4011/2020
Kompetenční spory: rozhodování o změně příjmení
Kompetenční spory: rozhodování o změně příjmení
k § 74 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
k § 862 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Rozhodování o změně jména a příjmení fyzické osoby se děje ve správním řízení (§ 74 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení) zahajovaném na návrh; pravomoc soudů rozhodovat o takovém návrhu v občanském soudním řízení není založena. Pravomoc soudů určit příjmení osoby, vyplývající z § 862 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nedopadá na případy změny příjmení, ale na situace, kdy po narození dítěte či určení otcovství k dítěti nelze provést matriční zápis příjmení dítěte do knihy narození, neboť nesezdaní rodiče se o této otázce nedohodli.
(Podle usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 27. 2. 2020, čj. Konf 23/2019-18)
Věc:
Spor o pravomoc mezi Magistrátem města Zlína a Okresním soudem v Kroměříži ve věci návrhu na změnu přímení. Návrhem ze dne 17. 9. 2019 se Magistrát města Zlína (dále jen „navrhovatel“) domáhal, aby zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zákon č. 131/2002 Sb.“), rozhodl kompetenční spor vzniklý mezi ním a Okresním soudem v Kroměříži, ve věci návrhů na změnu příjmení nezletilého vedených u navrhovatele a u Okresního soudu v Kroměříži.
Z obsahu spisového materiálu předloženého navrhovatelem vyplývá, že Okresní soud v Kroměříži rozsudkem ze dne 4. 2. 2019 rozhodl o návrhu matky nezletilého M. H. tak, že „
určuje nezletilému M. H., narozenému dne X příjmení
‚Z‘.
“ (výrok I.); současně rozhodl o návrzích rodičů na změnu výživného (výroky II. a III.) a o nákladech řízení (výrok IV.). Pokud jde o výrok ad I., soud v odůvodnění rozsudku konstatoval, že rozhodoval na základě návrhu matky nezletilého, přičemž na zjištěný skutkový stav aplikoval ustanovení § 862 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého, jde-li o dítě, jehož rodiče nejsou manžely, zvolí rodiče příjmení jednoho z nich; jinak jeho příjmení určí soud. Jelikož shledal, že skutkové okolnosti věci a zájem nezletilého dítěte odůvodňují navrhovanou změnu, „postupem dle § 862 občanského zákoníku určil příjmení nezletilého Z.
“. Uvedené rozhodnutí bylo okresním soudem oznámeno navrhovateli dne 10. 4. 2019. Toto sdělení považoval navrhovatel za akt, kterým bylo zahájeno správní řízení ve smyslu ustanovení § 49 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení o a změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o matrikách“). Jelikož však zastával názor, že soudu v opatrovnickém řízení o změně příjmení nezletilého nepříslušelo rozhodovat (neboť o změně jména má být rozhodováno ve správním řízení před matričním orgánem), usnesením ze dne 31. 5. 2019 řízení přerušil do doby rozhodnutí zvláštního senátu o kompetenčním sporu (který hodlal navrhovatel iniciovat). Součástí spisového materiálu je dále podání matky nezletilého, učiněné před navrhovatelem, coby matričním orgánem, dne 16. 8. 2019, kterým jmenovaná žádá o „zápis změny příjmení
“ M. H. do matriční knihy a vystavení rodného listu, a to v intencích změny povolené shora zmiňovaným rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži. Toto podání lze podle jeho obsahu (§ 37 odst. 1 věta druhá správního řádu) považovat za návrh na zahájení správního řízení („žádost
“) ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 správního řádu, ve spojení s § 74 odst. 1 zákona o matrikách.Navrhovatel v návrhu na rozhodnutí kompetenčního sporu popsal shora konstatované okolnosti věci. Podle jeho názoru soudem aplikované ustanovení § 862 odst. 1 občanského zákoníku (v kontextu § 860 a § 861 tohoto zákona) cílí (stejně jako ustanovení § 19 odst. 2 a 6 zákona o matrikách) na případy narození či určení otcovství [tzn. matriční události podle § 5 odst. 1 písm. a) a b) zákona o matrikách], tedy na
určení
příjmení dítěte při zápisu narození do matriční knihy, případně v rámci probíhajícího řízení o určení otcovství soudem, či v návaznosti na určení otcovství souhlasným prohlášením před matričním úřadem, kdy se rodiče na příjmení nedohodli a matriční úřad o této skutečnosti uvědomí příslušný soud. V řízení, kde je navrhována změna
(tedy nikoli určení
) příjmení, je však založena rozhodovací pravomoc nikoli soudu, ale matričního úřadu; právní základ takové změny lze nalézt v ustanovení § 72 zákona o matrikách, přičemž v souladu s ustanovením § 74 odst. 1 citovaného zákona o žádosti o povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje příslušný matriční úřad. Právě o takový případ se jedná i v dané věci, kdy důvodem požadované změny příjmení nezletilého dítěte je provdání matky a změna jejího příjmení; nejde tedy o určení příjmení dítěte ve smyslu ustanovení § 862 odst. 1 občanského zákoníku. S ohledem na uvedené proto navrhovatel uzavřel, že Okresní soud v Kroměříži neměl pravomoc k vydání rozhodnutí o navrhované změně příjmení nezletilého dítěte. Navrhl proto, aby zvláštní senát vyslovil, že příslušný rozhodnout o předmětné žádosti je příslušný matriční orgán, a aby současně zrušil výrok I. rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 4. 2. 2019.
Zvláštní senát rozhodl, že příslušný vydat rozhodnutí ve věci změny příjmení nezletilého je Magistrát města Zlína, a vyslovil nicotnost rozhodnutí Okresního soudu v Kroměříži.
