1199/2007
Energetika: umožnění dodávky plynu vlastníkem nemovitosti
Ej 121/2007
Energetika: umožnění dodávky plynu vlastníkem nemovitosti
k § 63 odst. 1 a odst. 2 písm. c), § 91 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)*)
I. Ustanovení § 63 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), v původním znění, výslovně podmiňuje právo chráněného zákazníka na připojení odběrného plynového zařízení mimo jiné tím, že připojované zařízení splňuje požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy, technickými normami a pravidly. Z tohoto vyplývá, že pochybnost o splnění této podmínky zpochybňuje rovněž právo na připojení odběrného plynového zařízení takového zákazníka.
a contrario
II. Případné porušení povinnosti chráněného zákazníka udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob [§ 63 odst. 2 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona], je skutečností, která může mít vliv na povinnost vlastníka nemovitosti, do které je tomuto zákazníku dodáván plyn, uloženou § 63 odst. 3 písm. a) téhož zákona, tj. povinnost vlastníka dodávku chráněnému zákazníkovi umožnit.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2007, čj. 6 As 71/2005-82)
Věc:
Jaroslav S. proti Státní energetické inspekci o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobce.Územní inspektorát žalovaného uložil žalobci dle § 91 odst. 4 energetického zákona pokutu za to, že v období od října 2002 do února 2003 neumožnil jakožto vlastník nemovitosti nájemnici bytu Daniele B. v souvislosti s prováděnou rekonstrukcí odběr plynu.
Žalovaná dne 24. 10. 2003 odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí zamítla.
Žalobce podal proti uvedenému rozhodnutí žalované žalobu, kterou Městský soud v Praze zamítl. Soud shledal podstatu sporu v posouzení, zda žalobce jakožto vlastník nemovitosti porušil zákonem stanovenou povinnost dodávat chráněným zákazníkům na základě smlouvy plyn (§ 63 odst. 3 energetického zákona). Odkázal na příslušná ustanovení energetického zákona týkající se postavení chráněného zákazníka. Soud považoval za právně významnou skutečnost, zda nájemkyně bytu v domě žalobce, jakožto vlastníka dotčené nemovitosti, byla v době přerušení dodávky plynu do bytu chráněným zákazníkem. K této otázce soud uvedl, že Daniela B. byla od 2. 7. 1990 řádným smluvním odběratelem plynu. Dle zprávy o revizi plynového zařízení ze dne 20. 9. 1999 bylo plynové rozvodné zařízení schopné trvalého provozu. S účinností energetického zákona se tak Daniela B. stala chráněným zákazníkem ve smyslu tohoto zákona. V předmětné nemovitosti ve vlastnictví žalobce byla dne 17. 1. 2003 zahájena kontrola dodržování ustanovení § 63 odst. 3 energetického zákona, a to na základě stížnosti Daniely B. na přerušení dodávky plynu. Žalobce uzavřel v říjnu 2002 přívod plynu do odběrného zařízení z důvodu rekonstrukce a rozšíření stávajícího rozvodu plynu. Před bytovou jednotkou, kterou na základě nájemní smlouvy obývala Daniela B., byl demontován plynoměr, dodávka plynu jí nebyla umožněna. Plynoměry byly opětovně osazeny ke dni 17. 1. 2003 pouze v prvním nadzemním podlaží domu jen pro část odběrných míst. Žalobce tak porušil svou povinnost uloženou § 63 odst. 3 písm. a) energetického zákona, když jako vlastník nemovitosti byl povinen chráněnému zákazníkovi, Daniele B., dodávat plyn na základě smlouvy, přičemž tuto dodávku neumožnil. Dále soud uvedl, že dvouletá lhůta stanovená stavebním povolením k provedení stavebních prací nemá žádnou souvislost se splněním povinnosti žalobce uložené mu jakožto vlastníku domu ustanovením § 63 odst. 3 písm. a) energetického zákona. Důvodem k neplnění této povinnosti nemůže být ani skutečnost, že nájemkyně bytu žalobci na jeho žádost nepředložila stavební povolení, kolaudační rozhodnutí a výchozí revizní zprávy, energetický zákon liberaci zákonné povinnosti neumožňuje.
