3443/2016
Katastr nemovitostí: obnova katastrálního operátu
Katastr nemovitostí: obnova katastrálního operátu
k § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 120/2000 Sb.*) (v textu jen "katastrální zákon z roku 1992")
k § 41 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
Posledním dnem lhůty k podání námitek proti obsahu obnoveného katastrálního operátu podle § 16 odst. 2 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, je patnáctý den ode dne skončení vyložení obnoveného katastrálního operátu. Pokud vlastníkovi nebo jinému oprávněnému, který nemá v obci trvalý pobyt nebo sídlo, nebylo řádně doručeno oznámení o vyložení obnoveného katastrálního operátu podle § 16 odst. 3 citovaného zákona, a v důsledku toho nevěděl o vyložení katastrálního operátu, může požádat o navrácení v předešlý stav podle § 41 správního řádu.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2016, čj. 46 A 62/2014-33)
Prejudikatura:
č. 3215/2015 Sb. NSS; č. 15/2006 Sb. NS.Věc:
Marie F. proti Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Praze o obsah obnoveného katastrálního operátu.Katastrální úřad pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník (dále jen "katastrální úřad"), zamítl rozhodnutím ze dne 9. 4. 2014 námitky žalobkyně proti obnovenému katastrálnímu operátu v katastrálním území Újezd nad Zbečnem. Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný svým rozhodnutím ze dne 8. 7. 2014 zamítl a rozhodnutí katastrálního úřadu potvrdil. V odůvodnění uvedl, že oznámení o vyložení obnoveného katastrálního operátu bylo žalobkyni odesláno dne 19. 10. 2011. Doručení oznámení žalobkyni však nebylo možné doložit. Lhůta pro podání námitek ovšem není odvislá od doručení oznámení. Konec lhůty pro podání je patnáctý den ode dne skončení vyložení obnoveného katastrálního operátu, tj. v daném případě dne 19. 12. 2011. Žalobkyně nepodala námitky ve stanovené lhůtě. Až její podání ze dne 11. 7. 2013 obsahovalo námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. Dále žalovaný uvedl, že katastrální úřad posoudil námitky jako opožděné, a proto není důvod se zabývat věcnou stránkou námitek. Katastrální úřad se podle žalovaného pouze snažil stručně odpovědět na obsah podání, přičemž ovšem neshledal ani důvod k zahájení řízení o opravě chyby z moci úřední.
Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Praze. V ní namítala, že katastrální úřad a žalovaný posoudily její námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu nesprávně jako opožděné. Není si vědoma, že by jí bylo doručeno oznámení o termínu a době vyložení obnoveného katastrálního operátu, přičemž nesouhlasí s tím, že průkazem o doručení oznámení je poštovní arch a zjištění, že se zásilka nevrátila. Oznámení je významným úkonem, na jehož základě je vlastníkům a jiným oprávněným dána možnost seznámit se s obsahem obnoveného katastrálního operátu a uplatnit v zákonem stanovené lhůtě námitky. Pokud se vlastník o existenci obnoveného katastrálního operátu nedozví, jsou mu odňata práva, kterými může obnovu katastrálního operátu ovlivnit. Žalovaný měl doručování oznámení posuzovat podle § 19 odst. 6 správního řádu. Doručení oznámení nebylo prokázáno, proto nelze žalobkyni upírat právo podat námitky, jakmile jí byla dána možnost se s obnoveným katastrálním operátem seznámit.
Žalobkyně uvedla, že se dne 5. 5. 2011 zúčastnila zjišťování hranic, které probíhalo v místě jejího pozemku. Odmítla však, že by ve vyhotoveném protokolu vyslovila souhlas se zjištěným průběhem a označením hranic. Dále žalobkyně namítala, že nebyla pozvána k žádnému dalšímu zjišťování průběhu hranice, ačkoliv se v místě konalo dne 7. 9. 2011. Zjišťování hranic bylo podle žalobkyně prováděno v rozporu s § 14 katastrálního zákona z roku 1992.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobkyni bylo doručováno doporučeně bez dokladu o doručení. Převzetí oznámení žalobkyní tedy nelze zpětně doložit. Pokud jde o žalobkyní namítaný nesouhlas se zjištěním průběhu hranic, žalobkyně v soupisu nemovitostí potvrdila, že souhlasí se zjištěným průběhem a označením hranic v terénu. Pokud jde o tvrzení, že žalobkyně nebyla přizvána k zjišťování průběhu hranic dne 7. 9. 2011, žalovaný uvedl, že žalobkyně nebyla k dodatečnému zjišťování hranic přizvána, neboť hranice jejího pozemku byly zjištěny jako nesporné.
Mimo toto řízení podala žalobkyně dne 16. 5. 2013 u katastrálního úřadu žádost, aby s ní bylo jednáno jako s účastníkem v řízení vedeném o námitkách manželů J. proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. Katastrální úřad rozhodl usnesením ze dne 20. 5. 2013, že žalobkyně není účastníkem uvedeného řízení z důvodu, že pozemek vlastněný žalobkyní nesousedí s pozemky ve vlastnictví manželů J. Žalobkyně podala dne 29. 5. 2013 proti usnesení odvolání, v němž mimo jiné uvedla, že usilovala o to, aby s ní katastrální úřad jednal jako s účastníkem v řízení o námitkách proti obsahu katastrálního operátu ve jmenovaném katastrálním území.
