Vydání 9/2006

Číslo: 9/2006 · Ročník: IV

928/2006

Informace: k vnitřním pokynům a personálním předpisům

Ejk 469/2006
Informace: k vnitřním pokynům a personálním předpisům
k § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Předpis, který vymezuje působnost jednotlivých složek a pracovníků správního orgánu ve správním řízení, nelze považovat za výlučně vnitřní pokyn nebo personální předpis povinného subjektu dle § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Výkon veřejné správy je vždy činností orgánů veřejné moci navenek, ve vztahu k veřejnosti, k níž patří zejména rozhodování o právech a povinnostech osob. Je tudíž třeba, aby tato činnost byla prováděna transparentním způsobem a pod přiměřenou kontrolou veřejnosti.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2006, čj. 10 Ca 196/2004-41)
Věc:
Společnost s ručením omezeným S. proti Ministerstvu vnitra, Generálnímu ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, o poskytnutí informací.
Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje (dále jen "HZS Středočeského kraje") rozhodnutím ze dne 27. 7. 2004 nevyhověl na základě § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádosti žalobce o poskytnutí informací týkající se předpisu správního orgánu I. stupně k posuzování stavební dokumentace u investičních akcí přesahujících 100 mil. Kč. V odůvodnění správní orgán I. stupně uvedl, že veškeré dostupné údaje k podstatě žádosti již poskytl v rámci předchozí korespondence, a z tohoto důvodu přistoupil k omezení poskytnutí informace ve smyslu uvedeného ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím.
Ministerstvo vnitra, Generální ředitelství hasičského záchranného sboru ČR, rozhodnutím ze dne 27. 8. 2004 k odvolání žalobce zrušilo rozhodnutí správního orgánu I. stupně
"v části týkající se poskytnutí informace o čísle směrnice, kdy byla rozeslána na územní odbory HZS a odkdy měla platnost"
. V ostatním odvolání zamítlo a napadené rozhodnutí potvrdilo, byť tuto skutečnost ve výroku napadaného rozhodnutí výslovně neuvedlo.
Žalobce v žalobě tvrdil, že - coby podnikatel v oblasti zpracování požárně bezpečnostních řešení jakožto součásti projektové dokumentace staveb předkládané ve stavebním řízení - se v praxi setkal s neodůvodněnými obstrukcemi ze strany příslušného správního orgánu, kterým je dle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, HZS Středočeského kraje se sídlem v Kladně. Tyto
obstrukce
měly spočívat v tom, že stavební dokumentace u investičních akcí nad 100 mil. Kč byla tímto správním orgánem vyřizována nikoli v sídle žalobce v Mladé Boleslavi, ale v Kladně. Tím měly být žalobci způsobovány zbytečné obtíže a náklady spojené mimo jiné s cestováním do cca 90 km vzdáleného města. Správní orgán zdůvodňoval žalobci tuto praxi tím, že postupuje v souladu s vnitřními předpisy, podle nichž není k posouzení stavební dokumentace u investičních akcí nad 100 mil. Kč oprávněn územní odbor HZS Středočeského kraje v Mladé Boleslavi, ale krajské ředitelství v Kladně. Proto žalobce požádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím o sdělení údajů týkajících se vydání tohoto předpisu a o jeho kopii. Žalobce mj. nesouhlasil s právním názorem žalovaného, který neposkytnutí kopie příslušného vnitřního předpisu odůvodnil ustanovením § 11 odst. 1 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím. Toto ustanovení se podle žalobce vztahuje výlučně k vnitřním a personálním pokynům, a do této kategorie tudíž nemůže spadat předpis, který je významný pro veřejnost. Neposkytnutí požadované informace nelze podle žalobce zdůvodnit ani odkazem na § 12 zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť podle tohoto ustanovení lze vyloučit poskytnutí pouze těch informací, které jsou dle svého obsahu skutečně vnitřní povahy a z hlediska žalobce nepotřebné.
Městský soud v Praze rozhodnutí správních orgánů obou stupňů zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Podle § 23 zákona o požární ochraně jsou správními orgány na úseku požární ochrany Ministerstvo vnitra a hasičské záchranné sbory krajů. Podle § 2 odst. 1 zákona o HZS ČR tvoří hasičský záchranný sbor generální ředitelství HZS, které je součástí Ministerstva vnitra, a hasičské záchranné sbory krajů. Podle § 2 odst. 2 zákona o HZS ČR je sídlem HZS Středočeského kraje Kladno. Podle § 2 odst. 7 zákona o HZS ČR jsou hasičské záchranné sbory organizačními složkami státu. (...)
