Vydání 1/2008

Číslo: 1/2008 · Ročník: VI

1432/2008

Katastr nemovitostí: obnova katastrálního operátu

Ejk 592/2007
Katastr nemovitostí: obnova katastrálního operátu
k § 13 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění zákona č. 120/2000 Sb. (v textu též "katastrální zákon")
Obnova katastrálního operátu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, neřeší otázku, kdo je vlastníkem určité nemovitosti; účinek obnovy katastrálního operátu je pouze evidenční.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2007, čj. 29 Ca 162/2005-52)
Věc:
Ing. František B. proti Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Brně o obnovu katastrálního operátu.
Rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrálního pracoviště Moravské Budějovice ze dne 14. 2. 2005 byla zamítnuta námitka žalobce proti obnově katastrálního operátu.
Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 18. 4. 2005 zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Námitkou se žalobce domáhal toho, aby označené pozemky byly evidovány v jiné výměře a jako vlastnictví zesnulých rodičů žalobce namísto zapsaného vlastníka, kterým je město Moravské Budějovice, a dále aby na označeném pozemku byla evidována zahradní chata. Mimo znalecký posudek z roku 1977 však nepředložil listiny, které by mohly být podkladem pro zápis požadovaných změn.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce správní žalobu u Krajského soudu v Brně. V žalobě uvedl, že žalovaný neprovedl řádné dokazování, které by vedlo k souladu evidovaného stavu se skutečností. Špatná evidence předmětných pozemků je důvodem, proč od roku 1987 není řádným způsobem uzavřeno dědické řízení po otci žalobce a od roku 2001 není řádně ukončeno dědické řízení po matce. Žalovaný nepřihlédl ke známé skutečnosti, že evidence nemovitostí u bývalých středisek geodézie byla a je od roku 1951 chybně vedená. Výpis z listu vlastnictví slouží pro ověření, kdo je vlastníkem nemovitostí. Bohužel však se může stát, že na listu vlastnictví je zapsán nevlastník. Správní orgány nepřihlédly ve svých rozhodnutích ke skutečnosti, že v letech 1979 až 1986 v Moravských Budějovicích probíhala výstavba vodovodního přivaděče Vranovská přehrada - Třebíč - Dukovany. Předmětné pozemky byly použity při výstavbě a bylo přitom odstraněno vyznačení hranic pozemků v terénu. Žalobce nesouhlasil s tím, že žalovaný ve věci neevidování zahradní chaty požaduje předložení podkladů pro vyznačení stavby. Znalecký posudek z roku 1977 prokazuje, že zahradní chata fyzicky existovala od roku 1962. Žalovaný tedy pochybil, když nepřihlédl k tomu, že zahradní chata je postavena před rokem 1984, kdy byla zahájena obnova operátu.
Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že stav operátu je v souladu s výsledky měřických činností v rámci obnovy katastrálního operátu, jehož platnost byla vyhlášena ke dni 1. 10. 1987, přičemž proti výsledkům obnovy operátu nebyla ze strany vlastníků pozemků v rámci řízení o námitkách podána námitka. K zahradní chatě žalovaný uvedl, že byla v rámci obnovy operátu zaměřena, v platné katastrální mapě je vyznačena vnitřní kresbou, neboť do dnešního dne katastrální pracoviště neobdrželo doklady v souladu s § 7 zákona č. 265/1992 Sb. pro vykonání záznamu, tj. doklad o přiděleném čísle evidenčním a kolaudační rozhodnutí (§ 5 odst. 5 a 6 katastrálního zákona). Znalecký posudek je pro zápis stavby chaty do katastru nemovitostí zcela irelevantním dokladem, neboť neprokazuje vlastnické právo k budově. Žalovaný dále uvedl, že povinnost správního orgánu dle § 32 odst. 1 a 2, § 3 odst. 4 a § 46 správního řádu (č. 71/1967 Sb.) není absolutní. V řízení o opravě chybných údajů katastru je správní orgán povinen zjistit spolehlivě jen takové skutečnosti, které mají právní význam pro posouzení, zda jsou splněny podmínky pro opravu či ne. Katastrální úřad i žalovaný byli povinni zkoumat listiny, dle kterých byly údaje o nemovitostech a právních vztazích k nim zapsány do katastru. Žádnému z orgánů zeměměřictví a katastru nepřísluší rozhodovat o tom, kdo je vlastníkem nemovitosti, ale pouze o tom, kdo bude, v souladu s předloženými listinami, jako vlastník v katastru nemovitostí zapsán. Tato rozhodnutí mají pouze evidenční účinky. Své rozhodnutí žalovaný opřel zejména o výsledky měřických prací v souvislosti s obnovou katastrálního operátu, existenci listiny, na jejímž podkladě bylo vyznačeno v katastru nemovitostí vlastnické právo pro město Moravské Budějovice, a skutečnost, že doklady pro vyznačení chaty nebyly žalobcem předloženy.