Krajský soud v Praze žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Z obsahu napadeného rozhodnutí žalovaného a rozhodnutí katastrálního úřadu vyplývá, že nosným důvodem pro zamítnutí námitek žalobkyně proti obsahu obnoveného katastrálního operátu byla jejich opožděnost. Pokud se správní orgány rovněž zčásti zabývaly i věcným posouzením uplatněných námitek, postupovaly nad rámec nezbytného odůvodnění rozhodnutí, neboť v odůvodnění je třeba uvést pouze ty důvody (§ 68 odst. 2 správního řádu), o něž správní orgán opírá své rozhodnutí. Z tohoto důvodu krajský soud zkoumal primárně to, zda je správný závěr o opožděnosti námitek podaných žalobkyní.
V daném případě není sporu o tom, že obnovený katastrální operát byl vyložen v souladu s § 16 odst. 1 katastrálního zákona z roku 1992 v obci po dobu 10 pracovních dnů od 21. 11. 2011 do 2. 12. 2011. S posledním dnem vyložení je spojen počátek patnáctidenní lhůty k uplatnění námitek podle § 16 odst. 3 téhož zákona, která v daném případě uplynula dne 19. 12. 2011. Mezi účastníky přitom není sporu ani o tom, že žalobkyně podala námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu až dne 11. 7. 2013, zjevně tak tedy učinila opožděně. Pokud namítala, že jí nebylo řádně doručeno oznámení o dokončení a vyložení obnoveného katastrálního operátu, a v důsledku toho nemohla řádně a včas námitky uplatnit, pak žalovaný zcela správně uvedl, že počátek lhůty k uplatnění námitek je vázán na poslední den vyložení obnoveného katastrálního operátu, nikoliv na den doručení oznámení o dokončení a vyložení obnoveného katastrálního operátu, případně okamžik, kdy se vlastník nebo jiná oprávněná osoba o dokončení obnoveného katastrálního operátu dozví. Zákonodárce omezil možnost podávání námitek patnáctidenní lhůtou, v rámci níž mohou vlastníci a jiné oprávněné osoby namítat nesprávnosti obsahu obnoveného katastrálního operátu, z důvodů právní jistoty a zajištění důvěry ve správnost údajů obsažených v katastru nemovitostí. Správní orgány jsou touto lhůtou vázány, z toho důvodu se neměly námitkami podanými žalobkyní věcně zabývat.
Pokud žalobkyně, jak sama tvrdí, nevěděla, že došlo k vyložení obnoveného katastrálního operátu v důsledku toho, že jí nebylo řádně doručeno oznámení katastrálního úřadu, pak měla možnost požádat o navrácení v předešlý stav podle § 41 správního řádu. Jednalo by se totiž o objektivní překážku, která jí ve včasném podání námitek bránila (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2015, čj. 7 Azs 13/2015-28, č. 3215/2015 Sb. NSS). Katastrální zákon z roku 1992 prominutí zmeškání lhůty k podání námitek nevylučuje. Podle § 41 odst. 2 správního řádu lze ovšem žádost o navrácení v předešlý stav podat pouze ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy taková překážka pominula, a nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy měl být úkon učiněn. Žalobkyně mohla podat žádost o navrácení v předešlý stav společně s námitkami nejpozději v jednoroční objektivní lhůtě, která uplynula dne 19. 12. 2012. Za situace, kdy žalobkyně věděla o tom, že obnova katastrálního operátu byla zahájena a účastnila se osobně zjišťování průběhu hranic dne 5. 5. 2011, bylo po ní možno spravedlivě požadovat, aby se i v případě nedoručení oznámení sama aktivně zajímala o výsledky obnovy katastrálního operátu. V této souvislosti lze poukázat i na skutečnost, že žalobkyně sama neuvedla, kdy se o vyložení obnoveného katastrálního operátu dozvěděla. Z jejího podání, kterým se domáhala účastenství v řízení o námitkách uplatněných manželi J., vyplývá, že o něm věděla nejpozději dne 16. 5. 2013, kdy tuto žádost podala u katastrálního úřadu, to však nevylučuje, že se o vyložení obnoveného katastrálního operátu dozvěděla již dříve.
"Obnova katastrálního operátu nemá vliv na hmotněprávní vztahy k nemovitostem a nemůže měnit vlastnictví k nim."
(srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1840/2003, č. 15/2006 Sb. NS). Žalobkyně tedy má možnost domáhat se ochrany svého vlastnického práva k nemovitosti podáním soukromoprávní určovací žaloby. Zamítnutím námitek proti obnovenému katastrálnímu operátu pro opožděnost nebyla zbavena práva domáhat se ochrany svého vlastnického práva u soudu nebo jiného orgánu veřejné moci (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).Krajský soud se ze shora uvedených důvodů plně ztotožnil se závěrem správních orgánů o opožděnosti námitek podaných dne 11. 7. 2013. Ostatními žalobními body se krajský soud nezabýval, neboť se týkají věcného posouzení jejích námitek a směřují proti závěrům žalovaného vysloveným nad rámec nezbytného odůvodnění napadeného rozhodnutí.
*)
S účinností od 1. 1. 2014 nahrazen zákonem č. 256/2013 Sb., katastrální zákon.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.