Vydání 9/2005

Žalobce především namítá, že rozhodnutí o povolení hornické činnosti se nevztahuje na pozemky p. č. 656/3, p. č. 658/8 a p. č. 670/8 a jejich neuvedením do rozhodnutí jim nebude poskytnuta ochrana vyplývající z omezujících podmínek. Tato námitka sama o sobě je nedůvodná.

Hornickou činností se podle § 2 písm. b) zákona o hornické činnosti rozumí mimo jiné otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek. Podle § 10 odst. 1 citovaného zákona povoluje otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek obvodní báňský úřad. Jak vyplývá ze žaloby a jak bude ještě následně pojednáno, klíčová námitka žalobce se týká nevypořádání majetkových vztahů týkajících se nemovitostí, a to pozemků p. č. 656/3, p. č. 658/8 a p. č. 670/8 v k. ú. V. Právě s ohledem na nevypořádané majetkové vztahy, resp. střet zájmů, správní orgány povolily hornickou činnost toliko na pozemcích, kde majetkoprávní vztahy byly vypořádány, a nikoliv na pozemcích, jejichž majetkoprávní vztahy vypořádány nebyly, tedy na zmíněných pozemcích v k. ú. V. Soud posoudil tuto námitku podle zásady a uzavřel, že samotným nepovolením hornické činnosti na předmětných pozemcích nemohl být žalobce zkrácen na svých právech. Je totiž nepochybné, že žalobcovo vlastnické právo by bylo dotčeno více, jestliže by bylo zatíženo povinností strpět na něm provádění hornické činnosti třetí osobou, byť i za omezujících podmínek, než naopak nepovolením hornické činnosti na těchto pozemcích.

Předchozí námitku je ovšem nutno posoudit i v souladu s druhou námitkou, podle které se správní orgán prvého stupně i žalovaný měli nejprve zabývat předběžnou otázkou, zda ve vztahu ke sporným pozemkům mezi společností Š. a žalobcem byly dořešeny majetkoprávní vztahy a zda bude společnost Š. tyto nemovitosti nezbytně potřebovat k realizaci vlastní hornické činnosti.

Otázce vyřešení střetu zájmů věnuje právní úprava o ochraně a využití nerostného bohatství, jakož i právní úprava hornické činnosti, značnou pozornost.

Ustanovení § 33 horního zákona obsahuje úpravu řešení střetů zájmů, a to následujícím způsobem: jestliže jsou využitím výhradního ložiska ohroženy objekty a zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, objekty a zájmy fyzických nebo právnických osob, jsou organizace, orgány a fyzické a právnické osoby, jimž přísluší ochrana těchto objektů a zájmů, povinny ve vzájemné součinnosti řešit tyto střety zájmů a navrhnout postup, který umožní využití výhradního ložiska při zabezpečení nezbytné ochrany uvedených objektů a zájmů (odst. 1). Organizace, za kterou se podle § 5a horního zákona považuje právnická a fyzická osoba, která v rámci podnikatelské činnosti při splnění podmínek stanovených právními předpisy vykonává vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost, je povinna před zařazením příslušných prací do plánu otvírky, přípravy a dobývání dohodnout se s orgány a fyzickými a právnickými osobami, kterým přísluší ochrana objektů a zájmů podle odstavce 1, o tom, zda se má ohrožený objekt nebo zájem chránit, v jakém rozsahu, popřípadě po jakou dobu, a dohodu předložit krajskému úřadu k zaujetí stanoviska. Dohoda je platná, jestliže krajský úřad do jednoho měsíce od jejího předložení nevyjádří s dohodou nesouhlas. Povinnost uzavřít dohodu se nevztahuje na případy, kdy střety zájmů byly vyřešeny při stanovení chráněného ložiskového území, dobývacího prostoru, popřípadě při projektování, výstavbě nebo rekonstrukci dolu a lomu, a jestliže se postup při jejich řešení stanoví zvláštními předpisy (odst. 2). Podle odst. 4 platí, že nedojde-li k dohodě mezi organizací a fyzickými nebo právnickými osobami, které jsou vlastníky dotčených pozemků a nemovitostí, a převažuje-li veřejný zájem na využití výhradního ložiska nad oprávněným zájmem vlastníka pozemků a jiných nemovitostí, postupuje se podle § 31 odst. 4 horního zákona. V odst. 5 se pak stanoví, že organizace, která žádá o povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, je povinna doložit obvodnímu báňskému úřadu, že střety zájmů byly vyřešeny.

