Vydání 6/2014

(...) Žalobce ve svém podání ze dne 27. 12. 2010, adresovaném okresnímu soudu, s odkazem na rozhodnutí rozhodčího orgánu oprávněné ze dne 16. 11. 2010, ve věci výkazu nedoplatků penále ve výši 10 650 Kč a dluhu na veřejném zdravotním pojištění ve výši 62 101 Kč, navrhl, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zastavil vymáhání údajného dlužného pojistného, nařídil ukončení vymáhání penále z prodlení a zastavil exekuci.

Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nerozporuje samotné dotčené rozhodnutí oprávněné, či její jiný akt či postup jako příp. nezákonný zásah, nýbrž se dovolává zastavení , resp. nařízení ukončení vymáhání údajného dlužného pojistného a penále z prodlení.

O věc příslušející správnímu soudnictví by se jednalo tehdy, pokud by podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. žaloba směřovala proti rozhodnutí vydanému v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, nebo pokud by podle § 4 odst. 1 písm. c) s. ř. s. žaloba směřovala k ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu.

Oprávněná je podle zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, právnickou osobou, která provádí všeobecné zdravotní pojištění, pokud toto pojištění neprovádějí resortní, oborové a podnikové zdravotní pojišťovny. Podle § 53 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se na rozhodování zdravotních pojišťoven ve věcech týkajících se přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného a ve sporných případech ve věcech placení pojistného, penále apod. vztahují obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zdravotní pojišťovny rozhodují platebními výměry, přičemž platební výměry na dlužné pojistné jsou vykonatelné bez ohledu na právní moc, jestliže od jejich doručení uplynulo 15 dnů, s některými výjimkami. O odvolání proti takovým rozhodnutím zdravotní pojišťovny rozhoduje rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny. Dlužné pojistné a penále může zdravotní pojišťovna předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem jeho doručení. Výkaz nedoplatků se doručuje stejným způsobem jako platební výměr. Proti výkazu nedoplatků lze zdravotní pojišťovně, která výkaz nedoplatků vydala, podat do 8 dnů od doručení písemné námitky, o nichž zdravotní pojišťovna rozhoduje do třiceti dnů od jejich doručení. Na řízení o vydání výkazu nedoplatků se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Vykonatelná rozhodnutí na dlužné pojistné a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí. Pravomocná rozhodnutí zdravotních pojišťoven na dlužné pojistné jsou přezkoumatelná soudem podle zvláštních předpisů.

Z obsahu podání žalobce ze dne 27. 12. 2010, adresovaného okresnímu soudu, sice vyplývá, že odkazuje na rozhodnutí rozhodčího orgánu oprávněné ze dne 16. 11. 2010, nicméně žalobce v tomto podání dané rozhodnutí nerozporuje a nedovolává se jeho soudního přezkoumání. Nemůže se tak jednat o žalobu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Stejně tak je z obsahu tohoto podání žalobce zřejmé, že se v něm žalobce nedovolává ani toho, že mu má soud poskytnout ochranu před nezákonným zásahem oprávněné, ve smyslu pravomoci soudů ve správním soudnictví, vymezované v § 4 odst. 1 písm. c) s. ř. s., jak uvádí okresní soud ve svém usnesení čj. 56 C 282/2010-2, v němž v předmětné věci vyslovil svoji věcnou nepříslušnost.

Žalobce, jak již bylo výše uvedeno, ve svém podání ze dne 27. 12. 2010, adresovaném okresnímu soudu, navrhl, aby soud vydal rozsudek, kterým by zastavil vymáhání údajného dlužného pojistného, nařídil ukončení vymáhání penále z prodlení a zastavil exekuci.

Z obsahu spisu vyplývá, že jak v případě žalobcem uváděného dluhu na veřejném zdravotním pojištění ve výši 62 101 Kč, tak v případě jím uváděného výkazu nedoplatků penále ve výši 10 650 Kč, byla k návrhu oprávněné na základě vykonatelných titulů nařízena okresním soudem jako exekučním soudem , resp. výkon rozhodnutí. V případě dlužného pojistného na veřejném zdravotním pojištění ve výši 62 101 Kč provedením exekuční soud pověřil označeného soudního exekutora. Spis dále kromě podkladů k žalobcem uváděným exekvovaným pohledávkám zahrnuje ještě podklady k další okresním soudem nařízené exekuci na majetek žalobce ve prospěch oprávněné, v částce 71 021 Kč.

(výkon rozhodnutí) se sice váže k povinnostem předepsaným rozhodnutími oprávněné v oblasti veřejné správy, nicméně ta byla jen podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí exekučním soudem, a to ve spojení s návaznou součinností soudního exekutora.

Postavení soudního exekutora upravuje především § 1 exekučního řádu tak, že soudní exekutor „je fyzická osoba splňující předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil exekutorským úřadem“ (odst. 1).

Podle znění občanského soudního řádu v době podání návrhů ze strany oprávněné k okresnímu soudu na provedení soudního výkonu rozhodnutí příslušelo okresnímu soudu exekuci provést buďto samostatně, nebo v součinnosti se soudním exekutorem, ve smyslu exekučního řádu. Občanský soudní řád přitom také v § 268 a § 269 stanoví podmínky, za kterých soudu přísluší nařízený výkon rozhodnutí zastavit. Obdobně pak i exekuční řád, v § 55 počítá se zastavením s tím, že diferencuje mezi případy, kdy zastavení přísluší přímo exekutorovi a kdy exekučnímu soudu.

Z výše uvedených důvodů zvláštní senát vyslovil, že k rozhodnutí o věci, v níž se navrhuje zastavení , je dána pravomoc soudu v občanském soudním řízení (§ 5 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb.; výrok I.).

Zvláštní senát podle § 5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení okresního soudu, a odstranil tak překážku věci rozhodnuté (výrok II.).

Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle § 5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále tedy bude v řízení o podané žalobě pokračovat okresní soud.