Krajský soud v Brně žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Podle ustanovení § 16 odst. 3 katastrálního zákona, vlastníci a jiní oprávnění mohou během vyložení obnoveného katastrálního operátu a ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy skončilo jeho vyložení, podat námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. O podaných námitkách rozhoduje katastrální úřad.
V souladu s citovaným ustanovením přezkoumal správní orgán 1. stupně a posléze po odvolání žalobce (§ 16 odst. 4 katastrálního zákona) též žalovaný obsah obnoveného katastrálního operátu v rozsahu námitek žalobce a dospěl k závěru, že při vyhotovení obnoveného operátu přepracováním byly převzaty výsledky z platného operátu katastru nemovitostí, kontrolním výpočtem výměr předmětných parcel zjistil shodu s platným stavem souboru písemných informací katastru nemovitostí.
Podle § 13 odst. 1 katastrálního zákona obnova katastrálního operátu je vyhotovení nového souboru geodetických informací ve formě grafického počítačového souboru a nového souboru popisných informací katastrálního operátu. Lze ji provést a) novým mapováním, b) přepracováním souboru geodetických informací, nebo c) na podkladě výsledků pozemkových úprav. V předmětné věci došlo k obnově katastrálního operátu přepracováním. Podle § 15 odst. 1 katastrálního zákona při obnově katastrálního operátu přepracováním se převádí katastrální mapa z grafické formy do formy grafického počítačového souboru. Podle odst. 2 téhož ustanovení se při obnově katastrálního operátu přepracováním vypočtou a do katastru zavedou výměry parcel vypočtené ze souřadnic grafického počítačového souboru, pokud nebyly dříve určeny přesněji z údajů zjištěných měřením v terénu.
Z citovaných ustanovení vyplývá, že institut obnovy katastrálního operátu slouží k vyhotovení nového souboru popisných informací a převedení z původní grafické formy do formy počítačové. Jedná se o technický úkon, kterým nelze založit či pozbýt vlastnické či jiné právo k nemovitostem. To vyplývá z § 5 odst. 7 katastrálního zákona, podle něhož nemohou být právní vztahy k nemovitostem dotčeny revizí údajů katastru, opravou chyb v katastrálním operátu ani obnovou katastrálního operátu, pokud jejich změna není doložena listinou. Zákon má na mysli listinu, ze které se podává existence právních skutečností, které mají za následek vznik, změnu nebo zánik právních vztahů, příp. rozhodnutí o takových skutečnostech, nikoliv listinu o opravě chyb nebo obnově katastrálního operátu. Stejně jako v případě revize údajů katastru nebo opravy chyb v katastrálním operátu, obnova katastrálního operátu neřeší otázku, kdo je vlastníkem určité nemovitosti, účinek obnovy katastrálního operátu je pouze evidenční.
Podstatou žalobcových námitek je spor o vlastnické právo k předmětným nemovitostem, ten však nemůže být řešen a ani vyřešen katastrálním úřadem v řízení, v němž rozhoduje o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu dle § 16 katastrálního zákona. Katastrální úřad ve věci nerozhoduje o vztazích soukromoprávních, neboť rozhodnutí nemá hmotněprávní účinky, případný spor o vlastnictví náleží do
kompetence
obecného soudu, který o něm rozhodne v občanském soudním řízení (viz obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2006, čj. 5 As 16/2005-88*) ).
Z uvedeného vyplývá, že Krajský soud v Brně neshledal vady řízení, popř. nezákonnost rozhodnutí správních orgánů v předmětné věci, a proto nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).
*)
Dostupný na www.nssoud.cz.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.