3890/2019
Katastr nemovitostí: provedení zápisu poznámky; žaloba o určení hranice mezi pozemky
Katastr nemovitostí: provedení zápisu poznámky; žaloba o určení hranice mezi pozemky
k § 23 odst. 1 písm. o) a § 24 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
k § 1028 občanského zákoníku (č. 89/2012 Sb.)
I. Poznámka dle § 23 odst. 1 písm. o) zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, je k poznámce spornosti dle § 24 katastrálního zákona v poměru subsidiarity.
II. Žaloba o určení hranice mezi pozemky dle § 1028 občanského zákoníku je žalobou, která se poznamenává do katastru nemovitostí podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2018, čj. 22 A 193/2017-48)*)
Věc:
Miroslav M. proti Katastrálnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, za účasti 1) Jiřího L. a 2) Jany L., o ochranu před nezákonným zásahem. Žalobce se žalobou ze dne 7. 11. 2017, doplněnou podáním ze dne 16. 1. 2018, domáhal u soudu určení nezákonnosti dvou zásahů žalovaného. První zásah (ze dne 31. 8. 2017) měl spočívat v neprovedení zápisu poznámky podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona do katastru nemovitostí k pozemkům k žádosti žalobce ze dne 29. 8. 2017 oznámené žalobci přípisem ze dne 31. 8. 2017, nazvaným „
Vrácení podání
“. Druhý zásah (ze dne 11. 10. 2017) měl spočívat v neprovedení zápisu poznámky spornosti podle § 24 katastrálního zákona do katastru nemovitostí k týmž pozemkům k žádosti žalobce ze dne 9. 10. 2017 oznámené žalobci přípisem ze dne 11. 10. 2017, nazvaným „Vrácení podání
“.Žalobce namítal, že v obou případech požadoval zápisy poznámek na základě skutečnosti, že podal u Okresního soudu v Opavě žalobu na určení hranic pozemku dle § 1028 občanského zákoníku, o níž bylo vedeno řízení pod sp. zn. 26 C 126/2017. Podotknul též, že uvedené řízení již sice neprobíhalo, probíhalo nicméně jiné řízení o podané žalobě na určení průběhu hranic k totožným pozemkům u téhož soudu pod sp. zn. 10 C 290/2017. Pro toto řízení již byla žalovaným poznámka vyznačena.
V případě prvního zásahu žalobce uvedl, že byly splněny zákonné podmínky pro zápis poznámky dle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona, neboť řízení o žalobě na určení průběhu hranic dle § 1028 občanského zákoníku může vést ke konstitutivnímu rozhodnutí soudu, které může být podkladem pro zápis nového určení hranic pozemků do katastru nemovitostí. Zároveň žalobce nepožádal o zápis poznámky spornosti, neboť takový zápis se činí toliko na návrh.
V souvislosti s druhým zásahem žalobce uvedl, že byly splněny zákonné podmínky pro zápis poznámky spornosti dle § 24 katastrálního zákona, neboť žalobce byl vlastníkem pozemků, u nichž je případným nesouladem dotčen rozsah jeho vlastnictví, žalobce o zápis poznámky výslovně požádal a doložil podání žaloby o určení průběhu hranic k Okresnímu soudu v Opavě.
Žalovaný uvedl, že žádosti o zápis poznámky spornosti byly odmítnuty proto, že do 13. 12. 2017 probíhalo v příslušné lokalitě řízení o obnově operátu novým mapováním, které má vlastní úpravu institutů obrany dotčených vlastníků. Obnova operátu byla vyhlášena až dne 13. 12. 2017.
Krajský soud v Ostravě rozhodl, že neprovedení zápisu poznámky podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona do katastru nemovitostí k pozemkům k žádosti žalobce ze dne 29. 8. 2017 oznámené žalobci přípisem ze dne 31. 8. 2017, nazvaným „
Vrácení podání
“, bylo nezákonným zásahem. Žalobu, aby soud určil, že neprovedení zápisu poznámky spornosti podle § 24 katastrálního zákona do katastru nemovitostí k týmž pozemkům k žádosti žalobce ze dne 9. 10. 2017 oznámené žalobci přípisem ze dne 11. 10. 2017 nazvaným „Vrácení podání
“, bylo nezákonným zásahem, zamítl.Z odůvodnění:
(…)[12] Podle § 23 odst. 1 písm. o) KatZ se k nemovitosti zapisuje poznámka o „
podané žalobě, kterou se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden vklad do katastru, pokud se na jeho základě nezapisuje poznámka spornosti zápisu
“.[13] Podle § 24 odst. 1 KatZ „[n]
ení-li stav zapsaný v katastru v souladu se skutečným právním stavem, osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, se domáhá odstranění nesouladu, a prokáže-li, že své právo uplatnila u soudu, zapíše se na její žádost do katastru poznámka spornosti zápisu. Obdobně se zapíše do katastru poznámka spornosti zápisu i v případě, že někdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do katastru bez právního důvodu ve prospěch jiného a žádá, aby to bylo v katastru poznamenáno. Poznámku spornosti zápisu, která působí proti zápisu provedenému na základě napadeného právního jednání a na něj navazujícím zápisům, zapíše katastrální úřad také na základě oznámení soudu o podané žalobě nebo na základě doloženého návrhu žalobce, pokud žalobce podal žalobu o určení, že právní jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru, je neplatné, zdánlivé, nebo zrušené.