Z odůvodnění:
[8] Není sporu o tom, že v nyní posuzované věci si pravomoc rozhodnout o navrhované změně přímení nezletilého dítěte osobují jak soud v občanském soudním řízení (který návrh věcně projednal a pravomocně o něm již rozhodl), tak i navrhovatel (u kterého bylo zahájeno ve stejné věci správní řízení – viz odst. 2 odůvodnění tohoto usnesení). Je tedy založen pozitivní kompetenční spor, který je zvláštní senát povolán rozhodnout.
[9] Zvláštní senát se zcela ztotožňuje s názorem navrhovatele, že soud v rámci opatrovnického řízení není nadán pravomocí autoritativně rozhodovat o změně příjmení nezletilého dítěte. Ve skutkově obdobné věci již dříve vyslovil názor, že „[z]
ustanovení § 72 odst. 1 in fine zákona o matrikách
[…] vyplývá, že jméno a příjmení lze fyzické osobě
změnit
pouze na základě její žádosti, případně žádosti jejích zákonných zástupců. Podle ustanovení § 74 odst. 1 citovaného
zákona o žádosti o povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje matriční úřad
, v jehož správním obvodu je žadatel přihlášen k trvalému pobytu; u nezletilých dětí rozhoduje matriční úřad v místě trvalého pobytu dítěte. K žádosti o povolení změny jména
nebo příjmení nezletilého dítěte musí být dále přiložen písemný souhlas druhého rodiče, nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas
(§ 76 odst. 2 citovaného zákona)
“. Platí tedy, že „rozhodování o změně jména a příjmení fyzické osoby se děje ve správním řízení, zahajovaném na návrh; opatrovnický soud pouze v zákonem stanovených případech
nahradí souhlas rodičů nezletilého dítěte
, bez něhož nemůže být návrhu na změnu jména a příjmení vyhověno
“ (viz usnesení zvláštního senátu ze dne 21. 3. 2018, čj. Konf 7/2018-11; zvýraznění upraveno). Tento právní názor (byť byl ve všech případech vysloven v odmítavých usneseních z důvodu absence kompetenčního sporu) následovala i další rozhodnutí zvláštního senátu (viz například usnesení ze dne 15. 5. 2018, čj. Konf 53/2017-12, a ze dne 12. 2. 2019, čj. Konf 41/2018-25), přičemž zvláštní senát nevidí důvod se od tohoto názoru jakkoli odchýlit. [10] Nad rámec řečeného je vhodné doplnit, že (v bodě [2] citované) ustanovení § 862 odst. 1 občanského zákoníku (soudem nesprávně uvedeno § 862 odst. 2 tohoto zákona) vůbec neupravuje občanského zákoníku příjmení dítěte autoritativně
změnu
již v matrice zapsaného příjmení dítěte, ale míří na případy, kdy nedošlo ke shodě rodičů dítěte na jeho příjmení
(nikoli tedy na změně stávajícího příjmení). Navrhovatel zcela přiléhavě argumentoval tím, že se jedná o případy, kdy po narození dítěte či určení otcovství k dítěti nelze provést odpovídající matriční zápis příjmení dítěte do knihy narození pro neexistenci dohody nesezdaných rodičů o této otázce (k tomu srov. § 19 odst. 1, 4 a 6 zákona o matrikách). V takovém případě soud na základě ustanovení § 862 odst. 1 in fine
určí.
Jde-li však o změnu
již v matrice zapsaného příjmení dítěte, nelze pro pravomoc soudu o takovém návrhu nalézt oporu v právu hmotném (občanský zákoník) ani právu procesním (zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních). Ingerence
soudu se v těchto případech omezí pouze na případné nahrazení souhlasu jednoho z rodičů s návrhem na změnu příjmení dítěte (§ 877 občanského zákoníku), který podávají oba rodiče matričnímu úřadu; ten o něm rozhoduje ve správním řízení. Posledně uvedený fakt bez jakýchkoli pochyb vyplývá z ustanovení § 72 odst. 1 zákona o matrikách, podle kterého „[j]méno, popřípadě jména, nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která je fyzická osoba povinna užívat,
lze změnit fyzické osobě pouze na základě její žádosti, případně žádosti jejích zákonných zástupců, přičemž o žádosti o povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje matriční úřad
, v jehož správním obvodu je žadatel přihlášen k trvalému pobytu; u nezletilých dětí rozhoduje matriční úřad v místě trvalého pobytu dítěte
(§ 74 odst. 1 citovaného zákona). [11] Lze tedy uzavřít, že rozhodování o návrhu na povolení změny příjmení je zákonem výslovně svěřeno správním (matričním) orgánům. Pokud si soud v občanském soudním řízení tuto pravomoc atrahoval, vykročil mimo svou zákonem vymezenou pravomoc.
[12] Zvláštní senát z uvedených důvodů vyslovil podle § 5 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb., že příslušný k rozhodnutí ve věci je správní orgán, jehož rozhodovací pravomoc je založena ustanovením § 74 odst. 1 zákona o matrikách (výrok I.). K otázce místní příslušnosti takového orgánu (kterou zmínil navrhovatel) se zvláštní senát nezabýval, neboť mu zákon č. 131/2002 Sb. takovou pravomoc nezakládá.
[13] Podle § 5 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. zvláštní senát vysloví nicotnost rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu vydala rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení kompetenčního sporu, jestliže podle rozhodnutí zvláštního senátu není vydání takového rozhodnutí v její pravomoci. Vzhledem k tomu, že pro určení příjmení nezletilého M. H. nebyla dána pravomoc soudů v občanském soudním řízení, zvláštní senát odpovídající výrok rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 4. 2. 2019, čj. 20 P a Nc 455/2018-238, prohlásil za nicotný (výrok II. tohoto usnesení).
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.