Proti rozsudku Městského soudu v Praze podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, ve které namítal nesprávné posouzení právní otázky soudem. Stěžovatel uvedl, že o připojení odběrných plynových zařízení v bytě Daniely B. žádal, jeho žádosti však revizní technik odmítl, neboť nebylo možno obnovit dodávku plynu bez příslušné revizní zprávy. Tuto zprávu nájemnice bytu neměla a odmítala ji nechat zpracovat, proto nebylo možno dodávku plynu obnovit. Požadovanou revizní zprávu zaslala Daniela B. k rukám právního zástupce stěžovatele dne 30. 10. 2003 (zpráva je datována 30. 8. 2002). V předchozí době si Daniela B. sama demontovala plynové zařízení, rozvody a spotřebiče v pronajatém bytě a právě v důsledku těchto zásahů bylo nutno opatřit revizní zprávu, která byla nezbytným předpokladem k připojení chráněného zákazníka k distribuční síti dle § 63 odst. 2 energetického zákona. Daniela B. své povinnosti dané energetickým zákonem neplnila, úmyslně a dlouhodobě mařila snahu stěžovatele o její připojení k distribuční síti. Stěžovatel byl shledán odpovědným za vzniklou situaci nesprávně, v rozporu s § 95 odst. 2 energetického zákona, neboť právě nájemnice Daniela B. způsobila porušením svých povinností situaci, kdy nemohla být připojena k distribuční plynové soustavě.
Nejvyšší správní soud rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
(...) Nejvyšší správní soud se však neztotožnil se závěrem městského soudu, že každý chráněný zákazník má dle § 63 energetického zákona právo na připojení svého odběrného plynového zařízení k distribuční soustavě, aniž by toto právo bylo vázáno na splnění dalších povinností ze strany chráněného zákazníka.
Dle § 63 odst. 1 energetického zákona má chráněný zákazník právo: a) na připojení svého odběrného plynového zařízení k distribuční soustavě, splní-li podmínky připojení a dodávek pro chráněné zákazníky, které stanoví Pravidla provozu; b) na zajištění dodávky plynu za regulované ceny; c) na zajištění dodávky plynu v kvalitě stanovené prováděcím právním předpisem. Dle odst. 2 tohoto ustanovení je však chráněný zákazník povinen: a) podílet se podle výše požadované dodávky plynu na účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky ve výši vypočtené způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem; b) řídit se při připojení k distribuční soustavě Pravidly provozu; c) udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob; d) umožnit provozovateli distribuční soustavy, ke které je připojen, instalaci měřicího zařízení a zajistit mu k němu přístup.
Z citovaného je zřejmé, že energetický zákon nedává chráněným zákazníkům pouze práva, ale ukládá jim i povinnosti. V § 63 odst. 1 energetického zákona je právo na připojení odběrného plynového zařízení chráněného zákazníka k distribuční soustavě podmíněno splněním podmínek připojení a dodávek pro chráněné zákazníky, které stanoví Pravidla provozu. Těmito Pravidly provozu je vyhláška č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství. Dle § 3 odst. 6 Pravidel provozu je podmínkou pro připojení chráněného zákazníka k distribuční soustavě: a) volná kapacita distribuční soustavy v místě připojení, b) technicko-ekonomická možnost připojení, c) připojované zařízení musí splňovat požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy, technickými normami a technickými pravidly.
