Vydání 2/2014

Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek (dále „katastrální úřad“), dne 25. 5. 2011 rozhodl, že nevyhoví nesouhlasu žalobkyně s provedenou opravou chyby v katastru nemovitostí s tím, že v katastrálním operátu pro k. ú. Písek bude i nadále vyznačeno věcné břemeno užívání nebytových prostor v domě č. p. 175 ve vlastnictví žalobkyně ve prospěch osoby zúčastněné na řízení jako osoby oprávněné z věcného břemene.

Žalobkyně podala proti rozhodnutí katastrálního úřadu odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 8. 2011 zamítl.

Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích, který ji rozsudkem ze dne 28. 3. 2012, čj. 10 A 87/2011-130, zamítl. V odůvodnění rozsudku krajský soud uvedl, že předmětem sporu bylo, zda je žalobkyně jako vlastník domu č. p. 175 v Písku omezena věcným břemenem ve prospěch osoby zúčastněné na řízení spočívajícím v užívání nebytových prostor v tomto domě. Krajský soud zaujal názor, že katastrální úřady nemohou v řízení podle § 8 katastrálního zákona odstraňovat spory týkající se vlastnického práva či práva obdobného tomuto právu. Žalovaný proto správně poukázal na skutečnost, že ohledně předmětného věcného břemene existuje spor, který může řešit pouze příslušný soud s tím, že v dané věci je vedeno u Krajského soudu v Českých Budějovicích občanskoprávní řízení pod sp. zn. 6 Co 967/2008. Toto řízení nebylo v době vydání napadeného správního rozhodnutí pravomocně skončeno. Katastrální orgány nemohou řešit otázku, zda na nemovitosti vázne věcné břemeno, ale zda má být na základě listin toto věcné břemeno evidováno, či nikoliv. Namítala-li žalobkyně nesprávnost postupu správních orgánů v otázce zániku oprávněné právnické osoby, tuto otázku nepřísluší správním orgánům řešit. Z listin, které jsou součástí správního spisu, není jednoznačně zřejmé, že došlo k obchodním transakcím tvrzeným v žalobě, v důsledku nichž by byla potvrzována skutečnost zániku společnosti JULIUS MEINL Pramen, a.s., a tudíž výmaz této společnosti z obchodního rejstříku. Naopak z těchto listin vyplývá, že předmětné věcné břemeno je zapsáno ve prospěch společnosti JULIUS MEINL Praha, spol. s r. o. a posléze společnosti Alfa Real Estate s. r. o. Podle výpisu z obchodního rejstříku společnost JULIUS MEINL Praha byla vymazána a zanikla ke dni 1. 12. 2006. Žalobkyně požádala dne 19. 1. 2011 katastrální úřad o výmaz práva odpovídajícího věcnému břemeni s odůvodněním, že toto právo není již léta vykonáváno a osoba oprávněná z věcného břemene zanikla. Katastrální orgány nebyly schopny na základě předložených listin určit, zda právnická osoba, jejíž zánik žalobkyně namítala, skutečně zanikla a současně zaniklo i věcné břemeno. Krajský soud zdůraznil, že katastrálním orgánům nepřísluší rozhodovat o tom, zda právnická osoba zanikla a následně zaniklo i věcné břemeno. V napadeném správním rozhodnutí bylo vysvětleno, jaké listiny, na jejichž základě byly záznamy provedeny, vzaly správní orgány v úvahu a krajský soud v tomto postupu neshledal pochybení. Listiny předložené správním orgánům, stejně jako dostupné důkazy, byly hodnoceny správně. V tomto směru byla žalobkyně správně odkázána s řešením sporu ohledně zániku právnické osoby a s tím souvisejícími otázkami zániku předmětného věcného břemene, na příslušný soud.

Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti tomuto rozsudku kasační stížnost, v níž namítala, že katastrální úřad postupoval nesprávně, neboť došlo k zániku osoby oprávněné z věcného břemene a nedošlo k jeho přechodu ani převodu při prodeji podniku nebo jeho části. Poukázala na úpravu obsaženou v § 151p odst. 4 občanského zákoníku z roku 1964, podle kterého patří-li právo odpovídající věcnému břemeni určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem. Teprve novelizací provedenou zákonem č. 443/2006 Sb. byla s účinností od 18. 9. 2006 provedena změna, že věcná břemena zřízená v souvislosti s provozem podniku přecházejí při jeho převodu či přechodu na nabyvatele podniku. Podle stěžovatelky ještě před účinností novely zanikl původní oprávněný z věcného břemene, a s ním i věcné břemeno. Tyto skutečnosti byly přitom katastrálnímu úřadu doloženy příslušnými výpisy z obchodního rejstříku. Je nerozhodné, zda po zániku právnických osob došlo k převodu jejich jmění na právního nástupce, podstatné je, že zanikly před 18. 9. 2006. Věcné břemeno tudíž nemělo na koho přejít. I předchozí kroky katastrálního úřadu, který původně vymazal věcné břemeno z důvodu zániku oprávněné osoby, vyvrací závěr krajského soudu, že katastrální úřady nejsou oprávněny vyhodnotit otázku zániku právnické osoby. Naopak, jsou toho schopny, oprávněny, ale i povinny. Oprava chyby v katastrálním operátu spočívající v tom, že jako oprávněný z věcného břemene je v operátu uveden právní nástupce původního oprávněného, tak je podle stěžovatelky nezákonná.

Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.