Vydání 4/2014

Podle žalobního tvrzení uzavřela žalovaná na základě objednávky služeb se žalobkyní smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na jejímž základě žalobkyně poskytovala žalované služby elektronických komunikací. Doba trvání účastnické smlouvy začala běžet dnem aktivace zvolené služby, tj. 20. 12. 2007.

Žalobkyně umožnila žalované dobíjení Twist SIM karty z vyúčtování služeb. Tato služba umožňuje dobíjení jakékoliv Twist SIM karty z tarifního vyúčtování služeb, přičemž dobíjená částka se účtuje do vyúčtování služeb. Zákazník může dobít kredit jednorázově nebo si nastavit trvalé dobíjení. Žalovaná využila této služby a následně jí bylo vystaveno vyúčtování služeb ze dne 18. 6. 2008 (za zúčtovací období 13. 5. 2008 – 12. 6. 2008) a ze dne 18. 8. 2008 (za zúčtovací období 13. 7. 2008 – 12. 8. 2008), na celkovou částku 14 757,50 Kč, přičemž celková cena za služby Dobití Twist činila 4 000,04 Kč.

Vzhledem k tomu, že žalovaná dobrovolně částku neuhradila, podala žalobkyně dne 19. 9. 2012 žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, v níž se domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 4 000,04 Kč s příslušenstvím včetně náhrady nákladů řízení. Žalobkyně ve svém návrhu uvedla, že se domáhá zaplacení ceny za služby, které jsou službami elektronických komunikací a k jejichž rozhodování by měl být příslušný Český telekomunikační úřad. Ten však byl toho názoru, že uvedené služby nelze posuzovat podle § 1 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích, a proto odmítl rozhodovat v otázce týkající se částky připadající na služby označené jako Dobití Twist. Žalobkyně nicméně s argumentací Českého telekomunikačního úřadu nesouhlasila a uvedla, že prostřednictvím služby Twist mohou zákazníci využívat služby poskytované žalobkyní, především služby elektronických komunikací, na principu předplacené služby, tj. využitím služeb do výše kreditu. Kredit pak představuje předem zaplacenou cenu za služby, které žalobkyně poskytuje, a lze jej využít na všechny služby.

Obvodní soud usnesením ze dne 3. 1. 2013, čj. 16 C 194/2012-13, řízení o žalobě zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu. V odůvodnění uvedl, že podle § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné a účastníkem, popř. uživatelem na straně druhé. Povinnost účastníka, popřípadě uživatele, zaplatit cenu za poskytnuté služby elektronických komunikací vyplývá z § 64 odst. 1 téhož zákona. Podle obvodního soudu povinnost žalované k zaplacení vyúčtování za poskytnuté služby elektronických komunikací vyplývá z účastnické smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací na straně jedné a žalovanou jako uživatelem na straně druhé. Proto v daném řízení nebyla dána pravomoc soudů v občanském soudním řízení k rozhodnutí předmětného sporu. Z důvodu nedostatku pravomoci soud řízení zastavil a věc postoupil příslušnému úřadu.

Český telekomunikační úřad (navrhovatel) poté podal návrh zvláštnímu senátu k rozhodnutí záporného kompetenčního sporu. Navrhovatel odmítl svou kompetenci k rozhodnutí předmětného sporu, neboť podle jeho názoru je podstatou sporu zaplacení ceny za službu peněžní transakce. Odkázal na dvě usnesení zvláštního senátu ze dne 13. 1. 2011, čj. Konf 54/2010-9, č. 2300/2011 Sb. NSS, a čj. Konf 72/2010-10, z nichž vyplývá nutnost splnění dvou podmínek, aby byla založena pravomoc navrhovatele k rozhodování sporu: musí se zaprvé jednat o spor mezi osobou vykonávající telekomunikační činnost na straně jedné a účastníkem, resp. uživatelem na straně druhé. Zadruhé se spor musí týkat povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě. Podle navrhovatele nebyla splněna druhá podmínka – tedy věcné vymezení sporu. Částka účtovaná žalované za dobití Twist SIM karty není službou elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, nýbrž službou, prostřednictvím které žalobkyně převádí peněžní prostředky žalované ve prospěch účtu konkrétní telefonní stanice využívající službu Twist, přičemž ta je vždy odlišná od telefonní stanice, ze které je převod hrazen. Účastníkem řízení je tak vždy „“ strana (žalovaná), která za službu poskytnutou žalobcem (nabití kreditu) nezaplatila. Podle navrhovatele tak není namístě zkoumat, zda „“ strana využije peněžní prostředky na úhradu služeb elektronických komunikací nebo např. na služby obsahu. Nárok z titulu ceny za službu peněžní transakce tak nesouvisí s poskytováním služeb elektronických komunikací, proto má podle navrhovatele pravomoc rozhodnout předmětný spor obvodní soud.

Zvláštní senát rozhodl, že příslušný vydat rozhodnutí ve věci sporu o uhrazení ceny za dobití SIM karty na základě tarifního vyúčtování je správní orgán.