Soud se dále zabýval námitkou žalobce, podle níž nebyl správní orgán prvního stupně ani žalovaný oprávněn odmítnout poskytnutí kopie příslušného předpisu s odkazem na § 11 odst. 1 písm. a) a § 12 zákona o svobodném přístupu k informacím. V této souvislosti se zabýval též charakterem tohoto vnitřního předpisu. Z výše citovaného ustanovení zákona o požární ochraně vyplývá, že HZS kraje je správním orgánem jako celek; zákon nehovoří o tom, že by správním orgánem byly jeho jednotlivé složky. Ke správním řízením, týkajícím se nemovitostí a účastníků ve Středočeském kraji, je tedy v souladu s § 11 správního řádu místně příslušný HZS Středočeského kraje jako celek. Tento správní orgán tudíž samozřejmě může stanovit svým vnitřním předpisem, které jeho složky, případně pracovníci, jsou oprávněni příslušné úkony v takových správních řízeních činit. Může tak stanovit i formou vnitřního předpisu, který zároveň řeší další otázky, které se již netýkají činnosti HZS Středočeského kraje jako správního orgánu, ale jeho činnosti jako organizační složky státu (nakládání se svěřeným majetkem státu apod.). Soud se tedy neztotožňuje s názorem žalobce, že takový vnitřní předpis je v rozporu se zákonem nebo s ústavním pořádkem ČR.
Podle názoru soudu lze však naopak přisvědčit názoru žalobce, že takový předpis, který vymezuje působnost jednotlivých složek a pracovníků správního orgánu ve správním řízení, konkrétně v tomto případě působnost krajského ředitele a ředitelů územních odborů HZS Středočeského kraje, nelze považovat za výlučně vnitřní pokyn nebo personální předpis povinného subjektu dle § 11 odst. 1 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím. Výkon veřejné správy je vždy činností orgánu veřejné moci navenek ve vztahu k veřejnosti a patří k ní zejména rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob. Je tudíž třeba, aby se tak dělo transparentním způsobem a pod přiměřenou kontrolou veřejnosti. Tento požadavek vyplývá již z čl. 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, k jehož provedení zákon o svobodném přístupu k informacím slouží. Nejen účastníci správních řízení, ale i další osoby mají právo žádat informace o tom, která složka správního orgánu, případně který jeho představitel, je oprávněn činit příslušné úkony ve správním řízení, a na koho je tudíž možné se v případě potřeby obrátit. Toto právo svědčí i žalobci, zvláště pokud je osobou, která podniká v oblasti požární ochrany. Podle názoru soudu není tudíž z hlediska tohoto práva na informace rozhodné, zda jsou žalobce, jeho jednatel či jiné spolupracující osoby oprávněni ke zpracovávání požárně bezpečnostní stavební dokumentace.
Poskytnutí této informace nelze odmítnout ani s odkazem na § 12 zákona o svobodném přístupu k informacím. Jestliže se žalovaný domníval, že ostatní části předmětného vnitřního předpisu, které se netýkají správního řízení, lze považovat za výlučně vnitřní pokyny, měl změnit prvostupňové rozhodnutí tak, aby právo žalobce na informace bylo v souladu s tímto ustanovením omezeno pouze na poskytnutí kopie té části předmětného předpisu, která se týká správního řízení.
Napadené rozhodnutí i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně je tudíž v tomto ohledu třeba považovat za nezákonné. Soud pouze dodává, že rozhodnutí žalovaného i orgánu prvního stupně jsou navíc v této části nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů. Správní orgán prvního stupně neuvádí žádný důvod, proč má požadovaný předpis podle jeho názoru charakter vnitřního pokynu. Takovým důvodem samozřejmě nemůže být sdělení, že údaje, které podle názoru správního orgánu prvního stupně bylo možné sdělit, již byly v rámci předcházející korespondence poskytnuty. Žalovaný pak zřejmě vychází z názoru, že údaje týkající se vydání předmětného předpisu se nevztahují výlučně k vnitřním pokynům dle § 11 odst. 1 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím, nesděluje však, proč se tak domnívá. Obdobně k odmítnutí poskytnutí kopie předpisu pouze uvádí odkaz na § 11 odst. 1 písm. a) a § 12 zákona o svobodném přístupu k informacím a dodává, že předpis obsahuje informace, které nesouvisí s žádostí žalobce. Tato skutečnost ovšem sama o sobě důvodem k odmítnutí být nemůže.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.