“[14] Podle § 1028 občanského zákoníku „[j]
sou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení
.“[15] Pro posouzení žaloby bylo třeba vyřešit, zda žaloba podaná podle § 1028 občanského zákoníku zakládá důvod pro učinění nějaké poznámky do katastru nemovitostí, a pokud ano, zda se bude jednat o poznámku dle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona, nebo dle § 24 katastrálního zákona. Vzhledem k tomu, že podmínkou pro zápis poznámky dle § 23 odst. 1 písm. o) KatZ je skutečnost, že se nezapisuje poznámka dle § 24 téhož zákona, je zřejmé, že obě poznámky v návaznosti na jedno civilní řízení učiněny být nemohly. Poznámka dle § 23 odst. 1 písm. o) je totiž ve vztahu k poznámce spornosti dle § 24 katastrálního zákona v poměru subsidiarity (podpůrnosti).
[16] Připojil-li žalobce k oběma svým žádostem doklad o podání žaloby na určení hranic mezi pozemky dle § 1028 občanského zákoníku, je třeba vycházet z povahy této žaloby, byť by byl tento žalobní typ s ohledem na hospodářský problém žadatele, který chce danou žalobou vyřešit, užit nesprávně. Posouzení správnosti užitého žalobního typu však je věcí civilního soudu, který uvedenou žalobu projednává.
[17] Žaloba dle § 1028 občanského zákoníku není žalobou o
deklaratorní
určení objektivně zjistitelné hranice mezi pozemky, jež je mezi stranami subjektivně sporná, nýbrž je žalobou o konstitutivní
stanovení hranice nové, neboť původní hranice je objektivně nezjistitelná. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 22 Cdo 4071/2016 ze dne 1. prosince 2016, „žaloba podle § 1028
o. z. se opírá o tvrzení, že skutečný průběh hranice nelze zjistit a žádá se o její nové vymezení či stanovení
“. Dále týž soud v usnesení sp. zn. 22 Cdo 4127/2016 ze dne 28. února 2017 dodal, že „[p]odmínkou pro vyhovění žalobě podle § 1028 je, že hranice opravdu nelze zjistit
. […] Žaloba podle § 1028 se opírá o tvrzení, že skutečný průběh hranice nelze zjistit, a žádá se jeho vymezení či stanovení.
“ Jak podotýká odborná literatura svou povahou je toto řízení „nesporem
“ – žádostí o určení nové hranice, v níž stranám postačí tvrzení o její neurčitelnosti (srov. např. Tégl, P. Ještě k žalobám na ochranu vlastnického práva podle nového občanského zákoníku. Právní rozhledy
, 2013, č. 9, str. 333; Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474) Komentář.
Praha, C. H. Beck, 2013, s. 194, marg. č. 4). [18] Z povahy řízení o žalobě dle § 1028 občanského zákoníku plyne, že neslouží k deklaraci skutečného objektivně existujícího právního stavu, který by byl v rozporu se zápisem v katastru nemovitostí. Nejsou tedy splněny podmínky § 24 katastrálního zákona. Nebyl proto důvod vyhovět žalobcově žádosti o takovýto zápis.
[19] Tím, že se o uvedené civilní žalobě nezapisuje poznámka spornosti, je splněn i jeden z předpokladů pro učinění poznámky dle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona. Druhým předpokladem je, aby se rozhodnutí požadované v civilním řízení týkalo nemovitostí evidovaných v katastru a na jeho základě by mohl být proveden vklad do katastru. I tato podmínka je dle názoru soudu splněna. Nelze přisvědčit žalovanému, že výsledkem takovéhoto sporu by mohl být jen zákres v katastrální mapě, a nikoli již změna popisných informací. Mezi popisné informace totiž dle § 5 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 4 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona náleží i výměry parcel. Konstitutivním rozhodnutím civilního soudu, které může být založeno i jen na slušném uvážení, může být právě tento údaj dotčen. Soud proto uzavírá, že žaloba o určení hranice mezi pozemky dle § 1028 občanského zákoníku je žalobou, která se poznamenává do katastru nemovitostí podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona. Jestliže tato poznámka žalovaným na základě žádosti žalobce ze dne 29. 8. 2017 učiněna nebyla, došlo k nezákonnému zásahu do jeho veřejných subjektivních práv.
[20] Proto ve vztahu k zásahu ze dne 31. 8. 2017 soud dle § 87 odst. 2 s. ř. s. určil, že tento zásah byl nezákonný, a ve vztahu k zásahu ze dne 11. 10. 2017 žalobu dle § 87 odst. 3 s. ř. s. pro nedůvodnost zamítnul.
[21] Namítal-li žalovaný ve svém vyjádření existenci řízení o obnově katastrálního operátu novým mapováním, pak je sice pravda, že obnova katastrálního operátu nemá vliv na hmotněprávní vztahy k nemovitosti a nemůže měnit vlastnictví k ní, nicméně tyto skutečnosti jsou pro posouzení zákonnosti namítaných postupů žalovaného bez právního významu. Rozhodující jsou skutečnosti, které jsou uvedeny výše a plynou z podmínek stanovených § 23 a 24 katastrálního zákona.
*) Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost žalobce proti tomuto rozsudku svým usnesením ze dne 10. 1. 2019, čj. 10 As 212/2018-125.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.