Kompetenční spory: rozhodnutí o vrácení „volací jistiny“
Domáhá-li se telefonní účastník na poskytovateli telekomunikačních služeb vrácení tzv.
volací jistiny, náleží z toho vzniklý spor rozhodnout správnímu orgánu (zde Českému
telekomunikačnímu úřadu podle §
108 a § 129 zákona č.
127/2005 Sb., o elektronických komunikacích). Složení tzv. volací jistiny je institutem
sloužícím k náhradnímu splnění povinnosti uhradit cenu za telefonní hovory, tedy institutem úzce
souvisícím s povinnostmi uloženými podle
zákona o elektronických
komunikacích. O těchto povinnostech náleží rozhodovat podle zmíněné právní úpravy správnímu
orgánu.
(Podle usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č.
131/2002 Sb.,
o rozhodování některých kompetenčních
sporů, ze dne 14. 9. 2009, čj. Konf
68/2009-7)
Věc: Spor o pravomoc mezi Českým telekomunikačním úřadem a Obvodním soudem pro Prahu 10,
za účasti Ing. Jiřího V. (žalobce) a akciové společnosti Vodafone Czech Republic (žalovaná), o
zaplacení částky 851 Kč s příslušenstvím.
Návrhem doručeným dne 29. 6. 2009 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona č.
131/2002 Sb., o rozhodování
některých kompetenčních sporů (dále jen „zákon č.
131/2002 Sb.“), se Český
telekomunikační úřad domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu
§ 1 odst. 1 písm. a) zákona č.
131/2002 Sb. mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 10 ve věci žaloby vedené u tohoto soudu pod
sp. zn. 14 C 344/2006 týkající se zaplacení 851 Kč
s příslušenstvím.
Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti:
Žalobce uzavřel se žalovanou dne 2. 6. 2006 smlouvu, na jejímž základě mu bylo přiděleno
telefonní číslo. Součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky. Současně složil na účet žalované jistinu
ve výši 1 000 Kč. Dne 6. 6. 2006 došlo k ukončení poskytování paušálních služeb na telefonním čísle,
žalobce proto dne 9. 6. 2006 požádal o vrácení volací jistiny. Žalovaný od jistiny odečetl 149 Kč na
úhradu vyúčtování za období 4. 6. 2006 do 3. 7. 2006. Protože dle tvrzení žalobce žalovaný nevrátil
zbývající část volací jistiny ve výši 851 Kč ve lhůtě stanovené Všeobecnými podmínkami, podal
žalobce dne 8. 8. 2006 žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 10.
Obvodní soud usnesením ze dne 30. 6. 2008, čj. 14 C
344/2006-53, řízení zastavil a věc postoupil Českému telekomunikačnímu úřadu. Dle obvodního
soudu je telefonní služba telekomunikační službou a povinnost placení úhrad a poplatků za ní je
účastníkům uložena telekomunikačním
zákonem, který rozhodování o nich vyjímá z pravomoci soudu. V daném sporu proto není dána
jedna ze základních podmínek řízení, a sice pravomoc soudu, k jejímuž nedostatku je nutno přihlížet
kdykoli za řízení.
S názorem obvodního soudu se Český telekomunikační úřad neztotožnil, a proto podal zvláštnímu
senátu návrh na řešení negativního kompetenčního sporu. Uvedl, že pravomoc Českého telekomunikačního
úřadu je dána pouze v případě sporů o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb
elektronických komunikací, eventuálně o ujednáních na ně úzce navazujících. Ujednání o povinnosti
vrátit volací jistinu přitom takovým ujednáním není.
Zvláštní senát rozhodl, že příslušný vydat rozhodnutí ve věci žaloby o 851 Kč s příslušenstvím,
vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 14 C
344/2006, je správní orgán.
Z odůvodnění:
(-) Dle internetových stránek žalovaného je „volací jistina finanční částka, kterou účastník
složil při nákupu SIM karty nebo při přechodu z Vodafone karty na tarif. Tato částka určuje výši
tzv. volacího limitu. To je suma, kterou může účastník provolat či využít na další služby nad rámec
hodnoty paušálu. Volací jistina bude vrácena, pokud po 3 po sobě jdoucí zúčtovací období dostane
Vodafone platbu včas. Vodafone stanovuje volací jistinu, protože s účastníkem nemá uzavřenou žádnou
smlouvu. Volací jistina umožňuje získat přehled o jeho platební historii a optimalizovat využívání
služeb bez účtování dalších poplatků.“
Z toho vyplývá, že účelem volací jistiny je zajištění plateb účastníka. V případě, že by účastník
přesáhl hodnoty stanovené v paušálu, společnost Vodafone by se zhojila tím, že by zvýšené náklady
čerpala z volací jistiny. Obdobná situace nastala i u žalobce, z jehož volací jistiny společnost
odečetla vyúčtování za poskytnuté služby ve výši 149,50 Kč.
Zákon o elektronických
komunikacích rozdělil působnost ve vykonávání státní správy v oblasti elektronických
komunikací mezi ministerstvo a Český telekomunikační úřad
(§ 3 a
§ 105 a násl. zákona o
elektronických komunikacích). Podle
§ 108 odst. 1 písm. g)
tohoto zákona rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon, Český telekomunikační úřad. Podle
§ 129 odst. 1 věta prvá
zákona rozhoduje Český telekomunikační úřad spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost
(§ 7) na straně jedné, a
účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud
se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.
Komunikačními činnostmi podle § 7
zákona o elektronických komunikacích jsou a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b)
poskytování služeb elektronických komunikací, c) provozování přístrojů.
Podle § 2 písm. k) se
rozumí veřejnou telefonní sítí síť elektronických komunikací, která slouží k poskytování veřejně
dostupných telefonních služeb a která umožňuje mezi koncovými body sítě přenos mluvené řeči, jakož i
jiných forem komunikace, jako je faksimilní a datový přenos.
Podle § 2 písm. n) je
službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo
převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a
přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové
televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických
komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášených sítěmi a poskytovanými službami
elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo
převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.
V řešené věci se jedná o spor mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné, a
účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé. Sporná je otázka, zda se spor týká povinností
uložených zákonem o elektronických
komunikacích nebo na jeho základě.
Neuhrazení ceny za poskytnuté služby je porušením
zákona o elektronických
komunikacích. Volací jistina je institut, který souvisí s placením za poskytnuté služby. V
případě, že by účastník splnil své povinnosti, volací jistina by mu byla vrácena. Jiná situace
nastane, pokud účastník nezaplatí vyúčtování, přečerpá hodnoty stanovené v paušálu atd. Vztah mezi
porušenou povinností a jistinou je pak vztahem mezi příčinou a následkem. Poskytovatel
telekomunikační služby může použít volací jistinu k úhradě zvýšených nákladů. Účelem volací jistiny
je to, aby účastník platil řádně vyúčtování a nepřesahoval limit stanovený v paušálu. Jedná se o
speciální možnost úhrady v případě, že účastník poruší své povinnosti.
Volací jistina proto bezprostředně souvisí s povinností uloženou na základě
zákona o elektronických
komunikacích, rozhodování o ní proto patří do příslušnosti správního úřadu. Proto zvláštní
senát vyslovil, že příslušný k rozhodování o zaplacení 851 Kč s příslušenstvím je Český
telekomunikační úřad.