337/2004
Kompetenční spory a vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí
Ej 394/2004
Kompetenční spory: vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí
k § 2 odst. 4 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb.
k § 129 odst. 2 soudního řádu správního
Rozhodnout o opravném prostředku proti rozhodnutí katastrálního úřadu o zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, podaném před 1. 1. 2003 prostřednictvím příslušného katastrálního úřadu a doručeném krajskému soudu až po tomto datu, náleží soudu v občanském soudním řízení.
(Podle usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 15. 7. 2004, čj. Konf 2/2004-21)
Věc:
Kompetenční spor o věcnou příslušnost mezi senátem č. 35 Krajského soudu v Brně a specializovaným senátem pro věci správního soudnictví č. 29 téhož krajského soudu, za účasti navrhovatelky (žalobkyně) - společnosti s ručením omezeným L. - a odpůrce Katastrálního úřadu Brno-město, o vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.Dne 6. 1. 2004 se obrátil senát č. 35 Krajského soudu v Brně na zvláštní senát s návrhem na zahájení řízení o kompetenčním sporu, který vznikl mezi ním a specializovaným senátem pro věci správního soudnictví č. 29 téhož soudu, ve věci opravného prostředku žalobkyně - společnosti s ručením omezeným L. - proti Katastrálnímu úřadu Brno-město o vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.
Ze spisu vyplynuly tyto skutečnosti:
Dne 1. 10. 2001 byl Katastrálnímu úřadu Brno-město podán návrh na povolení vkladu práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu vlastnických práv k nemovitostem uzavřené dne 8. 8. 2001 mezi akciovou společností K. a žalobkyní. Rozhodnutím ze dne 30. 8. 2002 zamítl Katastrální úřad Brno-město návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. V souladu s tehdy platnou právní úpravou podala společnost s ručením omezeným L. proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek ke Krajskému soudu v Brně, a to prostřednictvím Katastrálního úřadu Brno-město, kterému byl tento opravný prostředek doručen dne 25. 11. 2002; ten jej podáním ze dne 11. 2. 2003 postoupil Krajskému soudu v Brně, jemuž byl doručen 13. 2. 2003, tedy po nabytí účinnosti soudního řádu správního, který s účinností od 1. 1. 2003 založil pravomoc krajských soudů jednat a rozhodovat ve správním soudnictví; k témuž datu nabyl účinnosti i zákon č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, jímž byl v čl. VI novelizován občanský soudní řád tak, že v jeho nové části páté bylo upraveno řízení ve věcech vymezených v § 7 odst. 1 občanského soudního řádu, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem než soudem, a v § 249 odst. 2 byla založena (jako výjimka) věcná příslušnost krajských soudů rozhodovat jako soudy prvního stupně ve věcech vkladu práva k nemovitostem. Senát č. 35, jemuž byla věc dle rozvrhu práce soudu přidělena, ji přípisem ze dne 24. 2. 2003 předal specializovanému senátu pro věci správního soudnictví. Vyjádřil přitom názor, že věc měla být zapsána do rejstříku věcí správního soudnictví a poté odmítnuta podle § 129 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 46 odst. 2 s. ř. s. Specializovaný senát vrátil věc senátu č. 35 přípisem ze dne 9. 4. 2003; v něm poukázal na § 32 s. ř. s., podle něhož je řízení zahájeno dnem, kdy návrh došel soudu, a na § 249 odst. 2 o. s. ř., podle něhož rozhodují krajské soudy jako soudy prvního stupně ve věcech vkladu práva k nemovitostem; z platného rozvrhu práce Krajského soudu v Brně na rok 2003 pak vyplývá, že rozhodování ve věcech vkladu práva k nemovitostem v návaznosti na zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, přísluší soudnímu oddělení 35 C. Podle názoru specializovaného senátu nelze v daném případě užít § 129 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 46 odst. 2 s. ř. s., neboť tato ustanovení dopadají pouze na řízení o opravných prostředcích podaných u soudu do 31. 12. 2002, o nichž soud nerozhodl do tohoto data, tj. do nabytí účinnosti soudního řádu správního.
