1329/2007
Horní právo: účastenství v řízení o povolení hornické činnosti
Ejk 441/2007
Horní právo: účastenství v řízení o povolení hornické činnosti
k § 18 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.
Z § 18 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, vyplývá, že účastníky řízení o povolení hornické činnosti jsou občané, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením dotčeny. Účastenství v řízení tedy nelze odepřít pouze na základě skutečnosti, že osoba domáhající se účastenství nevlastní nemovitost v dobývacím prostoru. Hlediskem pro posouzení účastenství je možnost, že se práv a zájmů této osoby povolená činnost dotkne. Je totiž zřejmé, že důsledky povolené hornické činnosti nejsou omezeny jen na stanovený dobývací prostor, řada důsledků povolované činnosti dobývací prostor přesahuje (například hladina hluku).
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2007, čj. 11 Ca 303/2005-29)
Věc:
Radomír S. proti Českému báňskému úřadu o povolení hornické činnosti.Obvodní báňský úřad v Kladně vydal dne 12. 5. 1997 rozhodnutí o povolení hornické činnosti v dobývacím prostoru Teletín I.
Žalobce se o tomto rozhodnutí dozvěděl dne 15. 8. 2005 na obecním úřadě Krňany a podal proti němu odvolání, které žalovaný dne 10. 11. 2005 zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce správní žalobu u Městského soudu v Praze, ve které zejména namítl nesprávnost právního názoru žalovaného, že nemovitost žalobce se nachází za hranicí dobývacího prostoru, a proto nemůže být jakoukoli hornickou činností ve svých právech a právem chráněných zájmech dotčen. Zákon č. 61/1988 Sb. přiznává v § 18 odst. 1 účastenství v řízení o povolení hornické činnosti všem osobám, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením dotčeny. Žalobce tvrdil, že případný provoz lomu v povoleném rozsahu bude mít natolik negativní vlivy pro široké okolí, že dojde k přímému dotčení žalobcových zákonem a dalšími právními předpisy chráněných práv a zájmů. Mezi tato práva patří mimo jiné právo na nerušený výkon a ochranu vlastnického práva k nemovitosti, právo na příznivé životní prostředí a právo na ochranu zdraví. Rušivé vlivy se týkají především hrozby úbytku nebo i celkové ztráty vody, v důsledku hornické činnosti nebude žalobce moci vodu ze své studny využívat a bude muset veškerou vodu dovážet, což je potvrzováno znaleckým posudkem. Hornickou činností dojde ke znečištění ovzduší v důsledku zvýšených emisí prachových částic, exhalací spalovacích motorů těžební mechanizace a nákladních automobilů a strojů na dopravu materiálu, dojde ke znečištění půdy a povrchových podzemních vod v důsledku úkapu ropných látek z motorů těžební mechanizace a nákladních automobilů a strojů na dopravu materiálu. Žalobce poukázal rovněž na nepřiměřený hluk a vibrace, způsobené hornickou činností.
Městský soud v Praze rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Stěžejní žalobní námitkou v podané žalobě byla námitka, v níž žalobce argumentoval důvody, pro něž měl být účastníkem řízení o povolení hornické činnosti (otvírky, přípravy a dobývání) v dobývacím prostoru Teletín I.
Podle § 18 zákona č. 61/1988 Sb. je účastníkem řízení o povolení hornické činnosti žadatel, investor, vlastník důlního díla a občané, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením dotčeny, a obec, v jejímž územním obvodu má být hornická činnost vykonávána.
Žalobce v dané věci oznámil správnímu orgánu tvrzení skutečností, z nichž dovozuje své účastenství na správním řízení ve smyslu § 18 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., až v odvolání, které podal proti pravomocnému rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Kladně ze dne 12. 5. 1997, odvolání proti tomuto rozhodnutí podal poté, kdy se o existenci rozhodnutí ze dne 12. 5. 1997 dozvěděl.
Žalovaný správní orgán postupoval při přezkoumání důvodnosti podaného odvolání žalobce podle § 60 správního řádu z roku 1967, podle něhož je odvolací orgán povinen přezkoumat i opožděné nebo nepřípustné odvolání z toho hlediska, zda neodůvodňuje obnovu řízení anebo změnu nebo zrušení rozhodnutí mimo odvolací řízení; jinak odvolání zamítne.
Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že nemovitost odvolatele se nachází za hranicí dobývacího prostoru, proto nelze důvodně předpokládat, že by hornickou činností mělo dojít k dotčení práv a právem chráněných zájmů odvolatele. Z výše uvedeného § 18 zákona však vyplývá, že účastníky řízení jsou občané, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením dotčeny. Hledisko uvedené v napadeném rozhodnutí – existence nemovitosti mimo dobývací prostor – není hlediskem pro stanovení okruhu účastníků řízení. Tímto hlediskem je možnost, že se práv a zájmů těchto občanů povolená činnost dotkne. Je totiž zřejmé, že důsledky povolené činnosti nejsou omezeny jen na stanovený dobývací prostor, řada důsledků povolované činnosti dobývací prostor přesahuje. Platí to zejména o hluku, který v daném případě byl posuzován v akustickém posudku ze dne 7. 10. 1993, z něhož vyplývá, že hladiny hluku budou zřejmě překročeny nejen trhacími pracemi (jejichž povolení nebylo předmětem řízení o povolení hornické činnosti), ale i činností dalších zařízení.
Ze spisového materiálu vyplývá, že překročení hladin hluku bylo naměřeno na určitých stanovištích, ze spisu již nevyplývá, zda se nemovitost žalobce v lokalitě, jejíž ohrožení hlukem je deklarováno v tomto posudku, nachází či nikoli.
Tvrzení žalovaného, že okruh účastníků řízení je stanoven s přihlédnutím ke stanoviskům dotčených orgánů a závěrům posudků, nemá oporu ve správním spise, když je zřejmé, že správní orgán, který rozhodnutí ze dne 12. 5. 1997 vydal, jednal jako s účastníky řízení s majiteli lomu, akciovou společností P., a s dotčenými orgány státní správy. Přitom z akustického posudku vyplývá, že rozhodnutím o povolení hornické činnosti mohou být dotčeny i další subjekty.
Vzhledem k tomu, že závěr žalovaného o tom, že žalobce nebyl účastníkem řízení, se opírá o skutečnost, že nemovitost žalobce se nachází mimo dobývací prostor, aniž by bylo blíže odůvodněno, proč žalobce nemohl být dotčen ve svých právech a zájmech tak, jak je uvedeno v § 18 zákona, dospěl soud k závěru, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.