Vydání 1/2009

Číslo: 1/2009 · Ročník: VII

1739/2009

Kompetenční spory: pojem sporu; strany kompetenčního sporu

Kompetenční spory: pojem sporu; strany kompetenčního sporu
k § 1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů
Pokud okresní soud nepopřel svou pravomoc a rozhodl o žalobě, jíž se předtím správní soud odmítl zabývat pro nedostatek pravomoci, nevznikl tu kompetenční spor (§ 1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů). Krajský soud jako soud odvolací proto nemůže v průběhu odvolacího řízení podat návrh na řešení kompetenčního sporu, i když se domnívá, že civilní pravomoc tu není dána; v takovém případě by měl rozhodnutí okresního soudu zrušit a zavázat jej k tomu, aby tento návrh podal on sám.
(Podle usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 8. 1. 2007, čj. Konf 20/2006-5)
Prejudikatura:
srov. č. 307/2004 Sb. NSS, č. 813/2006 Sb. NSS a č. 955/2006 Sb. NSS.
Věc:
Spor o pravomoc mezi Krajským soudem v Brně a Nejvyšším správním soudem, za účasti Marie J. (žalobkyně) a Ministerstva zemědělství – Ústředního pozemkového úřadu (žalovaný), ve věci schválení návrhu komplexní pozemkové úpravy.
Podáním ze dne 18. 4. 2006 se Krajský soud v Brně jako navrhovatel domáhal u zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., aby tento senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu § 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 131/2002 Sb. mezi tímto soudem a Nejvyšším správním soudem ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 18 Co 1/2006 (v prvním stupni vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 13 C 711/2003).
Okresní pozemkový úřad v Hodoníně schválil rozhodnutím ze dne 3. 4. 2002 návrh komplexní pozemkové úpravy; žalovaný v odvolacím řízení toto rozhodnutí potvrdil. Žalobu proti rozhodnutí žalovaného odmítl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 25. 2. 2003 (podle něj se totiž jedná o věc soukromoprávní) a současně žalobkyni poučil o možnosti obrátit se na civilní soud. Žalobkyně této možnosti využila; ani Okresní soud v Hodoníně však její žalobu věcně neprojednal a dne 12. 7. 2005 ji usnesením odmítl pro opožděnost. Žalobkyně napadla usnesení odvoláním u navrhovatele; ten se však domnívá, že sporná věc je naopak povahy veřejnoprávní, a proto předložil věc zvláštnímu senátu.
Zvláštní senát návrh na rozhodnutí kompetenčního sporu odmítl.
Z odůvodnění:
Z § 1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb. plyne, že stranami kladného nebo záporného kompetenčního sporu jsou buď soudy na straně jedné a orgány moci výkonné, územní, zájmové nebo profesní samosprávy na straně druhé, nebo soudy v občanském soudním řízení na straně jedné a soudy ve správním soudnictví na straně druhé. Podle odst. 2 téhož ustanovení je kompetenčním sporem buď spor, ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž již druhá strana vydala pravomocné rozhodnutí (pozitivní kompetenční spor), anebo spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků (spor negativní).
Úloha zvláštního senátu pak spočívá v tom, autoritativně určovat orgán příslušný k rozhodnutí v krajních případech, kde jsou již všechny procesní prostředky vyčerpány a vzniklou neshodu o tom, kdo je příslušný k rozhodování ve věci, nelze vyřešit jinak. V otázkách pravomoci je tak návrh ke zvláštnímu senátu posledním prostředkem nápravy. Podmínky pro přípustnost návrhu jsou proto vymezeny poměrně přísně a úzce: není totiž namístě, aby zvláštní senát vstupoval do věci tam, kde se nabízejí pravidelné procesní možnosti.
To je právě případ navrhovatele. V řízení o odvolání (které bylo u navrhovatele zahájeno) může soud přezkoumávat správnost rozhodnutí soudu I. stupně nejen v rozsahu odvolacích námitek, ale též z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny; nic tedy nebrání odvolacímu soudu, aby se ve svém rozhodnutí vyjádřil též k pravomoci soudu I. stupně, ať už tento soud rozhodl jakkoli. Domnívá-li se odvolací soud, že soud I. stupně posoudil svou pravomoc chybně a vycházel při svém rozhodování z nesprávných nebo neúplných předpokladů, je na něm, aby vadné rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a pro další řízení jej zavázal svým názorem ohledně pravomoci.
Okresní soud v Hodoníně nevyslovil, že by žalovaná věc nebyla věcí soukromého práva, svou pravomoc nepopřel, a nestal se tak stranou kompetenčního sporu; Krajský soud v Brně jako navrhovatel se proto za takové situace mylně domnívá, že takovou stranou může být on sám jakožto odvolací orgán. Na každé straně kompetenčního sporu může stát i více instančně uspořádaných orgánů veřejné moci, což se stává tehdy, pokud k rozhodnutí vydanému v I. stupni přistoupí i rozhodnutí o opravném prostředku (k tomu srov. usnesení zvláštního senátu publikované pod č. 955/2006 Sb. NSS); tato pluralita je však podmíněna tím, že všechny orgány na jedné straně sdílejí stejný názor na pravomoc k rozhodování v konkrétní věci – ať už si pravomoc osvojují, nebo se jí naopak zříkají. Tak tomu ale v této věci není: zatímco Okresní soud v Hodoníně považuje žalovanou věc za věc soukromého práva, navrhovatel ji pokládá za věc veřejnoprávní. Tento nesoulad je nejprve třeba odstranit, což je úkolem navrhovatele, nikoli zvláštního senátu; až poté přichází v úvahu řízení o kompetenčním sporu.
Podal-li tedy navrhovatel – namísto toho, aby rozhodl o odvolání proti rozhodnutí okresního soudu – návrh na řešení kompetenčního sporu, učinil tak předčasně, v průběhu neskončeného odvolacího řízení, tedy předtím, než se sám k otázce pravomoci procesním způsobem vyjádřil. V dalším řízení tedy navrhovatel musí v prvé řadě rozhodnout o podaném odvolání žalobkyně. Má-li za to, že ve věci je dána pravomoc správního soudu, pak zruší rozhodnutí okresního soudu o odmítnutí žaloby s tím, že jej zaváže věc předložit zvláštnímu senátu jako kompetenční spor z důvodů shora vyložených.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.