Důchodové pojištění: vdovský důchod
k § 82a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 267/2006 Sb.
Byla-li výše vdovského důchodu vyplaceného ke dni 1. 7. 2006 omezena pro souběh s nárokem na výplatu jiného důchodu a úhrn důchodu podle předpisů platných před 1. 1. 1996 nepřesahoval částku 5100 Kč, zvyšuje se procentní výměra vdovského důchodu dle § 82a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (ve znění zákona č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců), od splátky důchodu splatné v červenci 2006 o částku rozdílu mezi vyplácenou částkou vdovského důchodu a částkou, která by náležela bez takového omezení.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 1. 2007, čj. 22 Cad 224/2006-12)
Věc:
Ing. Olga M. proti České správě sociálního zabezpečení o vdovský důchod.
Žalobkyně podala žádost o zvýšení vdovského důchodu podle § 82a zákona o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 267/2006 Sb. Žalovaná rozhodnutím ze dne 31. 10. 2006 žádost žalobkyně zamítla.
Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu, ve které zejména uvedla, že v letech 1991 – 1996 došlo ke krácení vdovského důchodu, a proto má nárok na zvýšení vdovského důchodu dle nového § 82a zákona o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti dne 1. 7. 2006.
Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě uvedla, že žalobkyni byl přiznán vdovský důchod podle § 37 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ode dne 21. 5. 1986. Vdovský důchod k datu přiznání činil 60 % důchodu zemřelého manžela, tj. 1611 Kčs měsíčně. K datu přiznání byl zvýšen podle zákonných opatření č. 76/1979 Sb. a č. 7/1982 Sb. o 60 Kčs, dále žalobkyni náleželo zvýšení vdovského důchodu podle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, o 36 Kč; důchod tedy činil celkem 1707 Kčs měsíčně. K souběhu nároku na důchod starobní a vdovský došlo dnem 19. 6. 1990. K tomuto datu náležel žalobkyni vdovský důchod ve výši jedné poloviny z částky 1707 Kčs, tj. 854 Kčs měsíčně. Od října 1990 se vdovský důchod žalobkyně zvýšil o 5 % na částku 897 Kčs, od března 1991 se dále zvýšil o 90 Kčs na částku 987 Kčs a od října 1991 o 33 Kčs na částku 1020 Kčs. V této době byl vdovský důchod pro souběh se starobním důchodem upraven na částku 919 Kčs tak, aby úhrn důchodu podle platných právních předpisů nepřesáhl maximální výši 3800 Kčs měsíčně. Žalovaná přiznala pochybení, že při vydání napadeného rozhodnutí přihlédla pouze k výši vdovského důchodu ke dni 19. 6. 1990. Pro úpravu vdovského důchodu je přitom rozhodující částka před první úpravou na souběhové maximum.
Krajský soud v Brně napadené rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Dnem 1. 7. 2006 nabyl účinnosti bod 4 článku IX části deváté zákona č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců. Tímto bodem se do zákona o důchodovém pojištění vkládá § 82a. Jedná se o ustanovení, které řeší:
- úpravu vdovských důchodů, jejichž výše byla omezena proto, že úhrn důchodů přesáhl nejvyšší výměru stanovenou předpisy o sociálním zabezpečení platnými před 1. 1. 1996,
- obnovení výplaty vdovských důchodů, které nejsou z výše uvedeného důvodu vypláceny.
Byla-li výše vdovského důchodu vypláceného ke dni 1. 7. 2006 omezena pro souběh s nárokem na výplatu jiného důchodu podle předpisů platných před 1. 1. 1996 a výše úhrnu důchodu nedosahovala ke dni 31. 12. 1995 částku 5100 Kč, zvyšuje se procentní výměra vdovského důchodu od splátky důchodu splatné v červenci 2006 o částku rozdílu mezi vyplácenou částkou vdovského důchodu a částkou, která by náležela bez takového omezení. Při stanovení částky, která by náležela, kdyby nedošlo k omezení výše vdovského důchodu, se přihlíží k ustanovením předpisů o sociálním zabezpečení, týkajícím se úprav důchodů v souběhu s jiným důchodem na poloviční výši. Nepřihlíží se však k těm ustanovením, podle nichž docházelo k omezení vdovských důchodů v případech, kdy úhrn důchodu přesáhl nejvyšší výměry stanovené pro souběh důchodů podle předpisů platných před 1. 1. 1996. Aplikuje se však § 4 odst. 1 věty druhé zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, takže vdovský důchod lze poskytnout nejvýše do takové částky, aby úhrn důchodu ke dni 31. 12. 1995 nepřesáhl částku 5100 Kč (zvýšení o pevnou částku se do této částky nezahrnuje). Výše vdovského důchodu se stanoví tak, že vdovský důchod ve výši náležející ke dni vzniku souběhu nároku na výplatu dvou důchodů (včetně všech případných k tomu datu náležících zvýšení k vdovskému důchodu podle předpisu o zvyšování vyplácených důchodů) se sice v souběhu s jiným důchodem ponechá v poloviční výši, pokud je nižší než souběžný důchod, neomezí se však souběhovým maximem. K vdovskému důchodu se poskytnou veškerá zvýšení, která náleží do konce roku 1995. Pokud by úhrn takto stanovené výše vdovského a souběžného důchodu přesáhl ke dni 31. 12. 1995 částku stanovenou v § 4 odst. 1 věty druhé uvedeného zákona č. 76/1995 Sb., tj. částku 5100 Kč, sníží se výše vdovského důchodu k tomuto dni tak, aby úhrn důchodů tuto částku nepřesáhl. K takto stanovené procentní výměře vdovského důchodu se poskytnou všechna zvýšení náležející po r. 1995. Na částku vypočtenou postupem uvedeným v předchozím odstavci se upraví procentní výměra vdovského důchodu od červencové splátky 2006 Kč, a to tak, že procentní výměra vdovského důchodu se zvýší o částku rozdílu mezi takto stanovenou výší procentní výměry vdovského důchodu a částkou procentní výměry, která je vyplácena. Výše důchodu vypláceného v souběhu s vdovským důchodem se nemění, všechna ostatní pevná maxima s výjimkou maxim stanovených pro souběh nároků na výplatu důchodu zůstávají v platnosti.