Spis dále obsahuje vnitřní přípis senátu č. 35 ze dne 29. 10. 2003, adresovaný místopředsedovi Krajského soudu v Brně, v němž se vyslovuje názor, že na danou situaci se nevztahuje § 129 odst. 2 věta první, část za středníkem s. ř. s., vztahuje se však na ni § 129 odst. 2 věta druhá s. ř. s. Vychází z toho, že procesním úkonem má zákon na mysli opravný prostředek podaný před 1. 1. 2003, že účinek tohoto procesního úkonu zůstává zachován, a je nutno ho proto přiměřeně posoudit podle ustanovení tohoto zákona, tedy podle § 129 odst. 2 věty první, části za středníkem s. ř. s. Při jiném výkladu by tato situace neměla řešení. Podle senátu č. 35 je třeba ve správním soudnictví formálně řízení o opravném prostředku ukončit a rozhodnout o odmítnutí opravného prostředku a účastníka poučit o podání žaloby podle § 244 o. s. ř., neboť řešení nemůže záviset na tom, zda katastrální úřad předložil spis soudu před 1. 1. 2003 nebo po tomto datu.
Po zahájení řízení o kompetenčním sporu vzala žalobkyně podáním ze dne 17. 3. 2004 původní žalobu v celém rozsahu zpět.
Zvláštní senát dospěl k závěru, že příslušným vydat rozhodnutí je soud v občanském soudním řízení.
Z odůvodnění:
Při řešení vzniklého sporu o věcnou příslušnost mezi senáty Krajského soudu v Brně se zvláštní senát řídil následující úvahou:
Řízení o opravných prostředcích podaných před 1. 1. 2003, o nichž soud nerozhodl do nabytí účinnosti soudního řádu správního, se podle § 129 odst. 2 s. ř. s. dokončí v řízení podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona; jde-li o řízení ve věcech, o nichž má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, soud postupuje podle § 68 písm. b) s. ř. s. Ustanovení § 46 odst. 2 až 4 se užijí obdobně.
V posuzovaném případě byl opravný prostředek podán přede dnem účinnosti soudního řádu správního (1. 1. 2003) a do tohoto data o něm nebylo rozhodnuto. Je tak splněna hypotéza § 129 odst. 2 s. ř. s. a tohoto ustanovení lze přímo užít; skutečnost, že řízení u soudu o něm bylo zahájeno až v roce 2003 (§ 32 s. ř. s.) tu nemá právní význam, protože takový význam mu ustanovení § 129 odst. 2 nepřiznává. Je to ostatně logické, protože nebyl a není důvod postupovat procesně jinak jen podle v podstatě náhodné okolnosti, zda správní orgán stihl předložit došlý opravný prostředek soudu ještě v posledních dnech roku 2002 nebo již na počátku roku 2003.
Podpůrně lze uvést i to, že z ustanovení § 250m odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném k 31. 12. 2002, vyplývalo, že lhůta k podání opravného prostředku byla zachována i tehdy, byl-li opravný prostředek podán ve lhůtě u orgánu, který napadené rozhodnutí vydal (shodně nyní i § 72 odst. 1 s. ř. s.). Byl-li tedy podán do 31. 12. 2002 opravný prostředek u příslušného správního orgánu, byl tak ve smyslu § 129 odst. 2 s. ř. s. podán opravný prostředek před účinností soudního řádu správního, a nebylo-li o něm do dne účinnosti soudního řádu správního rozhodnuto, řízení o takovém opravném prostředku je třeba dokončit postupem stanoveným v § 129 odst. 2 s. ř. s. Na řízení o takových opravných prostředcích proto i z tohoto hlediska nemůže mít vliv to, kdy správní orgán opravný prostředek postoupil soudu.
Byl-li tedy v dané věci podán opravný prostředek Katastrálnímu úřadu Brno-město dne 25. 11. 2002 a ten jej postoupil Krajskému soudu v Brně dne 13. 2. 2003, bylo třeba vycházet z § 129 odst. 2 s. ř. s.
Sama úvaha, zda se v této věci jedná o dokončení řízení, v němž je třeba postupovat podle § 129 odst. 2 s. ř. s., anebo zda má být podaný opravný prostředek posuzován jako nová žaloba podaná již po nabytí účinnosti soudního řádu správního a nové části páté občanského soudního řádu, však není pro předmětný kompetenční spor podstatná.
Katastrální úřad Brno-město zamítl napadeným rozhodnutím na základě § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, návrh na povolení vkladu vlastnického práva k nemovitostem, a rozhodoval tak ve smyslu § 7 odst. 1 o. s. ř. o právní věci vyplývající z občanskoprávních vztahů, jejíž projednání a rozhodování bylo zákonem svěřeno jinému orgánu než soudu; proti takovému rozhodnutí lze po 1. 1. 2003 podat žalobu podle části páté občanského soudního řádu, ve znění účinném k 1. 1. 2003, o níž podle § 249 odst. 2 o. s. ř. v prvním stupni jedná a rozhoduje krajský soud.
