výměry na dlužné pojistné jsou vykonatelné bez ohledu na právní moc, jestliže od jejich doručení uplynulo 15 dnů, s některými výjimkami. O odvolání proti takovým rozhodnutím zdravotní pojišťovny rozhoduje rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny. Dlužné pojistné a penále může zdravotní pojišťovna předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem jeho doručení. Výkaz nedoplatků se doručuje stejným způsobem jako platební výměr. Proti výkazu nedoplatků lze zdravotní pojišťovně, která výkaz nedoplatků vydala, podat do 8 dnů od doručení písemné námitky, o nichž zdravotní pojišťovna rozhoduje do třiceti dnů od jejich doručení. Na řízení o vydání výkazu nedoplatků se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Vykonatelná rozhodnutí na dlužné pojistné a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí. Pravomocná rozhodnutí zdravotních pojišťoven na dlužné pojistné jsou přezkoumatelná soudem podle zvláštních předpisů.
Z obsahu podání žalobce ze dne 27. 12. 2010, adresovaného okresnímu soudu, sice vyplývá, že odkazuje na rozhodnutí rozhodčího orgánu oprávněné ze dne 16. 11. 2010, nicméně žalobce v tomto podání dané rozhodnutí nerozporuje a nedovolává se jeho soudního přezkoumání. Nemůže se tak jednat o žalobu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Stejně tak je z obsahu tohoto podání žalobce zřejmé, že se v něm žalobce nedovolává ani toho, že mu má soud poskytnout ochranu před nezákonným zásahem oprávněné, ve smyslu pravomoci soudů ve správním soudnictví, vymezované v § 4 odst. 1 písm. c) s. ř. s., jak uvádí okresní soud ve svém usnesení čj. 56 C 282/2010-2, v němž v předmětné věci vyslovil svoji věcnou nepříslušnost.
Žalobce, jak již bylo výše uvedeno, ve svém podání ze dne 27. 12. 2010, adresovaném okresnímu soudu, navrhl, aby soud vydal rozsudek, kterým by zastavil vymáhání údajného dlužného pojistného, nařídil ukončení vymáhání penále z prodlení a zastavil exekuci.
Z obsahu spisu vyplývá, že jak v případě žalobcem uváděného dluhu na veřejném zdravotním pojištění ve výši 62 101 Kč, tak v případě jím uváděného výkazu nedoplatků penále ve výši 10 650 Kč, byla k návrhu oprávněné na základě vykonatelných titulů nařízena okresním soudem jako exekučním soudem
exekuce
, resp. výkon rozhodnutí. V případě dlužného pojistného na veřejném zdravotním pojištění ve výši 62 101 Kč provedením
exekuce
exekuční soud pověřil označeného soudního exekutora. Spis dále kromě podkladů k žalobcem uváděným exekvovaným pohledávkám zahrnuje ještě podklady k další okresním soudem nařízené exekuci na majetek žalobce ve prospěch oprávněné, v částce 71 021 Kč.
Exekuce
(výkon rozhodnutí) se sice váže k povinnostem předepsaným rozhodnutími oprávněné v oblasti veřejné správy, nicméně ta byla jen podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí exekučním soudem, a to ve spojení s návaznou součinností soudního exekutora.
Postavení soudního exekutora upravuje především § 1 exekučního řádu tak, že soudní exekutor „je fyzická osoba splňující předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil exekutorským úřadem“ (odst. 1).
„V rámci pověření exekutorským úřadem exekutor provádí nucený výkon exekučních titulů [...] a další činnost podle tohoto zákona“ (odst. 2). Podle § 28 exekučního řádu exekuci provede „ten exekutor, kterého v návrhu na provedení
exekuce
navrhne oprávněný a kterého [exekuční soud] pověří provedením
exekuce
. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.“
Podle znění občanského soudního řádu v době podání návrhů ze strany oprávněné k okresnímu soudu na provedení soudního výkonu rozhodnutí příslušelo okresnímu soudu exekuci provést buďto samostatně, nebo v součinnosti se soudním exekutorem, ve smyslu exekučního řádu. Občanský soudní řád přitom také v § 268 a § 269 stanoví podmínky, za kterých soudu přísluší nařízený výkon rozhodnutí zastavit. Obdobně pak i exekuční řád, v § 55 počítá se zastavením
exekuce
s tím, že diferencuje mezi případy, kdy zastavení
exekuce
přísluší přímo exekutorovi a kdy exekučnímu soudu.
Z výše uvedených důvodů zvláštní senát vyslovil, že k rozhodnutí o věci, v níž se navrhuje zastavení
exekuce
, je dána pravomoc soudu v občanském soudním řízení (§ 5 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb.; výrok I.).
Zvláštní senát podle § 5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení okresního soudu, a odstranil tak překážku věci rozhodnuté (výrok II.).
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle § 5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále tedy bude v řízení o podané žalobě pokračovat okresní soud.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.