Kompetenční spory: přezkum rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu s obsahem dobrovolné nabídky převzetí
k § 183e odst. 7 a odst. 10 písm. a) a b) obchodního zákoníku, ve znění platném do 31. 3. 2008*)
k § 46 odst. 2 a § 68 písm. b) soudního řádu správního
Rozhodnutí Bankovní rady České národní banky, kterým byla zamítnuta žádost účastníka řízení o udělení souhlasu s obsahem dobrovolné nabídky převzetí podle § 183e odst. 7 obchodního zákoníku a kterým se zakazuje nabídka převzetí podle § 183e odst. 10 písm. a) a b) téhož zákona, není rozhodnutím správního orgánu v soukromoprávní věci ve smyslu § 46 odst. 2 a § 68 písm. b) s. ř. s. O žalobě proti takovému rozhodnutí proto rozhoduje soud ve správním soudnictví.
(Podle usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 1. 10. 2008, čj. Konf 3/2007-6)
Prejudikatura:
srov. č. 334/2004 Sb. NSS.
Věc:
Spor o pravomoc mezi Okresním soudem ve Frýdku-Místku a Městským soudem v Praze, za další účasti Ing. Rudolfa O. (žalobce) a České národní banky (žalovaná), ve věci udělení souhlasu s obsahem dobrovolné nabídky převzetí.
Prezídium Komise pro cenné papíry rozhodnutím ze dne 11. května 2005 potvrdilo (v upraveném znění) výrok rozhodnutí Komise pro cenné papíry ze dne 24. února 2005, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o udělení souhlasu s obsahem dobrovolné nabídky převzetí podle § 183e odst. 7 obchodního zákoníku a podle § 183e odst. 10 písm. a) a b) obchodního zákoníku byla zakázána nabídka převzetí určená vlastníkům účastnických cenných papírů společnosti JÄKL Karviná, a.s.
Proti rozhodnutí Prezidia Komise pro cenné papíry podal žalobce žalobu u Městského soudu v Praze. Usnesením ze dne 28. března 2006, čj. 11 Ca 199/2005-74, soud žalobu odmítl s odůvodněním, že správní orgán nerozhodoval podle jeho názoru o veřejném subjektivním právu žalobce, ale o jeho právu soukromém. Fakticky šlo o právo žalobce na účast v obchodní společnosti a v konečném důsledku tak o jeho vlastnická práva. Současně žalobce poučil, že kromě kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu může podat žalobu u příslušného okresního soudu ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení.
Ke dni nabytí účinnosti zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem, tj. k 1. dubnu 2006, se stala podle článku III. bodu 8 tohoto zákona účastníkem řízení namísto Komise pro cenné papíry Česká národní banka.
Žalobce podal dne 3. května 2006 u Okresního soudu ve Frýdku-Místku žalobu podle § 244 a násl. o. s. ř. a žádal, aby soud správní rozhodnutí vydané bankovní radou České národní banky ze dne 11. května 2005 nahradil v celém rozsahu tak, že „
Rozhodnutí České národní banky
(...)
ze dne 24. 2. 2005 se zrušuje.
“
Okresní soud ve Frýdku-Místku podal zvláštnímu senátu výše uvedený návrh s tím, že popírá svou pravomoc vydat v této věci rozhodnutí. Uvedl, že podle jeho názoru (stejně tak i názoru obou účastníků) jde v předmětném případě o rozhodnutí správního orgánu, regulující veřejnoprávní ochranu akcionářů. Nedotýká se přímo obchodních závazkových vztahů (a tedy soukromého práva žalobce). Jde o rozhodnutí vydané v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, kterému bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, přičemž za takové rozhodování lze považovat i veřejnoprávní regulaci a kontrolu kapitálového trhu uvedeným způsobem (prostřednictvím případné možnosti zákazu dobrovolné nabídky převzetí v případě, že by tato nabídka mohla vést k jinému cíli, než k ovládnutí cílové společnosti, a naopak by vedla např. ke zvýšení ceny či snížení ceny za cenné papíry z nabídek povinného převzetí).