Obecná úprava stanoví (§ 129 odst. 2 s. ř. s.), že soud ve správním soudnictví dokončí řízení o opravných prostředcích podaných před účinností soudního řádu správního podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního soudního řádu správního (§ 65 a násl.) pouze za předpokladu, že napadeným opravným prostředkem správní orgán rozhodl o žalobcově veřejném subjektivním právu; pokud správní orgán napadeným rozhodnutím rozhodl ve věci soukromoprávní, soud ve správním soudnictví postupuje podle § 68 písm. b) s. ř. s. a za použití § 46 odst. 2 s. ř. s. zpravidla opravný prostředek (žalobu) odmítne a žalobce poučí o možnosti podat žalobu podle nové části páté občanského soudního řádu.
To ale neplatí v předmětné věci; zde jde o speciální případ, kdy občanský soudní řád, ve znění účinném k 1. 1. 2003, zakládá k řízení o žalobě podle nové části páté věcnou příslušnost v prvním stupni krajským soudům. Krajský soud v Brně je tak současně - a v tom je podstata věci - soudem, který má v této věci aplikovat postup předvídaný ustanovením § 129 odst. 2 s. ř. s. (k jehož aplikaci je dána věcná příslušnost soudů ve správním soudnictví), a současně je i soudem, který je podle § 249 odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném k 1. 1. 2003, příslušný k dokončení řízení podle nové části páté v občanském soudním řízení. V dané věci se tak jedná o spor o věcnou příslušnost mezi specializovaným senátem krajského soudu pro věci správního soudnictví a jiným senátem téhož soudu, příslušným podle rozvrhu práce k projednání předmětné žaloby v občanském soudním řízení.
Ustanovení § 129 odst. 2 s. ř. s. se výslovně dovolává mimo jiné i plné aplikace § 68 písm. b) s. ř. s. a § 46 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle ustanovení § 68 písm. b) s. ř. s. je ve správním soudnictví nepřípustná žaloba podle části třetí hlavy druhé dílu prvního soudního řádu správního, směřuje-li žaloba proti rozhodnutí, jež v mezích své zákonné pravomoci vydal správní orgán v soukromoprávní věci; v takovém případě soud ve správním soudnictví odmítne žalobu podle § 46 odst. 2 s. ř. s. a poučí žalobce o možnosti podat k příslušnému soudu žalobu podle nové části páté občanského soudního řádu s tím, že učiní-li tak v zákonem stanovené lhůtě, je v případě včasnosti původní žaloby ve správním soudnictví zachována i lhůta k podání této nové žaloby.
Tento pravidelný postup (tj. rozhodnutí o odmítnutí žaloby správním soudem) však nepřichází do úvahy právě v případech pojmenovaných v § 46 odst. 4 s. ř. s., tj. tehdy, je-li adresátem žaloby soud, který je jak soudem věcně příslušným k projednání žaloby ve správním soudnictví, tak i soudem věcně příslušným k projednání žaloby podle nové části páté občanského soudního řádu, a je tedy jen otázkou rozvrhu práce takového soudu, kterému soudnímu oddělení je věc přidělena, a otázkou případného odstranění vad takového návrhu, pokud žaloba nesplňuje náležitosti stanovené příslušným soudním řádem pro její projednání.
Nastane-li mezi specializovaným senátem pro věci správního soudnictví a jiným senátem téhož krajského soudu spor o to, kdo z nich je věcně příslušný žalobu projednat a rozhodnout, § 42 odst. 4 s. ř. s. výslovně vylučuje aplikaci § 42 odst. 2 s. ř. s., tedy vydání rozhodnutí o odmítnutí žaloby, a stranám kompetenčního sporu (tedy senátům, jejichž názory se dostaly do rozporu) ukládá obrátit se s návrhem na jeho řešení na zvláštní senát. Nepřichází tak v úvahu řešení, jehož se senát č. 35 C Krajského soudu v Brně dovolává: formální ukončení řízení o opravném prostředku usnesením specializovaného senátu ve správním soudnictví o odmítnutí žaloby ve správním soudnictví, s poučením o možnosti podání nové žaloby podle nové části páté občanského soudního řádu. Řízení o opravném prostředku je třeba, aniž by specializovaný senát pro věci správního soudnictví vydával rozhodnutí o odmítnutí žaloby, dokončit již přímo podle nové části páté občanského soudního řádu, neboť opravným prostředkem (žalobou) je napadáno rozhodnutí vydané v soukromoprávní věci. Zvláštní senát proto podle § 5 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb. rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
(šk)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.