Ustanovení § 63 odst. 2 energetického zákona pak ukládá chráněným zákazníkům výslovně povinnosti, stejně tak jako je následující odstavec 3 ukládá vlastníkům nemovitostí, do kterých je chráněným zákazníkům dodáván plyn. Městský soud dospěl k závěru, že povinnost umožnit dodávku plynu chráněnému zákazníku, uložená vlastníku nemovitostí § 63 odst. 3 písm. a) energetického zákona, nemůže být nijak ovlivněna splněním povinností ukládaných chráněnému zákazníku ustanovením § 63 odst. 2 energetického zákona. S tímto závěrem se však Nejvyšší správní soud neztotožnil.
Uvedenému závěru nelze přisvědčit z několika důvodů. V prvé řadě § 63 odst. 1 energetického zákona výslovně podmiňuje právo chráněného zákazníka na připojení odběrného plynového zařízení mimo jiné tím, že připojované zařízení splňuje požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy, technickými normami a pravidly. Z tohoto vyplývá, že pochybnost o splnění této podmínky zpochybňuje rovněž právo na připojení odběrného plynového zařízení takového zákazníka. Dle Nejvyššího správního soudu není sporu o tom, že uvedená podmínka splnění požadavků bezpečnosti a spolehlivosti musí být splněna v každém okamžiku připojení odběrného plynového zařízení k distribuční soustavě. K aktuálně vznesené pochybnosti ohledně splnění uvedené podmínky proto nelze bez dalšího odůvodnění pouze odkázat na v minulosti provedenou revizi zařízení, jejíž závěry nemohou vypovídat o případných aktuálních nedostatcích. Pokud tedy stěžovatel zpochybnil bezpečnost a spolehlivost odběrného plynového zařízení v bytě chráněné zákaznice Daniely B., bylo nutno tuto námitku prověřit za účelem zjištění, zda uvedená chráněná zákaznice splňovala v daném období podmínky § 63 odst. 1 energetického zákona pro právo na připojení k distribuční soustavě.
a contrario
Obecně se též nelze ztotožnit se závěrem vyplývajícím z rozhodnutí městského soudu, tj. že v případě, kdy zákon ukládá dvěma subjektům obsahově vzájemně související povinnosti, by byl postižen za neplnění svých povinností pouze jeden z nich, bez ohledu na to, zda v důsledku předchozího případného porušení povinnosti druhým subjektem vůbec měl možnost svým povinnostem dostát. Dle názoru Nejvyššího správního soudu nelze připustit situaci, kdy by měl být plyn dodáván tomu, kdo porušuje zákonné povinnosti chráněného zákazníka. I přestože energetický zákon výslovně nestanoví, že porušením povinností přestává být chráněným zákazníkem, lze jednoznačně dovodit, že v případě neplnění zákonných povinností si chráněný zákazník nemůže nárokovat všechna práva vyplývající z jeho postavení. Bylo by v rozporu s pravidly právní logiky i s dobrými mravy, aby vlastník nemovitosti byl případně postižen za neumožnění dodávky plynu chráněnému zákazníku, který porušil povinnost udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.
Jestliže stěžovatel od počátku správního řízení, včetně řízení o žalobě, namítal, že odborný revizní technik Bohumil C. odmítl odběrná plynová zařízení v bytě Daniely B. připojit na distribuční síť z důvodu nepředložení revizní zprávy o provedených úpravách na těchto zařízeních, Nejvyšší správní soud toto tvrzení považuje pro posouzení správnosti uložení sankce za neplnění povinností dle § 63 odst. 3 písm. a) energetického zákona za skutkově i právně významné. Jak je uvedeno výše, dle Nejvyššího správního soudu nelze přisvědčit závěru městského soudu, že nepředložení stavebního povolení, kolaudačního rozhodnutí a výchozí revizní zprávy chráněným zákazníkem nemůže být důvodem neplnění povinností vlastníka nemovitosti dodávat tomuto chráněnému zákazníku plyn. V případě akceptování tohoto názoru by mohl být vlastník nemovitosti postižen za neumožnění dodávky plynu i v případě, kdy by z bytu byly plynové spotřebiče úplně odstraněny či byly v havarijním stavu.
*) Nyní ve znění zákona č. 670/2004 Sb.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.