Zvláštní senát rozhodl, že příslušný vydat rozhodnutí ve věci je soud ve správním soudnictví, a zároveň zrušil usnesení Městského soudu ze dne 28. 3. 2006, čj. 11 Ca 199/2005 – 74.
Z odůvodnění:
(...) Nárok žalobce vznikl za účinnosti § 183e odst. 7 a § 183e odst. 10 obchodního zákoníku. Dne 1. dubna 2008 nabyl účinnosti zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí), který v části druhé, nazvané „Změna obchodního zákoníku“, § 65 bod 2., zrušil mimo jiné ustanovení § 183e obchodního zákoníku. Při rozhodování tohoto kompetenčního sporu přihlédl zvláštní senát k části první, Hlavy X, nazvané „Přechodná ustanovení“, § 64 odst. 1 věta první téhož zákona a posoudil věc podle dosavadní právní úpravy.
Podle § 183e odst. 7 věta první obchodního zákoníku lze nabídku převzetí týkající se kótovaných cenných papírů uveřejnit jen se souhlasem České národní banky.
Podle § 183e odst. 8 písm. a) může Česká národní banka do osmi pracovních dnů od předložení nabídky převzetí uložit navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě změnil
a) navrhovanou cenu nebo směnný poměr akcií s ohledem na obvykle používaná objektivní kritéria ocenění a zvláštnosti cílové společnosti,
b) minimální počet účastnických cenných papírů, jehož dosažení je podmínkou uzavření smlouvy podle § 183a odst. 3, nebo
c) druh a počet cenných papírů nabízených ke směně.
Podle odstavce 10 téhož ustanovení může Česká národní banka nabídku převzetí zakázat
a) ve lhůtě uvedené v odstavci 8, je-li v rozporu s právními předpisy, nebo
b) do 3 pracovních dnů ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro její změnu podle odstavce 8 anebo provedená změna neodpovídá změně uložené.
Zvláštní senát uvádí, že Česká národní banka je ve smyslu § 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Podle § 44 odst. 1 písm. b) téhož zákona Česká národní banka vykonává dohled nad obchodníky s cennými papíry, emitenty cenných papírů, centrálním depozitářem, jinými osobami vedoucími evidenci investičních nástrojů, investičními společnostmi, investičními fondy, provozovateli vypořádacích systémů, organizátory trhů s investičními nástroji a dalšími osobami, o nichž tak stanoví zvláštní právní předpisy upravující oblast podnikání na kapitálovém trhu, ve spojení s § 3 písm. a) zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně dalších zákonů. Ze zákonného vymezení věcné působnosti České národní banky (zejména citovaného § 3 zákona č. 15/1998 Sb.) je zřejmé, že Česká národní banka představuje odborný orgán v dané oblasti.
Z dikce výše citovaného ustanovení § 183e odst. 8 písm. b) obchodního zákoníku vyplývá, že Česká národní banka je oprávněna autoritativně rozhodnout o povinnosti změnit minimální počet účastnických cenných papírů, jehož dosažení je podmínkou uzavření smlouvy podle § 183a odst. 3 obchodního zákoníku. Hlavním smyslem je tak zabránit zneužití důvěrných informací a spekulacím s cenami účastnických cenných papírů na veřejných trzích v souvislosti s nabídkou převzetí. Jde o rozhodnutí vydané v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, regulujícím veřejnoprávní ochranu akcionářů na kapitálovém trhu. Institucionální záruku vyloučení libovůle v těchto případech představuje především soudní přezkum příslušných správních rozhodnutí, vykonávaný ve správním soudnictví (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. ledna 2004, čj. 6 A 87/2002-72*)). Proto zvláštní senát vyslovil, že rozhodnout o věci přísluší soudu ve správním soudnictví.
Zvláštní senát podle § 5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoli podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci.
Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. března 2006, čj. 11 Ca 199/2005-74, které výroku, jímž byla
kompetence
určena, odporuje. (...)