Podle již zmíněného ustanovení § 31 odst. 4 horního zákona je organizace pro účely dobývání výhradního ložiska oprávněna podle písm. a) zřizovat v hranicích dobývacího prostoru – a pokud je to nutné, i mimo něj – stavby a provozní zařízení, které jsou potřebné pro otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska a pro úpravu nebo zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a pro dopravu všech zařízení a hmot, a podle písm. b) nabývat pro plnění úkolů stanovených tímto zákonem nemovitostí nebo práv k nemovitostem rozhodnutím o vyvlastnění, popřípadě zřízením užívacího práva; o vyvlastňovacím řízení platí zvláštní předpisy (dle poznámky pod čarou jde o ustanovení § 108 až § 116 zákona č. 50/1976 Sb. upravující institut vyvlastnění).

V rámci řízení o povolení hornické činnosti podle již zmíněného zákona o hornické činnosti musí být podle § 17 odst. 2 spolu se žádostí o povolení hornické činnosti předloženy doklady o vyřešení střetů zájmů, jestliže jsou hornickou činností ohroženy právem chráněné objekty a zájmy. Ustanovení odst. 3 téhož paragrafu pak upravuje postup správního orgánu při doplňování žádosti mimo jiné ve vztahu k dokladu o vyřešení střetů zájmů. Vyhláška č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen „vyhláška“), opětovně ve svém § 6 odst. 3 písm. a) uvádí, že organizace přiloží k žádosti doklady o vyřešení střetu zájmů, jestliže hornickou činností jsou ohroženy objekty a zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů. Ustanovení § 8 téže vyhlášky upravuje rozhodnutí o povolení hornické činnosti a přípustnost změn plánů a dokumentace. Ve svém odstavci 1 pak stanoví, že obvodní báňský úřad v řízení o povolení hornické činnosti přezkoumá a) úplnost žádosti, b) vyřešení střetů zájmů chráněných podle zvláštních právních předpisů, c) dodržení zásad báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska. Podle § 8 odst. 2 vyhlášky stanoví obvodní báňský úřad v rozhodnutí o povolení hornické činnosti podle potřeby podmínky hornické činnosti a rozhodne o námitkách účastníka řízení.

Ze všech shora uvedených ustanovení je zřejmé, že právní úprava povolení hornické činnosti předpokládá před vlastním povolením hornické činnosti vyřešení střetu zájmů. Vyřešení střetu zájmů se pak děje buď dohodou, nebo – nepodaří-li se takto střet zájmů vyřešit – autoritativním rozhodnutím podle § 33 odst. 3 horního zákona, resp. v daném případě podle § 31 odst. 4 tohoto zákona. Vyřešení střetu zájmů se však netýká jen pozemků a nemovitostí, na kterých bude hornická činnost prováděna, ale i těch, které mohou být touto činností ohroženy nebo dotčeny. Vyřešení střetu zájmů má totiž za cíl odstranění právních překážek výkonu hornické činnosti tak, aby mohla být z hlediska právních vztahů prováděna nadále bezrozporně. Jestliže již zmíněné ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) vyhlášky ukládá správnímu orgánu přezkoumat vyřešení střetu zájmů chráněných zvláštním předpisem, nelze tuto povinnost ve světle citované úpravy pokládat za splněnou tím, že se hornická činnost na těchto nemovitostech jednoduše nepovolí, ačkoliv je zřejmé, že tyto nemovitosti jsou pro vlastní hornickou činnost nezbytné, a tedy jí budou dotčeny. V posuzované věci je na jedné žalobcově nemovitosti umístěna přístupová cesta k etážím, na druhém pozemku se nachází čistička odpadních vod, jež má sloužit k potřebám společnosti provádějící těžbu, a na třetím pozemku deponie této společnosti. Konečně sám žalovaný v napadeném rozhodnutí uvádí, že společnost provádějící těžbu bude předmětný pozemek s přístupovou cestou používat.

Pokud žalobce v posuzované věci od počátku řízení namítal neplatnost nájemní smlouvy vztahující se k pozemku p. č. 656/3 k. ú. V. s příjezdovou cestou k etážím společnosti Š. a pokud ohledně její platnosti bylo zahájeno řízení o neplatnosti nájemní smlouvy, bylo povinností správního orgánu řízení podle § 29 odst. 1 správního řádu přerušit, neboť bylo zahájeno řízení o předběžné otázce podle § 40 tohoto zákona, a vyčkat rozhodnutí soudu. Rozhodnutí soudu by buď střet zájmů odstranilo, nebo by přicházel v úvahu postup podle zmíněného § 33, resp. § 31 odst. 4 horního zákona. To se obdobně týká i ostatních dotčených nemovitostí žalobce. Soud proto tuto námitku shledal důvodnou.

Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodnutí žalovaného podle § 78 odst. 1 s. ř. s. pro vady řízení zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Právním názorem, který vyslovil soud ve svém zrušujícím rozsudku, je v dalším řízení správní orgán vázán.